Malé a střední podnikání

Malé a střední podnikání

Malé a střední podnikání (MSP) jsou v Evropské unii (EU) považovány za základ národních ekonomik a to především z těchto důvodů:

• jsou pružné, schopné přizpůsobit se podmínkám a požadavkům trhu
• významně přispívají k tvorbě nových pracovních příležitostí
• podporují a rozvíjejí konkurenční prostředí
• působí jako prvek hospodářské rovnováhy, jejich jedinečný a individuální charakter je protipólem globalizujících se ekonomik.

Zajímavé je si uvědomit, co se v EU rozumí pod pojmy malé a střední podnikání

malý podnik – má do 50 zaměstnanců, příjmy a aktiva jsou v určitém limitu, z hlediska vlastnictví nesmí více než 25% malého podniku vlastnit jiný podnik, který není malý ve smyslu této definice.

střední podnik – má méně než 250 zaměstnanců, o limitu příjmů a aktiv a o vlastnických poměrech platí obdobná ustanovení jako u MP.

V roce 1993 vyšla tzv. Bílá kniha o růstu, konkurenci a zaměstnanosti, která stanovila mimo jiné i základní cíle podpory MSP.

Bylo založeno Generální ředitelství pro podnikání, zkrácený název DG Enterprise. Jeho hlavními cíly je podpora podnikání jakožto :

• cenné životní zkušenosti
• prostředí pro rozvoj inovací
• prvku růstu konkurenceschopnosti atd.

České podnikatelské prostředí se zapojuje do spolupráce s EU po podpisu Evropské dohody ČR s ES. V ní se stanovily jednotlivé oblasti jako například energetika, telekomunikace, školství ale i MSP jež mají být postupně sbližovány.

Zároveň začalo fungovat několik programů, které podporovaly změny našich institucí a firem. Známý je program Phare, který je v současné době zaměřen na podporu vzniku nových pracovních příležitostí a na vzdělávání. Tyto podprogramy se nazývají Palmif a Leonardo da Vinci.

EU vyhlašuje tzv. Víceleté programy podpory podnikání, podle nichž vzniká síť odborných center jako např. podnikatelská inovační centra známá svými podnikatelskými inkubátory (tj. místem, které vede podnikatele v nejtěžších počátečních okamžicích, vytváří mu podmínky než je schopen podnikat samostatně (např.snížení nájmu, daňové poradenství, atd.)

Zvláštní kapitolu podpor tvoří programy podpory vědy a výzkumu, v nich je ČR aktivně zapojena od roku 1999.

Stejně důležité jako mít informace o struktuře podpůrných programů je uvědomit si jejich filosofii.

Jde o podpůrné projekty, nikoliv schopné bezezbytku financovat podnikatelův záměr. Převážná část podpor je určena právě MS firmám.

Cílem u podnikatelů je vytvořit podmínky pro transfer technologií, přístup na další trhy apod.  Podpora není určena pro jiné než tzv. zdravé firmy.

Naopak české vláda vyhlašuje programy, které využívají i firmy v nesnázích a finance tedy neslouží k rozvoji firem, ale k jejich záchraně. Často jsou více podporovány problémové regiony formou jsou především dotace na úroky z úvěrů.

Velký význam klade EU na regionální politiku. V minulých letech se podařilo v ČR vytvořit síť Regionálních poradenských a informačních center (RPIC) podporovaných z fondů Phare.

V ČR působí i několik fondů rizikového kapitálu, které vkládají kapitál do problémových firem, v očekávání jejich revitalizace a zhodnoceni tohoto kapitálu.

Další formou podpory je pomoc při budování obchodních vztahů, vyhledávání partnerů v zahraničí, která často končí založením společného podniku tzv. joint venture. Z prostředků podpory jsou pořádány výstavy, veletrhy, semináře, ale i stáže podnikatelů v zemích EU. Jejich cílem je umožnit manažerům z ČR zdokonalit se v řízení podniků, poznat nové know-how, i zdokonalit se v cizím jazyce.

Evropské společenství stále hledá specifické skupiny podnikatelů. Jednou z nich jsou ženy. Ukazuje se však, že vyčleňování žen z problematiky podnikání není příliš efektivní.

Závěrem bych chtěl říci, že ČR zaznamenává ze zemí bývalého východního bloku po Polsku a Maďarsku třetí místo v efektivitě získaných podpor. Rozhodující brzdou je stále v této oblast nedostatečná informovanost podnikatelů.