Harmonizace českého právního řádu s EU

Vláda České republiky věnuje zvýšenou pozornost zlepšení stavu aproximace práva ČR s acquis communautaire. Dne 28.4. 1999 schválila vláda návrh novely Ústavy, jehož cílem je nejenom úprava českého ústavního pořádku v souvislosti s členstvím ČR v NATO, ale i v souvislosti s přípravou ČR na vstupu do EU. Zejména se pak jedná o návrh ustanovení umožňující urychlit proces aproximace, a to na základě pravomoci vlády přijmout za účelem harmonizace práva nařízení vlády s mocí zákona, tzv. evropské nařízení vlády (s právem ”veta” Parlamentu). Dne 17.5. 1999 vláda též schválila Zprávu o přípravě na vstup ČR do EU, v jejímž rámci vláda ukládá připravit návrh na změnu Legislativních pravidel vlády a projednat možnosti urychlení procesu projednávání legislativních návrhů Parlamentem.

Jednou z podmínek pro přijetí do Evropské unie je účinnost práva EU v České republice. Za tím účelem je nutno zpřístupnit znění legislativy EU překladem do češtiny. Svým usnesením č.645 ze dne 30.9.1998 schválila vláda návrh projektu na revidování překladů a zřízení Koordinačního a revizního centra.

Jedním z kroků v odstraňování našeho zaostávání při přípravě na vstup do EU je vypracování 37 návrhů zákonů. Ty by měly odstranit největší nesoulad mezi naším právem a předpisy EU. „V letošní hodnotící zprávě Evropské komise je na 64 místech použita věta: Pokrok je nulový nebo nedostatečný v oblasti legislativy. Proto odstranění 37 těchto zmínek již budeme považovat za pokrok,“ řekl vicepremiér Pavel Rychetský.

Změny se chystají například i v dani z nemovitostí. Klíčovou změnou by mělo být, že daň se v budoucnu vypočítá z ceny objektu či pozemku, a nikoli ze zastavěné plochy, jak je tomu dosud. Daň vycházející z hodnoty nemovitosti je zavedena ve všech zemích s vyspělou tržní ekonomikou. To může mnohé strojírenské podniky velmi ovlivnit, protože jsou to převážně ony, které mají mnoho budov a rozlehlé pozemky s velkou cenou, což by tedy zvyšovalo jejich daňové zatížení. Problém však je především ve velké regulaci nájemného, která zvýšení daně brání. Navíc je třeba dořešit negativní efekt daně počítané z hodnoty majetku, který by mohla mít na investiční činnost a rekonstrukce. Když majitel objektu vloží peníze, aby zrekonstruoval nemovitost, a zlepšil tak podmínky např. pracovníků, zvýší tím logicky cenu objektu. Tudíž bude muset zaplatit vyšší daň. Poslední podmínkou, která musí být před zvýšením daně z nemovitostí splněna, je snížení daňové zátěže někde jinde.

Měli bychom se však daňovým parametrům EU přibližovat i v oblastech, kde máme daň vyšší. Jedná se např. o pohonné hmoty, kde u benzínu představuje spotřební daň v ČR zhruba 60 procent jeho ceny, což je ve srovnání s evropskými státy spíše nadprůměr. „Bylo by žádoucí, abychom i v jiných oblastech konvergence s unií postupovali minimálně stejně rychle jako u spotřebních daní,“ vyjádřil se  Martin Kupka z Raiffeisenbank.

Jednání s EU o harmonizaci daní

Čeští vyjednávači zahájili s představiteli Evropské unie bilateralni screeningova jednani o danich. Cílem ČR přitom bude dohodnout přechodné pětileté období pro telekomunikace, stavební práce a dodávky elektrické energie.

Screeningove rozhovory se týkají harmonizace 170 daní, z nichž 150 patří k daním nepřímým. Citlivé bude především vyrovnávání daní spotřebních, neboť rychlé přijetí evropských sazeb by mohlo oslabit hospodářský rozvoj a koupěschopnost obyvatel.

Druhou citlivou záležitosti je DPH, u níž se snížená sazba v ČR nyní týká většiny potravin a veškerých služeb.