Ruská federace

Rozloha:17.175400 km². Rozkládá se na dvou světadílech. Asijská část-10 mil. km2.

Hl. m.-Moskva

Počet obyvatel:144.264000

Hustota zalidnění: 8,7 lidí na km²

Měna: rubl=100 kopějek

Sousedící země: Ukrajina, Mongolsko, Lotyšsko, Kazachstán, Gruzie, Finsko, Estonsko, Čína, Bělorusko, Ázerbájdžán

Nejvyšší hora: Elbrus – 5633 m n. m
Nejnižší bod: Kaspické moře – 28 m n. m
Ostatní města:  Povolží-Nižný Novgorod, Volgograd, Astrachaň, Samara, Kazaň , Ural– Čeljabinsk, Jekatěrinburg, Přední Kavkaz– Roztov u Donu, Krasnodar, Groznij
 S. ledový oceán– Archandělsk, Murmansk , Evrop. m.- Novgorod, Ufa, Voroněž,Sankt Petěrburg , Asijská část- Kuzbas-Novosibirsk, Novokuzněck, Barvanul, Dálný východ- Chabarovsk, Vladivostok ,Ostatní- Irkutsk, Omsk, Kursk, Jakutsk
Rusko je největší stát světa,rozkládající se ve východní Evropě a v severní části Asie, zaujímá více než 1/10 povrchu Země.Na území Ruska žilo v polovině 90.let 128 etnických skupin.Rusové sice představují 81,5%, tedy většinu obyvatelstva,na mnohých území však jsou menšinou.Díky vymezení hranic ve stalinském období se každý národ na svém území střetl se silnou menšinou sousedních národů.Národnostní a náboženské konflikty potlačované za komunistického režimu vypluly na povrch po rozpadu SSSR.

SNS a formování nového Ruska
– Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) byl po 2.SV jednou ze dvou světových supervelmocí
– R. 1991 a rozpad SSSR ukončil více než 70 let trvající nadvládu jediné strany a jednoho mocenského centra – Moskvy nad šestinou světa
– Sovětský centralismus znemožnil přirozený vývoj hospodářství i společnosti SSSR
– „Perestrojka“ (hospodářská a politická reforma) z r. 1985 pouze urychlila rozklad sovětského systému ,- Srpen 1991 – rozpad SSSR na jednotlivé státy
– Prosinec 1991 – přijata dohoda o vzniku Společenství nezávislých států (SNS) – členství odmítly pobaltské republiky, na krátkou dobu i Gruzie a Ázerbajdžán
– moc se z moskevského centra přenáší do dalších, dříve periferních center
Přírodní poměry
Roviny (70%)- Východoevropská ( Ruská tabule), Západosibiřská a Severosibiřská. Evropu a Asii odděluje pásmo Uralu. Pohoří-při jižní hranici, Velký Kavkaz, Altaj, Sajany a na Dálném východě. Kamčatka a Kurily leží při pobřeží Tichého oceánu. Mezi Jenisejem a Lenou se rozkládá rozsáhlá Středosibiřská vysočina.
Řeky– Ob, Jenisej, Lena, Amur, Volha (nejdelší evropská řeka). Jezera-Ladožské, Oněžské jsou největší v Evr., Bajkal je nejhlubší jezero světa.
Klima –V polárním, mírném a subtropickém pásu. Na klima má vliv zeměpis. šířka, nadm. výška, vzd. od oceánu a reliéf. Převážná část Ruska má kontinentální podnebí. Severových. Sibiř až -70 C. Klimatické podmínky ovlivňují rozmístění vegetačních pásů ( polární pustiny, tundry, tajgy, lesostepi, stepi, polopouště).
Obyvatelstvo
Průměr. hustota zalidnění je nízká ( 8,7 obyv./km2). 70% žije v evropské části- Moskva, Sankt-Peterburg, Povolží, Ural.
Mnohonárodnostní stát-více než 100 národů, ale přes 80% obyv. tvoří Rusové. Náboženství-většina se hlásí k pravoslaví, ostatní-islám, buddhisti.
Ekonomika
Průmysl se podílí 30% na tvorbě HDP.
Nerostné boh.-ropa a plyn (Západosibiřská níž.), uhlí ( Kuzbas), železná ruda ( Ural, Kursk), měď ( Ural), diamanty ( Sibiř), zlato ( Sibiř), platina ( S. Ural), stříbro, nikl, chrom, wolfram, soli, fosfáty.
Největší význam má těžební průmysl. Rusko má velké zásoby fosilních paliv. Ve výrobě elektrické energie dominují tepelné elektrárny. Hydroelektrárny-kaskády volžsko-kamská, angarsko-jenisejská. Ve zpracovatelském průmyslu si značný podíl udržuje metalurgie ( Ural, jižní Sibiř). Strojírenský pr. je soustředěn do urbanizovaných obl. Vedoucí postavení má výroba strojů a zařízení pro průmysl i dopravní stroj. Auta-Lada-Moskva, lodě-Petrohrad. Rozmístění chemického průmyslu je vázáno na výskyt surovin ( ropa, plyn, soli, fosfáty), dřevozprac. pr. na lesní komplexy. Hutnictví-Ural, Kuzbas. Textilní pr.-Moskva, potravinářský-Povolží.
Zemědělství
Zaměření zemědělské produkce je vázáno na přírodní podmínky. Zěměděl. půda zabírá kolem 13% rozlohy státu ( z toho orná je jen 8%). Nejlepší podm. pro zeměděl. má obl. jižně od Moskvy (brambory, žito, oves) až po Předkavkazsko (ovoce, zelenina, víno, tabák) a jih Západní Sibiře ( živočišná výr.). Produktivita práce je velmi nízká, takže Rusko musí část potravin dovážet. Rybolov- vých. moře-lososy, sledě, Volha-kaviár.
Doprava
Důležitou dopravní tepnou je magistrála Moskva-Vladivostok. Železniční doprava se vedle říční plavby podílí podstatnou měrou na vnitrostátní nákladní přepravě. Vzhledem k rozlehlému území má v přepravě osob i zboží značný význam letecká doprava.
Státní zřízení
Federativní rep. prezidentského typu. Dělí se na 21 republik, 6 krajů, 1 autonomní obl., 10 autonom. okruhů a dvě města se zvláštním statutem ( Moskva, Sankt-Peterburg).

Moskva se nachází hluboko v srdci Ruska, v širokém mělkém údolí stejnojmenné řeky.Při pohledu na mapu je názorně vidět, jak město vyrůstalo v soustředěných kruzích starobylé pevnosti Kremlu. Najdeme zde mnoho historických památek jako např. Kreml, chrám sv. Vasila Blaženého, Leninovo mauzoleum, Rudé náměstí.