OBSLUŽNÁ SFÉRA, JEJÍ FUNKCE A SLOŽKY

VYMEZENÍ SEKTORU SLUŽEB:

sféra služeb tvoří nevýrobní složku hospodářství
činnost spojená s dopravou osob (nákladní doprava se do terciární sféry neřadí), obchodem, financemi, veřejnou správou, zdravotnictvím, výchovou a vzděláváním, s trávením volného času, s vědou a výzkumem
vědu a výzkum lze řadit do kvartéru
služby – různé profese – od základního vzdělání (prodavač, řidič) až po vysokoškolskou kvalifikaci (lékař, právník)

ZASTOUPENÍ SEKTORU SLUŽEB V NÁRODNÍCH EKONOMIKÁCH:

podíl terciéru a jeho význam v ekonomice stoupá
vysoký a stále rostoucí podíl terciéru ve vyspělých zemích je podmíněn vysokou produktivitou zemědělství a průmyslu – to umožňuje přesun pracovních sil do nevýrobních činností
vysoká životní úroveň -> větší poptávka po službách
vysoký podíl oborů náročnějších na kvalifikovanou práci (bankovnictví, vzdělávání…)
v postkomunistických zemích se v minulosti se sektor méně rozvíjel, některé obory se opomíjely
po nástupu demokracie – rozmach (především – bankovnictví, ubytovací a restaurační zařízení, cestovní kanceláře, zábavní podniky)
v některých oblastech však terciér nedokáže absorbovat všechny pracovní síly uvolňované z výrobní sféry -> zvýšení nezaměstnanosti
rozvojové země – nerozvinutý terciér (nízká výkonnost zemědělství a průmyslu, nízká kupní síla) – tato situace se mění v těch regionech, které se stávají cílem cest. ruchu
podíl sektoru služeb na HDP je jedním z ukazatelů ekonomické vyspělosti (vyspělé země 65-75%, méně rozvinuté kolem 25-40%, nejvyšší v malých zemích orientovaných na cestovní ruch – např. Bahamy 91%)

CESTOVNÍ RUCH _ VÝZNAMNÉ ODVĚTVÍ EKONOMIKY:

jedno z nerychleji rostoucích odvětví světového hospodářství –> rozvoj dalších služeb (vytváření infrastruktury)
rozvoj ve 2. pol. 20. století (mírové podmínky ve většině světa; odstranění přehrad bránících cestování mezi Západem a Východem; růst životní úrovně, rozvoj dopravy)
cestování se stalo dostupné pro většinu obyvatel vyspělých zemí (rekreace, poznání)

HLAVNÍ OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU:

hlavní oblasti se nacházejí v Evropě a Severní Americe
v letním období jsou vyhledávány pláže se subtropickým a tropickým klimatem (pobřeží Středozemního moře, Kanárské ostrovy, karibská oblast, Florida, Kalifornie)
v zimním jsou to horské oblasti (především Alpy)
za poznáním do severských zemí, za historickými památky, muzei a galeriemi (Řecko, Itálie, Španělsko), národních parků (USA, Kanada)
hlavní cíle cestovního ruchu jsou především světové metropole (Londýn, Paříž…)
perspektiva pro rozvoj cestovního ruchu v zemích třetího světa (příroda, památky a odlišný způsob života) – nevýhodou špatná infrastruktura
cestovní ruch reaguje na politickou stabilitu a bezpečnost turistů (např. Jadran – konflikty bývalé Jugoslávie; teroristické útoky – např. 11. 9. 2001)

ÚLOHA OBCHODU:

obchod – vnitřní a zahraniční
rozvoj je spojen s dělbou práce, s výrobní specializací, rostoucí spotřebou
stupeň zapojení do mezinárodního obchodu závisí na rozvinutosti ekonomiky, souvisí i s velikostí státu
hlavní centra obchodu jsou USA, západní Evropa a Japonsko (téměř 60% obratu světového zahraničního obchodu
země třetího světa – nízký podíl, většinou jednostranně zaměřený (vývoz surovin a produktů plantážního zemědělství)
rozvojové země mají obecně zápornou obchodní bilanci a zvyšuje se jejich zadlužení

ŠKOLA A ZADLUŽENÍ:

výrazný rozdíl mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi ve sféře školství a zdravotnictví
vyspělé země: rozvinutý systém státního i soukromého vzdělání, školní docházka do 14-16 let, výrazně se zvyšuje podíl lidí se středním, vyšším nebo vysokoškolským vzděláním
rozvinutá lékařská péče, moderní technika ve zdravotnictví, nové léčebné postupy, lékařská péče dostupná pro všechny vrstvy (systém zdravotního pojištění)
chudé země: analfabetismus, řídká síť škol, nízké procento má jen elementární vzdělání, vyšší vzdělání získané jen v zahraničí – výsada nejbohatších vrstev
nedostatek lékařů, nedostatek prostředků na léky, náročnější služby jsou pro většinu obyvatel nedostupné