Německo, záplavy a daně 2002

Katastrofální záplavy v srpnu roku 2002 nepostihly pouze Českou republiku, ale také citelně zasáhly Spolkovou republiku Německo. Na základě těchto skutečností se německý kancléř Gerhard Schröder okamžitě odhodlal k riskantnímu kroku, který představoval odložení plánovaného snížení daní a peníze, které by díky tomu zbyly, plánoval použít na pokrytí škod způsobených povodněmi. Ihned po povodních přispěchal německý kancléř s tím, že obětem katastrofálních záplav, by se v Německu mělo pomoci odpuštěním části daní.

Jenže problémy s vyvážeností, respektive deficitem veřejných financí ho donutily změnit plány, jelikož Německu již několik měsíců hrozí, že poruší jedno z kritérií paktu stability v EU, jenž se snaží udržet hodnotu eura. Toto kritérium hovoří o tom, že rozpočtový deficit žádné ze zemí Evropské měnové unie by neměl překročit hranici 3 % jejího hrubého domácího produktu. Spolková republika Německo nedávno jen těsně unikla varování, že její loňský deficit ve výši 2,7 % HDP se již nebezpečně blíží 3% hranici. Gerhard Schröder byl nucen odložit o dvanáct měsíců snížení daní u fyzických osob plánované na začátek příštího roku, což by mělo přinést státní pokladně tolik potřebných 7,1 miliardy eur, které budou použity na investice do obnovy vodou poškozených oblastí, do kterých se vláda rozhodla vložit v letošním roce 10 miliard eur. Tím však daňová reforma neskončila a od začátku roku 2003 dojde ke zvýšení korporátní daně z příjmů podniků o 1,5 % z dnešních 25 % na zvažovaných 26,5 %.

V Německu se dále vedou dlouhé diskuse o dalších změnách v daňové soustavě:

• zvýšení daně dědické,
• zvýšení sazeb u daně z tabákových výrobků,
• znovuzavedení daně z bohatství,
• zavedení daně z kapitálových příjmů souvisejících s prodejem akcií velkých podniků,
• zvýšení daně z přidané hodnoty.