Ekoprůmyslová revoluce

Přístup ke kapitálu, zákazníkům, dodavatelům i loajálním zaměstnancům bude stále více záviset na podnikovém postoji k ochraně životního prostředí a na jeho výsledcích. Ve světě se přijímá stále přísnější legislativa v oblasti životního prostředí, společnosti vkládají mnohamiliónové investice do čistících zařízení, vysoce narůstá odpovědnost za škody způsobené na životním prostředí – to představuje obrovskou výzvu pro všechny podniky, které chtějí předběhnout konkurenci a budou efektivně řídit ekologická rizika a investiční příležitosti, tzn. inovovat technologie a manažerské schopnosti. Novodobá strategie podniku by měla vypadat takto: odvodit ze svých skvělých výsledků v oblasti ochrany životního prostředí podstatnou část firemní konkurenční výhody. Všechno se musí změnit: role vrcholového managementu, nové výrobky a služby, trhy a spotřebitelé, výrobní procesy, nové technologie a strategie v oblasti výzkumu a vývoje a především vytvořit novou podnikovou kulturu. Stačí prostě vstoupit do ekoprůmyslové revoluce.

Existuje nejméně devět důvodů, proč by měly správní rady a vrcholový management věnovat dostatek pozornosti otázkám životního prostředí:

Prvním důvodem je dlouhodobé přežití společnosti – tzn. nepodporovat další bezohledný přístup k využívání a drancování zdrojů. Jde zvláště o odvětví lesnictví, energetiky, zemědělství a turistiky.

Druhým důvodem jsou tržní příležitosti v oblasti trhu souvisejícího s ochranou životního prostředí. Jenom v zemích OECD představuje trh ekologických výrobků a služeb více než 600 miliard dolarů ročně.

Třetím důvodem ovšem zůstává konkurenceschopnost. Převažují názory odborníků, že pokud mají podniky doma tvrdé podmínky pro svoji výrobní činnost např. zákony z oblasti životního prostředí, pak uspějí lépe na zahraničních trzích, kde je samozřejmě čím dál více dávána přednost „zeleným“ technologiím.

Čtvrtým důvodem je udržení se na trhu. Tzn. veškerý provoz podniku musí odpovídat ekologickým standardům, aby jeho jméno ve společnosti nekleslo.

Finance jsou pátým pádným důvodem. V současné době je pro firmu důležité mít čistý rejstřík v oblasti ochrany životního prostředí, protože jinak by mohla mít potíže při zajišťování investic a financování projektů.

Právní a trestní odpovědnost. Pokud vedení podniku nepovažuje tento šestý důvod za důležitý, pak může dojít ke značnému snížení zisku, i k dlouhodobým nepředvídaným dluhům a někdy k bankrotům. Proč? Oni totiž nepřizpůsobili provoz platným předpisům, vynaložili spoustu nákladů na odstraňování škod, nebo vedli soudní spory.

To vše narušuje pověst a image podniku – sedmý důvod. Pozor na „zelenou“ pověst, která záleží i na vašich dodavatelích!

Osmý důvod – přestavba společnosti. Chci tím říci, že ochrana životního prostředí je hlavně strategická záležitost, kterou se musí zabývat vrcholový management. Jde o úpravu rolí správní rady a ředitele firmy, úpravu organizační struktury, výrobních procesů, výzkumu, vývoje, technologií, marketingu …

No a nakonec ukazatel strategické kondice. To znamená, že otázky ochrany životního prostředí ovlivňují celý podnik a to tak zásadním způsobem, že představují dokonalý barometr celkové podnikové strategické kondice.

Ty společnosti, které chtějí uspět v ekoprůmyslové revoluci, musí začít považovat efektivní ekologickou politiku za konkurenční zbraň, překonávat v podstatě negativní mentalitu řízení k ekologickým novinkám a vyhledávat nové možnosti, vytvářet další výrobky, postupy, služby a technologie, které kombinují ziskovost s ochranou životního prostředí. Dále by měly překonávat „nápravný“ přístup ke kontrole znečištění a místo toho se zaměřit na preventivní opatření, která zabudují hned na začátek svého hodnotového řetězce – určitě to bude méně nákladné, než následné odstraňování škod.

Následující firmy jsou příklady předních mezinárodních společností, které nejen pochopily význam ochrany životního prostředí, ale dokázaly z ní udělat svou konkurenční zbraň.

Northern Telecom je jedním z předních světových výrobců telekomunikační techniky. Sídlí v Kanadě, má (roční tržby kolem 10 miliard dolarů, přibližně 57 000 zaměstnanců po celém světě a) více než padesát továren v Severní Americe, Evropě i Asii. Stejně jako další velcí výrobci elektronických přístrojů používal i Nortel směs CFC-113 jako čistící rozpouštědlo při výrobě plošných obvodů. V roce 1987 vědecké důkazy potvrdily škodlivý dopad CFC na zemskou ozonosféru, což vedlo k podepsání Montrealského protokolu – dokumentu, který zavazoval své signatáře (přes 90 zemí) k tomu, že země OECD úplně přestanou používat CFC do roku 2000 a ostatní země o deset let později. Manažeři Nortelu si uvědomili možnosti vytvoření střednědobé konkurenční výhody a krátkodobých úspor nákladů. Zahájili podnikovou kampaň za objevení cenově dostupné náhrady za CFC. Během tří let se Nortel stal první velkou elektronickou společností na světě, která úplně přestala používat CFC-113 a to o devět let dříve, než vyžadoval Montrealský protokol. Nortel díky vývoji náhrad za CFC, včetně inovativního systému „bez čištění“, který úplně obchází potřebu jakéhokoli rozpouštědla, ušetří 50 milionů dolarů za nákupní výdaje do roku 2000.

Brazilská Aracruz Cellulose postupuje v naprostém kontrastu s tradičním přístupem „pokácet a vypálit“, který vládne v dřevařském průmyslu dokonce ještě i v dnešní době. Společnost Aracruz začala záměrně budovat své podniky v místech, které už byly značně zničené, s cílem jejich nového zalesnění a obnovy. Prvním krokem bylo vybudování firemního městečka, které místnímu obyvatelstvu zajistilo zoufale potřebné pracovní příležitosti, školy, bydlení, zdravotnická zařízení a další sociální služby. Dále firma investovala do výzkumu a genetického vývoje nového druhu eukalyptu, z něhož lze nejen získat vysoce kvalitní papír, ale je možné porážet jej každých sedm let a nechat jej třikrát vyrůst znovu, než je strom nutné nahradit novým. Když si vytvořila stabilní a z ekologického hlediska udržitelný zdroj surovin, přistoupila firma k výstavbě moderní celulózky, která i v současné době odpovídá všem nejpřísnějším ekologickým standardům platným v Evropě, Skandinávii nebo v S. Americe. Aracruz věří, že díky svému zaměření na vyřešení nepochybně největšího ekologického problému svého odvětví dokáže ze svých skvělých výsledků v oblasti šetrného přístupu k životnímu prostředí vytěžit značné konkurenční výhody.

Southern California Edison – Kalifornské energetické závody, které se začínají ocitat mezi dvěma silnými trendy: finanční deregulací a zároveň přísnějšími ekologickými předpisy. Ekologická strategie SCE má tři základní pilíře: podporovat efektivní využívání energie a snižování spotřeby mezi svými zákazníky, zajistit, aby energie, která je potřebná, byla dodávána tím ekologicky nejšetrnějším způsobem a nacházet a využívat nové obchodní příležitosti, které vytváří zvýšená pozornost věnovaná ekologii. SCE je jednou z prvních společností, která se snažila dosáhnout zásadní změny tohoto systému a bojuje za zvýhodnění těch společností a jejich zákazníků, kteří energií šetří.

Závěrem bych chtěla říci, že Ekoprůmyslová revoluce odstraní řadu příjemných, ovšem zastaralých představ o řízení, financování a vedení podniku a odstraní také řadu podniků. A stejně jako v každém biologickém systému první zahynou firmy, které se nemohou nebo nechtějí přizpůsobit novým podmínkám.