Erotika v reklamě
Rozhlédněme se kolem sebe. Na billboardech, v televizích i v časopisech se o upoutání naší pozornost snaží nespočetně krásných žen ve více či méně eroticky zabarvených reklamách. Není už té ženskosti kolem nás moc? Je erotická reklama úspěšná? Komu se líbí a komu vadí? Než na některé z těchto otázek odpovím, zamyslete se nad nimi a uvědomte si, jak vnímáte erotickou reklamu vy a jak na vás působí.
Cílová skupina
Když se tvůrci reklam rozhodují o tom, zda v reklamě použít erotický prvek, měli by zvážit, koho touto reklamou chtějí oslovit. Erotické reklamy vnímají odlišně různé národnosti. Jak ukázal výzkum společnosti Factum Invenio Češi jsou k reklamám s erotickými a sexuálními motivy velmi tolerantní. Pouze 6,1% dotázaných tento typ reklamy pobuřuje. Oproti tomu konzervativnější Poláci měli takto odmítavých reakcí 17,4%. Nejvíce Čechů a Slováků uvedlo, že se jim erotické motivy líbí, pokud mají vztah k výrobku. Největší skupina Maďarských a Polských respondentů uvedla, že se jim příliš nelíbí, ale nevadí jim.
Postoj Američanů je také odlišný. Ti považují nahé lidi v reklamách za směšné, což můžeme vidět na příkladu kampaně ochránců zvířat PETA. Na jednom vyobrazení byla pózující nahá Kim Bassingerová s textem: „Krása neznamená nosit kůži někoho jiného“. V ohlasu na tuto kampaň si poté čtenáři časopisu Time mohli přečíst: „Ukazováním nahoty se pro zvířata ničeho nedosáhne. Lidé, kteří se podívají na takový obraz, to přivádí na myšlenku, něco si na sebe vzít a zahřát se, než něco ze sebe svléct.“
Důležité je samozřejmě také pohlaví. Jednoznačně pozitivní postoj k této reklamě má 20% mužů, ale pouze 8% žen. Ženy dávají přednost eroticko-romantickým motivům a muži preferují sexuální motivy. Větší toleranci vyjadřují samozřejmě mladší a s rostoucím věkem je postoj respondentů čím dál víc kritičtější.
Postoj k reklamě se sexuálními motivy Zdroj: Marktest, a.s., Sofres-Factum
Důležitost propojení
Klíčové v použití erotické reklamy je zvážení, zda se je k danému produktu vhodný erotický motiv a případně jejich vzájemné propojení. Pokud je v reklamě použit erotický motiv bez spojitosti s propagovaným výrobkem či službou, je veřejností hůře vnímána, jak potvrzují průzkumy. Může se také stát, že pohledná žena či muž v reklamě upoutá naši pozornost, ale propagovaný produkt se nám do paměti už nedostane. To se nazývá „Upíří efekt“ , tj. že zapamatování vlastního propagačního poselství je o to menší, o co je celý kontext erotičtější. Ženské tělo bývá vhodně používáno v reklamách na kosmetiku, dámské spodní prádlo nebo plavky, v jiných případech jde ale často pouze o únik.
Doufejme tedy, že erotickou reklamu budeme v budoucnu vídat čím dál více vhodně použitou a zdařile propojenou s produktem a ne jako zoufalé pokusy o upoutání pozornosti v podání méně schopných tvůrců reklam. I když podle mého názoru, mladým českým mužům ani tato varianta nijak zvlášť nevadí…
Poměrně zdařilá reklama, která přiláká zvláště mužské oko.
Zdroje: Jitka Vysekalová: Psychologie reklamy
Petr Zenkner: Sex v reklamě, Marketing magazine, září 2004