osnova: –     vymezení pojmu

• stavba a složení Země
• zemská kůra
• litosférické desky
• vznik pevnin a oceánů
• exogenní pochody a tvary georeliéfu

 

– pevný zemský obal

 

Stavba a složení Země

– rozdělena na 3 části:

1. zemská kůra – od zemského pláště oddělena Mohorovičičovou plochou diskontinuity – změna rychlosti zemětřesných vln v důsledku odlišné hustoty kůry a pláště

– mocnost je proměnlivá – rozdíl mezi oceánem, souší a horami

 

2.zemský plášť –  je složen ze tří Bullenových zón – svrchní, střední a spodní část

–  tvoří obal zemského jádra

 

3.zemské jádro – 3 zóny – vnější jádro (polotekuté), přechodná zóna, vnitřní jádro (jadérko, tvořeno pevným materiálem)

– předpokládá se, že je zemské jádro tvořeno železem s příměsí niklu

 

– uvnitř probíhají endogenní pochody – při nich se uvolňuje energie z nitra Země na povrch

 

Zemská kůra

• tvořena z prvků, které tvoří nerosty a ty tvoří horniny (základní stavební jednotka kůry)
• horniny – a) vyvřelé (magmatické) – vznikly krystalizací magmatu

– podle místa utuhnutí:

• hlubinné – utuhly v hlubinách – žula, diorit
• žilné – utuhly v puklinách – aplit
• výlevné – utuhly na zemském povrchu – čedič znělec

   – vytékající magma = láva

1. b) usazené (sedimentární – vznikají rozrušením (erozí) starších hornin a opětným ukládáním (sedimentací)

                                             – nejdříve dochází k zvětrávání:

• fyzikální – mechanické rozrušování na menší úlomky bez změny chemického složení
• chemické – způsobováno vodou, kyslíkem, CO₂ – př.vznik krasových jevů

– pískovec, slepenec, travertin, vápenec, ropa, uhlí

1. c) přeměněné (metamorfované) – vznikají přeměnou vyvřelých a usazených hornin působením vysokého tlaku a teploty – dochází ke změně nerostného složení – ruly, svory (Sněžka), fylity

–     zemská kůra je převážně tvořena vyvřelými horninami, povrch převládají usazené horniny

• část, která vystupuje na d světový oceán, tvoří pevninu (souš)
• dělí se na: 1) pevninská – mocnost – 20-80 km
• oceánská – 6-15 km
• přechodná – přechod pevniny v oceán

– dno oceánu – pevninský šelf (tvořen pevnin.kůrou, šelfová moře)®pevninský svah®pevninské úpatí®oceánské lóže (oceán.kůra)

• oceánské lóže – středooceánské hřbety – podmořská pohoří, které oddělují oceánské pánve; ve své osní části mají rifty (dlouhé, úzké prolomy)

– hlubokomořské příkopy – v místech podsunu litos.desek (Mariánský příkop)

 

Litosférické desky

• obsahují jak pevninskou, tak oceánskou kůru
• pohybují se po plastickém podkladu astenosféry
• oddalují se od sebe, přibližují se, podsouvají se pod sebou
• v důsledku jejich pohybu probíhají na povrchu endogenní pochody:
• horotvorná činnost – vzniká v místě střetu desek – obrovské tlaky způsobují na povrchu vrásnění a vznik zlomů

                                              – vrásy – vlnovitý útvar svrchní části litosféry složený z nahoru vyklenuté antiklinály a dolu prohnuté synklinály

 

• vulkanismus – dochází k přemisťování magmatických hmot k povrchu – místo výlevu = vulkán (sopka) – má kráter (jícen)

– u nás dohasínající – SOOS   + důkazem jsou tepelné prameny, Říp

• zemětřesení – dochází k otřesům povrchu zapříčených uvolněním energie z nitra

          – místo kde vzniká = hypocentrum

– největší otřesy v epicentru

– oblasti častých zemětřesení tvoří zemětřesná pásma – probíhají podél hranic litosférických desek

 

Vznik pevnin a oceánů

• v prahorách existoval pevninský celek Pangea, která se začala na konci prvohor oddělovat, poté začali vznikat světadíly posouváním pevninských bloků (kontinentálním driftem)
• typy georeliéfu – roviny (do 30m), pahorkatiny (30-150), vrchoviny (150-300), hornatiny (300-600), velehornatiny (nad 600)

 

Exogenní pochody a tvary georeliéfu

– činnost rušivá (vymílání-eroze) ® přenosná (transport) ® tvořivá (usazování-sedimentace, akumulace)

 

• svahové pochody – pohyb uvolněných hornin po svazích působením gravitace – sesuv půd, řícení balvanů, bahenní proudy, lavina
• říční (fluviální) pochody – vodní tok protékající korytem (modeluje se unášeným materiálem)

      – horní tok – převládá výmol, tvar písmene V, balvany se mění na hrance (Jizera)

– střední – převládá sedimentace, rozšiřování koryta, tok meandruje, říční terasy

– dolní – akumulace hmoty, tvoří se ostrovy a řeka se rozděluje v říční ramena, tvoří se delta (rozvětvené ústí)

• kryogenní pochody – ze sněhu se tvoří ledovce – pevninské (Antarktida, Grónsko), plošné (vrcholové oblasti plochých hornatin – Skandinávie), horské (údolí horských masivu – Rak., Fr,)

                      – ledovcová údolí – trogy

– na konci ledov.splazu se tvoří morény

• větrné (eolické) pochody – vítr působí prostřednictvím unášeného prachu a písku – obrušují skály – vznikají sklaní římsy, okna, brány, hrance, tabulové hory, čeřiny, písečné přesypy a duny
• mořské (marinní) – především kde působí příliv a odliv a příboj (vyvolaný větrem)

– rušivá činnost moře = abraze

– vytvářejí se výklenky, jeskyně, útesy, mělčiny (nahromadění písku), kosy (úzké dlouhé poloostrovy)

• biogenní – rušivá a tvořivá činnost – mechanicky, chemicky

– tvoří se z nich živice (ropa, zemní plyn), rašelina, činností láčkovců vznikají korálové útesy

• antropogenní – vyvýšené tvary, vyhloubené, rovinné (nádrže, komunikace), podzemní (tunely, šachty)

– činnost člověk zpomaluje exogenní pochody (regulace řek, asfalt.povrchy) nebo je urychluje (obdělávání půdy, těžba, odlesňování)

– nejvýznačnější exogenní činitel