Jižní a jihovýchodní Asie zabírá plochu 9,1 mil. km², je tvořena poloostrovy Přední a Zadní Indie, Malajským poloostrovem a ostrovy Indonésie a Filipín. Horská pásma Himaláje na severu, rozsáhlé pouště a polopouště na západě byly jednou z příčin, že kulturní a hospodářský vývoj oblasti probíhal dlouhou dobu izolovaně. Prakticky byly všechny země v průběhu minulých století koloniemi. Za 2. světové války byla jihovýchodní Asie obsazena Japonci. teprve po válce vznikají rozpadem koloniální soustavy samostatné státy.

Podnebí na většině území je vlhké tropické. pouze Pákistán a západní část Indie má kontinentální klima a nedostatkem srážek. Typicky monzunové podnebí s letními srážkami a vysokými teplotami mají oblasti při Bengálském zálivu, JZ část Zadní Indie a JV část Zadní Indie.

Velké řeky protékající kontinentální  částí oblasti jsou napájeny vodou z himalájských ledovců, v dolních tocích letními monzunovými dešti. Největší řeky:  Brahmaputra, Ganga, Iravadi, Mekong. Využívají se k závlahám a proto půdy v jejich okolí jsou využívány zemědělsky.

Nerostné bohatství je velmi pestré. Nejbohatší území jsou v SV Indii (zásoby uhlí, rud železa, barevných kovů a slídy); druhou oblast tvoří pás z Thajska přes Malajsko na Sumatru (ropa, zemní plyn, cín)

Obyvatelstvo (více než 1,9 miliardy osob) je národnostně, nábožensky a kulturně značně rozdílné. Země jižní a jihovýchodní Asie zaznamenávají většinou vysoké populační přírůstky. Většina populace žije na venkově a podíl městského obyvatelstva v některých zemích je extrémně nízký. Přesto má oblast řadu několikamilionových velkoměst (Bombaj, Kalkata, Dillí). Na většině území trvá problém dostatečné obživy obyvatelstva.

Ve všech zemích s výjimkou Singapuru a Bruneje převládá zemědělství. Rýže je základní potravinou pro většinu obyvatel. V sušších oblastech se pěstují různé druhy prosa, kukuřice a luštěnin. Významná je produkce juty, čaje, tabáku, banánů, cukrové třtiny a olejnin. Tyto plodiny se spolu s bavlnou, jutou a kaučukovníkem pěstují na plantážích a zabírají přes polovinu zemědělských ploch. V živočišné výrobě převládá v Přední Indii chov skotu a suchých oblastech chov ovcí. V jihovýchodní Asii převažuje chov prasat a drůbeže.

Průmyslově nejvyspělejší zemí je Singapur s řadou moderních průmyslových závodů. Prudce se rozvíjí průmysl Thajska a roste význam Malajsie. Indie a Pákistán patří k hospodářsky vyspělejším zemím jižní Asie.

 

Země jižní a jihovýchodní Asie:

 

 

Bangladéš                hl. město: Dháka

 

Barma                      Rangún

 

 

Bhútán                            Thimphu

 

Brunej

 

Filipíny         Manila

 

Indie                        Dillí

 

Indonésie                 Jakarta

 

Kambodža               Phnompenh

 

Laos                        Viangchan

 

Malajsie                   Kuala Lumpur

 

Maledivy                  Male

 

Nepál                       Káthmándú

 

Pákistán                   Islámábád

 

Singapur                  Singapore

 

Srí Lanka           Kolamba

 

Thajsko                   Bankok

 

Vietnam                   Ha Noi

 

 

Indie

Státní zřízení: Indická republika
Rozloha: 3 287 590 km²
Počet obyvatel: + 1 mld. (2.nejlidnatější stát)
Hustota zalidnění: 284 obyv./km²
Hlavní město: New Delhi
Úřední jazyky: angličtina, hindština a jazyky jednotlivých svazových států

Indie se ze dvou třetin nachází na poloostrově Přední Indie. Na jihu je náhorní plošina Dakkhin, která stupňovitě klesá k pobřeží. K severu přechází do Indoganžské nížiny s veletoky Ganga a Brahmaputra.Na severních hranicích jsou horské soustavy Himaláje ( ty zasahují do Indie jen menší částí ) a Karakorum.

Podnebí je teplé tropické a monzunové se suchou a jasnou zimou a letními vydatnými monzunovými dešti ( v květnu a červnu ). Na jihu vyrovnaný průběh teplot ( 24 – 30º C ) blízký tropickému pásu, na úpatí severních hor subtropické podnebí s většími rozdíly, ve velehorách chladné vysokohorské podnebí. Na návětrných svazích severních hor jsou extrémní hodnoty srážek ( 3000 – 5000 mm, Čérápundží až 12000 mm ročně ), ale na severozápadě je naopak nedostatek vláhy (poušť Thár).
Indie je rozvojový zemědělský stát se značným nerostným bohatstvím. Hrubý národní produkt činí asi 290 USD/obyv.

V Indii se nachází velmi různorodá vegetace, od stále zelených deštných pralesů po savany v suchých oblastech, vysokohorské křoviny, louky a pustiny. Celkem je chráněno 4,5% území. Indie má 57 národních parků. Například Kanha ( 1499 km², chráněn tygr indický ), Gir ( 1404 km² , lev indický ), Corbettův národní park ( 520 km², džungle v předhůří Himaláje ) aj.
Průmysl:
Těžba dřeva, černé uhlí, ropa, rudy železa, neželezné a vzácné kovy ( mangan, zinek, olovo, chrom, měď, zlato ), bauxit, magnezit, diamanty, slída, sůl, fosfáty, grafit. Převládá malovýroba spotřebního zboží, vyspělá řemesla. Nejvýznamnější průmysl je potravinářský, textilní ( vlněné koberce, šátky, tašky ), hutnický, strojírenský, chemický ( umělá hnojiva ), petrochemie. Výrazná převaha importu ( potraviny, zeměděl.stroje, spotřební zboží ) nad exportem ( ocel, železo, bavlněné a jutové výrobky, umělecké výrobky ). V dopravě dominuje železnice ( 63 287 km tratí ), silniční síť je méně kvalitní. Velký význam mají velké města jako Bombaj ( Mumbai ) a Kalkata. Bombaj a Kalkata jsou dopravními středisky, kde se nachází asi 100 letišť a velké přístavy.
Historie:
2500 – 1500 pnl – vznik tzv. harappské kultury, dále védská kultura (Mahábharáta ), říše magadhská; budhismus, Gautama Síddhárta. Počátkem 16.stol. příchod Portugalců, od 17.stol. pronikání Francouzů a Britů, 1763 pařížský mír potvrdil britskou hegemonii v Indii, 1858 – potlačeno Velké indické povstání a Indie se stává britskou kolonií, 15.8.1947 Indie získala samostatnost, hlavně díky M.Gándhímu, který vedl nenásilný boj proti Britům a stál v čele národního osvobozenecké hnutí. Indiese. Indie se tak stává nezávislou federativní republikou a členem Commonwealthu, hlavou státu je prezident (Nárájanan).
konflikt Hinduismu s Islámem.
Hinduismus
Když odpočteme menšiny hinduistů žijících v Bangladéši, Srí Lance a Pákistánu, žije dnes 95% všech vyznavačů hinduismu v Indii a Nepálu. Toto náboženství vyznává přibližně 800 miliónů lidí. Jeho hlavním cílem je konečné duchovní osvobození z koloběhu existencí.
Ačkoli se hinduismus řadí počtem svých vyznavačů k největším náboženstvím na světě, podstatně se odlišuje od křesťanství, islámu nebo budhismu. Příslušnost k tomuto vyznání je totiž určena rodovým původem člověka. Plnoprávným hinduistou může být jedině ten, kdo se narodil z indických rodičů nebo rodiče. Tím získal zařazení do hinduistického kastovního systému.
V dnešní Indii je náboženství jednou z hlavních příčin etnického a separatistického násilí.

Pákistán

Státní zřízení: Pákistánská islámská republika (u moci armáda)
Rozloha: 879 811 km² (zahrnuje i sporné území Kašmíru)
Počet obyvatel: 140,5 mil. obyv. (zahrnuje i sporné území Kašmíru)
Hustota zalidnění: 160 obyv./km²
Hlavní město: Islámábád
Úřední jazyk: urdština
Náboženství je jednou z hlavních hybných sil konfliktu mezi Indií a Pákistánem, což je konflikt Hinduismu s Islámem.

Na přelomu roku 2004/2005 se v touto oblastí prohnala ničivá vlna tsunami a zanechala po sobě sta tisíce mrtvých a miliony lidí bez střech nad hlavou. Vlna zničila oblíbená a vyhledávaná centra turistů, kterých zde také mnoho přišlo o život. Svět reagoval na tuto katastrofu nemalými finančními částkami, které jsou využívány na obnovu zasažených oblastí.