Zpracovatelský průmysl zahrnuje ty druhy výrobní činnosti, které se zabývají zpracováním surovin a

polotovarů průmyslového i zemědělského původu.Průmyslová výroba tvoří rozhodující složku výrobní

základny světového hospodářství. Připadá na ni asi 70%celkové materiální produkce.

Do tohoto průmyslového odvětví se zařazuje-hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, spotřební průmysl a potravinářský průmysl.

 

Hutnictví

 

Hutnictví-metalurgie zahrnuje výrobu železa, oceli, neželezných kovů a jejich slitin, vytváří materiálovou základnu pro strojírenství a stavebnictví.

Primární hutnictví-zpracovává především rudy kovů.

Sekundární hutnictví-zpracovává hlavně kovový odpad.

Hutnictví železa a oceli

Hutnictví železa(černá metalurgie) zajišťuje-podle hmotnosti zhruba 95%úhrnné světové spotřeby kovů.Surové železo se vyrábí ve vysokých pecích.v zemích bohatých na suroviny(Čína, Brazílie, Indie, Austrálie) se produkce železa a oceli výrazně neliší.V zemích, kde se při výrobě více využívá

kovového šrotu, je produkce oceli až 1,5-2krát vyšší než výroba surového železa (např.USA, Kanadě)

Hutnictví neželezných kovů

Hmotnost produkce hutnictví neželezných kovů (barevné metalurgie) činí pouze 5% objemu výroby

Hutnictví železa, ale význam tohoto odvětví je obrovský.Na hutnictví hliníku, mědi, zinku a olova připadá 96% objemu celé barevné metalurgie.Zvláštní postavení zaujímá v metalurgii barevných kovů hutnictví hliníku.Základní surovinou k výrobě hliníku je bauxit.Hlavní světové zásoby bauxitu jsou v tropech-guinejského zálivu a v karibské oblasti.Hlavní výrobci hliníku-USA, Kanada, Austrálie a Japonsko.

 

Strojírenství

 

Strojírenství je vedoucím odvětvím průmyslové výroby. Strojírenský průmysl vyrábí výrobní prostředky zabezpečující mechanizaci, automatizaci a řízení hospodářství.Rozsah a technická úroveň strojírenství v jednotlivých zemích je ukazatelem jejich hospodářské vyspělosti a kvality vědeckovýzkumné základny.Člení se na jednotlivá odvětví: všeobecné strojírenství, dopravní strojírenství a na elektrotechniku a elektroniku.Strojírenský průmysl je základem zbrojní výroby.

Všeobecné strojírenství-výroba obráběcích strojů, průmyslového zařízení a zemědělských mechanizačních výrobků.Největší producenti-Japonsko, Německo, Rusko, USA

Dopravní strojírenství-výroba lodí a automobilů.Japonsko zajišťuje asi 40%, Jižní Korea 33% světového exportu námořních plavidel.

Automobilový průmysl -patří mezi největší složku průmyslu.Před druhou světovou válkou se vyrábělo asi 4 mil. aut ročně.Na počátku 90.let 45 milionů-z toho přes 70%osobních.

Elektrotechnický a elektronický průmysl

Elektronický průmysl se skládá z vojenskoprůmyslové elektroniky a běžné spotřební elektroniky.Po celém světě se stala důležitým oborem v řadě rozvojových zemí.

Hlavní strojírenské regiony:

1.Severoamerický region (USA, Kanada, Mexiko,Portoriko) má vedoucí postavení-produkuje 1/3 světové produkce.

2.Západoevropský region (Státy Evropské unie) na tento region připadá 25-30% světové strojírenské produkce.Pás táhnoucí se ze střední Anglie, přes Benelux, východní Francii, západní Německo a Švýcarsko do severní Itálie.Strojírenství Německa výrazně vede před Francií, Velkou Británií.

3.Region východní a jihovýchodní Asie-má hlavní centrum v Japonsku-20% světové strojírenské prod.

Menší strojírenské regiony tvoří země SNS a nové průmyslové země východní a jihovýchodní Asie.

 

Chemický průmysl

 

Chemický průmysl svými výrobky a technologiemi výrazně ovlivňuje rozvoj a technický pokrok v hospodářství. Jako výrobce hnojiv, přípravků pro ochranu a růst rostlin a stimulátorů pro živočišnou výrobu je chemický průmysl jedním z hlavních činitelů rozvoje výroby potravin. Chemický průmysl je náročný na vodu, proto jsou významné chemické kombináty orientovány na řeky se stabilním průtokem (např. v USA na řeku Mississippi, nebo na velká kanadská jezera.

Nejrychleji rostoucími obory chemického průmyslu se staly petrochemie a výroba průmyslových hnojiv.Významná základna petrochemie vznikla při Perském zálivu (v Saudské Arábii, Kuvajtu)

Produkce hnojiv je co do objemu nejrozsáhlejší složkou anorganické chemie.V produkci dusíkových a fosforečných hnojiv vedou Čína, USA a Rusko.Draselných hnojiv-Kanada, Rusko a Německo.

Výroba kyseliny sírové má základní význam- vzhledem k univerzálnímu použití.USA, Japonsko a Německo

Produkce plastů má největší rozsah v organické chemii.Rychlý rozvoj výroby plastů souvisí s hospodárností výroby a s širokým uplatněním. USA, Japonsko, Německo.

Produkce chemických vláken.Chemická vlákna se dělí na umělá-z přírodních polymerů a na vlákna ze syntetických polymerů.

Hlavní regiony chemického průmyslu

1.Region západoevropský- 1/3 úhrnné produkce

2.Region severoamerický– vedoucí role patří USA 1/5 světové produkce. Na pobřeží Mexického zálivu vznikl nevětší region petrochemie na světě.

3.Region východní a jihovýchodní Asie– jádro tvoří Japonsko.Petrochemické kombináty jsou soustředěny v námořních přístavech.

4.Region SNS –vedoucí role patří Rusku, které má velké zdroje chemických surovin.

Spotřební průmysl

 

Spotřební průmysl lze rozdělit na dvě části:

– první skupinu oborů spotřebního průmyslu dodává relativně levnou, hromadnou produkci  široké spotřeby(vyžaduje méně kvalifikované pracovní síly).Produkcí je módní zboží-obuv, bavlněné tkaniny

-druhou skupinu reprezentují obory s drahými výrobky.(klenoty, kožešiny, koberce, nábytek).

Textilní průmysl-Světová produkce všech druhů tkanin dosáhla115mld.m..Tkaniny z chemických vláken vyrábějí především vyspělé tržní ekonomiky.Hlavním oborem textilní výroby je pletařství.USA, Japonsko, Čína.V exportu bavlněných látek-Japonsko, Itálie, Taiwan, Jižní Korea, Německo, Čína.

Oděvní průmysl- pásová tovární velkovýroba.Vyniká Řím, Paříž, New York

Obuvnický průmysl-světový producenti-USA, Taiwan , Španělsko, Čína, Jižní Korea

Kožešnický průmysl-USA a Německo

Klenotnický průmysl-vysoké nároky na ruční práci-Indie-stříbro, Řecko, Itálie-zlato,Španělsko.

Nábytkářství-USA.Největší producent v Evropě je Německo.

Výroba hraček-Japonsko, Hongkong, Anglie a Francie. Největším dovozcem-USA

 

 

Potravinářský průmysl

 

Potravinářský průmysl zahrnuje řadu průmyslových oborů, které upravují  a zpracovávají produkty rostlinné a živočišné výroby.Potravinářství zajišťuje uspokojování nejzákladnějších

potřeb  obyvatelstva produkty převážně krátkodobé spotřeby.

Potravinářský průmysl tvoří dvě kategorie oborů, které se liší rozsahem i charakterem rozmístění:

-do první kategorie patří potravinářské obory, které se zabývají zpracováváním dovážených    surovin.Vyrábějí trvanlivé produkty.Patří sem továrny na čokolády, margarín, rafinérie cukru.

-do druhé kategorie patří méně rozsáhlé provozy, které se rozdělují do dvou skupin závodů:

a)závody orientované na suroviny-cukrovary, škrobárny, lihovary, konzervárny

b)závody orientované na spotřebitele- výrobny potravinářských polotovarů, nealkoholických nápojů, pekárny.

Specifickým oborem přiřazovaným obvykle k potravinářství je tabákový průmysl.Největším producentem tabáku a tabákových výrobků je Čína(2 bil.kusů cigaret ročně).Na druhém místě jsou Spojené státy.Na třetím země Evropské unie-pracují převážně s dováženou surovinou.