Litosférická složka FGS

– Svrchní část zemského povrchu, tvoří část litosféry
– Dělí se na pevninskou, oceánickou a přechodnou
– Na rozhraní mezi pevninskou a oceánickou kůrou je Konrádova plocha nespojitosti
– proměnlivá mocnost (6 km v hlubinách oceánu, 30-40 km na kontinentech, v Himalájích až 80km)
– průměrná mocnost je 35 km
– Tvoří ji skoro všechny známé chemické prvky, ty pak vytvářejí nerosty (minerály), jejichž směsí vznikají horniny
– Horniny rozdělujeme podlé původu:
– Vyvřelé- vznikají krystalizací magmatu (vulkanické), (žula, znělec)
– Usazené- vznikají procesem sedimentace. Starší horniny byly rozrušovány, následně transportovány činností vody a větry a na závěr ukládány (pískovec, vápenec)
– Přeměněné- vznikají metamorfózou vyvřelin a sedimentů. Příčinnou metamorfózy je vysoký tlak a teplota hlubinách zemské kůry (ruly, svory)
Mohorovičičova plocha nespojitosti- odděluje zemskou kůru od pláště, v průměrné hloubce 35 km
– Pevninská zemská kůra: Má mocnost 20-80 km, ve svrchní části obsahuje sedimentární vrstvu, pak žulovou a čedičovou
– Oceánská zemská kůra: povrch má tvořený sedimentární vrstvou, pod ní sedimenty postupně přecházejí v čedič a v dolní části čedičovou vrstvou, mocnost má 6-15 km
– Přechodná zemská kůra: Má pouze tenkou sedimentární vrstvu a mohutnou vrstvu čedičovou. Vzniká v oblastech přechodu pevnin v oceány.
Základ zemské kůry tvoří tzv. štíty (nejstabilnější části zemské kůry, prazáklady kontinentů), staré několik mld. Let, rozlišujeme 9 štítů:

Baltský Africký Brazilský
Kanadský Indický Guyanský
Aldanský Australský Antarktický

NEJSTARŠÍ část je severní Evropa

Na štíty navazují platformy (např. Ruská tabule), některé jsou rozlámané na epiplatformy (Např. Ťan Šan)
I oceánské dno je rozděleno na několik oblastí, 2/3 zemské kůry, je to vlastně přechodná zemská kůra
– Pevninský šelf- okrajová oblast, je složen z pevninské kůry, hloubka max. 200 m
– Pevninský svah- hloubka 1500 m
– Pevninské úpatí- 1500-3000 m, leží na pevninské i oceánské kůře
– Oceánské lože- plošně největší rozsah, oceánská kůra, až do hloubky 6000 m, zde se vyskytují oceánské pánve (vyhloubenina obklopená na všech stranách vyšším reliéfem- Arabská, Australsko-atlantická) a středooceánské hřbety
– Hlubokooceánské příkopy- nejhlubší místa, vznikají z podsouvání lit. Desek (Mariánský příkop)

ZEMSKÝ PLÁŠŤ

Dělí se na svrchní a spodní, obě části jsou v polotekutém stavu
Svrchní část pláště je rozložena od Mohorovičičovy plochy až do hloubky 400 km
– Svrchní- ve svrchní části svrchního pláště je polotekutá hmota rozžhavených hornin= astenosféra (po ní se pohybuje ten zbytek)
Gutenbergova plocha nespojitosti- nachází se mezi jádrem a pláštěm
– Místo určené podle toho, kde se lámou zemětřesné vlny- lámou se tam, kde se mění složení

JÁDRO

– 31% hmoty země
– Rozkládá se od hloubky 2900 km až do středu země (6 378 km)
– Dělí se na vnější (polotekuté) a vnitřní (pevné)- od něj se odvozují terestrické planety
– Nife= označení jádra (je z Niklu a Železa)

Endogenní pochody

– Vnitřní pochody, vznikající uvnitř zemského tělesa (v zemské kůře a plášti)
– Vyvolávají vulkanismus, zemětřesení a horotvornou činnost

1. Vulkanismus

– Sopečná činnost
– Jev, při kterém se magmatické hmoty přemisťují ze zemského nitra k zemskému povrchu
– Magma se prodírá pod obrovským tlakem puklinami na povrch a místo, ve kterém dojde k výlevu se nazývá vulkán (sopka), žhavé magma se nazývá láva
– Vulkanismem vznikají sopečná pohoří (složena z kulovitých vulkánů, protáhlých lávových proudů.
– Doupovské hory

2. Zemětřesení

– Krátkodobé otřesy zemského povrchu
– Vznikají náhlým uvolněním energie v zemském nitru
– Místo vzniku zemětřesení se nazývá hypocentrum (v hloubce několika km)
– Místo na povrchu země s maximálními otřesy je v epicentru (leží na zemském povrchu nejblíže nad ohniskem- hypocentrem)

3. Pohyb litosférických desek -> Horotvorná činnost

– Vzniká v místech střetu litosférických desek
– Velké tlaky způsobují na povrchu vrásnění a vznik zlomů
– Vrstvy se pod obrovským tlakem zprohýbají na vrásy (vlnovité útvary- nahoru- antiklinála a dolů-synklinála)
– Někdy dojde k nakupení množství vrás na sebe, vznikají složité útvary- vrásové příkrovy

V případě porušení souvislosti vrstev hornin vznikají zlomy. Části litosféry omezené zlomy se nazývají kry, které se působením horotvorných tlaků pohybují vertikálně i horizontálně.
-> Horotvornou činností vzniká mnoho nejrůznějších tvarů:
– Klenby a pánve- vznikají prohnutím georeliéfu. Kruhový nebo oválný půdorys
– Vrásová pohoří- jsou tvořena vrásovými řadami. Antiklinály tvoří horské hřbety a synklinály údolí. (pohoří Švýcarský jura)
– Vrásno-zlomová pohoří- vrásové příkrovy přes sebe přesunuté (Alpy, Himaláje)
– Kerná pohoří- vytvořila se vertikálními pohyby ker podél zlomů (Jeseníky)
– Příkopové propadliny- vznikly propadnutím ker podél zlomů. Bývají zality vodou (Bajkal)

Georeliéf

= Svrchní část litosféry, pevniny jsou tvořeny pevninským georeliéfem, oceánské dno podmořským georeliéfem
– Georeliéf vzniká a je neustále přetvářen vlivem exogenních a endogenních procesů. Velký podíl má také antropogenní činnost.
– Podle absolutní nadmořské výšky se georeliéf dělí na nížiny (do 200 m. n. m) a vysočiny (nad 200 m. n. m.)
– prolákliny (deprese)
– nejhlubší je proláklina Mrtvého moře (-400m)
– Skrytá proláklina (kryptodeprese) – dno jezera je pod úrovní hladiny světového oceánu a hladina je v nadmořské výšce (nejhlubší je Bajkal)

Morfologické typy georeliéfu:

– podle relativního výškového rozdílu
– roviny – do 30 m
– pahorkatiny – od 30 do 150 m
– vrchoviny – 150 až 300 m
– hornatiny – 300 až 600 m
– velehory – nad 600 m

Litosférická deska

– Pevninská (oba dva typy zemské kůry na povrchu)
– Oceánická (pouze oceánická deska)

Litosférické desky se vůči sobě navzájem pohybují

– Divergentní pohyb
– Konvergentní pohyb
– Transformní pohyb

1. Divergentní
– Desky se pohybují od sebe
– Tento pohyb uvolňuje prostor pro magma- to se vylévá, vzniká typické pohoří na dně oceánu= Středooceánské hřbety (tak vzniká zemská kůra)
– Např. Středoatlantický hřbet (pod oceánem)
– Island- díky divergenci se neustále zvětšuje
– Východoafrický rift- aktivní vulkány, celá riftová zóna je zalita vodou

2. Konvergentní
– Pohyb litosférických desek směrem k sobě
– Buď dvě pevninské -> Subdukce (= podsouvání)
– Vznikají pásemná pohoří (poledníkového typu- Kordillery, nebo rovnoběžného typu- Alpy

– Pevninská s oceánickou
– Oceánická s oceánickou- okraje desek se zdvihají->vznikají ostrovní oblouky (Kurily, Filipíny, Jáva, Sumatra, Velké a Malé Antily, Karibské ostrovy)

3. Transformní
– Pohyb jedné desky směrem nahoru, druhé směrem dolu- třou se o sebe
– Např. Kalifornie- Desky se o sebe třou, jedna jde na S druhá na J
PANGEA
– Superkontinent v mladších prvohorách
– Před 200 mld. Let se v důsledku deskové tektoniky rozdělil
na menší kontinenty
– Oceán obklopující Pangeu se nazýval Panthalassa
– Měla tvar písmene C, kvůli veliké rozloze nedocházelo
ve vnitrozemí ke srážkám
– Během jury a křídy se Pangea rozpadla na dvě části,
jižní část Gondwanu a severní část Laurasii.
– Tyto kontinenty oddělil oceán Tethys.

Vývoj

1. Geosynklinála
– Je tam, kde je pevninské úpatí
– Přechodná zemská kůra mezi oceánickou a pevninskou zemskou kůrou
– Dno oceánu
– Tato prohlubeň se zaplňuje usazeninami, zemětřesením-> dojde k vrásnění

2. Epigeosynklinální reliéf
– = vrásný
– Vrstvy jsou zvlněné a zvrásněné
– Začnou působit erozní činitelé -> rozrušování vrcholků ->denudace = zarovnávání povrchu
– Povrch je zarovnaný

3. Platforma
= parovina
– Mohutný vrstevnatý blok pevniny

4. Vznik epiplatformního reliéfu
– = kerný reliéf
A. Hrázď (hřbet)- kerné pohoří
B. Příkopová propadlina

5. Etapa kratogenu
a. Kerný reliéf
b. Platforma
c. Vrásy
d. Usazeniny
e. Usazeniny geosynklinály

„Budu charakterizovat litosféru se zaměřením na exogenní pochody“

Základní charakteristika

– Litosféra je horninový obal země
– Je součástí krajinné sféry- pevná vrstva
– Zasahuje do hloubky 100-300 km
– Pohybuje se po astenosféře (= horniny v roztaveném stavu)
– Není celistvá, je rozlámaná na jednotlivé bloky (litosférické desky- pevninská a oceánská)
– Dolní a horní hranice litosféry- zemská kůra a svrchní část svrchního pláštěExogenní pochody
= vnější pochody vyvolány slunečním zářením, gravitací a rotací Země
= Erozní, působení procesu denudace (zarovnávání povrchu)
– Podílejí se na modelaci tvarů zemského povrchu (převážně snižují a zarovnávají terén)
– Několik typů činností:
– Rušivá činnost= eroze
a. Mechanická- změna struktury horniny
b. Chemická- působí voda a v ní chemické látky
c. Biologická

– Přenosná činnost= transport zvětralin
– Sedimentační činnost= sedimentace a akumulace
– Mezi exogenní pochody patří pochody svahové, říční, kryogenní, větrné, mořské, biogenní a antropogenní
– Mají rušivou a tvořivou činnost

1. Svahové pochody
– Pohyb uvolnění hornin po svazích (tam nejčastěji probíhají)
– Nejčastěji způsobeny gravitací
– Sesuvy půdy, řícení balvanů (náhlá situace), bahenní proudy, laviny

2. Říční pochody= fluviální
– Vzniká fluviální reliéf
– Realizovány povrchově tekoucí vodou
– Ron= vzniká při dešti nebo tání sněhu, nesoustředěný povrchový odtok
– Ronové rýhy= tvoří se na svazích v důsledku ronů
– Strže= hluboké ronové strže
– Vodní tok= soustředěný tok, který protéká korytem, voda protékající korytem modeluje jeho tvar hloubkovou erozí a boční erozí
– Splaveniny= úlomky hornin vlečené po dně vodního toku
– Plaveniny= jemnější materiál
– Naplaveniny- ty se usazují
– V toku řek rozeznáváme 3 části
– Horní tok- převládá výmol (eroze) nad usazováním, hloubková eroze, koryto má tvar V
– Tok střední- převažuje transport, boční eroze, tvar U, řeka meandruje
– Dolní tok- řeky ztrácejí energii a unášený materiál se akumuluje, boční tok, velmi mělké koryto
– Vytváří různé typy ústí:
– Estuár- nálevkovité ústí
– Liman- ústí uzavřené jezerem
– Úval= široce otevřený tvar říčního údolí
– Delta= tvoří je spousty splavenin, řeka se potom větví
– Krasové jevy= tvary vytvoření činitelem povrchové a podpovrchové vody, která má jako podklad rozpustné horniny (vápenec)
– Kras- vápencové území
– Výzdoba jeskyní- sintr (rozpuštěný vápenec, který odkapává)
– Závrt- okrouhlé deprese (sníženiny)
– Škarp- ostrohranné prohloubeniny
– Propadání, vyvěračka
– Ponorná říčka- od pramene se propadá (řeka Punkva v Moravském krasu)
– Podzemní jeskyně
– Podzemní voda- rozdělujeme podle původu vzniku
– Vadózní- dostává se do podzemí infiltrací (vsákne se)
– Juvenilní- Souvisí s magmatickou činností, magma obsahuje i vodní páry, při přesunu na povrch kondenzují a vytvářejí podzemní vodu
– V jaké podobě to podzemí je
– Volná
– Průlinová- vyplňuje mezi půdní prostory
– Puklinová- vyplňuje pukliny v horninách
– Poříční- způsobuje vyšší stav podzemní vody-> bažiny
– Vázaná- buď na horniny, nebo minerály
– Určuje se výška hladiny podzemní vody

– ->Glaciální pochody= Reliéf vytvořen pomocí ledovce

3. Kryogenní pochody
– Pozůstatky ledovce
– Typické pro polární a vysokohorské oblasti
– Modelačním činitelem jsou ledovce, sníh a mrazové zvětrávání
– Ledovce se dělí na pevninské a horské
– Činností ledovců vzniklo mnoho tvarů georeliéfu
– Kar- skalní kotel, ze tří stran obklopený strmými stěnami a čtvrtou stěnu tvoří ledovcem ohlazený stupeň, kudy ledovec sestupuje do údolí
– Fjord- dlouhé hluboké zálivy, byl prohlubován postupováním ledovce (pobřeží států- Norsko, Nový Zéland (ostrov ledu)
– Oblík- ledovcem vyrýhovaná skalní plošina
– Exarace- ledovec postupuje a tlačí před sebou úlomky, které ryjí do hornin
– Trog- sesouvá se do údolí (ledovcové údolí), pracuje s materiálem (s Morénou)
– Moréna- soubor hmot dopravovaných ledovcem
– je rozmístěna v celém proudu ledovce
– Spodní, Boční, Svrchní, Střední, Čelní- přehradí údolí, pokud za ní ledovec roztaje, vzniká Oko, Pleso (ledovcové jezero)
– Firn- materiál, ze kterého ledovec vzniká, tam kde se hromadí, vzniká firnoviště
– Firnoviště= karové údolí- místo, kde vzniká ledovec
– Pevninský ledovec v Evropě- Island (mocnost 5 km)
– Telení ledovců- odlamování ledovce
– Kryogenní tvary- souvisí s permafrostem
– Soliflukce= pohyb rozbředlých hmot v oblasti permafrostu v létě, tam kde je permafrost, podzemní voda zmrzne, je to velký pevný blok, pak taje

4. Větrné pohody= eolické
– V aridních= suchých, bezvodých oblastí
– Rušivý, transportní a sedimentační proces
– V oblastech s nedostatečným rostlinným porostem (pouště, stepi, pláže)
– Unášení prachu a písku
– Skalní římsy a brány, hřibovité útvary, stolové hory, skalní mosty a okna, písečné duny (písečné přesypy), hrance (vybroušené kameny s ostrými hranami), čeřiny (malé vlnky v písku), barchany (srpovité, ostré duny)

– Typy pouští- podle velikosti zrn
a. Hamada- kamenitá, skalnatá
b. Serir- štěrkovitá
c. Erg- písečná

5. Mořské pochody= marinní
– Velkou roli hraje složení pobřeží
– Hlavně na pobřežích (příliv, odliv, příboj- vlnění mořské vody)
– Pobřeží z odolných hornin- velmi příkré útesy (podemletí vede k řícení)
– Méně odolný materiál- pobřežní (abrazní) sruby- pobřežní jeskyně (vlna prudce narazí na horninu, rozruší a zpětným pohybem částice odnáší)- jako bagr
– =Abraze= rušivá činnost moře, vlny narážejí na pobřeží, břehy jsou podemleté, části skal se řítí do moře
– pobřežní srub – vytvořen zřícenými podemletými skalami
– Vlna působí i chemicky- voda je slaná (chemicky může rozrušovat nějaké materiály)

6. Biogenní pochody
– Ovlivňují reliéf země svou rušivou i tvořivou činností
– Tvořivé- chodbičky (činnost živočichů), korálové útesy
– Rušivé- růst kořenů pod zemí
– Mechanické a chemické rozrušování hornin
– Schránky těl se hromadí na dně moří a vznikají vápenité, křemičité a fosforečné horniny
– Živice= z organických zbytků těl (ropa, zemní plyn)
– Rašelina= tvoří se v rašeliništích z odumřelých rostlin
– Uhlí= v mořských a jezerních pánvích se vytváří ze zbytku rostlin
– Korálové útesy

7. Antropogenní pochody
– Člověk je nejvýznamnějším exogenním činitelem
– V historii mohyly- pohřebnictví
– Zemědělství- přetváření povrchu- těžba surovin, výstavba měst, odpad
– Přírodní, kulturní- zemědělská, zdevastovaná (člověkem), rekultivovaná, umělá
– Tvary vyvýšené: haldy, skládky
– Tvary rovinné: Silnice, průmyslové plošiny
– Vyhloubené: lomy, pískovny, průplavy
– Podzemní: tunely, šachty

„Budu charakterizovat litosféru se zaměřením na exogenní pochody“

Základní charakteristika

– Litosféra je horninový obal země
– Je součástí krajinné sféry- pevná vrstva
– Zasahuje do hloubky 100-300 km
– Pohybuje se po astenosféře (= horniny v roztaveném stavu)
– Není celistvá, je rozlámaná na jednotlivé bloky (litosférické desky- pevninská a oceánská)
– Dolní a horní hranice litosféry- zemská kůra a svrchní část svrchního pláště

Exogenní pochody

= vnější pochody vyvolány slunečním zářením, gravitací a rotací Země
= Erozní, působení procesu denudace (zarovnávání povrchu)
– Podílejí se na modelaci tvarů zemského povrchu (převážně snižují a zarovnávají terén)
– Několik typů činností:
– Rušivá činnost= eroze
a. Mechanická- změna struktury horniny
b. Chemická- působí voda a v ní chemické látky
c. Biologická
– Přenosná činnost= transport zvětralin
– Sedimentační činnost= sedimentace a akumulace
– Mezi exogenní pochody patří pochody svahové, říční, kryogenní, větrné, mořské, biogenní a antropogenní
– Mají rušivou a tvořivou činnost

1. Svahové pochody
– Pohyb uvolnění hornin po svazích (tam nejčastěji probíhají)
– Nejčastěji způsobeny gravitací
– Sesuvy půdy, řícení balvanů (náhlá situace), bahenní proudy, laviny

2. Říční pochody= fluviální
– Vzniká fluviální reliéf
– Realizovány povrchově tekoucí vodou
– Ron= vzniká při dešti nebo tání sněhu, nesoustředěný povrchový odtok
– Ronové rýhy= tvoří se na svazích v důsledku ronů
– Strže= hluboké ronové strže
– Vodní tok= soustředěný tok, který protéká korytem, voda protékající korytem modeluje jeho tvar hloubkovou erozí a boční erozí
– Splaveniny= úlomky hornin vlečené po dně vodního toku
– Plaveniny= jemnější materiál
– Naplaveniny- ty se usazují
– V toku řek rozeznáváme 3 části
– Horní tok- převládá výmol (eroze) nad usazováním, hloubková eroze, koryto má tvar V
– Tok střední- převažuje transport, boční eroze, tvar U, řeka meandruje
– Dolní tok- řeky ztrácejí energii a unášený materiál se akumuluje, boční tok, velmi mělké koryto
– Vytváří různé typy ústí:
– Estuár- nálevkovité ústí
– Liman- ústí uzavřené jezerem
– Úval= široce otevřený tvar říčního údolí
– Delta= tvoří je spousty splavenin, řeka se potom větví
– Krasové jevy= tvary vytvoření činitelem povrchové a podpovrchové vody, která má jako podklad rozpustné horniny (vápenec)
– Kras- vápencové území
– Výzdoba jeskyní- sintr (rozpuštěný vápenec, který odkapává)
– Závrt- okrouhlé deprese (sníženiny)
– Škarp- ostrohranné prohloubeniny
– Propadání, vyvěračka
– Ponorná říčka- od pramene se propadá (řeka Punkva v Moravském krasu)
– Podzemní jeskyně
– Podzemní voda- rozdělujeme podle původu vzniku
– Vadózní- dostává se do podzemí infiltrací (vsákne se)
– Juvenilní- Souvisí s magmatickou činností, magma obsahuje i vodní páry, při přesunu na povrch kondenzují a vytvářejí podzemní vodu
– V jaké podobě to podzemí je
– Volná
– Průlinová- vyplňuje mezi půdní prostory
– Puklinová- vyplňuje pukliny v horninách
– Poříční- způsobuje vyšší stav podzemní vody-> bažiny
– Vázaná- buď na horniny, nebo minerály
– Určuje se výška hladiny podzemní vody

– ->Glaciální pochody= Reliéf vytvořen pomocí ledovce

3. Kryogenní pochody
– Pozůstatky ledovce
– Typické pro polární a vysokohorské oblasti
– Modelačním činitelem jsou ledovce, sníh a mrazové zvětrávání
– Ledovce se dělí na pevninské a horské
– Činností ledovců vzniklo mnoho tvarů georeliéfu
– Kar- skalní kotel, ze tří stran obklopený strmými stěnami a čtvrtou stěnu tvoří ledovcem ohlazený stupeň, kudy ledovec sestupuje do údolí
– Fjord- dlouhé hluboké zálivy, byl prohlubován postupováním ledovce (pobřeží států- Norsko, Nový Zéland (ostrov ledu)
– Oblík- ledovcem vyrýhovaná skalní plošina
– Exarace- ledovec postupuje a tlačí před sebou úlomky, které ryjí do hornin
– Trog- sesouvá se do údolí (ledovcové údolí), pracuje s materiálem (s Morénou)
– Moréna- soubor hmot dopravovaných ledovcem
– je rozmístěna v celém proudu ledovce
– Spodní, Boční, Svrchní, Střední, Čelní- přehradí údolí, pokud za ní ledovec roztaje, vzniká Oko, Pleso (ledovcové jezero)
– Firn- materiál, ze kterého ledovec vzniká, tam kde se hromadí, vzniká firnoviště
– Firnoviště= karové údolí- místo, kde vzniká ledovec
– Pevninský ledovec v Evropě- Island (mocnost 5 km)
– Telení ledovců- odlamování ledovce
– Kryogenní tvary- souvisí s permafrostem
– Soliflukce= pohyb rozbředlých hmot v oblasti permafrostu v létě, tam kde je permafrost, podzemní voda zmrzne, je to velký pevný blok, pak taje

4. Větrné pohody= eolické
– V aridních= suchých, bezvodých oblastí
– Rušivý, transportní a sedimentační proces
– V oblastech s nedostatečným rostlinným porostem (pouště, stepi, pláže)
– Unášení prachu a písku
– Skalní římsy a brány, hřibovité útvary, stolové hory, skalní mosty a okna, písečné duny (písečné přesypy), hrance (vybroušené kameny s ostrými hranami), čeřiny (malé vlnky v písku), barchany (srpovité, ostré duny)

– Typy pouští- podle velikosti zrn
a. Hamada- kamenitá, skalnatá
b. Serir- štěrkovitá
c. Erg- písečná

5. Mořské pochody= marinní
– Velkou roli hraje složení pobřeží
– Hlavně na pobřežích (příliv, odliv, příboj- vlnění mořské vody)
– Pobřeží z odolných hornin- velmi příkré útesy (podemletí vede k řícení)
– Méně odolný materiál- pobřežní (abrazní) sruby- pobřežní jeskyně (vlna prudce narazí na horninu, rozruší a zpětným pohybem částice odnáší)- jako bagr
– =Abraze= rušivá činnost moře, vlny narážejí na pobřeží, břehy jsou podemleté, části skal se řítí do moře
– pobřežní srub – vytvořen zřícenými podemletými skalami
– Vlna působí i chemicky- voda je slaná (chemicky může rozrušovat nějaké materiály)

6. Biogenní pochody
– Ovlivňují reliéf země svou rušivou i tvořivou činností
– Tvořivé- chodbičky (činnost živočichů), korálové útesy
– Rušivé- růst kořenů pod zemí
– Mechanické a chemické rozrušování hornin
– Schránky těl se hromadí na dně moří a vznikají vápenité, křemičité a fosforečné horniny
– Živice= z organických zbytků těl (ropa, zemní plyn)
– Rašelina= tvoří se v rašeliništích z odumřelých rostlin
– Uhlí= v mořských a jezerních pánvích se vytváří ze zbytku rostlin
– Korálové útesy

7. Antropogenní pochody
– Člověk je nejvýznamnějším exogenním činitelem
– V historii mohyly- pohřebnictví
– Zemědělství- přetváření povrchu- těžba surovin, výstavba měst, odpad
– Přírodní, kulturní- zemědělská, zdevastovaná (člověkem), rekultivovaná, umělá
– Tvary vyvýšené: haldy, skládky
– Tvary rovinné: Silnice, průmyslové plošiny
– Vyhloubené: lomy, pískovny, průplavy
– Podzemní: tunely, šachty