ÚZEMNÍ POHYB OBYVATELSTVA

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ MIHRAČNÍHO POHYBU

migrace – trvalé přemístění obyvatel, jednotlivců i skupin (změna trvalého bydliště)

– mechanický pohyb : imigrace, emigrace

– přirozený pohyb : natalita – porodnost (počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel za rok)

mortalita – úmrtnost

přirozený přírůstek – rozdíl mezi porodností a úmrtností

– typy migrací: vnitrostátní a mezistátní

dobrovolné a vynucené

podle motivu (ekonomické, politické, náboženské)

– migrační saldo – rozdíl mezi počtem přistěhovalých (= imigrace) a vystěhovaných (=emigrace) na sledovaném území  za určité časové období – aktivní, pasivní a vyrovnané

 

dojížďka – za prací, službami, do škol, za rekreacemi

– opakované dojíždění mezi místem bydliště a místem pracoviště

 

HISTORIE MIGRACÍ DO POL. 20. STOL.

– migrace existovaly již v pravěku, zesílily ve starověku a středověku

– růst počtu obyvatel – zisk nových lovišť, pastvin, orné půdy….

– některé migrace nejsou dosud zcela objasněny (např. osidlování Ameriky Indiány)

– důsledky zámořských objevů: přinesly značný územní pohyb, zejména kolonizace

– nově objevené a ovládnuté země

– 16.st. – kolonizace – Lat. Am., Španělsko, Portugalsko, Sev. Amerika, Britské ostrovy, Francie

– 19.st. – příliv kolonistů stoupá, vrcholí na přelomu 19. – 20. století

– migrace do USA význam pro Evropu – kolonie, úrodná půda

– migrace do Latinské Ameriky – míšení Indiánů s příchozími Evropany a jejich potomky (z Itálie, Pyrenejského pol.)

– imigrace z Evropy do Ameriky byla dobrovolná => politické, ekonomické, náboženské důvody

– černošské osídlení (Afroameričané) – kořeny v nucených přesunech v 16.-18.st. hlavně z Guinejského zálivu

– osidlování z Evropy se projevilo i v Austrálii

 

HLAVNÍ SMĚRY MIGRACÍ V SOUČASNOSTI

– Evropa do pol. 20. st. – pasivní migrační saldo => více lidí odchází než přichází

– 2. pol. 20.stol. – situace se změnila, hlavně ekonomické a politické důvody migrace

– politicky motivované migrace – často ilegální ze států s diktátorskými totalitními režimy (např. Kuba)

– komunistické země Evropy, Vietnam, Barma, Kuba

– v současnosti emigranti z oblastí vojenských konfliktů, občanských a kmenových válek (Súdán, Kongo, Afghánistán, státy bývalé Jugoslávie…)

 

SOUČASNÉ PROBLÉMY SPOJENÉ S EMIGRACÍ

– lidé se snaží asimilovat, tzn. že se přizpůsobují stylu života kam imigrovali

– masový příliv obyvatelstva z jiných oblastí přináší hostitelským zemím různé problémy

– podklady k rasismu a xenofobii dávají imigranti, kteří vytváří konkurenci pracovních sil – vytváření nových politických stran a extrémistických hnutí (zákaz imigrace, vystěhování…)

– Hitlerovské Německo – potřeba životního prostoru, holocaust…

– Stalin – vystěhování Tatarů z Krymu, Čečenců, Ingušů z Předkavkazka

– po 2.sv.v. odsun Němců (z ČSR, Polska, Rumunska…)

– nepřímo vynucené migrace – bývalá Jugoslávie – Chorvatsko, Bosna, Kosovo…

– konflikty v Africe – Súdán, Rwanda, Kongo

– snaha o omezení imigrace (až o úplné zastavení)

– četné jsou i násilné přesuny obyvatel (dochází k nim v oblastech konfliktů):  –

– často ráz etnických čistek – např. Hitlerovské Německo

 

VNITROSTÁTNÍ MIGRACE

– mají ekonomické kořeny

– jde o stěhování z oblastí s horšími životními podmínkami do oblastí s příznivějšími podmínkami – více prac. příležitostí, možnost uplatnění kvalifikace, vyšší mzdy, rozvinutější a přístupnější služby

– během 20. stol. přesun z venkova do měst

– dnes hlavně suburbanizace – stěhování z center měst za okraje měst, zpomalení procesu vylidňování venkova – důraz na kvalitu životního prostředí

– přechod z venkova do měst se zpomalil protože se klade důraz na kvalitu živ. prostředí

– urbanizace – stěhování do průmyslových, obchodních center

– Itálie – z jihu na sever, Španělsko – z vnitrozemí na pobřeží