RUSKÁ FEDERACE

ROZLOHA, GEOGRAFICKÁ POLOHA:

• do roku 1991 (do rozpadu SSSR) nejrozsáhlejším státem (22,3 mil. km²)
• ze Společenství nezávislých států = SNS, které vzniklo z rozpadu SSSR, je největší republikou Ruská federace (1. místo – rozloha 17,1 mil. km²)
• rozpad přinesl Rusku zhoršení jeho geopolitické rozlohy (územně rozděleno od střední Evropy a jihozápadní Asie)
• nezávislé státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva – odmítly začlenění do SNS -> omezen přístup Rusku k Baltu (ale vlastní významnou enklávu v okolí Kaliningradu)
• rozkládá se na dvou světadílech – rozlehlejší asijská část (Sibiř a Dálný východ – přes 10 mil. km²)

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY RUSKA:

• pestrý reliéf: přes 70% rovin (Východoevropská = Ruská tabule, Západosibiřská a Severosibiřská)
• Evropa od Asie odděluje pásmo Uralu (podél 60. poledníku – délka kolem 2000 km)
• vysoká pohoří na jižní hranici – Velký Kavkaz (Elbrus 5642 m), Altaj, Sajany; a na Dálném východě – na V od toku Leny
• Kamčatka a Kurily (pobřeží Tichého oceánu) – sopečné a zemětřesné aktivity
• Středosibiřská vysočina – mezi Jenisejem a Lenou
• klima:
• rozmanité (polární, mírný a subtropický pás)
• vlivy: zeměpisná šířka, nadm. výška, vzdálenost od oceánu, reliéf…
• Severní ledový oceán nemá významný vliv na klima; vliv Tichého oceánu omezují dálněvýchodní pohoří -> převážná část Ruska – kontinentální podnebí (nízké srážky, značné teplotní rozdíly – Verchojansk a Ojmjakon – teplotní výkyvy až 100°
• ruská zima – dlouho ležící sněhová pokrývka
• vegetační pásma: polární pustiny, tundry, tajgy, lesostepi, stepi a polopouště
• vodstvo:
• řeky mají malý spád a klidný tok (nevýhoda – v zimě většina řek zamrzá) – významná úloha v hospodářství – např. Ob, Jenisej, Lena, Amur, Volha – nejdelší evr. řeka
• jezera – Ladožské a Oněžské – největší v Evropě; Bajkal – nejhlubší jezero světa (1637 m) a je zde soustředěna pětina světových zásob povrchové sladké vody

OBYVATELSTVO RUSKÉ FEDERACE:

• přes 140 mil. obyvatel – 8. místo na světě
• početní vývoj obyvatelstva výrazně ovlivněn světovými válkami, stalinskými represemi, hladomory a vysokou úmrtností
• od 90. let se výrazně snížila porodnost -> úbytek obyvatelstva; nižší střední délka života oproti Evropě, zvláště u mužů (alkohol, nízká úroveň zdravotní péče)
• hustota zalidnění nízká – 8 obyv./km² – nerovnoměrné rozložení obyvatel – 70% žije v evropské části (kolem Moskvy, Petrohrad, Povolží a Uralu)
• 12 milionových měst (např.: Nižnyj Novgorod, Kazaň, Samara, Ufa, Jekatěrinburg)
• v asijské části je více zalidněn jen pruh kolem transsibiřské magistrály (Omsk, Novosibirsk, Krasnojarsk, Irkustsk) a Kuzněcká pánev (Novokuzneck)
• mnohonárodnostní stát (víc jak 100 národů) – 80% Rusů
• v období komunismu – silná rusifikace, včetně deportace celých etnik (Čečenci…)
• národnostní problematika je jednou z příčin politické nestability v některých regionech – Čečensko, Kavkazská oblast…
• náboženství – většina se hlásí k pravoslaví; na Severním Kavkaze a v Povolží – Islám

EKONOMIKA RUSKA:

• průmyslová revoluce přišla mnohem později než ve vyspělých státech Evropy
• po Říjnové revoluci 1917 – rychlá tzv. socialistická industrializace země – těžký průmysl na úkor spotřebního průmyslu, kvantity a kvality
• na poč. 90. let – 4. největší průmyslový potencionál po USA, Japonsku a Německu
• během 90. let – průmysl zaznamenal značný pokles – HDP pouhých 7920 USD
• největší význam má těžební průmysl – velké zásoby fosilních paliv – ropa, zemní plyn (přesun z volžsko-uralského regionu na východ od Uralu do Západosibiřské nížiny)
• uhelná pánev Kuzbas
• těžba rud – ložiska na Urale, jih Sibiře
• bohaté zásoby surovin v odlehlejších částech Ruska – málo využívány
• elektrická energie – dominují tepelné elektrárny, mohutné hydroelektrárny, po havárii v Černobylu 1986 menší zastoupení jaderné energetiky
• zpracovatelský průmysl – metalurgie (Ural, jih Sibiře)
• strojírenský průmysl – v urbanizovaných částech Ruska (výroba strojů, zařízení pro průmysl, dopravní strojírenství)
• chemický průmysl (ropa, zemní plyn), dřevozpracující průmysl (lesní komplexy)
• zemědělství – vázané na přírodní podmínky – zemědělská půda zabírá 13% (z toho orná asi 8%) – nejlepší podmínky jižně od Moskvy až po Předkavkazsko
• problémy: občasná sucha a malý rozsah závlah
• část potravin Rusko musí dovážet
• doprava – hlavně železniční, vodní a letecká
• Moskva – Vladivostok – magistrála, důležitá dopravní tepna

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ:

• federativní republika prezidentského typu
• prezident má rozsáhlé pravomoci vůči vládě a parlamentu
• administrativně se federace dělí na 21 republik, 6 krajů, 1 autonomní oblast, 10 autonomních okruhů a 2 města se zvláštním statutem (Moskva a Petrohrad)
• nižší správní jednotky gubernie