Jihovýchodní Asie (pol. Zadní Indie – zaměření se na Indonésii) – charakteristika fyz. a socioekonomická
povrch:
– přírodní podmínky jsou na mnoha místech nepříznivé
– sever kontinentální části ohraničují těžko prostupné hory s rozsáhlými lesy
– na jihu jsou charakteristické vybíhající hřebeny
– řeky lemují nížiny (podél dolních toků a v deltách se uplatňuje intenzivní zemědělství
– pásemná pohoří: Arakánské, Annamské
– na Sumatře, Jávě, Borneu velké množství činných sopek
podnebí:
– rovníkové podnebí s množstvím srážek
– zenitální deště (2x do roka)
– směrem k S ? tropické vlhké monzunové (letní monzun přináší z jihu srážky a zimní monzun ze severu
suchý vzduch)
– od rovníku jsou již patrná období sucha
– Filipíny, Vietnam ? tajfuny
přírodní podmínky:
– původní pokrytí většiny území JV Asie, tropické deštné lesy, jsou z velké části vymýceny
– velkým problémem je zarůstání těchto vymýcených oblastí trávou rodu Imperata (sloní tráva) ? ta může
být zničená pouze těžkou mechanizací a tu nemá místní obyvatelstvo k dispozici (kontinentální část,
Filipíny)
– vulkanická činnost, zemětřesení (Indonésie, Filipíny) a silné tajfuny (Vietnam, Filipíny)
hospodářství:
přírodní bohatství:
1. vzácná dřeva (ty poskytují tropické lesy, exportuje se zj. eben, mahagon?)
2. nerostné suroviny – cín (Malajský poloostrov, nejvýnosnější ložiska na světě)
– mangan (Filipíny, Indonésie)
– wolfram (Myanmar, Thajsko)
– fosilní paliva, zejména ropa (celý Sundský šelf- Indonésie, Brunej)
– velký význam má moře ? zdroj příjmu z rybolovu i z těžby nerostných surovin, nacházejících se pod
mořským dnem
zemědělství:
– v kontinentální části jsou velmi úrodné nížiny podél dolních toků velkých řek (Iravadi, Salwin, Menam,
Mekong,?) ? v těchto místech jsou jádrové oblasti jednotlivých států
– JV Asie je zemědělským regionem – jsou zde zastoupeny tři hlavní zemědělské systémy:
1. tzv. rotační systém ? zahrnuje napřed mýcení a vypalování, potom obdělávání a na konec ponechání
půdy ladem (v řídce osídlených oblastech, nejméně produktivní)
– pěstují se luštěniny, hlíznaté plodiny a ovoce
2. systém pěstování rýže (v hustě zalidněných říčních nížinách, dost produktivní)
3. systém plantážnictví (výrazně zaměřené na export, rozšíření plodin je dáno nejlepšími podmínkami pro jejich pěstování, nejproduktivnější) – kaučukovník (Malajsie, Sumatra), palma olejná a káva (Jáva, Filipíny), cukrová třtina (Filipíny)
– pěstování opiového máku a dalších plodin poskytující drogy na nepřístupných místech náhorních plošin
(tzv. ?Zlatý trojúhelník?? Myanmar, Thajsko, Laos)
rozmanitost fauny a flóry:
– na ostrovech Kalimantan a Sulawesi je dosud zachováno původní přírodní prostředí i skladba rostlin a
živočichů (je to jeden z ekologicky nejcennějších ekosystémů tropických oblastí)
obyvatelstvo:
– pozoruhodná mozaika kultur, etnik a náboženství
– menšiny Číňanů a Indů
– populační exploze
– největší město v regionu je hlavní
– ASEAN = Sdružení zemí JV Asie (zformovalo se v roce 1967, původními členy byly: Thajsko, Malajsie,Singapur, Indonésie a Filipíny, později se připojil Brunej, Vietnam, Laos a Barma) ? cílem je urychlovat hospodářský růst, sociální a kulturní rozvoj, podporovat stabilitu členských zemí, vytvářet protiváhu hospodářské síly Japonska a Číny (organizace původně sloužila i jako obrana proti vojenské síle
Vietnamu)
– velké rozdíly mezi velkými městy a zemědělským venkovem
Barma (Myanmar) ? hlavní město: Rangůn, náboženství: buddhismus
Thajsko ? hlavní město: Bangkok, náboženství: buddhismus
Laos ? hlavní město: Viangchán, náboženství: buddhismus
Vietnam ? hlavní město: Hanoj, náboženství: buddhismus
Kambodža ? hlavní město: Phnompenh, náboženství: buddhismus
Malajsie ? hlavní město: Kuala Lumpur, náboženství: islám
Singapur ? hlavní město: Singapore, náboženství: buddhismus
Indonésie ? hlavní město: Jakarta, náboženství: islám
Filipíny ? hlavní město: Manila, náboženství: křesťanství
Brunej ? hlavní město: Bandar Seri Begawan, náboženství: islám