osnova: –    vymezení pojmu

• zobrazení + měřítko
• výškopis a polohopis = obsah mapy
• historie
• instituce v ČR
• závěr – mapy a život

 

 

Kartografie je vědní disciplína, která se zabývá sestrojováním map, globů, a snaží se o největší podobnost a přesnost.

globus – kulovitý model Země

– úhly jsou stejné, vzdálenosti zmenšeny

mapa – rovinné zobrazení Země – velká zkreslení (úhly, délky)

 

Zobrazování

– převádění pomocí matematiky zemský povrch do roviny, dochází ke zkreslení

 

1.dle zkreslení

1. úhlojevná – zachovává úhly a tvar, ale zkresluje plochy a délky
2. plochojevná – zachovává v každé části mapy nezkreslené plochy, ale zkresluje úhly a délky
3. délkojevná – zachovává nezkreslené délky – jen na určitých částech – podél pólů, rovnoběžek
4. vyrovnávací – tlumí zkreslení ploch i úhlů

 

2.dle zobrazovací

1. azimutální – zobrazovací plochou rovina, ideální pro polární oblasti
2. válcová – plášť válce, pro rovníkové oblasti
3. kuželová – plášť kužele
4. obecná – pro mapy světa, podle matematicky formulovaných požadavků (výpočet)

 

3.dle obsahu

1. s topografickým obsahem – přírodní a společenské jevy – katastrální mapy, úřední mapy pro stát a armádu, obecně geografické
2. tematické – přírodních jevů (geologie, hydrologické, synoptické), společenských jevů (silniční, železniční, obyvatelstva), turistické, dějepisné

 

měřítko –  poměr mezi vzdáleností na mapě a ve skutečnosti

– dělení map – a) velkého měřítka – malá území, velká podrobnost – plány měst, autoatlasy

1. b) středního měřítka
2. c) malého měřítka – velká území, malá podrobnost – školní atlas

 

generalizace – výběr a zjednodušení jevů – a)max.- školní atlas

b)min. – plány měst

 

 

Obsah mapy

výškopis – zobrazení reliéfu – 1. vrstevnice – čára, která spojuje body o stejné nadmořské výšce

2. kóty – výškové body  *545
3. bypsometrie – znázornění terénu barvami + vysvětlivka s metry
4. stupňovité modely
5. kopečková metoda
6. rastr

 

polohopis – vše co není výškopis – sídla, vodní toky, komunikace

– pomocí mapových značek – a) bodové – sídla, hrady, pomníky

1. b) čárové – komunikace
2. c) plošné značky – plochy odlišené barvou – lesy, pastviny, vinice

– typy map: 1. kartogram – ne diagram, ale využití využití celé plochy – tečkovaně, barevně, rastrovaně

– statistické údaje znázorněny plošnými značkami

2. kartodiagram – matematické vyjádření jevu – diagram – skladba obyvatelstva

 

popis mapy – vysvětluje ostatní obsah mapy

 

 

Historie

• pravěk – zakreslování kde jsou mamuti
• rozkvět v Mezopotámii – vysoká úroveň zeměměřičství
• poté v Řecku – Ptolemaiós
• Řím – zakreslení podmaněného území
• Farnéský Atlas – nejstarší dochovaný globus – nebeskou sféru nese bůh Atlas
• středověk – pod vlivem církve

– rozvoj námořní plavby – portolánové mapy – mapy pobřeží

• novověk – rozmach po objevení Ameriky – nizozemská škola – Gerhard Mercator
• naši – 16.stol. – Mikuláš Klandián – cestovní mapy (S=J)

– J.A.Komenský

– 19.stol. – Karel Kořistka – vrstevnice

– Karel Kuchař

 

Instituce ČR

Kartografie Praha

Výzkumný ústav geodézie, topografie a kartografie

Vojenský zeměpisný ústav Praha

Vojenský topografický ústav Dobruška