Přírodní zóny na zemi- savany, pouště, polopouště,deštné lesy,stepi,lesy,tundry,polární pustiny

Obyvatelstvo
– Život lidí v pouštích je vázán na oázy= místa, kde lidé mohou na uměle zavlažovaných pozemcích pěstovat
– „Artézská studna“= voda pod nepropustnými vrstvami v pánvích (tlakem vzniká napjatá hladina), zdroj vody v pouštích
– Chov ovcí, koz, velbloudů
– Pěstování plodin- palma datlová, obiloviny, ovoce, zelenina
– Zmije růžkatá, velbloud dvouhrbý, štír tlustoretý, chřestýš kostkovaný
– Jednoduchá řemesla, obchod
– Nomádi (Beduíni/ Tuaregové)

POLOPOUŠTĚ
– -Sucho, ale stále dostatečné vlhko pro růst trav, keřů nebo jednotlivých stromů
– Přechod mezi savanou a pouští
– Často na okraji pouští
– Srážek méně než 500mm
Semiaridní klima= stepní klima (horké léta, mírné zimy, max. 40°C, teplota nespadne pod 0°C)
Poušť Kalahari- Jižní Afrika

DEŠTNÉ LESY

Nacházejí se po obou stranách rovníku mezi 10° s.š. a 10° j.š
– 200 a 300 km široká oblast
Podnebí
– Průměrná teplota 28°C
– Malé teplotní výkyvy, max. 4°C
– Oblast stálého nízkého vzduchu tlaku
– Srážkově nejbohatší oblast- průměrný roční úhrn srážek 2 000- 3 000 mm
– Rovníkové tišiny (kalmy)= stálá oblast nízkého tlaku vzduchu
– Mění se výstupné a vzestupné proudy: Teplý vzduch je lehký, stoupá vzhůru a dolů se tlačí ten studený. Dochází ke kondenzaci vodních par
– Vysoká relativní vlhkost vzduchu přes 90 %
– Tropické lijáky- pravidelné odpolední deště
– Na pevnině srážky ve dne (po poledni nejmohutnější), nad oceánem v noci
– Řeky mají bohatý vodní tok po celý rok (Amazonka, Kongo)

Pasáty: pravidelné větry v tropických oblastech, vytváří se kolem okolí rovníku
– Vanou z oblastní vysokého tlaku (od obratníků) do oblastí s nízkým tlakem (k rovníku)
– Na severní polokouli se stáčejí do prava
– Na jižní polokouli se stáčejí do leva
– Vanou spíše při zemi

Antipasáty: stálý, rovnoměrný vítr, vanoucí po celý rok
– od rovníku k obratníkům
– Vanou spíše ve výšce

Tropické deštné lesy jsou celkově chudé na živiny, protože jsou dole odplavovány anebo shora přes hustý porost nejsou propouštěny dolů.
Typ půdy: Chudá na živiny (slejvák spláchne živiny z povrchu, existuje patrovitost- protože je podrost velmi hustý, tak se rozkládající organismy ani nedostanou dolů a když jo, jsou spláchnuty slejváky), hodně zde prší, dochází k půdní erozi, živiny jsou vyplaveny (žlutozem, červenozem), živiny pouze pokud je prales vypálen
– Živiny do půdy se dostanou vypařováním (popel obsahuje organické a anorganické látky- ale je to krátkodobé dodání živin, opět to spláchnou slejváky)
– Denně nám mizí velikost fotbalového hřiště deštných pralesů

Patrovitost tropických lesů
Stromy mají deskovité kořeny, protože půda je vlhká, tak aby se nevyvrátily
– Spodní patro- podrost do výše 10 m
– Střední patro (souvislá klenba stromů a lián- souvislá střecha) 30-36 metrů
– Horní patro- do výšky 60 m- tvořeno jednotlivými stromy (giganty)

Pás tropických deštných lesů-ve 3 oblastech světa- jihoamerické, africké a indomalajské

ŽIVOČIŠSTVO

Amazonský deštný les
– Povodí Amazonky a Orinoka
– Obrovské množství hmyzu
– Širokonosé opice (kosman, vřešťan, malpa), chudozubí savci (mravenečník), tapíři, ptáci (papoušci, kolibříci, tukani), ve vodě kajmani, vodní hadi
– + některé oblasti Karibiku
Konžský deštný les
– Ve středozápadní Africe, řeka Kongo, Guinejský záliv
– Šimpanzi, gorily, papoušci, krokodýli, hroši
Indomalajsie
– Jihovýchodní Asie
– Orangutani, tygři, levharti, tygři

ROSTLINSTVO

Druhová rozmanitost, 100 druhů stromů/ha, spoustu jich ještě není probádaných
– Hlavně se orientují na život na stromech
– Kapradiny, orchidejové rostliny
– Palmy (kokosová), mahagon, eben
– Zemědělsky pěstované rostliny: kakaovník, kávovník, banánovník, cukrová třtina, kaučukovník
– Liány propojují všechny patra
– Přes hustý porost se shora živiny dolů nedostanou
– Eben, mahagon, kaučukovník, palmy

OBYVATELSTVO

Žijí zde domorodci (prales jim přináší živiny i „lékárnu“)
Nejvíce domorodých kmenů žije v Amazonii, ale i ti využívají západních výhod vyspělého světa (hrnce). Navštěvují trhy, kde suroviny prodávají
Obyvatelé pygmejové (malý vzrůst, snadný pohyb v pralese)

VYUŽITÍ
„Plíce planety Země“ a „Největší lékárna Světa“ (velký počet přírodních léčiv)
– Producent kyslíku: Mnoho rostlin vytvářející kyslík fotosyntézou
– Těžba dřeva: eben, mahagon, fík (přední světoví vývozci)
– Kácení lesů pro zisk nové zemědělské půdy (ta ale vydrží pouze 2-4 roky-málo živin) následné kácení
–
STŘÍDAVĚ VLHKÝ TROPICKÝ LES

10°- 20°S a J šířky, oblasti s dlouhou dobou sucha, kde jsou všechny stromy opadavé
– Ve směru od rovníku navazují na tropický deštný prales
– Střední a jižní Amerika
– Nacházejí se v oblasti subrovníkového podnebného pásu
– Směrem od rovníku k obratníkům množství srážek klesá
– J a JV Asii se tato oblast nazývá pás tropických monzunů
– V Africe prakticky zlikvidován vypalováním

ROSTLINSTVO
– Druhově je zde méně dřevin
– Spodní patro je vždy zelené
– Opadavé stromy

ŽIVOČIŠSTVO
– Savci (vlci, tygři, hyeny)
– Kopytníci (gazely, nosorožci, antilopy, vodní buvoli)
– J Čína- ohrožená panda ZEMĚDĚLSTVÍ
– Asie- Rýže (terasovitá pole- brání před erozí)
– Tropické ovoce, čajovník
– Těžba dřeva

STEPI,LESY,TUNDRY,POLÁRNÍ PUSTINY 

Subtropické podnebí
– Přechod mezi tropickým a mírným pásem
– Severní polokoule mezi 30° a 45° s. š. U obratníku Raka
– Jižní polokoule mezi obratníkem Kozoroha a 40° j. š.
– Minimálně deset měsíců s průměrnou teplotou nad 10° C
– Podnebí: Horká suchá léta, mírné deštivé zimy
Typické
– Tvrdolistý les- mírná, vlhká zima, stromy neshazují listy- tvrdé, kožovité, malý odpar vody
– Vykácený- nahrazeny křovinami- vřesovce, duby, pistácie, rozmarýn, myrta
– Macchie- název pro tvrdolisté lesy ve Středomoří- citrusy, fíky, mandle, olivy, vinná réva
okolí Středozemního moře, Tichooceánské pobřeží, Kalifornie, střední Chille, JZ a J Austrálie

Flóra:
– Stromy a keře- tvrdé, kožovité listy, které neopadávají
– Převážná část- křovinaté porosty
OBLAST STŘEDOMOŘÍ
– Dub cesmínovitý, korkový, vřesovce, pistácie, myrta, rozmarýn, oleandr, mateřídouška
– Macchie (2 – 3 m vysoké husté stálezelené křoviny)
– Žumara nízká- jediná původní evropská palma
– Pinie- borové porosty
– Olivovník, vavřen (Kanárské ostrovy)
– Kukuřice, pšenice
Fauna- ptáci, hadi, ještěrky, hmyz, daněk skvrnitý, muflon
Zemědělské využití: Chudé pastviny (ovce, kozy)
– Pěstování: světové obilnice – obilí (pšenice, kukuřice), ovoce (citrusy, réva), olivy, zelenina, bavlník, korek, tabák
Období zimních dešťů
– na západních pobřežích kontinentů
– Etésiové větry- suché, horké větry v létě
– Pádská nížin, Jižní Kalifornie, J a Z Austrálie, plošina Meseta
Období letních dešťů
– Východní okraje kontinentů
– Trvale zavlažované
– Monzunové klima
– Letní monzun- od jihu a jihovýchodu
– Zimní monzun- chladný a suchý
– Monzunové řeky, stále zelené lesy (rododendrony, magnolie)
– Asie- rýže citrusy, čajovník
– Austrálie- Eukalyptus
– USA- bavlna, tabák, podzemnice
– Jižní Amerika- chov dobytka

STEPI

Bylinné formace mírného pásu, převaha travnatých porostů
Podnebí:
– Mírný pás
– Vnitrozemské podnebí (horká léta, chladná zima)
– Nízké množství srážek (300- 350 mm/rok ) – neumožňuje větší rozvoj lesních porostů
– Střídání vlhkých a suchých období
– Typická 4 roční období
– Vegetace omezena na 4 měsíce
– Polární vzduchová hmota
Flóra: Černozemě, trávy (kavyl, kostřava), byliny, cibuloviny, světové obilnice
Fauna: Hlodavci (sysel, křeček), vlci, ptáci (bažanti, drop), hmyz (kobylky, cikády), bizon patagonský- prérie
Ve vlhčích stepních oblastech vznikly tzv. lesostepi
– Stepi- termín používaný v Evropě a Asii
– Prérie- název pro stepi v Severní Americe
– Pampy- stepi v Jižní Americe
Známé stepní oblasti:
PATAGONSKÁ STEP:
– Andy
– pštrosovití ptáci – nandu STEP PUSTA:
– V Maďarsku
– druhotná step vzniká z lesostepi

Světoví producenti pšenice- Indie, USA, Ruská federace, Francie

Lesní krajiny mírného pásu

– Severní polokoule mírného pásu- na většině území, 50°- 60° s. š.
– Jižní polokoule- (ostrůvkovité rozmístění) Zasahují jen na Jih Chille jižní část Nového Zélandu a Tasmánii
– Mírný podnebný pás, teplota 120 dní v roce nad 10°C
– Srážky 500 mm/rok

Tajgy- smrky, borovice, modříny
– Zásobárna dřevní hmoty
– chov a lov kožešinové zvěře (sobol, kuna lesní)
– jehličnaté lesy mírného pásu, nejrozsáhlejší oblasti, Severní Amerika, sever Euroasie

Listnaté lesy- Buky, duby, javory
– vlhčí a teplejší části mírného pásu
– jeleni, srny, medvědi, prase, divoké
– Dálný východ- jelen mandžuský
– Severní Amerika – vačice americká, mýval, skunk
– Kanada – jelen wapiti, ondatra (dovezena do Evropy)
Fauna a využití
– Medvědi, vlci, lišky, rys, prase divoké, jeleni, losi, srnky, sobol, kuna lesní, veverka
– Těžba dřeva, lov a chov kožešinové zvěře

Tundry

– Otevřená pustá krajina v subpolárním pásu, prům. teplota nepřekročí 10°
– srážky max. 200 mm/rok
– Subpolární pás- přechodný pás mezi mírným a polárním podnebím, cca 60°- 70° severní a jižní šířky
– Krátké vegetační období (zrychlený vývoj rostlin), dlouhé pusté zimy
Zasahuje sever Kanady, Evropy, Norska, Finska Švédska, Island, Ruska
Lesotundra- na severní polokouli je to přechodný typ mezi tajgou a tundrou (modříny, břízy)
Rozlišujeme:
– Tundra keřová- zakrslé břízy, vrby, brusinky
– Tundra mechová- mechy
– Tundra lišejníková- řídké lišejníky, písčité půdy
Abiotické podmínky- dostatek vody (spíše zmrzlé), v létě roztává jen tenká vrstva, spíše zasněžený povrch
Biotické podmínky- drsné klima snášejí ze semenných rostlin pouze byliny a keříky. Většinu tvoří mechorosty a lišejníky.
Flóra: brusinky, vřes, suchopýr, ostřice, mechy, lišejníky
Fauna:Sobi, lumíci (přemnožení -> nedostatek potravy -> „hromadné sebevraždy“), sob polární, tučňák patagonský, liška polární, medvěd lední, sovice sněžná, komáři, muchničky

Polární pustiny

Nízká teplota, velké plochy jsou trvale pokryty sněhovou pokrývkou a části jsou zaledněny
Biota je soustředěna v mořích a na pobřeží (plankton je potravou pro mořské živočichy)
Arktida
Antarktida

Permafrost= věčně zmrzlá půda
– Nerozmrzá ani v létě
– Půda v polárních oblastech
– Nejsvrchnější část litosféry, teplota 0° C
– Vznikl v poslední době ledové
– Může zasahovat i pod hladiny oceánu
Nunatak= skalnatý vrchol vystupující z ledovce (Grónsko, Antarktida, Špicberky)
ARKTIDA
=Zmrzlé vnitrozemské moře na severní polokouli, v subpolárním pásu, Slunce nevystupuje dostatečně vysoko nad obzor- zima
– Sever- arktické zamrzlé pouště, polopouště
– Jih- Zóny tunder
– Kryoterapie= vysoká vrstva ledovce
– Teplota pod bodem mrazu
– Objevena v 17. století
– Obyvatelstvo: řídké zalidnění
Severní Amerika- Eskymáci
Sever Euroasie- Laponci, Němci, Jahuti, Čukčové
– Hospodářství: rybolov, těžba ropy a uhlí, domestikace soba
Lov velryb zakázán x Japonsko, Island Norsko porušují
ANTARKTIDA- Světadíl na jižní polokouli, přilehlé ostrovy + okrajová moře, lidé se zde nikdy neusadili natrvalo
Povrch:
– Omývají ji 3 oceány (Atlantický, Tichý, Indický)
– Základem je Antarktický pevninský štít
– Nejvyšší hora- Vinson Massif
– Činná sopka- Erebus
Podnebí:
– Extrémně nízké teploty (min. Vostok x max. na pobřeží- Tundrová vegetace)
– Málo srážek, velmi silný vítr
Flóra a fauna:
– Mechy, lišejníky, chudá živí příroda
– Velryby, delfíni, tučňáci, albatrosi
– Krill= drobní mořští korýši bohatí na protein, nachází se ve vodách při pobřeží

– Objevena v 17. Století kdy Tasman objevil Tasmanii a Nový Zéland, který považoval za severní výběžek Antarktidy

– 1959 Smlouva o Antarktidě- Nepatří nikomu, žádná vláda, pouze výzkumy v době léta

Vostok= výzkumná stanice na výhodě Antarktidy, naměřena nejmenší teplota -89° C
Mendlova polární stanice- otevřena roku 2006, pobřeží ostrova Jamese Rose
Driftující led= ledovcové kry na pobřeží se pohybují-> mlhy, srážky
Telení ledovců= Odlamují se velké kry
Antarktické oázy= Části povrchu, kde není ledovec, jsou to horniny, vystupují na povrch