RUSKÁ FEDERACE – charakteristika fyz. socioekonomická

SNS a formování nového Ruska
– Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) byl po 2.SV jednou ze dvou světových supervelmocí
– R. 1991 a rozpad SSSR ukončil více než 70 let trvající nadvládu jediné strany a jednoho mocenského centra ? Moskvy nad šestinou světa
– Sovětský centralismus znemožnil přirozený vývoj hospodářství i společnosti SSSR
– ?Perestrojka? (hospodářská a politická reforma) z r. 1985 pouze urychlila rozklad sovětského systému
– Srpen 1991 ? rozpad SSSR na jednotlivé státy
– Prosinec 1991 ? přijata dohoda o vzniku Společenství nezávislých států (SNS) ? členství odmítli pobaltské republiky, na krátkou dobu i Gruzie a Ázerbajdžán
– moc se z moskevského centra přenáší do dalších, dříve periferních center

Rusko (Ruská federace)
– zaujímá chladnější a nejchladnější oblasti evropského a asijského kontinentu
– západní polovina: – tvořena rozsáhlými rovinami, ovlivněnými pevninským ledovcem ? Východoevropskou a Západosibiřskou, oddělenými pohořím Ural
– východní polovina: převážně hornatá, chladná ? permafrost, řídce osídlena
– hlavním bohatstvím jsou rozsáhlé lesy (převážně jehličnaté s břízami, modříny)
– obrovské zásoby nejrůznějších paliv, rud, které činí z východní části Ruska (ze Sibiře a Dálného východu) jeden z nejlépe vybavených makroregionů světa
– Rusko je tvořeno dvěma odlišnými makroregiony ? evropský a asijský ( přechod tvoří hospodářsky významný Ural)
– Rusko zaujímá velkou část euroasijského kontinentu (17 mil. km)
– počtem obyvatel (150 mil.) je 6. nejlidnatější zemí na světě
– mořské pobřeží tvoří více než polovinu státní hranice Ruska
– Rusko je přímořským státem, ale jeho nejdůležitější hospodářská centra leží ve vnitrozemí
– rozlehlé vnitrozemské oblasti odvodňuje Volha (největší evropský veletok s ohromným povodím)
– rozvoj velkých vnitrozemských center Ruska je spojen s křižovatkami železnic, řek , ropovody a plynovody

EVROPSKÁ ČÁST:
Jádrové oblasti:

1. region moskevský (MOSBAS):
– Moskva (9 mil. obyv.), Vladimír, Rjazaň, Ivanov
– ložiska hnědého uhlí
– průmysl energetický, chemický a strojírenský
– zemědělství, rekreace

2. region jižního Uralu:
– základna těžby rud, metalurgie
– průmysl strojírenský (vojenský, těžký, dopravní), chemický a dřavařský
– Perm, Ufa, Čeljabinsk, Jekaterinburk, Magnitogorsk

3. region Sank Peteburg (= Benátky severu)
– ruské okno do Evropy založené Petrem I.
– kulturní a politické centrum
– významné památky ? např. Zimní palác

4. region Povolží
– hlavní role v dopravě a výrobě elektrické energie
– ložiska ropy
– průmysl strojírenský a chemický
– Nižnij Novgorod, Kazaň, Samara, Volgograd
– zemědělství ? černozemní střed ? obilnice, Kubáň (západní část severního Kavkazu)

Periferní oblasti:

1. region sever:
– rozsáhlé lesy (tajga)
– pol. Kola ? těžba apatitu
– zásoby dřeva a černého uhlí
– přístav Archangelsk, Murmansk

2. region mezi Volhou a Uralem:
– významná těžební oblast ? ropa, plyn
– národnostní problémy, původní obyvatelé (Tataři, Baškyrci, ?) usilují o větší autonomii

3. region jihovýchod:
– stepy, polopouště ? pastevectví
– severní úpatí Kavkazu ? turistika a lázeňství
– pestré národnostní složení Kavkazska vytváří z oblasti ohnisko neklidu

ASIJSKÁ ČÁST:
– asijské Rusko zaujímá 80 % území Ruska, má asi pětinu obyvatel, čtvrtinu průmyslové a
přibližně 18 % zemědělské produkce
– nezbytná spolupráce s hospodářsky nejsilnějšími státy světa (Japonsko, USA)

periferní oblasti:
1. Západosibiřská rovina
– převážně tajga s rašeliništi a statisíci jezer kolem Obu, Irtyše a jejich přítoků
– jedno z největších nalezišť ropy a zejména plynu
– Kuzněcká černouhelná pánev ? Kuzbas ? metalurgický a chemický průmysl
– rozorané stepy (celiny) Západní Sibiře ? pěstování pšenice a chov skotu
– průmyslová centra: Omsk a Novosibirsk (základna vědeckého výzkumu a vysokých škol)

2. Východní Sibiř
– převážně hornatá, zaujímá 40 % území Ruska
– dvě třetiny území pokrývají lesy
– velké zásoby uhlí
– hospodářství založeno na těžbě dřeva, rud, barevných kovů, uhlí a na produkci nejlevnější
elektrické energie (hydroelektrárny)
– střediska Krasnojarks a Irkutsk (leží na hlavní dopravní i sídelní ose Transsibiřské
magistrály
– Bajkal ? nejhlubší jezero a největší zásobárna sladké vody na Zemi (tektonického původu,
má řadu endemitních živočichů, je odvodňováno Angarou)

3. Dálný Východ
– trvalé chladné podnebí ? oblasti dlouhodobě zmrzlé půdy (permafrost)
– těžební průmysl (zlato, diamanty, rudy), strojírenský průmysl
– Transsibiřská magistrála (vede z Moskvy do Vladivostoku, vzdálenost 9000 km, vede
městy: Moskva, Omsk, Novosibirsk, Krasnojarsk, Irkutsk, Chabarovsk a Vladivostok ) a
Bajkalsko-Amurská magistrála (BAM)