NĚMECKO – charakteristika fyz. a socioekonomická

NĚMECKO
spolková republika
rozloha: 356.954 km2
poč. obyv.: 87.000.000
hus. zalid.: 225 obyv./km2
HDP/obyv.: 20.000 USD
hl. město: Berlín
další města: Mnichov, Hamburg, Stuttgart, Kolín n. Rýnem, Frankfurt n. Mohanem, Dortmund, Essen, Duisburg, Drážďany, Düsseldorf, Bonn, Lipsko Brémy, Rostock, Lübeck, Norimberk, Hannover

Poloha a přírodní poměry:
Německo má výhodnou geografickou polohu ve střední Evropě. Má přístup k Severnímu a Baltskému moři a leží na křižovatkách pevninských cest mezi severem a jihem i západem a východem. Sousedí s devíti státy (od severu Dánsko, Polsko, Česká republika, Rakousko, Švýcarsko, Francie, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko) s nimiž má převážně přírodní hranice ( tvoří je pohoří, řeky,?). Jeho území bylo nově vymezeno po druhé světové válce (ztráta východního Pruska, hranice s Polskem posunuty na západ na řeky Odru a Nisu). V letech 1949 ?1990 bylo Německo rozděleno na dva státy ? Německou spolkovou republiku (NSR) a Německou demokratickou republiku (NDR ? bývalá sovětská okupační zóna). Oba státy měly rozdílný politický i hospodářský systém. Po sjednocení (2.10.1990) patří Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland jak zní oficiální název) svou rozlohou mezi velké evropské státy (6. místo) i v počtu obyvatel je na prvním místě (nepočítáme-li eurasijské Rusko). Německo má 16 spolkových zemí (13 spolkových republik a 3 svobodná města s vlastní
Povrch Německa se postupně zvedá od severu na jih. Na severu se prostírá rozsáhlá, ale ne příliš úrodná Severoněmecká nížina (čtvrtohorní zalednění). Střední Německo zaujímají vrchoviny a nevysoká horská pásma oddělena údolími řek (Harz, Schwarzwald, Erzgebirge, Böhmerwald,?). Větších výšek dosahují jen Schwarzwald a při hranicích s ČR Erzgebirge (Krušné hory) a Böhmerwald (Šumava). Jižně od Dunaje, který pramení právě ve Schwarzwaldu se nadmořské výšky zvedají k pásmu Alp (nejvyšší hora Zugspitze 2962 m).
Podnebí je na severu přímořské a směrem na jih se zvyšuje kontinentalita.Chráněná údolí (zejména Hornorýnský úval) mají příjemné teplé klima.
Vzhledem ke sklonu reliéfu směřuje většina řek na sever (úmoří Severního a Baltského moře). Pouze druhá nejdelší evropská řeka Dunaj teče na východ. Řeky mají dostatek vody, značné části velkých toků jsou splavné. Na severu jsou spojeny průplavy. Došlo už k propojení Rýnu a Dunaje (s využitím Mohanu). Na severu země se nacházejí jezera ledovcového původu (Meklenburská jezerní plošina ? okolí Berlína) a také na jihu v alpské oblasti (největší je jezero Bodamské).

Obyvatelstvo:
V době existence dvou států probíhala značná imigrace ze zemí jižní Evropy a hlavně z Turecka do západní části (NSR). Také z NDR do NSR byla silná emigrace. Vláda NDR se snažila zabránit odchodu svých občanů častými četnými opatřeními na hranicích, včetně vybudování berlínské zdi a střílením po uprchlících.
V současnosti se Německo snaží omezit imigraci, motivovanou převážně ekonomicky. Občas zde dochází k projevům xenofobie a násilnostem vůči přistěhovalcům (v němčině pro ně zavedli výraz tzv. ?gastarbeitři?), hlavně Turkům, a ke konfliktům mezi imigranty (hlavně mezi Kurdy a Turky).
Průměrná hustota zalidnění (225 obyv./km ) je vysoká, ale se značnými oblastními rozdíly. Vysokou hustotu má oblast Porýní (povodí řeky Rýn), Porúří (povodí řeky Ruhr), Sasko, Durynsko. Méně zalidněné je severní Německo (kromě pobřeží) a výše položená území na jihu.
Životní úroveň obyvatelstva je vysoká. Přes značné přerozdělování financí je stále patrný výrazný rozdíl mezi situací ve spolkových zemích bývalé NSR a bývalé NDR. Je zesilován krizí podniků v bývalé NDR, jejich neschopnost vyrovnat se s konkurencí podniků ze západní části. To způsobuje, že nezaměstnanost ve východní části je výrazně vyšší.
Nejvíce obyvatel se hlásí k protestantské církvi (více jak 47 % zejména v severních a východních spolkových zemích), méně k římskokatolické církvi ( skoro 36 = hlavně však z Bavorska). Skoro 2 % obyvatel vyznává islám (hlavní podíl tvoří turečtí imigranti).

Ekonomika Německa:
Co do velikosti HDP je Německo světovou mocností, neboť v Evropě zaujímá 1. a na světě 3. místo (za USA a Japonskem). Po připojení NDR se však údaj HDP/obyv. poněkud snížil.
Industrializace Německa začala v širším měřítku později než v některých jiných státech západní Evropy. Po sjednocení Německa r. 1871 již probíhala rychlým tempem a úsilí o hospodářskou expanzi se prolínalo s úsilím o expanzi politickou. Tyto snahy byly příčinou vzniku obou světových válek. V obou bylo Německo poraženo. Během 2. světové války bylo německé hospodářství vážně postiženo (bombardování, pozemní válečné operace). Po válce se přistoupilo k jeho obnově.Ta probíhala v podmínkách rozděleného Německa v jeho dvou částech zcela rozdílným způsobem. V NSR v podmínkách tržního hospodářství a za podpory zahraničního kapitálu (hlavně USA), v NDR v rámci centrálně řízeného hospodářství, ve vazbě na členské země RVHP. Rozdíly v ekonomické vyspělosti mezi oběma německými zeměmi se neustále zvětšovaly. Vedle politických aspektů byly rozdíly v ekonomické vyspělosti jedním z dalších důvodů pádu komunistického režimu v NDR a připojení východních oblastí k NSR v jednotnou Spolkovou republiku Německo (SRN).

Surovinové zdroje a průmysl:
Německo má značná ložiska černého (Porúří) a hnědého uhlí (Středoněmecká pánev, Lužice) a jedny z největších zásob kamenné soli na světě. Těžba koksovatelného uhlí v Porúří se stala základem značné průmyslové koncentrace v tomto prostoru (energetika, hutnictví, strojírenství, chemie, spotřební průmysl). Z ekologických důvodů zde byla již od 60. let 20. století těžba uhlí postupně omezována. Těžba hnědého uhlí v bývalé NDR naopak neustále rostla, budovaly se tepelné elektrárny, chemické podniky. Výsledkem bylo značné poškození životního prostředí. Tyto důsledky se v současnosti napravují.
Základním rysem německého hospodářství je zpracovatelský průmysl. Velmi rozsáhlé je strojírenství (Porúří). Ve výrobě automobilů zaujímá Německo 3. místo na světě a německé značky jsou světoznámé (BMW – Mnichov, Mercedes – Stuttgart, Volkswagen ? Wolfsburg a Hannover, Opel – Bochum,?). Rozvinutá je elektrotechnika (Siemens, Bosch, Grundig,?), elektronika, výroba obráběcích strojů, známá je řada speciálních výrob (optika ? Berlín, Mnichov a Jena, zařízení pro polygrafii, nové moderní informační technologie). Silné odvětví představuje chemický průmysl (hlavně petrochemie, umělá hnojiva ? Porúří, Porýní) a farmaceutický průmysl (koncern Bayer). Petrochemické podniky se nacházejí podél řeky Rýn a při trasách ropovodů (např. z Ingolstadtu,?). V průmyslové struktuře má významné postavení potravinářský průmysl zásobující rozsáhlý vnitřní trh. Německo je známé výrobou a velkou spotřebou piva. Svou tradici má i textilní průmysl (Porýní, Bavorsko), sklářství (Porúří, Sársko) a keramika (Miessen ? míšeňský porcelán).
Průmysl je rozmístěn po celém území státu, s několika významnými koncentracemi ? Porúří, Porýní, okolí Frankfurtu, Stuttgartu, Mnichova, dále Sasko, Durynsko, okolí Berlína a pobřeží.

Zemědělství:
Zemědělství Německa je moderní a intenzivní, nestačí však plně pokrýt domácí spotřebu. Proto se značná část potravin musí dovážet (zejména z Francie a Švýcarska). Kvalitních půd je v Německu málo. Pro zemědělství jsou nejvyužívanější nížiny v povodí Rýna (zejména při jeho středním toku), kde je významnou rostlinnou produkcí pěstování žita, ovsa a brambor.Dále pak při povodí Dunaje a Mosely. Při toku Dunaje se pěstují zejména obiloviny a chmel, při toku Mosely pak víno.

Doprava:
V suchozemské dopravě vede automobilová síť (síť velmi kvalitních silnic a dálnic). Železniční doprava prochází modernizací. Staví se rychlodráhy, které by měly konkurovat francouzské TGV a četné železniční traťové koridory. Roste letecká doprava (letiště ve Frankfurtu nad Mohanem má celosvětový význam a je největším evropským letištěm vůbec ). Rozvinutá je také vnitrozemská lodní doprava využívající splavných řek (Rýn, Labe, ad.) i četných průplavů. Význam si udržuje také námořní doprava s řadou důležitých přístavů (Hamburk, Brémy, Rostock,?).

Služby:
Terciální sektor ekonomiky se podílí na HDP téměř 65 %. Bohatá je škála služeb a vysoká je i jejich úroveň, zejména v západní části země. Je ukazatelem vyspělosti státu, stejně jako zapojení Německa do mezinárodního obchodu a investice německých bank a průmyslových podniků v zahraničí. Rozvíjí se cestovní ruch v různých formách. Němci jsou nejčastějšími účastníky zahraničního cestovního ruchu v Evropě, ale i Německo má co nabídnout (pamětihodnosti v Berlíně, Mnichově, Potsdami ? zámek Sanssouci,a četné slavnosti ? Oktoberfest, aj.).

Spolkové země a jejich hlavní města:
Každá spolková země má svou vlastní spolkovou vládu a svůj parlament.
Bavorsko ? Mnichov, Badensko-Würtembersko ? Stuttgart, Brandenbursko ? Potsdam, Dolní Sasko ? Hannover, Hessensko ? Wiesbaden, Meklenbursko-Předpomořansko ? Schwerin, Porýní-Falcko ? Mainz, Sasko ? Drážďany, Sasko-Anhaltsko ? Magdeburg, Sársko ? Saarbrücken, Schleswicko-Holštýnsko ? Kiel, Severní Porýní-Vestfálsko ? Düsseldorf, Thüringen ? Erfurt a svobodná města Hamburk, Brémy a Berlín.