Bourec morušový
OBSAH:
- ÚVOD……………………………………………………………………………………………………………………. 3
- HISTORIE BOURCE MORUŠOVÉHO………………………………………………………………….. 4
- SYSTÉMOVÉ ZAŘAZENÍ BOURCE MORUŠOVÉHO…………………………………………… 4
4.VÝVOJ BOURCE MORUŠOVÉHO………………………………………………………………………… 5
- CHOV BOURCE MORUŠOVÉHO…………………………………………………………………………. 6
5.1. CHOV BOURCE MORUŠOVÉHO V ČECHÁCH…………………………………………………. 7
5.2.TECHNOLOGIE CHOVU…………………………………………………………………………………… 8
5.3. MORUŠOVNÍKY – POTRAVA BOURCE MORUŠOVÉHO………………………………….. 8
- VÝROBA HEDVÁBÍ……………………………………………………………………………………………… 9
6.1. SLOŽENÍ HEDVÁBÍ……………………………………………………………………………………….. 10
6.2. DRUHY HEDVÁBÍ………………………………………………………………………………………….. 11
6.3. VLASTNOSTI HEDVÁBÍ…………………………………………………………………………………. 13
- PODPORA POSKYTOVANÁ CHOVATELŮM BOURCE MORUŠOVÉHO…………… 13
- ZÁVĚR………………………………………………………………………………………………………………… 15
SEZNAM ZDROJŮ:………………………………………………………………………………………………… 16
1. ÚVOD
Seminární práce je zpracována na téma bourec morušový a hedvábí. V jednotlivých kapitolách je popsána historie bource morušového, jeho systémové zařazení, biologický vývoj od počátku do konce, podmínky chovu, ale také informace o historických chovech bource v Čechách. Popsána byla také technologie chovu, která je některými autory zmiňována jako poměrně jednoduchá, nicméně chov bource k průmyslové produkci kokonu je poměrně náročný, jeho důležitou potravou jsou moruše.
Produktem bource je hedvábí které je popsáno technologií výroby a jeho složením. Zmíněny jsou i jednotlivé druhy a jeho vlastnosti
Na závěr je zmíněna podpora chovu bource morušového z Evropských fondů
2. HISTORIE BOURCE MORUŠOVÉHO
Nejstarší chov bource morušového pochází z Číny ze 3. tisíciletí př. n. l. Číňané první objevili, jak lze odvinout hedvábné vlákno z kokonu a jak je zpracovávat. Cena hedvábí měla hodnotu zlata, proto se z něj vyráběly šaty císařů a bylo používáno k posvátným účelům. Hedvábnictví, tedy chov byl přísným tajemstvím země a za jeho vyzrazení hrozil trest smrti. O mnoho později bylo objeveno tajemství i v dalších zemích: v Koreji, v Japonsku a později i jinde v jihovýchodní Asii.
Vývozu hedvábných látek z Dálného východu vděčí za vznik i jedna z nejznámějších obchodních cest starověku – tzv. hedvábná stezka vedoucí od Čínského moře až do Sýrie. Karavana po ní tehdy putovala 243 dní.
Obchodu s hedvábím vévodili Peršané, kteří neustále válčili s císařem Justiniánem, který se chtěl zbavit závislosti na perském zboží. Roku 552 vyslal do Číny dva mnichy, kterým se i přes hrozící trest smrti podařilo dopravit vajíčka a kokony bource morušového v dutých bambusových holích až do Cařihradu. V Čechách se s hedvábím obchodovalo sice už ve 14. století, ale chov bource sem proniká až v první polovině 17. Století.[1] Jeho největší rozkvět v Evropě nastal v době panování císařovny Marie Terezie a hedvábnictví bylo rozšířené kromě Abovsko-Turnianské župy také v župě Nitrianské a Bratislavské. V Uhersku mělo hedvábnictví staré tradice, neboť v Evropě bylo Uhersko třetím největším výrobcem hedvábné suroviny a celkově pátým ve světě.[2]
3. SYSTÉMOVÉ ZAŘAZENÍ BOURCE MORUŠOVÉHO
Název: Bourec Morušový
Latinský název: Bombyx mori
Říše: živočichové
Podříše: mnohobuneční
Kmen: členovci
Podkmen: šestinozí
Třída: hmyz
Podtřída: křídlatí
Nadřád: novokřídlí
Řád: motýli
Čeleď: bourcovití
Rod: bourec
Druh: Bourec morušový[3]
4.VÝVOJ BOURCE MORUŠOVÉHO
Bourec morušový vývojem svého života prochází přes pět vývojových stádií. Samička klade 300 – 500 vajíček. Z vajíčka se líhne larva, která se živí výhradně listím moruše bílé nebo černé. Vývoj housenek trvá asi 35 dnů. Za tuto dobu housenka vyroste na 25 – 30násobek své délky a hmotnost zvýší sedm- až devěttisíckrát. Plně vyvinutá, dorostlá larva se začne kuklit. Z párových slinných žláz vylučuje tekutinu, která na vzduchu tuhne, čímž vzniká tenké hedvábné vlákno. Tímto vláknem se opřádá tak dlouho, až vytvoří pevný pružný zámotek – kokon. Ten je svrchu ještě opředen jemnými vlákny surovým hedvábím tzv. bourovinou. Kokony se liší barvou a velikostí. Byla vyšlechtěna řada hybridů které se liší vlastnostmi hedvábného vlákna. Rozdíly jsou i v rychlosti rozmnožování některé hybridy, které mají mnoho, dvě nebo jenom jednu generaci do roka. V jižních oblastech je možné udržovat chov po celý rok, na rozdíl od mírného pásma, kde je nutno jej v zimě přerušit. Kokony se sbírají 8-10 dní po zakuklení a suší se vzduchem při 80 – 85 °C, tím se usmrtí kukla uvnitř, v případě, že by se vylíhl motýl poškodil by tak zámotek. Kokony se následně máčejí v teplé vodě, kde se rozpustí bílkoviny slepující zámotek, a uvolněné hedvábné vlákno, které není nutné spřádat, se navíjí a dále zpracovává. Celková délka hedvábného vlákna z jednoho kokonu je až 2000 metrů. To je zdánlivě hodně, ale vlákno je neuvěřitelně tenké, na výrobu látek je ho proto třeba obrovské množství – na 12 kg hedvábné tkaniny je to 100 kg kokonů což představuje 70 000 housenek, které za svůj život spořádají dvě tuny morušového listí.
Životní cyklus trvá přibližně 6-8 týdnů a závisí na podmínkách chovu a rase. Délka trvání jednotlivých stadií mezi svlékáním je úměrná teplotě, jelikož se jedná o studenokrevné živočichy kdy zvýšená teplota urychluje metabolickou aktivitu, klesající teplotou se metabolismus naopak zpomaluje. Život dospělého jedince je velmi krátký, trvá tři až deset dní, z tohoto důvodu jsou dospělí jedinci schopní se ihned pářit. Samice produkují feromon, který jim napomáhá k pohlavnímu dorozumívání. Samci tento feromon aktivně vyhledávají vířením křídly a jsou schopni zaznamenat i jeho velmi nízké koncentrace. [4]
5. CHOV BOURCE MORUŠOVÉHO
Chov bourců byl rozvinut ve více jak 50 zemích, avšak jeho nárůst a pokles je zapříčiněn rozdílnými společenskými a ekonomickými podmínkami jednotlivých oblastí. Od roku 1960 dochází ke zlepšení výroby hedvábí. Mezi nejvýznamnější státy, které tvoří 2/3 světové produkce patří Čína a Japonsko a dále pak Indie, Rusko a Korea. Hedvábí je svou kvalitou nadřazeno ostatním textilním vláknům. Doposud žádné umělé vlákno není schopno hedvábí nahradit. Podle světové statistiky z roku 1977 byla produkce textilních vláken 25 milionu tun z toho 54% tvořilo přírodní vlákno. Produkce hedvábí byla 49 000 tun, což představovalo 0,19% celkové produkce vláken. Spotřeba hedvábí tehdy činila pouze 12 gramu na jednoho obyvatele. Později se zvýšila na 14 gramu na obyvatele z pěti evropských zemí
(Velké Británie, Francie, Itálie, Švýcarska a Německa) a 217 gramu na obyvatele v Japonsku.
Dnes je produkce hedvábí dostačující pro pokrytí poptávky. Země, které se zabývají chovem bourců, musí mít vyvinutý systém a správu jak se zdroji zacházet, uchovávat je a udržovat. Je nutné rozlišovat zdroje genetické od zdrojů zárodečných .
Šlechtění bourců má za přínos zaměstnání, ekonomický rozvoj a zlepšení kvality života lidí v zemědělských oblastech. Důležitou roli sehrává proti chudobě a zabraňuje migraci zemědělců za prací do městských oblastí.[6]
Chov bource morušového a tím také rozvoj hedvábnictví je nesporně závislý na dostatečně velké krmivové základně, kterou dnes může poskytovat jen pěstování moruší. Pokusy o náhradu morušového listu jiným krmivem zklamaly. Byly učiněny pokusy nahradil listí moruše jiným krmivem, ale jakost takto získaného hedvábí byla velmi nízká.[7]
Chov bourců se soustřeďuje do dvouměsíčního intenzivního období na jaře. Vajíčka se uchovávají z minulé sezóny na chladných místech a nechají se vylíhnout hned poté, co na morušovníku vyraší první listy. Housenky se líhnou osm dní, poté se čtyři týdny krmí morušovým listím, jejich hmotnost se postupně zvyšuje a opakovaně se svlékají, až po čtvrtém svlékání se začnou housenky zavíjet do zámotku, ze kterého vznikne kokon. Celý kokon vytvoří housenka během týdne a pak ještě trvá tři dny, než se zakuklí, patnáct dní od zakuklení se vylíhne motýl. Housenka vylučuje párem žláz dvě hedvábná vlákna společně s lepkavým sericinem, který spojuje obě vlákna dohromady a vytváří stěny kokonu. Sericín ztvrdne a kokon získává tvar burského oříšku s kuklou uvnitř.
5.1. CHOV BOURCE MORUŠOVÉHO V ČECHÁCH
- dubna 1627 nařídil vévoda Albrecht z Valdštejna, aby byli na jeho panství do Čech povoláni dělníci, znalí hedvábnictví. Vévodovi, který byl dobrým hospodářem, záleželo na tom, aby jeho panství šlo příkladem všem ostatním v budování nových hodnot hospodářských a přispěl tím k pozdějšímu rozvoji nejednoho oboru práce u nás. [8]
Zakladatelé hedvábnictví byli roku 1747 také Vlachové, kteří dali vysázet stormy v pražsých městských příkopech a rozšiřovali hedvábnictví dále na venkov. Hospodářská společnost následně založila morušovou školku v Ovenci (Bubenči) a rozdávala zdarma “semeno morušové” s návodem na pěstování. V Praze roku 1782 vlaský špitál pěstoval a podporovat hedvábnictví, ročně bylo vytěženo až 40 centů čistého hedvábí. Zrušením vlaského špitálu r.1789 došlo k velkému úpadku hedvábnictví.[9]
Dochované zmíňky o chovu bource morušového v Čechách byly nalezeny ve Zbraslavi kde se profesor Nickerl Věnoval metodice chovu bource morušového a zasloužil se o propagaci hedvábnictví v Čechách. Na jeho počest byla pojmenována noční můra Luperina Nickerlii.[10]
Vršovický zámeček byl původně továrnou. Heroldovy sady byly sady morušovými. V roce 1842 zakoupil místní pozemky Jiří Rangheri, který postavil továrnu na hedvábí, choval v ní bource morušového a v okolí továrny vysadil nezbytný morušový sad. Továrna tu však neměla dlouhou historii a na konci 19.století byla přestavěna na neorenesanční budovu typu zámeček.[11]
Jan Antonín z Podštějna v sedmdesátých letech 18. Století nechal postavit v Potštejně budovu pro chov bource morušového a nechal vysadit v okolí stromy moruší. Věnoval se také propagaci hedvábnické výroby.[12]
Na konci padesátých let 19. století bylo české hedvábnictví na vrcholu. Ročně se v celé zemi vyprodukovalo přes 29 tun surových zámotků.
5.2.TECHNOLOGIE CHOVU
Chov Bource morušového až po výrobu hedvábné látky je zdlouhavý a velmi pracný postup.Dle čínských I cizojazyčných zdrojů a dle Lilian M. Li proces chovu bource začíná koncem léta či na podzim, kdy samičky kladou vajíčka na velké archy papíru, pořípadě plátna kam přilnou. Poté se vajíčka nechají několik dní vysychat dokud nezčernají, následně se vajíčka lehce zapráší vápnem. Archy se srolují a uskladnín zimu v suchém chladném místě. Během přezimování se jednou vajíčka na několik dní namočí do slané vody, případně silného studeného čaje, smyslem je vytříditnejživotaschopnější vajíčka.Na jaře, kdy na moruších raší dostatek listí, se vajíčka přenášejí do tepla. Po vylíhnutí se housenky třídí a přenášejí na speciální plochy umístěné v několika řadách nad sebou v místě zvláště určeném pro chov bourců. Larvy jsou v teple a suchu, chráněny před povětrnostními vlivy a vyžadují stálou péči, je třeba dbát na to aby kolem nich proudil čerstvý vzduch, byly v čistotě a měly stale dostatek potravy.Několikrát denně dostávají čerstvé listy moruší, které se na počátku sekají na drobno. Dalším krokem je čištění a přebírání. Larva se za život několikrát převléká, před každým převlékáním je larva v období kdy nepřijímá potravu a nehybně leží. Zhruba po pěti týdnech se larva zakuklí, přičemž vytvoří kokon ze dvou vláken, která vylučuje paralelně ze dvou otvorů na svém těle. Po sedmi dnech se larva v kokonu promění v motýla, který se prokouše a vyléta ven.Tím však dochází ke znehodnocení vlákna. [13]
5.3. MORUŠOVNÍKY – POTRAVA BOURCE MORUŠOVÉHO
Morušovníky jsou opadavé pozdě rašící stromy s typickou proměnlivostítvarů listů, které jsou vejčité až nepravidelné tří- až pětilaločnaté. Asi dvanáct existujících druhů je vesměs rozšířeno v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule, tj. Asie, Ameriky i Afriky.
Moruše bílá je strom se šedohnědým kmenem a větvemi, které i během intenzívního růstu větviček mají šedohnědou barvu a u vrcholu bývají chlupaté. Moruše bílá se rozšířila pěstováním bource morušového a upadala zaváděním výroby syntetických hedvábných vláken a rozšířením škůdců, kterých byla oblíbenou potravou. Jako potrava pro larvy bource jsou nejvodnější bílé moruše, po listech moruše černé předou hedvábí střední jakosti.
Dospělé stromy tvoří ucelený, hustý tvar koruny, výšky 8 – 12 a šířky 10 i více metrů.
V dospělosti tvoří v obrysech pyramidální siluetu.[14]
6. VÝROBA HEDVÁBÍ
Hedvábí je produkováno ve snovacích žlázách a je primárně využíváno na ochranu vyvíjení kukly. Snovací žlázy jsou přizpůsobeny funkci sekrece hedvábí. Je to jeden z nejvýkonnějších syntetických systémů. Snovací žlázy je možné morfologicky i funkčně rozdělit na tři oddíly – přední, střední a zadní oddíl. Bourci si nejprve vytvoří jemné hnízdo, které pak pohybem hlavy po dráze ve tvaru osmičky oplétají a vytvoří tak vodotěsný zámotek, kterým se zcela zahalí. Tento zámotek housenka zhotoví v průběhu tří dnů a vykoná přitom asi 300 000 krouživých pohybů hlavou. Kokon je jedno nepřerušené vlákno, které dosahuje v průměru délky 1000 metrů a je velmi jemné, lesklé a v průměru dosahuje okolo 10 mikrometrů. Lesk je způsoben trojúhelníkovým průřezem vlákna. Vlákno hedvábí tvoří bílkoviny, které na vzduchu tuhnou, je extrémně pevné a tkají se z něj hedvábné látky, ty jsou zhotoveny z ušlechtilého přírodního materiálu, který má specifickou strukturu a mimořádný lesk.[15]
Výroba začíná někdy na přelomu května a června výkoupením kokonů bource morušového od farmářů. Zemědělci, kteří mají o chov bourců zájem, distribuuje stát po dvaceti gramech vajíček. Vylíhlé larvy se musí krmit listy moruše asi čtyřicet dní, dokud se nezakuklí. Krátce před zakuklením skonzumuje takové množství vylíhlých larev až tři metráky listů moruše denně.Larvy poskytnou zhruba 100 kilogramů kokonů, přičemž kvalitní kokony se vykupují zhruba po 50 Kč za kilogram. [16]
Vykoupené kokony je možné rok skladovat, takže výroba hedvábí může fungovat téměř celoročně. V továrně se kokony třídí podle velikosti a kvality následně se kokony hází do kádí s horkou vodou, kde se jejich vlákna rozvolní – stačí deset minut. Potom se konce vláken umně zachytí a navinují na jakýsi kolovrat, čímž vzniká nit. Jemné nitě na látky se táhnou ze sedmi až osmi kokonů, naopak silné nítě na hedvábné koberce z dvaceti až dvaceti pěti kokonů najednou. V další fázi se buď nitě napřed barví a pak se z nich tká látka (technika ikat), nebo se postupuje obráceně (technika batik). K barvení je vhodné používat výhradně přírodní barviva, například z ořešáku, cibule, granátovníku nebo z kořene svízele. Tkaní probíhá za pomoci dřevěných ručních tkalcovských stavů, napnuté nítě na stavu jsou nejprve postříkány roztokem, který zabraňuje jejich slepování.[17]
Obr.č.2 Hedvábné vlákno, spřádání vlákna na tkalcovské stavu
6.1. SLOŽENÍ HEDVÁBÍ
Vlákno z přírodního hedvábí je velkou zásobárnou proteinů, obsahuje mimo jiné až 18 druhů aminokyselin. Vlákno je tvořeno bílkovinami, z nichž nejdůležitějsí je fibroin, který ma gelovou konzistenci a zajišťuje pevnost a pružnost.Další bilkovinou o malé molekulové hmotnnosti je P25, jeho funkce není jednoznačná, ale zřejmě hraje roli v přeměně tekutého fibroinu na pevné vlákno. Hevábné bílkoviny tvoří také sericiny, ty plní funkci tmelu, nabalují se na fibroin a zpevňují ho.
Využití sericinů
Sericiny s různou molekulovou hmotností se používají v kosmetice, jako produkty na citlivou pleť a vlasy. Ve zdravotnictví pro výrobu léků a jiných zdravotnických výrobků, ale také jako biomateriály ve zdravotnictví, případně jako funkční vlákna a tkaniny. Sereciny mohou být využívány také pro výrobu membránových materiálů, které slouží například k dialýze, reverzní osmóze nebo mikrofiltraci.
Byly vyvinuty také hedvábné obvazy, které by mohly urychlit hojení a jejich odejmutí by následně nepoškozovalo nově vzniklou kůži. Fólie vyrobená ze sericinu má skvělou propustnost kyslíkem a fukčními vlastnostmi se podobá rohovce, v budoucnu je tedy možné, že bude využita právě pro výrobu umělých rohovek.[18]
6.2. DRUHY HEDVÁBÍ
Ušlechtilý druh hedvábí je tvořen housenkami bource morušového. Existují ale take tzv. plané druhy (např. tussah z housenek pěstovaných na dubových listech, eri na listech skočce, muga na stromech aj).
Tussa – Plané hedvábí, tzv. tussa (též tussar nebo tussah) je produkováno larvami motýlů například druhů Antheraea mylitta, Antheraca proylei, Antherea pernyi a Antheraca yamamai. Žijí ve volné přírodě na křovinách a stromech – dubech, na jejichž listech se živí. Plané hedvábí housenky namotávají do jednoduchého, oválného kokonu, s jemnozrným, tvrdým, nelesknoucím se povrchem. Kokony jsou obvykle žluté nebo šedé a jsou tvrdé a pevné.
Tyto kokony jsou vyvářeny ve speciálním roztoku nebo zpracovávány enzymaticky, aby změkly. Potom jsou navíjeny buď suchým postupem nebo navíjením za mokra. Část kokonů planého hedvábí, která zůstane po navinutí asi 60 % vlákna využitelného pro výrobu tussy, je spřádána a prodávána pod názvem Katiya.
Proražené kokony jsou využívány pro výrobu hedvábí typu Ghicha, kokony se stopkou slouží jako surovina pro hedvábí Balkal.
Muga – Původem z Assamu, název „muga“ označuje v assamštině jantarovou barvu kokonu. Patří stejně jako tussa do skupiny planého hedvábí. Je velmi oblíbené pro svou přirozenou zlatou barvu, elegantní texturu a odolnost. Hedvábí muga produkují housenky endemického druhu motýla Antheraea assama, který žije převážně v údolí Brahmaputry a přilehlých horách.
Eri – Slovo eri má základ v sanskrtském názvu pro skočec, eranada. Listy skočce jsou totiž hlavním zdrojem potravy pro druh bource, který je jediným plně domestikovaným druhem kromě bource morušového. Tento druh hedvábí nelze navíjet a proto musí být spřádáno.
Dupion – Je nepravidelné, hrubé hedvábí, vinuté z dvojitých kokonů nebo z kokonů zavinutých vedle sebe a propletených, které musí být proto odmotávány společně. Nerovnost vlákna omezuje možnosti jeho použití a látky z Dupionu jsou charakteristické svými nepravidelnosti v lesku a síle. Černé skvrnky, které jsou místy na látce vidět, jsou části původního kokonu ale nelze je považovat za vady při tkaní. Jejich odstranění by nejen oslabilo látku, ale rovněž by ji připravilo o část její krásy a charakteru.
Filature – Surové hedvábí, které je navíjeno strojově, což ho odlišuje od hedvábí připraveného ruční výrobou.
Matka – Hedvábí, které se získává z odpadu z výroby morušového hedvábí ručním navíjením, aniž by byla odstraněna vrstva sericinu. Kokony potřebné pro výrobu matky jsou získávány především z Karnataky a Kašmíru, ruční soukání vlákna se však nejčastěji provádí ve vesnicích v Západním Bengálsku. Některé hedvábné příze matky nesou označení dobře známých vesnic, jako je Sujapur, Islampur nebo Dariapur.
Odpadové (spun) – Příze vyráběná v krátkých délkách získaná z hedvábí nižší jakosti, z protržených kokonů nebo z odpadového hedvábí, má charakteristickou texturu. Existují dva jakostní typy tohoto hedvábí – Schappe a Bourette. Spřádá se na speciálním zařízení, které je podobné zařízení pro spřádání bavlny.
Výčesek (noil) Krátká vlákna, která jsou získávána česáním příze při výrobě odpadového hedvábí.[19]
Pongé
Pochází z Číny, vyrábí se v různé hmotnosti a má bílý, hladký a rovný povrch. Číselné označení určuje, kolik nití připadlá na jeden milimetr délky. Čím vyšší číslo, tím silnější a hustší je tkanina.
Dupion
Z dvou housenek je vytvořen dvojitý zámotek. Vznikne tak nepravidelné, silnější hedvábí s nerovným vláknem. Látky jsou charakteristické nepravidelnou strukturou, tmavší části které jsou na látce vidět, jsou části původního kokonu, které nelze považovat za vady při tkaní, neboť jejich odstranění by oslabilo látku.
Degummed Throwsters Waste
Vznikají při výrobě hedvábné příze jako různé zámotky, jsou již zbaveny sericinu, tedy jsou měkké. Používají se při technice silk fusion nebo při předení.
Přírodní hedvábí se sericinem
Toto hedvábí neprošlo procesem, při kterém se odstraňuje sericin, takže je tuhé. Po navlhčení se slepuje, má široké využití ve výtvarných technikách.
Silk rods
Jsou hedvábná vlákna, která obsahují sericin, a jsou vytvarovaná do podélně rozříznutého válečku, což je odpad vznikající při strojovém navíjení vláken z kokonů. Používají se při výtvarných technikách tam, kde je třeba dodat strukturu a hloubku, je možné je také vyžehlit, čímž vynikne křížení vláken.
6.3. VLASTNOSTI HEDVÁBÍ
Přírodní hedvábí má bílou barvu, je lesklé a měkké a dá se snadno barvit
| Vlastnosti vláken | Přírodní hedvábí |
| Hustota g/cm3 | 1,25 |
| Tloušťka | 1,17 |
| Relativní pevnost | 3-5 |
| Pevnost za mokra (%) | 85 |
| Tažnost (%) | 24 |
| Navlhavost (%) | 30 |
| Světová spotřeba (1000t) | 107 [20] |
Kvalitní přírodní hedvábí kolísá (pod vlivem ekonomických i politických faktorů) mezi pěti- a desítinásobkem ceny běžného syntetického vlákna. V roce 1988 stoupla cena přechodně na 55 US $ za kilogram surového přírodního hedvábí.[21]
Hedvábné vlákno je nejpevnější textilní surovinou, jeho nit má pevnost odporu v tahu srovnatelnou s ocelovým drátem stejné tloušťky. Nit o průměru 1 mm2 snese zatížení až 50 kg. Vlákna mají nejvyšší tažnou sílu ze všech známých přírodních vláken. Bez přetržení je lze natáhnout o sedminu až pětinu původní délky.
Hedvábí absorbuje vodu v množství až 30 % své hmotnosti, aniž by vypadalo vlhké. Proteiny obsažené v hedvábí dokáží absorbovat vodu v množství odpovídajícím až 300 násobku své hmotnosti. [22]
7. PODPORA POSKYTOVANÁ CHOVATELŮM BOURCE MORUŠOVÉHO
Dle úředního věstníku Evropské unie z 16.11.2007 L.299/45 je poskytována podpora chovatelům bource morušového. Pro chov bource morušového kód KN ex 0106 90 00 a vajíček bource morušového kódu KN ex 0511 99 85 ve Společenství se poskytuje podpora. Ta je poskytnuta chovatelům pro každý používaný box s vajíčky za předpokladu, že tyto boxy obsahují minimální množství vajíček, které bude stanoveno, a chov housenek byl úspěšně ukončen. Výše podpory pro používaný box s vajíčky je stanoven na 133,26 EUR.[23]
Podle nárvhu Evropského parlamentu a rady ze dne 17.října 2011 uvádí, že „Podpora Unie pro chov bource morušového by měla být oddělena do systému přímých plateb v návaznosti na přístup uplatňovaný na podpory v ostatních odvětvích“
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 stanoví začlenění podpory pro chov bource morušového do režimu přímých podpor, a tím i její vynětí z nařízení (EU) č. 1308/2013. Z důvodu opožděného uplatňování nového režimu přímých podpor by podpora v odvětví bource morušového měla pokračovat ještě po dobu jednoho roku. [24]
8. ZÁVĚR
Bourec morušový je velmi vzácné domestikované zvíře, jak bylo v seminární práci popsáno, jeho vývoj chovu je velmi starý a pochází z Číny ze 3 tisíciletí př.n.l.
Nicméně tento zajímavý chov se dostal také do Evropy a i zde našel své uplatnění. V Čechách byl zaznamenán jeho rozkvět především v 17 a 19 století, poté však chovy začaly postupně zanikat.
V současnosti je možné vývoj a chov bource morušového poznat v Náprstkově muzeu na Praze 1. I přesto, že jsou pro chovy vyčleněny podpory z Evropských fondů, není v Čechách zatím krom výzkumných ústavů bourec chován.
SEZNAM ZDROJŮ:
1/ Abicko.cz, Dražší než zlato online 20.3.2015 dostupné z http://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/4520/drazsi-nez-zlato.html
2/ Bohumír SMUTNÝ, Dr. 2004, online 21.3.2015 dostupné z http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/files/2013/10/8711_Rodinný-archiv-Harbuval-Chamaré-Potštejn_NAD_263.pdf
3/ BioLib.cz, Bourec morušový, zařazení v systému online 21.3.2015 dostupné z http://www.biolib.cz/cz/taxonposition/id127713/
4/ Cart.cz, Pěstování bource morušového, online 21.3.2015 dostupné z http://www.cart.cz/pestovani-bource-morusoveho/
5/ Ekozahrady.com, Morušovníky, online 22.3.2015 dostupné z http://www.ekozahrady.com/moruse.htm
6/ Fknizek.nazory.cz, Ing.František Knížek, Kalendárium, online 21.3.2015 dostupné z http://fknizek.nazory.cz/kalendar/vyroci03.htm
7/ Hedvabizvalaska.cz, historie a výroba hedvábí online 15.3.2015 dostupné z http://www.hedvabizvalasska.cz/index.php/home
8/ Hedvábí, online 22.3.2015 dostupné z http://www.mariposa-pashmina.cz/hedvabi/
9/ Kislingová I., Genetické aspekty xhovu Bource morušového, Bakalářská práce PřF MU, Brno
10/ Kislingová I., Morfologické srovnání vybraných hybridů bource morušového, Diplomová práce, PřF MU Brno
11/ Kniha o hedvábí v Čechách z roku 1813, online 21.3.2015 dostupné z http://www.fler.cz/blog/konopi-surove-hedvabi-kopriva-a-jejich-puvaby-27824
12/ MUNI.cz, Hedvábí, oděv a textilní doplňky, online 22.3.2015 dostupné z http://www.muni.cz/press/books/files/harmonie_ukazka.pdf
13/ Pashmina.cz, O hedvábí online 22.3.2015 dostupné z http://www.pashmina.cz/clanky/o-hedvabi/
14/ Nařízení rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22.října 2007
15/ PRAHANEZNAMA.CZ, Bourec morušový a moruše bílá ve Vršovicích, online 22.3.2015 dostupné z http://www.prahaneznama.cz/jine-zajimavosti/vyroba-hedvabi-ve-vrsovicich/
16/ Státní oblastní archiv v zámrsku, Rodinný archiv harbuv alů a chamaré Potštejn , Doc. PhDr.
17/ Večeřová T., Sericiny, fibroin a jiné produkty bource morušového , PřF MU Brno
18/ Wikipedia.org, Hedvábnictví, online 20.3.2015 dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Hedv%C3%A1bnictv%C3%AD
19/ Wikipedia.org, Bourec morušový online 21.3.2015 dostupné Z http://cs.wikipedia.org/wiki/Bourec_morušový a Fler.cz, příběh divokého hedvábí online dostupné z http://www.fler.cz/magazin/pribeh-divokeho-hedvabi-1205
20/ Zbraslav.info, Nesmrtelný Zbraslavský mýtus o broucích a mravencích a jejich objeviteli, online 21.3.2015 dostupné z http://zbraslav.info/aktualne/priroda/20-vse/960-nesmrtelny-zbraslavsky-mytus-o-broucich-a-mravencich
21/ ZOOM PRIMA, Látka která změnila svět. Jak se vyrábí hedvábí, L.Synek, online 22.3.2015 dostupné z http://zoom.iprima.cz/clanky/latka-ktera-zmenila-svet-jak-se-vyrabi-hedvabi
[1] Abicko.cz, Dražší než zlato online 20.3.2015 dostupné z http://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/4520/drazsi-nez-zlato.html
[2] Wikipedia.org, Hedvábnictví, online 20.3.2015 dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Hedv%C3%A1bnictv%C3%AD
[3] BioLib.cz, Bourec morušový, zařazení v systému online 21.3.2015 dostupné z http://www.biolib.cz/cz/taxonposition/id127713/
[4] Kislingová I., Genetické aspekty xhovu Bource morušového, Bakalářská práce PřF MU, Brno
[5] Wikipedia.org, Bourec morušový online 21.3.2015 dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Bourec_morušový a Fler.cz, příběh divokého hedvábí online dostupné z http://www.fler.cz/magazin/pribeh-divokeho-hedvabi-1205
[6] Kislingová I., Morfologické srovnání vybraných hybridů bource morušového, Diplomová práce, PřF MU Brno
[7] Cart.cz, Pěstování bource morušového, online 21.3.2015 dostupné z http://www.cart.cz/pestovani-bource-morusoveho/
[8] Fknizek.nazory.cz, Ing.František Knížek, Kalendárium, online 21.3.2015 dostupné z http://fknizek.nazory.cz/kalendar/vyroci03.htm
[9] Kniha o hedvábí v Čechách z roku 1813, online 21.3.2015 dostupné z http://www.fler.cz/blog/konopi-surove-hedvabi-kopriva-a-jejich-puvaby-27824
[10] Zbraslav.info, Nesmrtelný Zbraslavský mýtus o broucích a mravencích a jejich objeviteli, online 21.3.2015 dostupné z http://zbraslav.info/aktualne/priroda/20-vse/960-nesmrtelny-zbraslavsky-mytus-o-broucich-a-mravencich
[11] PRAHANEZNAMA.CZ, Bourec morušový a moruše bílá ve Vršovicích, online 22.3.2015 dostupné z http://www.prahaneznama.cz/jine-zajimavosti/vyroba-hedvabi-ve-vrsovicich/
[12] státní oblastní archiv v zámrsku, Rodinný archiv harbuv alů a chamaré Potštejn , Doc. PhDr. Bohumír SMUTNÝ, Dr. 2004, online 21.3.2015 dostupné z http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/files/2013/10/8711_Rodinný-archiv-Harbuval-Chamaré-Potštejn_NAD_263.pdf
[13] MUNI.cz, Hedvábí, oděv a textilní doplňky, online 22.3.2015 dostupné z http://www.muni.cz/press/books/files/harmonie_ukazka.pdf
[14] Ekozahrady.com, Morušovníky, online 22.3.2015 dostupné z http://www.ekozahrady.com/moruse.htm
[15] Večeřová T., Sericiny, fibroin a jiné produkty bource morušového , PřF MU Brno
[16] ZOOM PRIMA, Látka která změnila svět. Jak se vyrábí hedvábí, L.Synek, online 22.3.2015 dostupné z http://zoom.iprima.cz/clanky/latka-ktera-zmenila-svet-jak-se-vyrabi-hedvabi
[17] Hedvabizvalaska.cz, historie a výroba hedvábí online 15.3.2015 dostupné z http://www.hedvabizvalasska.cz/index.php/home
[18] Večeřová T., Sericiny, fibroin a jiné produkty bource morušového , PřF MU Brno
[19] Pashmina.cz, O hedvábí online 22.3.2015 dostupné z http://www.pashmina.cz/clanky/o-hedvabi/
[20] Údaj je hrubý odhad množství gréže odvozený ze statistiky OSN o sklizni hedvábných kokonů za rok 2005 (537.000 t kokonů : 5 ~ 107.000 tun gréže). Pozn. Gréž hedvábná nit
[21] Hedvábí, online 22.3.2015 dostupné z http://www.mariposa-pashmina.cz/hedvabi/
[22]
[23] Nařízení rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22.října 2007
[24] Nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 1310/2013 ze dne 17.12.2013