Přírodní podmínky České republiky
Poloha a rozloha České republiky
Česká republiky existuje jako stát na politické mapě Evropy od 1. 1. 1993. Leží ve střední Evropě a patří mezi vnitrozemské státy. Svou rozlohou (79 000km2) zaujímá mezi státy Evropy střední postavení.
Geologický vývoj a jeho vliv na reliéf
Česko leží na rozhraní dvou geomorfologických celků (Česká vysočina – Český masiv a Karpatská soustava). Většinu území zaujímá starší Česká vysočina, na východ od Vněkarpatských sníženin se nacházejí Západní Karpaty. Okrajově k nám zasahuje Panonská pánev a Středopolské nížiny.
Různost reliéfu Česka je výsledkem působení endogenní, exogenních a antropogenních činitelů. V geologickém vývoji, který určil současný charakter reliéfu našeho území, lze rozlišit jeho hlavní fáze:
- vznik hercynského reliéfu v mladších prvohorách
- vlivy alpinského vrásnění v třetihorách
- ve čtvrtohorách doznívá vulkanismus
Na tvář reliéfu má vliv i horninová skladba. Výrazné je zastoupení žul, rul, čedičů, vápenců, pískovců a břidlic. V některých horninách se vyvinuly zajímavé přírodní útvary, které patří k chráněným územím. K nejznámějším patří pískovcová skalní města (Český ráj, Kokořínsko) a krasové útvary ve vápencích (Moravský kras).
Charakteristika klimatických poměrů
Na klima České republiky má rozhodující vliv její geografická poloha ve střední Evropě (mírný pás, přechodné podnebí mezi oceánských a kontinentálním). Zeměpisná šířka ani délka se regionálně téměř neprojevuje. Pro rozložení teplot a srážek, převládající vegetaci a zastoupení půdních typů má určující vliv výšková stupňovitost a směr horských soustav.
Výsledkem těchto vlivů je převažující západní proudění, které přináší od Atlantiku tlakové níže s atmosférickými frontami, z nichž vypadávají srážky. Toto převažující vzdušné proudění působí na silnou proměnlivost počasí u nás.
Základní krajinné typy
Ty rozlišujeme na základě typu reliéfu, klimatu a vegetačního stupně:
Krajiny údolních niv – rovinný reliéf, teplé suché podnebí, černozemní půdy v blízkosti vodních toků, původní krajina byla les a lesostep (Polabská nížina a moravské úvaly)
Krajiny sníženin – jsou výsledkem tektonické činnosti, obvykle dva výškové stupně, rovinný pás kolem řek, mnohé z těchto pánví jsou silně urbanizované a industrializované, nivní typ půd, zastoupení lesů nízké (Jihočeské pánve, Plzeňská a Podkrušnohorská pánev)
Krajiny pahorkatin – výšková členitost od 30 do 150m, mírné teploty, sušší podnebí, hnědé půdy, smíšené lesy (Středočeská pahorkatina, Poberounské vrchoviny, České tabule)
Vrchovinné krajiny – výšková členitost od 150 do 300m, nadmořské výšky mezi 600 až 900m, podnebí teplé, ve vyšších oblastech mírně chladné, podzolové půdy, jehličnany hlavně smrky (Českomoravská vrchovina, Brdská vrchovina, Český les, Doupovské vrchy, České středohoří, Nízký Jeseník, Drahanská vrchovina, Bílé Karpaty Šumavské a Krkonošské podhůří)
Krajiny hornatin – nadmořské výšky mezi 900 až 1600m, výšková členitost od 300 do 600m, chladné a vlhké klima, srážky přes 1000mm, podzolové půdy, jehličnaté lesy (smrk, jedle), nad hranicí lesa se nesouvisle vyskytuje kosodřevina – Hrubý Jeseník, Krkonoše – (Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy)
Charakteristika hydrologických poměrů
Česká republika leží na hlavním evropském rozvodí. Kralický Sněžník je uzlem, který odděluje úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Labe a Odra patří mezi významné evropské řeky, pramení u nás a protékají menší částí svého toku po našem území.
Významné řeky: Labe, Vltava, Morava, Odra
Počet jezer je nízký a svou rozlohou jsou malá. Největší Černé jezero na Šumavě (18,4ha) je ledovcového původu jako další šumavská jezera. Vyskytují se u nás i jezera vzniklá sesuvem půdy (Mladotické jezero), rašelinná ( jezera na Šumavě, v Jeseníkách a Jizerských horách), i krasová (Macocha, Hranická propast). Nejpočetnější skupinu tvoří jezera říční (odříznutá ramena řek)
V 16. století došlo u nás ve velkém množství k budování rybníků. Dosud existují větší rybniční soustavy v Třeboňské a Českobudějovické pánvi a na Moravě Lednické rybníky.
K nejnovějším přehradním nádržím patří vltavská kaskáda (Lipno, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané), přehrady na Dyji (Vranov a Nové Mlýny), na Jihlavě Dalešická přehrada slouží jaderné elektrárně Dukovany, Nechranická na Ohři, Švihov na Želivce zásobování Prahy pitnou vodou.