Je to sféra s vhodnými podmínkami pro život na Zemi. Biosféra zahrnuje i část ostatních sfér: litosféry, pedosféry, hydrosféry, atmosféry a kryosféry. Vznikla před 3,5 – 4 miliardami let. Součástí biosféry je také rostlinstvo, živočišstvo a mikroorganismy. Základním procesem je přetváření sluneční energie do živé hmoty. Z chemických prvků mají nejvýznamnější úlohu kyslík, uhlík a vodík. V biosféře probíhají neustálé biochemické procesy: produkce a dekompozice. Produkce je tvorba organických látek. Dekompozice je rozklad odumřelé organické hmoty. Organismy žijí na určitém území a vytvářejí společenstva (biocenózy). Biocenóza je soubor jedinců různých druhů  organismů soustředěných na určité území (biotopu). Biotop je místo, které organismům (společenstvu) poskytuje podmínky pro život. Biocenóza se dělí na fytocenózu (rostlinné společenstvo) a zoocenózu (živočišné společenstvo). Společenstva rostlin a živočichů jsou trvale spojena se svým neživým prostředím a tvoří s ním ekosystémy. Ekosystém je tvořen biocenózou a jejím biotopem.

Bioklimatické pásy pevnin

V důsledku rozdílného přídělu slunečního záření od rovníku k pólům vzniklo pásovité uspořádání rostlinstva a živočišstva na Zemi. Pásy rostlinstva s charakteristickými soubory živočichů tvoří geogiomy, ve kterých rostlinná i živočišná společenstva žijí v rovnováze se svým životním prostředím.

1. Přírodní oblast tropů
   Zabírají asi 40% plochy zemského povrchu, nachází se mezi obratníky. Patří k ní podstatná část Afriky, značná část jižní Ameriky, část Asie a okrajově, jih Severní Ameriky a sever Austrálie.

Tuto rozsáhlou oblast rozdělujeme podle rázu klimatu, vegetace a půd na tři části: vlhké tropy, střídavě vlhké tropy a aridní oblast (ležící ne rozhraní tropů a subtropů v oblasti obratníků)

Vlhké tropy se rozkládají v oblasti kolem rovníku. Zahrnují Amazonskou nížinu, pobřeží Guinejského zálivu, Konžskou pánev a většinu ostrovů v Indonésii. Klima se vyznačuje stejnoměrnou teplotou v průběhu roku kolísající kolem 25^oC. Průměrné roční srážky dosahují 2000 – 3000 mm. Charakteristické jsou prudké deště brzy po poledni. Díky mohutným srážkám jsou řeky bohatá vodou celý rok. Vysoké roční teploty, značná vlhkost ovzduší i malý pohyb vzduchu vytvářejí skleníkové klima, které poskytuje příznivé podmínky pro růst rostlinstva. Tropický deštný les tvoří nejčastěji tři patra. Deštné lesy jsou označovány za „plíce Země“ a zmenšováním jejich rozlohy může mít vážné ekologické důsledky.

Střídavě vlhké tropy se rozkládají na sever i jih od vlhkých tropů (střední Afrika, Jižní a Střední Amerika, jižní a jihovýchodní Asie a sever Austrálie). Charakterizuje se střídáním dvou ročních období – dešťů a sucha. S rostoucí vzdáleností od rovníku množství srážek klesá a doba sucha se prodlužuje.

vlhké savany – se stále zelenými lesy podél řek

suché savany – z vysoké trávy vystupují jednotlivé stromy (v Africe baobaby, v

Austrálii eukalypty)

Savany vynikají bohatstvím zvěře.

tropické monzunové oblasti – zvláštní typ střídavě vlhkých tropů (Přední a zadní Indie)

Aridní oblasti – kolem obratníků, minimální srážky, vysoké denní teploty. Nedostatek srážek vytváří nepříznivé podmínky pro vegetaci. V oblasti kolem obratníků se proto nacházejí nejrozsáhlejší pouště. Zabírají v současnosti asi osminu povrchu. Pouště jsou lemovány polopouštěmi, které přechází v suché stepi. Jedním ze současných problémů je šíření pouští do těchto oblastí.

2. Přírodní oblast subtropů

Subtropy se nacházejí mezi obratníky a 40. šířkovým stupněm. Dělíme je na tři odlišné celky: subtropy západních krajů kontinentů, východních krajů kontinentů, subtropy vnitrozemské.

Subtropy západních krajů kontinentů – teplé, slunečné a suché léto a mírná deštivá zima. vegetaci v suchém létě často postihují ničivé požáry. na svazích často dochází k půdní erozi. (jižní Evropa, jihozápadní Asie)

Subtropy východních krajů kontinentů – na rozdíl od západních suché období v zimě, srážky v letním období. Srážky umožňují výskyt stále zelených lesů, které směrem na sever přecházejí v lesy opadavé a smíšené. Na jihoamerickém území převládají vlhké savany. (Čína, Japonsko, Korea, Filipíny, Florida, jih Brazílie, jihovýchod Afriky a Austrálie)

Vnitrozemské subtropy – horké, suché léto a chladná zima nepřinášejí intenzivní srážky. Klesá množství srážek, zvyšují se rozdíly teplot mezi dnem a nocí, létem a zimou. vegetace má charakter stepí, polopouští až pouští.

3. Přírodní oblast mírného pásu

Na severní polokouli zaujímá rozsáhlé oblasti mezi 40. až 60. stupněm (většina území Evropy, Asie a Severní Ameriky). na jižní polokouli zabírá pouze jižní část Jižní Ameriky, Tasmánii a jižní ostrov nového Zélandu. Rozdíly klimatu, vegetace a půd souvisejí se zeměpisnou šířkou a se vzdáleností od moře.

Oblast mírného oceánského podnebí – mírné léto i zima, dostatek srážek; původní vegetace: opadavé listnaté a smíšené lesy

Oblast přechodného podnebí – zvyšují se teplotní rozdíly mezi létem a zimou a snižuje se množství srážek; typické střídání čtyř ročních období, původní vegetace: smíšené lesy (záleží na nadmořské výšce)

Oblast kontinentálního podnebí – značné teplotní rozdíly mezi létem a zimou. Zimy dlouhé a studené; léta jsou krátká a horká.

tajga – severské jehličnaté lesy, souvislý pás v Kanadě, Švédsku, Finsku a Rusku

step – jih Ruska, Ukrajina, Kazachstán, Mongolsko, severovýchodní Čína,

severoamerické prérie, jihoamerické pampy)

4. Polární a subpolární oblasti

Arktida – severní část patří do oblasti mrazových pouští, jižní okraje do pásma tundry, lesotundry a tajgy.

Antarktida – jádro tvoří zaledněný kontinent, podnebí je extrémně studené a suché