SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
– druhé nejvýznamnější odvětví za průmyslem ( zaměstnává přes 1mld lidí)
– zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl
– SZ se dělí na : a) rostlinnou výrobu
- b) živočišnou výrobu
Faktory ovlivňující rozmístění zemědělství:
- A) přírodní podmínky: a)klima- srážky,teplota, sníh, vítr, sluneční svit
b)půdní kryt – matečná hornina, vegetační pás,půdní
druh,půdní typ
c)georeliéf – nadmořská výška, svažitost,expozice(=poloha svahu vzhledem ke slunci),typ georeliéfu
- B) společenské podmínky – hospodářská vyspělost státu (úroveň prac. sil,zem.technika,hnojiva, postřiky
- C) spotřeba (trh) – příměstské zemědělství = zahradnictví, zelinářství, chov
– intenzivní způsob hospodářství = na malých plochách
– extenzivní způsob hospodářství = na rozsáhlých plochách
Zemědělská půda – rozdělení: orná půda 10% (včetně sadů,vinic,chmelnic,plantáží)
louky a pastviny 23%
lesy 27%
permafrost 25% (= trvale zmrzlá půda)
60% zemědělsky využívaná půda X 40% zemědělsky nevyužita
Rozdělení plodin podle podnebných pásů:
- A) arktický pás – nepěstuje se nic
- B) mírný pás – pšenice,žito, ječmen, oves, kukuřice, sója, brambory, cukrová řepa, řepka,slunečnice, ovoce, zelenina,vinná réva, hrách,fazole, čočka, kmín, len
- C) subtropický pás – teplomilné rostliny: vinná réva, citrusy, olivy, fíky, pšenice, ječmen, kukuřice, bavlník, podzemnice olejná, proso, čirok, rýže,kokosová palma
čaj, tabák, korkový dub
- D) tropický pás – plodiny vyžadující vysoké teploty a hodně vláhy: kaučukovník,kakaovník, kávovník, čajovník, palmy, banánovník, cukrová třtina, batáty, maniok, jamy, juta , koření, trop. ovoce
PLODINY A JEJICH ROZMÍSTĚNÍ VE SVĚTĚ
OBILNINY – (zrniny, obilí)- PŠENICE – 3/4 zrnin světové výroby. Producenti: Čína, USA, Rusko, Francie, Austrálie, Kanada
KUKUŘICE – nejvýznamnější krmná plodina, producenti: V tzv. kukuřičném pásu, USA, Čína, Brazílie, Mexiko, Francie, Argentina
RÝŽE – 2. nejvýznamnější a nejdůležitější plodina, prod.: Čína, Indie, Indonésie
JEČMEN – prod.: Rusko, Ukrajina, Kanada, Německo, USA
ŽITO, OVES ,PROSO
Světové obilnice:
1) jihovýchodní Evropa – jihoevropské části Ruska a západní Sibiře- pšenice, žito
2) severní Amerika – Oblast mezi Velkými jezery a povodí Mississippi a Missouri, prérijní pás- pšenice, kukuřice
3) oblast monzunové Asie, Přední, Zadní Indie, Čína –rýže
4) Laplatská nížina (Jižní Amerika) – pšenice, kukuřice
5) jihovýchodní Austrálie – pšenice
OLEJNINY sója – nejdůl. olejnina- obsahuje bílkoviny, tuky, minerální látky, cukr a škrob
– prod.: USA 1/3 svět. produkce, Čína, Brazílie, Argentina
slunečnice – nejdůl. olejnina v Evropě, prod.: Sev. Amerika, Rusko, Argentina podzemnice olejná – semena= burské ořechy (40%- 60% oleje),Indie,Čína, USA
olivy – evropské středomoří, prod.: Itálie, Španělsko, Řecko, Turecko
palma olejná – ze záp. Afriky, prod.: Malajsie, Indonésie
palma kokosová – (kokosové ořechy)- vnitřek ořechů= kopra(70% oleje) prod.: Indonésie, Indie, Filipíny, Srí Lanka
řepka olejná – prod.: Čína, Indie, Kanada
OKOPANINY (hlíznaté rostliny)-brambory – ze stř. Ameriky, výroba škrobu, lihu, prod.: Čína, USA, Rusko, Polsko, Bělorusko, Ukrajina
sladké brambory= batáty- v oblastech s teplým podnebím v tropickém a subtropickém pásu- batáty- Čína (JV Asie); jamy- Afrika; maniok- rovníková Afrika, Lať. Amerika, Asie;
cukrová řepa – použití pro zpracování cukru, prod.. SNS, Ukrajina, Francie, Německo, Rusko, Polsko, Turecko, USA, Čína
cukrová třtina – pro zpracování cukru, náročná na teplo, pochází z Bengálska prod.: Indie, Brazílie, Kuba, stř. a jižní Amerika
TEXTILNÍ PLODINY
bavlník – nejdůležitější vláknitá plodina, pěstuje se v suchých oblastech s pomocí umělého zavlažování, vyrábí se z něj bavlněná příze, vata, papír, jedlý olej, krmivo, producenti.: Indie, Čína, Rusko, USA, Egypt
len – podhorské, chladnější oblasti
juta,konopí
POCHUTINY čaj – Indie, Čína, Srí Lanka (Cejlon), Gruzie
káva – vyžaduje mnoho vláhy (v době růstu), suché počasí (v době dozrávání), prod.: Brazílie, kolumbie, Indonésie, Etiopie (Arabská káva- nejkvalitnější)
kakao – vyžaduje mnoho tepla a vláhy, pochází ze stř. Ameriky, nejen pochutina, ale i olejnina, prod.: Indie, Ghana, Indonésie , Z Afrika
TECHNICKÉ PLODINY
kaučukovník – strom- šťáva- latex, prod.: Malajsie, Indonésie
korkový dub – korek, prod.: Portugalsko, Španělsko
chinin, tabák
OVOCE A ZELENINA (sadová, zahradní, plantážní)
jablka, hrušky, paprika, kořenová zelenina –mírný pás
vinná réva – jižní svahy mírného pásu, oblast Středozemního moře, prod.: Francie, Itálie, Španělsko
banány – tropy, Indie, Lat.Amerika
citrusy – citróny, pomeranče, grapefruity, mandarinky- subtropy, Mexiko, Brazílie Francie, Španělsko, USA- Kalifornie, Florida
ananasy, melouny
květiny – Holandsko
KOŘENÍ – hřebíček- Zanzibar, Pemba
bobkový list – státy v okolí Středozemního moře
zázvor – JV Indie, Jamajka, Čína, záp. Afrika
pepř černý , bílý – původně Indie, dnes celé tropy
nové koření – Jamajka, Honduras, Guatemala, Brazílie
muškátový oříšek, květ – pochází z Maluckých ostrovů, Indonésie,Cejlon, záp. Indie, Grenada
badyán – JV Čína, lékořice – Evropa
skořice – Cejlon, J Indie, Seychely, Madagaskar, Jamajka
kapara – Francie, Španělsko, vanilka – Madagaskar, Mexiko
chilli – J Amerika, Franc. Guayana, šafrán – J Francie, Španělsko
ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA
– tvoří 1/3 podílu celkové zemědělské produkce
– ve vyspělých státech převládá živočišná výroba nad rostlinnou
– zhodnocuje zdroje rostlinné výroby jejich přetvářením v živočišné produkty (maso, tuk, mléko, vejce, kůže, peří)
– zajišťuje výživu obyvatelstva bílkovinami živočišného původu
– tažná síla- lesní oblasti ke stahování dřeva
CHOV SKOTU – krávy, buvoli, losi, sobi
– přes 90% spotřeby mléka (tzv. příměstské zemědělství) – Rusko, Nový Zéland, Dánsko, Švýcarsko, Nizozemí
– 30% maso – L . Amerika, Indie, prérie v USA, pampy v Argentině, Austrálie
– největší počty skotu – Indie, Brazílie, Rusko, USA
CHOV PRASAT – zejména kvůli masu, zajišťuje 3/5 světové spotřeby masa – 2/5 Čína, USA, Rusko, Brazílie, Evropa
– nejnáročnější na krmivo- brambory, kukuřice
CHOV OVCÍ – v sušších oblastech, specializace na vlnu a maso
– sušší- Austrálie, Čína, Indie, SNS, Irán, Afgánistán- karakulské ovce
– vlhké- J Evropa, N. Zéland, Argentina, Urugvay, Skotsko
CHOV DRÚBEŽE – slepice, kuřata, brojleři, kačeny,kachny
– zdroj- maso, vejce, peří
– Evropa, USA, Čína, Indonésie
CHOV VČEL
RYBOLOV
– jezerní, říční, rybníkářství – kapři, štiky, pstruzi, candáti…
– mořský – lov velryb, sleď, makrela, tuňák, treska, sardinky, krabi…
– největší svět. loviště jsou v Tichém oceánu
– Japonsko, Rusko, Čína, Peru, Chile, Evropa, Newfoundland, Japonské moře, Island, Dánsko, Severní moře, Indonésie, J Korea, Thajsko
– podstatná část potravy v některých zemích
– světová loviště ryb jsou soustředěna v oblastech, kde dochází ke styku studených a teplých mořských proudů, kde jsou mělká šelfová moře + plankton
LESNICTVÍ
– lesy tvoří 30% souše
– A) pás severských lesů (Skandinávie,území Ruska, Kanady a USA)
— jehličnany- smrk, jedle, modřín, borovice…
— listnaté- bříza, olše, buk, dub, habr…
–tvoří zásoby dřeva, prostředí pro kožešinová zvířata- lov
– B) pás jižních lesů (Kongo, Indonésie, Malajsie)
— především tropické deštné lesy, kde žije 80% hmyzu a 90% opů, vlhko, teplo,světlo,velká druhová pestrost, vzácné druhy dřev (mahagon-Afrika, eben- JV Asie)
– funkce lesů – tvorba kyslíku, těžba surovin: dřevo, kaučuk; přírodní prostředí pro živočichy a rostliny, zásobárna vody, zvlhčování ovzduší
– těžba dřeva: USA, Čína, Indie, Brazílie, Rusko
– vývoz dřeva: Kanada, USA, Rusko, Skandinávie
– dovoz dřeva: USA, Evropské země
– PROBLÉMY: kácení lesů- odlesňování postupuje velmi rychle, kyselé deště