Polární oblasti

Arktida a Antarktida jsou nejstudenější oblasti na světě. Arktida je území ohraničené severním polárním kruhem, myšlenou čarou kolem severního pólu. Uprostřed se nachází Severní ledový oceán, většinou zamrzlý. Na okraji je pás tundry. Antarktida je kontinent u jižního pólu. Patří k ní i okolní moře. Tvoří 9% zemského povrchu. Většina antarktické pevniny je pokryta silnou vrstvou ledu. Život se vyskytuje jen kolem pobřeží a na přilehlých ostrovech, kde je tepleji než ve vnitrozemí.

ARKTIDA

– téměř stejná rozloha jako Afrika
– z pevniny – nejsevernější část Norska, Švédska, Finska a Ruska, větší část Islandu a celé Grónsko, sever Aljašky, Kanady a Kanadského arktického souostroví
– za hranici se udává červencová izoterma (čára spojující místa o stejné průměrné teplotě) 10 stupňů Celsia
– pevnina však tvoří pouze 30% rozlohy Arktidy
– větší díl – pustá, převážně zamrzlá hladina Severního ledového oceánu
– hospodářské využití – okrajové části – rybolov, velryb – Norsko, Japonsko, lov tuleňů, mrožů, na pevnině sobů
– nerostné bohatství – ropa – Aljaška, asijské Rusko
– černé uhlí – Špicberky
– obtížné podmínky – trvale zamrzlá půda
– doprava – lodní – obtížná, nepravideln
– dálkové letecké linky
– osídlení – velmi řídké
– nad původními obyvateli(Eskymáky, Něnci, Čukči aj.) převládají přistěhovalci z jihu
– sídla – Murmaňsk – teplejší oblast – ovlivněno Golfský proudem
– nejnižší teplota Ojmjakon -78°C – na pevnině poměrně daleko od pólu – způsobeno rychlejším ochlazováním pevniny, na s. pólu teploty málokdy klesají pod -50 stupňů – ovlivněno oceánem

– mořské proudy – teplé – Golfský, Severopacifický
– studené – Labradorský, Vých.-grónský, Oja-šio
– proudění vzduchu – Evropa a částečně i S. Amerika – západní větry
– Asie – zimní a letní monzuny
vegetační typy – tundra – bezlesá oblast na věčně zamrzlé půdě
– mechy, lišejníky, trávy, keříkovité formy vegetace
– vegetační doba cca 2 měsíce
– sob, polární liška, lumík
– lesotundra -přechodný vegetační typ mezi lesem a tundrou
– rozptýlený výskyt bříz, borovic, modřínů
– polární pustina
polární den – souvislé denní období za polárním kruhem, kdy slunce vůbec nezapadá
– na s. pólu – půl roku (21.3.-23.9.)
– na pol. kruhu – 24 hodin
polární noc – opak
severní pól – první dosáhl R. E. Peary (1909) – spory

Po značnou část roku je arktická tundra pokryta sněhem. Někdy vítr zdvihne do výšky arktický sníh a způsobí sněžnou bouři, která se dost podobá pouštní písečné bouři. Sněžné bouře mohou začít náhle a trvat mnoho dnů. Během krátkých letních měsíců sníh roztává, ale voda se v tomto období nemůže vsáknout, jelikož pod povrchem je vrstva věčně zmrzlé půdy, proto se tato voda shromažďuje v jezírkách, tůních a močálech.
V tundře žije většina arktických živočichů, kteří jsou přizpůsobeni k životu v těchto polárních podmínkách. Přesunují se sem v létě a v zimě se stěhují na jih nebo přezimují pod zemí. Mnohá arktická zvířata mají bílý kožich, který je na sněhu maskuje. Je například velmi těžké zahlédnout zajíce běláka na zimním pozadí. Kožešina polárního soba karibu ideálně udržuje teplo. Každý chlup je dutý, takže v sobě dokáže uchovávat vrstvu, která izoluje. Někteří živočichové v Arktidě jsou býložravci a jiní lovci. Největším z lovců je lední medvěd. Jeho hlavní potravou jsou tuleni.
V Arktidě se už dnes těží některé přírodní suroviny, například ropa. Využití jejich zásob se však musí plánovat velmi opatrně, aby nebylo poškozeno jedinečné životní prostředí pro polární zvířata.

ANTARKTIDA

Celou Antarktidu překrývá z 98 procent ledový štít, který představuje asi 80 procent světových sladko-vodních zásob uzamčených v ledu na kontinentu 2x větším než Austrálie. Více než polovina země je ve výšce 2000m nad mořem. Led na vrcholcích dosahuje až 3500m. Průměrné roční srážky jsou méně než 12 cm, a v podstatě všechny padají ve formě sněhu, což vytváří polární poušť. V antarktických horách se nachází nejvyšší vrchol kontinentu a to 4897 m vysoký Vinson Massif. Jižní pól je ve výšce 2800 metrů. Mrazivý vítr, jehož účinek je velmi značný dosahuje rychlosti okolo 80 Km/hod. Antarktida je kontinent, obklopený jižními okrajovými moři Atlantského, Tichého a Indického oceánu.
Nejvíce antarktického života je během letní sezóny tam, kde se ledové vody Antarktidy setkávají s teplejšími severními moři, stoupají vody bohaté na potravu vzhůru a vzniká neskutečně bohaté krmeliště pro miliony mořských ptáků a mořských savců. Například tučňáků, buřňáků a tuleňů. Zcela odlišný příběh je zima. Na konci března zakryje oblast na 6 měsíců příkrov ledové tmy. Moře zamrzá dál od pevniny rychlostí až 5 km za den. Plocha kontinentu se zdvojnásobí a teplota na mořském břehu přesahuje ?40° C
Drsné polární podnebí s extrémně suchou ledovcovou pouští ovlivňuje počasí minimálně na celé jižní polokouli. Antarktida je bez trvalého osídlení, ale život na 16-ti výzkumných stanicích z celého světa probíhá celoročně. Největší antarktická výzkumná stanice je na americké základně MC Murdo. I když si zde řada států vytvořila své základny, je Antarktida zemí nikoho. Je spravována na základě mezinárodní dohody, která zajišťuje, že zůstane bez válek, nukleárních materiálů a bude naprosto nezávislá.

Antarktida je nejchladnější a největrnější místo na Zemi. Některé části pobřeží jsou v létě bez ledu. Rostou zde lišejníky a řasy, ale jen velmi málo jiných rostlin. Od souvislé ledové vrstvy při pobřeží se uvolńují kusy ledu o rozměrech až 100km a odplouvají na moře. Jsou to největší plovoucí ledovce na světě.
Na antarktické pobřeží zalétají téměř výhradně mořští ptáci, jako je třeba albatros stěhovavý, burňáček bělavý nebo chaluha příživná. Zavítá sem občas i dvanáct druhů velryb, včetně mohutného plejtvákovce obrovského, největšího živočicha na světě. Podél pobřeží žije také šest druhů ploutvonožců. Většinu svého života tráví ve vodě, ale při kojení vycházejí na břeh.
Mnozí antarktičtí živočichové se živí drobnými plovoucími živočichy, rostlinami a planktonem. Živočišný plankton, zvaný zooplankton, se hromadí na mělčinách pobřežního šelfu.
V částech Antarktidy, kde by pro velkou zimu žádní živočichové nepřežili, byli nalezeni drobní roztoči. Mohou žít i při teplotách nižších než -60°C.
Antarktida je velmi bohatá na podzemní zdroje ropy a nerostů. Ekologové se snaží omezit vrty a těžbu, aby zabránili poškozování životního prostředí.

ZAJÍMAVOSTI
Největší živočich nalezený ve vnitrozemí Antarktidy je moucha domácí.
Ryba Notothenia má v krvi zvláštní nemrznoucí bílkovinu, která ji chrání před zamrznutím. Přežije tak i zamrznutí v ledu.
Tučňáci jsou tukem tak dobře izolováni, že se často při pohybu přehřejí. Musejí pak stát s otevřenými zobáky, aby se zchladili.
Tučňák kroužkový překoná až čtyřnásobek své vlastní výšky, když skáče z moře na pobřeží.