Management – dávka úloh

• Co zahrnuje pojem správy majetku a správy společností?

• Správa majetku- evidence, účtování, zhodnocování, rozmnožování, investování, transformování, půjčování, oceňování, zajišťování, dohledávání, likvidování,…

• Správa společnosti– tvoří v nejširším smyslu soubor vztahů mezi manažery, správními orgány, vlastníky a dalšími stranami, které vytvářejí strukturu ke stanovování cílů organizace včetně prostředků k jejich zajištění

• Co patří do majetkové a kapitálové struktury podniků a veřejné správy?

 Majetek podniku (aktiva)- dlouhodobý majetek (hmotný/nehmotný/ finanční), oběžný majetek (zásoby-materiál, nedokončená výroba), časové rozlišení (náklady/příjmy příštích období)

• Kapitál podniku (pasiva)- vlastní kapitál (základní kapitál, kapitálové fondy), cizí zdroje (rezervy; dlouhodobé závazky krátkodobé závazky) časové rozlišení– (výdaje/výnosy příštích období)

• Na jakém stupni pyramidy hodnot podniku a veřejné správy jsou znalosti?

 Na vrcholu:

• Znalosti
• Informace
• Lidské zdroje
• Technologie
• Vybavení budovy
• Technické zdroje, finance

• Co je dvouúrovňový a jednoúrovňový systém zahraničních vrcholových orgánů akciové společnosti?

 Dvouúrovňový systém

• převážně v Evropě
• kromě valné hromady fungují v organizační architektuře správy společností dozorčí rada a představenstvo
• v dozorčí radě přísluší hájení zájmů majitelů, schvalování strategických koncepcí a kontrola vedení společnosti, vč. jmenování a odvolávání členů představenstva a generálního ředitele společnosti:
• v dozorčích radách obvykle působí kromě nejvýznamnějších akcionářů i externí členové, kteří řídí jiné společnosti (banky, významní vědci, profesoři, dodavatelé, odběratelé, zástupci zaměstnanců)
• v čele dozorčí rady stojí předseda
• představenstvo – orgán realizující výkonné aktivity, připravuje varianty strategických plánů dalšího rozvoje podniku a po jejich schválení dozorčí radou zajišťuje jejich realizaci; je voleno a odvoláváno dozorčí radou

• Jednoúrovňový systém
• převážně v USA
• valná hromada a rada ředitelů
• rada ředitelů je chápána jako základní orgán, který řídí společnost; je obvykle složena z výkonných ředitelů a externích členů rady. Je volená valnou hromadou.
• v čele rady stojí předseda
• generální ředitel – se svými nejbližšími spolupracovníky řídí společnost; ti vytváří užší orgán v rámci rady ředitelů, tzn. výkonný výbor, který v podstatě plní úkoly představenstva

• Jaký je systém správy společností v českých podnicích podle Obchodního zákoníku?

 Je specifickou interpretací dvojúrovňového systému. Dozorčí ráda má působnost kontrolní činnosti, její členové jsou voleni a odvolávání valnou hromadou.

• V kolika a jakých směrech můžeme chápat pojem management?

 V pěti jako:

• manažerské funkce
• manažeři lidí
• vědní obor
• studijní obor
• umění managementu

• Co představuje pojem management, jako vědní obor?

 uspořádaný soubor vědeckých poznatků, návodů, doporučení z jedné strany a principů a metod z druhé strany.

• Spojuje a využívá více teoretických disciplín v jednom (psychologie,ekonomie,matematika apod.)

• Co představuje pojem management, jako umění?

Individuální schopnosti manažerů, jak zvládnou mobilizovat lidské zdroje, jak je vhodně motivují k dosažení cílů organizace, jak vystupují a rozhodují.  Schopnost vytvářet efektivní týmy, vybírat nejlepší řešení a získávat pro ně pracovníky. Vytváření podnikové vize, vytyčení příležitosti v oblastech, kde ostatní vnímají jako chaos.

• Jak se historicky vyvíjel vztah: vlastník – manažer – zaměstnanec?

 V počátcích převládali malé rodinné podniky, kde vlastník býval zaměstnancem, i manažerem. Jak se postupně podniky zvětšovaly a pro vlastníka bylo důležitější starat se o správnou funkci podniku než o práci samotnou. Začalo tak docházet oddělení  role zaměstnance od vlastníka-manažera. S dalším růstem podniků rostla i náročnost managementu až za hranici kdy ji mohl zvládnout samotný vlastník a tak došlo k rozdělení i těchto dvou rolí.

• K jakým změnám v tomto vztahu a v současné době dochází? 

 soudobé vývojové tendence směřují k sbližování funkcí mezi vlastníkem, manažerem a zaměstnancem

• management není chápán jen jako orgán pro ukládání úkolů
• je vyvíjena snaha vtáhnout do procesu rozhodování i řadové zaměstnance, zapojit je do účasti na zisku, popř. i do vlastnictví (zaměstnanecké akcie)