Cestovní ruch v regionu Beskydy a Valašsko
Málokterý český nebo moravský kraj plně využívá všech možností, jak prostřednictvím turistiky zvýšit své příjmy.
Jednou z prvních akcí, které mají turistiku podpořit, je iniciativa směřující k rozvoji cestovního ruchu v mikroregionech Beskydy a Valašsko, která vychází z poznatků dokumentu Strategie rozvoje regionu severní Moravy a Slezska, jeho vypracování financovaly Evropská komise DG XVI (regionální politika) a Evropská unie prostřednictvím programu PHARE Ecos-Ouverture.
Pozice města Kopřivnice se transformací a posléze restrukturalizací Tatrovky velmi změnila. Podstatné zeštíhlení firmy vyžaduje hledat nové příležitosti pro tisíce pracovníků. Podobně, i když poněkud lépe, jsou na tom Rožnov pod Radhoštěm, Frenštát pod Radhoštěm a další města.
Vzhledem k geografické poloze se zdá být nejvhodnější využití krajinného bohatství k rozvoji cestovního ruchu, které by městům s dobrými ubytovacími a stravovacími kapacitami mohlo přinést novou prosperitu.
Kopřivnický starosta a jeho kolegové z ostatních beskydských a valašských měst se proto pokusili ve spolupráci s Agenturou pro regionální rozvoj v Ostravě a s firmou Berman Group přesvědčit hoteliéry, majitele motelů, kempů, pracovníky muzeí a skanzenů i další odborníky o užitečnosti marketingu cestovního ruchu. Jejich pozvání přijal Gary Esolen, který založil v New Orleans organizaci považovanou v USA za nejlepší model marketingu v turistice volného času. Potvrzuje to fakt, že se v sedmi posledních letech díky strategiím organizace pohyboval ekonomický růst této oblasti okolo devíti procent ročně.
Právní formou marketingové organizace je veřejná obchodní společnost. Jsou v ní přítomny soukromé subjekty, v orgánech zasedají i zástupci územní samosprávy. Je nevýdělečná a má zvláštní daňový statut.
Marketingová společnost cestovního ruchu New Orleans si dokonale vyzkoušela, jaké nástroje nejlépe slouží k rozvinutí turistického trhu. Jsou to průzkum trhu, vymezení vlastního místa, vytváření vnitřních spojenectví a struktur, přímý prodej cestovním kancelářím a tour operátorům, vztahy k veřejnosti, propagace a reklama vůči zákazníkům.
Přednáška Garyho Esolena měla původně být jen osvětou. Díky aktivní spolupráci podnikatelů se ale stala impulzem pro změnu v přístupu k rozvoji cestovního ruchu.
Účastníci diskuse si vytvořili obrázek o svém okruhu podnikání tím, že pojmenovali silné a slabé stránky regionu, ve kterém působí. Některé problémy bylo možné vztáhnout na cestovní ruch v České republice obecně, jiné se týkaly specificky Beskyd a Valašska.
Mezi obecné problémy zařadili například nedostatečné investice do obnovy hotelů. Světový standard vyžaduje kompletní renovaci zařízení zhruba každých pět let. Lepší hotely v České republice renovují v desetiletém cyklu. To snižuje jejich schopnost konkurence.
Jak se Gary Esolen při svém studijním pobytu v regionu přesvědčil, někteří hoteliéři tu neinvestují vůbec, protože splácejí úvěry. Připomněl, že v takové situaci je v USA pro neúspěšného majitele i pro dotčené území nejlepší využít zákona o bankrotu. Zcela jednoduše řečeno, vymažou se dluhy, nový majitel koupí levně, neztratí se pracovní místa a podnikání může znovu nastartovat. U nás strach před radikální očistou trvá.
Dalším obecným jevem je, že peníze vložené do marketingu se v České republice považují za přepych. Na připomínku z pléna, že je těžko vkládat peníze do marketingu, když je málo hostů, odpověděl Gary Esolen otázkou: Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? A poradil: Nejefektivnější je začít s „public relations“. Když o vás budou novináři psát, začnou přicházet hosté a s nimi peníze. Pak lze rozvíjet další aktivity.
Mezi specifické problémy v regionu patří nedávné povodně. Fyzicky nezasáhly zdaleka všechny podnikatele v cestovním ruchu, ale všechny poznamenaly nedůvěrou klientů. Jak se bránit zevšeobecňování, ptali se smutní hoteliéři, jejichž pokoje zůstávají prázdné.
Je téměř nemožné proti tomu bojovat tím, že říkáte, že to není pravda, potvrdil jejich zkušenosti Gary Esolen. V tomto případě je třeba pracovat s úplně jinou story, která se povodní vůbec netýká. Musíte hledat pozitivní příběhy. V dlouhodobém působení kladné emoce převládnou nad zápornými.
Cožpak v Karibiku nejsou na denním pořádku vichřice či tornáda a v Itálii zemětřesení? Přesto tam turisté neustále směřují. Jezdí za krásou a specialitami různých krajin a požadují péči, která by měla být všude stejně kvalitní. „Oni mají obojí. Vy to první máte, to druhé zatím chybí,“ uzavřel Gary Esolen.
Získávání peněz na marketing je v Spojených státech založeno na dobrovolném členství podnikatelů v regionálních turistických asociacích. Výše ročních poplatků je určena podle velikosti podniku. Když se pracuje například na public relations a ze zahraničí jsou zváni novináři, podnikatelé je z poplatků sponzorují. Některé z podniků mohou svůj příspěvek splácet takzvaně v naturáliích. Například letecké společnosti tím, že ročně věnují určitý počet letenek.
Turismus čerpá i z různých finančních zdrojů, které sám vytváří a které jsou do něj vraceny. Například z příplatku za pobyt v hotelu nebo ze zvláštní daně za pozemky sloužící rekreačním účelům. V některých oblastech existuje i daň z prodeje suvenýrů. Tyto peníze jdou do pokladny obce, která je na cestovní ruch přesouvá. Některé aktivity státní rozpočet dotuje.
V České republice vládne sice jiný daňový zákon, ale přesto se lze z popsaných postupů poučit. Nebo iniciovat změnu. To, co lze uskutečnit hned, aby se beskydsko – valašský region stal významným cílem cestovního ruchu, je organizace tohoto segmentu trhu, partnerství veřejných a soukromých institucí.
Toto poznání se odrazilo také na výsledku jednání. Podnikatelé i zástupci obcí a institucí si uvědomili, že píseček, na kterém hrají o klienta, je příliš malý. Že agentury, které mají ve svých miniregionech, nefungují k jejich spokojenosti, ale ani ke spokojenosti hostů. Rozhodli se tedy ustavit Sdružení Beskydy – Valašsko a jmenovali komisi, která se ujala přípravných prací. Do čtrnácti dnů se pak sešla valné hromada. Pravděpodobně prvním výstupem této marketingové společnosti bude analýza segmentů trhu cestovního ruchu v regionu, jako východisko k dalším rozhodnutím.
Závěr
Závěrem bych chtěl napsat, že i můj rodný okres, okres Opava, jako oblast cestovního ruchu je schopna konkurovat i jiným známějším turistickým oblastem, jak z hlediska přírodních krás, kulturních a historických památek, tak také z hlediska sportovního vyžití. V čem jsou dosud rezervy tohoto okresu, to je úroveň poskytovaných služeb.
Proto by si mohli představitelé jednotlivých obcí vzít příklad z toho, co jsem uvedl výše a na co upozorňoval Gary Esolen.
Doufám a přeji si, aby se Opavsko dostalo více do povědomí lidí nejen v celé naší republice, ale i v zahraničí. K tomu bych rád v budoucnu nějakým způsobem přispěl, abych mohl navázat na své studium na střední i vysoké škole, a to například vhodnou propagací Opavska, abych tak do tohoto regionu přilákal návštěvníky ve větším množství než je tomu doposud.