Latinská Amerika

Vymezení Latinskoamerického makroregionu:

Jako Latinskou Ameriku označujeme všechny země amerického kontinentu mimo USA a Kanady. Zahrnuje tedy vedle Iberoameriky (země, kde se hovoří španělský nebo portugalsky) i další země, kde je v souvislosti s koloniální minulostí úředním jazykem francouzština, angličtina a holandština. Rozloha činí asi 21mil. km² a žije zde ½ miliardy lidí.

Přírodní podmínky Latinské Ameriky:

Na západě se táhne pásmo Kordiller = Andy. Na území Mexika, Peru a Bolívie se jejich západní a východní pásma od sebe vzdalují a tvoří náhorní plošiny. Toto území je místem styku několika litosférických desek. Jsou zde sopky, nejvyšší činná sopka- Guallatiri (6060m)

Při argentinsko-chilské hranici je nejvyšší hora celé Ameriky – Aconcagua (6959m). Geologicky nejstarší jádro tvoří Guayanská a Brazilská vysočina. Mezi horským pásmem And se rozprostírají rozsáhlé nížiny- Amazonsko-Orinocká a Laplatská.

Podnebné pásy:Vlhké tropy- Amazonsko-Orinocká nížina, Yucatán

Střídavě vlhké tropy, při jihoamerickém pobřeží Tichého oceánu je velmi suchá oblast. Velmi suché podnebí je i na severu Mexické náhorní plošiny.Okolí Santiaga a Chille má středomořské klima. Subtropy-Brazílie (jih) a Argentina (SV). Mírný pás-část Chille a většina Argentiny. Subpolární pás- Patagonie, Ohňová země.

Řeky: Nachází se zde nejdelší řeka světa- Amazonka-délka 7050 km, má nejrozsáhlejší povodí a průtok. Dále Orinoko-na jeho přítoku  vznikl nejvyšší vodopád na světě Salto Angel. Rozsáhlé povodí má také řeka Paraná.

Přírodní zajímavost: Nejhlubší kaňon světa- Valle de Colca (3200 m) v jižním Peru.

Nejvýše položené splavné jezero:Titicaca (peruánsko-bolívijské hranice)

Obyvatelstvo:

Charakteristická je rasová struktura se značným počtem míšenců. Vysoký podíl mesticů je v oblastech, kde indiáni před příchodem kolonistů dosáhli vyššího stupně civilizace. Mesticové dnes tvoří většinu obyvatel v Mexiku, pevninských státech Střední Ameriky, andských zemí (krom Chille) a v Paraguayi.

Indiáni žijí v pralesích a horských oblastech. Běloši převažují v Argentině, Uruguayi, Kostarice a v Chille.V karibské oblasti převládají mulati a černoši.

Ciudad de Mexico je největší městskou aglomerací na světě (20 milionů obyvatel).

Další velká města: Sao Paulo, Rio de Raneiro, Buenos Aires a Lima.

Pro velká města jsou typické rozsáhlé chudinské čtvrti (slumy).

Ekonomika latinskoamerických zemí:

Ekonomicky patří mezi rozvojové země. Brazílie patří velikostí HDP mezi první desítku světa, ale trpí velkým zadlužením. Ve skupině ,,třetího světa“ náleží Brazílie mezi středně rozvinuté spolu s Argentinou, Chille, Uruguayí, Mexikem a s Venezuelou. Nejvyšší čísla HDP prokazují ostrovní země Střední Ameriky – Bahamy. Chudé země-Guatemala, Honduras, Nikaragua, Salvador, Guyana, Bolívie, nejchudší je Haiti.

Latinskoamerický region je významný těžbou ropy- Mexiko, Venezuela, Kolumbie, Ekvádor.

Obrovský energetický potenciál představují řeky a ložiska uranu. Velké rozmanité nerudné bohatství má Brazílie-železo, mangan, hliník, cín, zlato. Největší světovou těžbu mědi má Chile. Mexiko je na 1.místě ve světě stříbra.

Zpracovatelský průmysl:

Rozsahem průmyslové výroby vyniká Brazílie (hutnictví, strojírenství, potravinářství). K zemím s vyšším podílem průmyslu patří Argentina, Chile a Mexiko. Všeobecně je zastoupen potravinářský průmysl, který zpracovává místní zemědělskou produkci.

Zemědělství-podmíněno přírodními podmínkami. Samozásobitelská rolnická hospodářství se orientují na pěstování kukuřice, prosa, luštěnin (hlavně fazole), batatu a dobytka.

Státy tropické zóny vynikají ve vývozu kávy, kakaa, banánů, ananasů, bavlny a tabáku.

Značný význam má rybolov-Peru a Chile.Nepříznivě ho však ovlivňují klimatické podmínky (El Niňo).

Politický zeměpis Latinské Ameriky:

Většina zemí Latinské Ameriky získala nezávislost již v první čtvrtině 19.století. Španělsko si  do konce 19.století udrželo pouze Kubu a Portoriko. Kuba se 1903 stala nezávislou a Portoriko bylo přičleněno k USA. Země Antil vyhlásily svou nezávislost až ve druhé polovině 20.století. V makroregionu se nachází  i závislá území. K Francii patří- Martinik, Guadeloupe

a Francouzská Guyána.. K USA patří-Portoriko, část Panenských ostrovů. Nizozemsku a Británii patří drobné antilské ostrovy.

Region se v minulosti vyznačoval značnou politickou nestabilitou, četnými vojenskými převraty, občanskými válkami a diktátorskými režimy pravicového i levicového zaměření.

Současně jsou v Latinské Americe u moci převážně demokraticky zvolené vlády. Republiky jsou prezidentského typu.

Problém představují narkomafie (Kolumbie), levicové gerily (Peru a Kolumbie). Na Kubě dosud vládne komunistický režim.

STŘEDNÍ AMERIKA
– státy: jsou mezi nimi velké hospodářské rozdíly
· Dominikánská republika (Santo Domingo)
· Mexiko (Ciudad de Mexico)
· Guatemala (Guatemala) – pravlast Mayů
· Honduras (Tegucigalpa)
· Kostarika (San José)
· Nikaragua (Managua)
· Belize (Belmopan)
· Salvador (San Salvador)
· Panama (Ciudad de Panamá)
· Malé Antily (Barbados, Sv. Lucie, Sv. Vincenc, Grenada, Martinik, Antigua a Barbuda, Guadeloupe, Dominika)
· Velké Antily (Kuba – La Havana, Haiti – Port-au-Prince, Puerto Rico – San Juan, Jamaika – Kingston)
· Nizozemské Antily
· Bahamy (Nassau)
· Kajmanské ostrovy

Mexiko. Je to největší a nejvyspělejší stát Střední Ameriky. Většina jeho obyvatel žije v náhorních plošinách Kordiller, kde je příznivé podnebí. Tam také vzniklo hlavní město Ciudad de México, jedno z nejlidnatějších měst světa (v aglomeraci téměř 20 mil. Obyvatel). Kromě těžby nerostů, hlavně ropy, zemního plynu a stříbra, se zde rozvinul také zpracovatelský průmysl. Tradičními plodinami pro obživu obyvatel jsou kukuřice a fazole. Pro vývoz se pěstují tropické a subtropické plodiny. Na území Mexika se nacházejí četné památky upomínající původní indiánské civilizace Mayů a Aztéků.
Strategicky důležitý stát je Panama se stejnojmenným hlavním městem. V roce 1914 zde byl zahájen provoz Panamského průplavů, který značně zkracuje námořním lodím cestu mezi Atlantským a Tichým oceánem.
Z ostrovních států je největší Kuba s hlavním městem La Habana. Kube je důležitý vývozce cukrové třtiny a tabáku, na jejím území jsou nádherné pláže.
Krajina podél Amazonky, porostlá největším tropickým deštným lesem na světě, se nazývá Amazonie. Zelené stromy vytvářejí velké množství kyslíku, a proto se o této oblasti někdy mluví jako o plicích světa. Zároveň je to přirozené životní prostředí pro mnohé, dosud nepoznané rostlinné a živočišné druhy. Přesto zde nerozumně dochází k rychlému odlesňování. V Amazonii se těží nerostné suroviny, zakládají se plantáže tropických plodin a napříč lesem vede Transamazonská dálnice. Vyváží se odtud vzácné dřevo hlavně do Evropy a Japonska. Mnohé kmeny původních amazonských Indiánů byly zatlačeny do nejnepřístupnějších oblastí.
Jižní Amerika má značné zásoby nerostných surovin, hlavně ropy,zemního plynu, železné rudy a barevných kovů. Ve stepích-pampách-v povodí řeky Paraná jsou podmínky pro pěstování obilí a pastvu dobytku. Tropické oblasti zase poskytují banány, kávu, cukrovou třtinu a dřevo tropických stromů. Do celého světa se odtud vyvážejí pomeranče.
Na pobřeží Karibského moře leží Venezuela. Je to stát, jehož bohatstvím je ropa a zemní plyn. Vodní elektrárny na Orinocu jsou předpokladem pro růst průmyslu. Hlavní město je Caracas.
Jméno objevitele Ameriky je spjato se jménem země ležící na březích Karibského moře a Pacifiku; Kolumbie.
Hlavní město je Bogotá. Nejdůležitějším vývozním artiklem jsou káva a banány. Značné příjmy z ilegálního pěstování koky, používané pro výrobu drog.
Další dav státy, Guyana a Surinam, mají světově důležité zásoby bauxitu.
Brazílie

je průmyslově zemědělský stát, který zabírá téměř polovinu Jižní Ameriky. Má velké zásoby železné rudy, bauxitu a dalších barevných kovů. Na jejím území se rozkládá Amazonie. Brazílie je největším světovým producentem kávy, pro vývoz pěstuje také cukrovou třtinu, pomeranče a sóju. Produkce kukuřice, pšenice a rýže je určena pro vlastní spotřebu. Vypalování tropického pralesa za účelem získání zemědělské půdy se neosvědčilo. Půda v pralesech není příliš úrodná a se ztrátou rostlinného krytu snadno podléhá erozi. Hlavní město je vnitrozemská Brasilia, ale největší jsou velkoměsta jako Sao Paulo a Rio de Janeiro. Proslulý je také přístav Santos, kde se nakládá veškerá vyvážená káva. V Brazílii se mluví portugalsky.
ANDSKÉ ZEMĚ
· Ekvádor (Quito)
· Venezuela (Caracás)
· Kolumbie (Bogotá)
· Peru (Lima)
· Chile (Santiago de Chile)
· Bolívie (La Paz)

Na rovníku leží Ekvádor (hl. město Quito), přední světový vývozce banánů. Ekvádoru patří tichomořské souostroví Galapágy, tvořené sopkami a známé velice svéráznými živočichy, např. leguány, nelétavými kormorány a obřími želvami.
Na území dnešního Peru  se kdysi rozkládala říše Inků. Památku na ni představuje hora Machu Picchu. Peru patří mezi rybářské velmoci.
Vnitrozemská Bolívie, která se dělí se sousedním Peru o jezero Titicaca, proslula především vývozem cínu a antimonu a v poslední době také těžbou ropy. Vede tudy nejvýše položená železnice světa. Nejvíce vyspělým andským státem je Chile. Rozkládá se na úzkém a hornatém pruhu podél Tichého oceánu. Na jeho území můžeme vidět tropické krajiny severu i subpolární oblasti na Ohňové zemi a také nejsušší poušť světa Atacama. Chile je známé svým vyspělým rybolovem a vývozem mědi a ledku. Rozvinul se i zpracovatelský průmysl.
Na území Argentiny

přecházejí úrodné stepi v nehostinnou Patagonii. Více než polovinu země zabírá zemědělská půda. Významným zdrojem příjmů je pro Argentinu vývoz pšenice a masa a kůže z ohromných stád skotu. Dále se tam pěstuje kukuřice, v poslední době také sója a tradiční je produkce vína. Rozvinula se i průmyslová výroba. Nejdůležitějším odvětvím je potravinářský průmysl. Kromě ropy, těžené v Patagonii, jsou zde naleziště barevných kovů a železné rudy.
Dalším státem, stejně jako Argentina zaměřeným na chov skotu, je Uruguay a hlavním městem Montevideo. Stát i jeho hlavní město leží v ústí La Platy.
Ve vnitrozemí se nachází Paraguay s hlavním městem Asunción. Je to zemědělský stát. Na hranicích s Brazílií je v provozu vodní elektrárna světa Itaipu.