Východní Evropa

Přírodní poměry

• Nížinná oblast – západní části Východoevropské roviny -> malé výškové rozdíly
• Nejvyšší bod – 345 m (Dzjaržynskaja hara)
• Nadprůměrné zalesnění – 1/3 území
• Bažiny a mokřiny

Podnebí

• Výrazněji kontinentální charakter oproti střední Evropě (chladnější zimy)
• Vlhkost podnebí – důsledek vlivu atlantského proudění a blízkost Baltského moře

Vodstvo

• Zdroj řek – smíšený s převahou dešťového a sněhového
• Pro všechny řeky – charakteristické vysoké stavy na jaře
• Využití pro lodní dopravu, splavování dřeva a v menší míře i jako zdroj energie
• Jezera – pozůstatek po ustupujícím ledovci na konci poslední doby ledové – přes 11 000 jezer

 

Historický vývoj

• v 6. století – osídlení východními Slovany
• Byli sdruženi v drobných knížectvích – postupně se dostávala pod nadvládu Kyjevské Rusi
• století  – rozpad Kyjevské Rusi – území se stalo součástí Litevského Velikého knížectví
• století – přešlo Bělorusko pod správu Ruska – politicky i hospodářsky stagnující periferie
• Za carské vlády – země pro většinu ruského židovského obyvatelstva
• odpírána řada základních lidských práv, včetně vyššího vzdělání a svobody pohybu
• 1917 – revoluce v Rusku a pád monarchie – snaha vytvořit Běloruskou republiku jako federativní stát Ruské říše
• 1918 se Bělorusko dostalo pod správu Německa
• 1922 – vytvořilo spolu s jinými republikami SSSR
• Čistky pod Stalinovou vládou
• 1941 – do Běloruska vtrhla Hitlerova vojska a okamžitě nastolila velmi tvrdý režim
• 1944 – osvobození rudou armádou
• 1986 – výbuch Černobylu – cca 60 % radioaktivního spadu skončilo v Bělorusku
• 1990 – vyhlásilo Bělorusko nezávislost, v září 1991 přijalo název Běloruská republika

 

Obyvatelstvo

• Hustota zalidnění:46,5 obyv./km²
• Národnostní složení: Bělorusové 78 %, Rusové 13 %, Poláci, Ukrajinci
• Rusky se mluví běžně – kdo mluví bělorusky, může být považován za odpůrce režimu
• Jediný stát v Evropě, který v praxi vykonává trest smrti

Náboženství

• Cca 60 % – pravoslaví, 15 % – uniaté, 8 % – katolictví (především příslušníci polské menšiny)
• Početná část obyvatel je bez vyznání – důsledek omezení dřívějšího církevního vlivu na školství, zejména v době Sovětského svazu

 

Hospodářství

• Průmyslově-zemědělský stát (vzrůstá hospodářsko-politická izolace)
• Chudé na nerostné zdroje- malé množství rašeliny, hnědého uhlí a ropy, dras. soli, fosfority
• Významný zemědělský sektor
• Chov skotu, zvl. Mléčného, menší význam chov prasat
• Pěstování – nejvýznamnější obilniny (ječmen a žito), brambory, cukrová řepa, len
• Půdy jsou však na mnoha místech zamokřeny či zamořeny.
• Zpracovatelský průmysl – nejvýznamnější odvětví:
• Strojní průmysl (obráběcí a stavební stroje, nákladní auta, říční lodě, ledničky)
• Chemický, dřevozpracující a potravinářský

 

ESTONSKO – člen EU

Základní informace

• Rozloha:45 226 km² – nejmenší z pobaltských republik, nejseverněji
• Hlavní město:Tallinn (427 000 obyv.)
• Počet obyvatel (2009):1 299 371
• Státní zřízení: republika
• Úřední jazyk:estonština – ugrofinský jazyk (pro cca ¼ obyvatelstva je mateřština ruština)

 

Přírodní poměry

• Členité pobřeží – ostrovy tvoří téměř ¹/₁₀ plochy země
• Průměrná nadmořská výška – jen 50 m n. m.
• Výšiny jsou hlavně na severu – jen ¹/₁₀ země je vyšší než 100 m nad mořem
• Více než 1400 jezer – většina malá, největší Čudské (ledovcový původ)
• V oblastech jezer rozsáhlé bažiny

Podnebí

• Mírné – chladnější než v Česku – čtyři přibližně stejně dlouhá roční období
• Průměrný počet ročních srážek 600 mm – hlavně v pozdním létě

 

Obyvatelstvo

• Hustota zalidnění:28,7 obyv./km²
• Národnostní složení: Estonci 64% Rusové 30%, Ukrajinci
• Nízká porodnost – 1990 – 2012 úbytek obyvatelstva o 15%!
• Druhá nejvyšší míra výskytu HIV (severovýchod) u dospělých v Evropě – po Ukrajině

Náboženství

• Z velké většiny bez vyznání – malý vliv církve, jinak převládá křesťanství
• Ruské menšiny – ruská pravoslavná církev

 

Hospodářství

• Nerostné suroviny – lupek – hořlavá břidlice – velké zásoby
• Chemický a energetický prům. – vyrábí se: paliva (plyn a elektřina), líh, dehty, suroviny pro výrobu umělých hmot, hnojiva atd…
• Potravinářský – ( 30% prům. produkce) – ryby, mléčné výrobky
• Převažuje živočišná výroba nad rostlinnou
• Orná půda – hlavně na jihu a ve střední části, pastviny v západní a severní části

LITVA – člen EU

Základní informace

• Rozloha: 65 200 km² – největší z pobaltských republik
• Hlavní město: Vilnius (576 000 obyv.)
• Počet obyvatel (2009): 3 555 179 – nejlidnatější z pobaltských republik
• Státní zřízení: republika
• Úřední jazyk: litevština – baltský jazyk

 

Přírodní poměry

• Povrch – převážně rovina, nížiny – jižní část Baltské nížiny
• Průměrná nadmořská výška 99 m n. m
• Východ – pahorkatina Baltských vrchů – vznik v pleistocénu jako ledovcové nánosy
• Západ – pahorkatina Žemaitijská vysočina – stejný vznik
• Střed – Litevská nížina – nepřesahuje nadmořskou výšku 100 m
• Sever – morénové valy – vznik při ústupu ledovce
• Kdysi velmi zalesněné území – dnes pouze 30  % celkové rozlohy
• Pole a louky zaujímají 57 %, vnitrozemské vody 4 %, mokřady a bažiny 3 %

Podnebí

• Chladnější typ mírného pásma na přechodu oceánského a kontinentálního klimatu
• Průměrný roční úhrn srážek – 600 – 900 mm při pobřeží
• Náhlé silné bouřky a přeháňky v letních měsících – až 50 % srážek spadne právě v létě

Vodstvo

• Hustá říční síť, množství drobných jezer, bažin, močálů a rašelinišť
• Ledovcový původ jezer

 

Obyvatelstvo

• Hustota zalidnění:54,5 obyv./km²
• Litevská populace nebezpečně klesá – nízká porodnost, emigrace – hlavně po vstupu do EU
• Národnostní složení: Litevci 80 %, Rusové 9 %, Poláci 7 %
• Napjaté vztahy s Rusy – Rusové vyžadují texty psané v azbuce
• Největší věkový rozdíl mezi pohlavími a nejnižší průměrná délka života mužů v EU
• Očekávaná smrt při narození u mužů 65 let, u žen 77 let
• První místo v počtu sebevražd na obyvatele na světě
• Domněnka – zvětšuje se propast mezi majetnými a sociálně slabými
• Počet vražd je nejvyšší v EU

Náboženství

• 79% katolická církev, rusové – protestantská církev

 

Hospodářství

• Patří mezi méně ekonomicky vyspělé státy EU
• Chudá na nerostné zdroje – musí se dovážet (trochu štěk, vápenec, jantar)
• Průmysl – hlavní odvětví – strojírenský, elektrotechnický, chemický či dřevozpracující průmysl
• Zemědělství – převládá živočišná produkce
• Nejčastěji prasata, drůbež, skot a koně
• Nejvíce se pěstuje pšenice, ječmen, žito, brambory, cukrová řepa

 

LOTYŠSKO – člen EU

Základní informace

• Rozloha:64 589 km²
• Hlavní město:Riga (827 000 obyv.) – cca 1/3 obyvatel
• Počet obyvatel (2009):2 231 503
• Státní zřízení: republika
• Úřední jazyk:lotyština

 

Přírodní poměry

• Pobřeží málo členité – dlouhé písečné pláže
• Většinou roviny, nížiny, místy pahorkatiny – území modelováno ledovcem
• Západ + východ (Kuronská a Livonská vrchovina) – morény a nánosy
• Podél pobřeží – pásmo písečných dun
• Lesy – 43% plochy země

Podnebí

• Chladnější mírný pás – východ kontinentální vliv
• Se zvětšující se vzdáleností od moře se zvyšují teplotní rozdíly

Vodstvo

• Hustá říční síť – Dougava (pramení v Rusku) – hlavní hydroelektrárny
• Mnoho jezer, bažin a močálů – 10 % rozlohy státu

 

Obyvatelstvo

• Hustota zalidnění:34,55 obyv./km²
• Úbytek obyvatelstva – velmi nzká porodnost + emigrace – hlavně do Irska a VB
• Národnostní složení: Lotyši 60 %, Rusové 30 %, Bělorusové
• Cca ½ Rusů nemá lotyšské občanství – nesmí volit, úřady je tlačí, aby opustili zemi
• 2012 – odmítnutí návrhu zavést ruštinu jako druhý úřední jazyk
• Náboženství – křesťanství

 

Hospodářství

• Nerostné zásoby značně omezené – pouze suroviny pro stavebnictví (sádrovec, vápenec, jíl, kámen, štěrk a písek)
• Průmysl – 1991 – získání samostatnosti – poklesu výroby až na třetinu původního objemu
• Tradičními odvětví – zpracování dřeva -> výroba nábytku a papíru
• Potravinářství, elektronika nebo elektrotechnika (optická vlákna, žárovky…)
• Strojírenství – nejvíce pracovníků ze všech průmyslových odvětví
• Zemědělství – tradičně důležité odvětví ekonomiky, zaměstnává významnou část obyvatelstva
• Hlavní produkty – mléko, maso, vejce, obilí, brambory, zelenina, cukrová řepa a ryby
• 50 % dovozu potravinářských výrobků je ze západoevropských zemí
• Rybolov a umělý chov ryb (více než 80 % lososů je uměle pěstováno v Baltském moři)

 

MOLDAVSKO –nejchudší evropská země

Základní informace

• Rozloha: 33 843 km2
• Hlavní město: Kišiněv (662 000 obyv.)
• Počet obyvatel (2009): 4 320 748 – cca stejně jako Chorvatsko nebo Irsko
• Státní zřízení: republika
• Úřední jazyk: moldavština – někdy považována pouze za dialekt rumunštiny

 

Přírodní poměry

• Převážně nízká pahorkatina, do níž se zarývají četné řeky
• Velmi úrodná půda, 75 % rozlohy tvoří černozem
• 55 % rozlohy zemědělsky obdělaná půda – 2. Místo na světě (po Bangladéši)
• Sever – kopce – součást Volyňsko-podolské vyvýšeniny (z Ukrajiny)
• Nejvýchodnější oblasti – euroasijské stepi

 

Podnebí

• Převážně kontinentální klima – zmírňováno blízkostí Černého moře
• Léta teplá a dlouhá, zimy relativně mírné a suché

Vodstvo

• Celkem hustá říční síť – erozní činností vody vznik mnohých údolí a roklí
• Největší řeka – Dněstr – odděluje separatistický region Podněsteří a zbytek Moldavska
• Jezera – mnoho umělých nádrží, které jsou větší než přírodní jezera

 

Obyvatelstvo

• Hustota zalidnění:127,7 obyv./km²
• Na 100 žen pouze 91 mužů
• Národnostní složení: Moldavané 63 %, Ukrajinci 15 %, Rusové 13 %
• Náboženství: pravoslavní 98 %

 

Hospodářství

• Žádné významné nerostné zdroje
• Většina elektrické energie a paliv – dovoz – v energetických otázkách závislost na Rusku
• Vleklé spory ohledně cen ropy a zemního plynu
• Důsledek – ruský zákaz prodeje moldavského vína a zemědělských výrobků v Rusku, zdvojnásobení ceny za dodávky ropy a zemního plynu
• Příznivé klima pro intenzivní zemědělství a pěstování subtropických plodin
• Zeleniny, ovoce, tabák, víno
• Ekonomika trpí poměrně velkou inflací a korupcí

 

UKRAJINA – snaží se o vstup do EU

Základní informace

• Rozloha: 603 700 km² – 2. Největší stát v Evropě (po Rusku)
• Hlavní město:Kyjev (2 630 000 obyv.)
• Počet obyvatel (2009):45 700 395 – 5. nejlidnatější evropský stát
• Státní zřízení: republika
• Úřední jazyk:ukrajinština

 

Přírodní poměry

• Povrch převážně rovinatý
• Východ – jihozápadní část Východoevropské roviny
• Směrem ke středu a západu se povrch mírně zvedá – Podolská a Dněperská plošina
• Jih – Černomořská nížina
• Jihozápad – Karpaty – nejvyšší bod – Hoverla (2 061 m)
• Poloostrov Krym – autonomní republika (používá se ruština)
• Severní část – rovinatá
• Jih – Krymské hory – nejvyšší vrcholek má přes 1 500 metrů

Podnebí

• Mírný klimatický pás – převládá kontinentální podnebí
• Území mezi Krymskými horami a Černým mořem – subtropické podnebí
• Srážky klesají směrem k východu – nejvíce v okolí Karpat

Vodstvo

• Dněpr – nejvýznamnější řeka – dělí Ukrajinu na dvě části, „levobřežní“ a „pravobřežní“
• Několik přehrad s hydroelektrárnami
• Velké řeky využívány pro lodní dopravu, jako zdroj energie:
• Největší jezera – v údolích

 

Historický vývoj

• Kyjevskou Rusí – různé kmeny (např. Simeriáni, Skythové, Samaritáni, Ostrogóti a Hunové)
• 878 – král Oleg – prohlásil se za krále Kyjeva
• Prosperita Kyjevské Rusi – obchodu na řece Dněpru
• Největší prosperita za vlády Vladimíra
• 1125 – postupný rozpad Kyjevské Rusi na jednotlivá knížectví
• Oficiální rozpad 1169 – vypálení Kyjeva, vydrancování jedním z knížat
• století dokonce 250 knížectví – nebyla schopná se sjednotit
• 1240 – mongolové ovládali jih a východ (Čingischánův vnuk Batu dobyl Kyjev)
• 1783 – Rusové dobyli Krym
• Ostrov Chortyca (na řece Dněpr) – kozáci – válečné výpravy proti Turkům a Polákům
• 1775 – Kateřina Veliká zničila Kozáky, začala kolonizovat jižní Ukrajinu – Nové Rusko
• 1840 – v Kyjevě ukrajinští nacionalisté
• 1876 – carským Ruskem zakázána ukrajinština jako oficiální jazyk
• Po první světové válce, po rozpadu carské ruské monarchie – Ukrajina chtěla nezávislost
• Občanská válka
• Sovětský svaz převzal vládu nad zbytkem Ukrajiny
• 1927 – Stalin převzal moc
• 1932-33 – obrovský hladomor miliony mrtvých etnických Ukrajinců – kolektivizace
• světová válka – smrt cca 6 milionů lidí, zničení měst a vesnic
• 1946-47 – hladomorem způsoben suchem, nedostatečná poválečná dopravní infrastrukturou
• 1986 – výbuch Černobylu – stručné oznámení o výbuchu bylo učiněno až dva dny později
• 1991 – nezávislost

 

Obyvatelstvo

• Hustota zalidnění: 75,7 obyv./km²
• V poslední době se obyvatelstvo přesouvá z tradičního venkova do měst
• Klesá počet obyvatel – nízká porodnost, vysoká úmrtnost (nejvyšší v Evropě), emigrace
• V rámci Evropy vysoký počet nakažených HIV
• 87 mužů na 100 žen – nejnižší hodnota na světě
• Národnostní složení: Ukrajinci 73 %, Rusové 22 % – převážně Krym
• 60 % obyvatel pravoslavné křesťanství – hlavně západ země
• Průmyslové oblasti – silná pozice ateismus

 

Průmysl

• Velké nerostné bohatství – těžba černého uhlí v oblasti Donbasu, železná ruda
• Strojírenství – výroba lodí, lokomotiv, vagonů, traktorů
• Chemický – výroba hnojiv
• Farmaceutika – výroba kvalitních léků (Kyjev)
• Závislost na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska – Rusko toho občas využívá k nátlaku

 

Zemědělství

• Kvalitní a úrodná černozem – obděláváno je 57% půdy
• Hlavní produkty – pšenice, ječmen, cukrová řepa, brambory, kukuřice, slunečnice, maso a mléčné výrobky
• Chová se hlavně skot a prasata
• Důležitý je rybolov
• Jižní oblasti (zejména Krym) – vinařství
• Karpaty – zásobárna dřeva
• Drobné zemědělství – velká část venkovského obyvatelstva – vedlejší zdroj příjmů