Management – dávka úloh
- Jaký je vztah soukromé a veřejné správy?
- veřejná správa je správou ve veřejném zájmu a subjekty, které ji vykonávají, ji realizují, jako právem uloženou povinnost z titulu svého postavení jako veřejnoprávního subjektu.
- soukromá správa je správa soukromých záležitostí vykonávaná v soukromém zájmu. Vykonávají ji soukromé osoby sledující vlastní cíl a řídící se při tom vlastní vůlí.
- Jaký je vztah mezi podnikáním a podnikavostí?
- podnikání je obchodním zákoníkem definováno jako soustavná činnost prováděna samostatně podnikatelem pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
- podnikavost je základ podnikání. Je to schopnost podnikatelsky se chovat a využívat k tomu své duševní a fyzické síly, inteligenci, kreativitu a znalosti.
- Jak můžeme definovat podnikání (jak je definováno v ObchZ)?
Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděna samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikání musí splňovat všechna tato kritéria.
- Jaký je vztah mezi podnikáním a managementem?
- za podnikání můžeme obecně označovat legální aktivity, které směřují k získání zisku
- management lze nejobecněji charakterizovat jako souhrn všech činností, které je třeba udělat, aby byl zabezpečen chod organizace, poskytuje základní nástroje pro uskutečnění podnikání
- funkce podnikání a managementu být naprosto oddělené, prolínat se a nebo úplně splývat
- Jaké jsou podnikatelské fyzické a právnické osoby?
- fyzické osoby
- obchodní společnosti
- Družstva
- Evropské zájmové sdružení
- Evropská společnost
- Evropská družstevní společnost
- státní podniky
- Jaká je maticová struktura druhů a fází manažerských funkcí?
| Druhy man.
Fáze funkcí man. funkcí |
Plánování | Organizování | Řízení lidských zdrojů | Kontrola |
| Analýza problémů
1. fáze |
||||
| Rozhodování
2. fáze |
||||
| Implementace
3. fáze |
- Do kolika základních úrovní můžeme rozdělit manažery naplňující manažerské funkce?
Můžeme je rozdělit do tří úrovní:
- Vrcholoví manažeři (top manažeři) usměrňují a koordinují všechny činnosti a vytvářejí koncepce. Tato skupina řídících pracovníků je zvláště důležitá, protože na její práci závisejí konečné výsledky. Vrcholoví manažeři jsou relativně odděleni od organizace a přebírají odpovědnost za vlastníky. Těsnou vazbou na vlastníky je vytvářeno jejich zvláštní postavení v řídicí hierarchii.
- Střední manažeři nejpočetnější skupina, mezičlánek mezi liniovými a vrcholoví manažeři. Patří k nim manažeři závodů a vedoucí různých útvarů (prodeje, nákupu, personalistiky atd.). V činnosti středních manažerů zaujímá největší podíl poskytování a získávání informací, Udává se, že tyto činnosti zabírají až 40 % jejich pracovního času.
- Linioví manažeři, k nimž patří předáci, mistři, vedoucí dílen apod. Tato základní úroveň postavení manažerů je jen o stupínek výše nad výkonnými pracovníky.
- Co jsou to tvrdé a měkké prvky vnitřních podmínek organizace?
- Tvrdé– hmotné prostředky, výrobky, technické vybavení, zásoby, finance, organizační struktury
- Měkké- znalosti, dovednosti, nehmotná aktiva, jednání, chování lidí.
- Jaké jsou základní charakteristiky pro tvorbu a realizaci plánu?
Plánování můžeme charakterizovat jako druh manažerské funkce zaměřené na stanovení cílů organizace
- Cíle
- Kroky (postupy)
- Zdroje a omezující podmínky
- východiskem pro sestavování plánu je znalost nadřazených záměrů organizace, které se týkají dané oblasti plánování. Například pro oblast sestavení strategických plánů jsou nadřazenými zájmy záměry uvedené v poslání či vizi, v etickém kodexu apod.
- sestavování ročních plánů by mělo respektovat závěry pro danou oblast plánování, určené ve strategických plánech, podnikatelských záměrech apod.
- mají-li plány být nástroji, které v rozhodující míře určují budoucí vývoj organizace, musí co nejlépe a s předstihem předvídat budoucí vývoj. K tomu je nutné mít k dispozici vhodné informace. Současné informační technické a programové zázemí dovoluje systematicky budovat a průběžně doplňovat datovou základu, které lze využít pro plánovací činnost
- těžiště plánovací činnosti spočívá ve vypracování návrhu plánu. Ten tvoří základ, který je předmětem diskuse, připomínek, stanovisek, projednání, úprav atd., na jejichž konci je definitivní podoba plánu
- postupy a techniky tvorby plánu se budou lišit v závislosti na druhu a charakteru plánu
- vždy je však nutné přihlédnout k nadřazeným záměrům, mít na základě informačních zdrojů přehled o situaci týkající se řízené reality, disponovat co nejpřesnějšími podklady o zdrojích a na základě těchto podkladů vypracovat návrh či několik variant návrhu plánu
- s návrhem plánu by měly být seznámeny dotčené útvary organizace. V prvé řadě jde o ty útvary, které budou zabezpečovat vlastní realizaci plánu, dále by to měly být útvary, kterých se záměry plánu dotýkají
- uvedené útvary by měly vypracovat stanovisko k návrhu plánu, popř. uvést připomínky či vlastní doporučení
- na základě stanovisek dotčených útvarů by zpracovatelé plánu měli provést jeho úpravy a v závislosti na závažnosti změn buď upravený návrh předložit k opětovným připomínkám, nebo již ke schválení
- Podle jakých hledisek můžeme klasifikovat plány?
- Organizační úrovně – šíře záběru (např. plány podniků)
- Věcně – obsahového charakteru (plány výrobní, obchodní)
- Časově – dle časového horizontu (dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé)
- Účelově – kterému plány slouží, apod.