osnova: –    vymezení pojmu

• rozdělení vody a obory
• oběh vody
• oceány a moře
• vody pevnin – povrchová, podpovrchová, sníh a led
• hydrosféra a člověk

 

 

• vodní obal Země
• voda povrchová – v oceánech a mořích, vodních tocích, vod.útvarech, ve formě ledu a sněhu
• voda podpovrchová – v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin, ve formě podzemního ledu v permafrostu
• voda v atmosféře – v plynném skupenství (vodní pára), kapalném (déšť), pevném (kroupy, sníh)
• voda v živých organismech
• vědní obory – hydrologie – zákonitosti povrchových i podpovrchových vod pevnin, zákonitosti vody v přírodě i jevy a procesy, které v ní probíhají

– hydrogeologie –  zákonitosti výskytu podzem.vod v horninovém prostředí

– hydrogeografie – vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami fyzické geografie

– oceánografie – přírod.procesy ve světovém oceánu

 

Oběh vody

• způsoben sluneční energií a gravitací
• 2 druhy: 1) velký – výměna vody mezi oceány a pevninou

2) malý – buď nad oceány, nebo nad pevninami

• bezodtokové oblasti – hlavně v subtropickém podnebném pásu, výpar a však vody převyšuje atmosférické srážky => mnohé vodní toky neodtékají až do moře – střední Asie

 

Oceány a moře

• světový oceán – Tichý, Atlantský, Indický a Severní ledový

– dělí se: 1) oceány – rozprostírají se mezi kontinenty

2) moře – části oceánů vnikající do pevniny, nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů

                             – a) okrajová – oddělena poloostrovy, ostrovy (Severní moře)

1. b) vnitřní – téměř úplně obklopena pevninou, s oceánem spojena jen průlivy (Středozemní moře, Černé moře)

               3) zálivy – menší části oceánů, nebo moří vnikající do pevniny (Biskajský záliv)

               4) průlivy – zúžené části moří, nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy (Bospor, Mosambický) + umělé = průplavy (Suezský)

• vlastnosti mořské vody – salinita, barva (minerál.a organ.látky), teplota

   – hustota je vyšší, než u sladké – brakická voda – u ústí řek, sladká voda na slané

• pohyby – a) mořské dmutí – doplnit ze Země

1. b) vlnění – působením větru na hladinu, na pobřeží působí příboji

                    – vyvolané zemětřesením – tsunami

1. c) mořské proudy – přenos velkého množství vody, vliv na podnebí samotných oceánů a moří, ale i vliv na klima pevnin

                                   – teplé (teplá voda z niž.země.šířek do vyšších – Golfský, Brazilský) a studené (chlad.voda z vyšš. k rovníku – Labradorský)

• znečišťování moří – ropa

 

Vody pevnin

 

Povrchové

• vodní toky – místo vzniku = pramen

– spojením menších toků vznikají řeky – říční síť – soustava vodních toků

– hlavní tok a jeho přítoky, povodí (území, ze kterého vodní tok odvádí vodu), úmoří (území tvořené povodími toků, kt.odvádějí vodu do téhož moře), délka toku

– průtok – množství/sekundu, kolísá během roku – režim odtoku – změny průtoku během roku

• s rovníkovým režimem odtoku – vyrovnaný odtok po celý rok – Amazonka
• s vysokohorským režimem odtoku – a) podél dolního toku – jarní tání sněhu

1. b) podél horního toku – pramení v oblasti ledovce, letní tání

• jezera – přirozené sníženiny zemského povrchu vyplněné vodou

                  – 1) vzniklá edogenní činností

• a) vulkanická – vodou zatopené krátery a jícny vyhaslých sopek – Crater Lake v Oregonu
• b) tektonická – při tektonických pohybech – oddělena část moře vyzvednutím pevniny, vytvoření propadliny zaplněných vodou – Bajkalské jezero

                          2) vzniklá exogenní činností

• a) ledovcová – vznikla modelační činností ledovce – Černé a Čertovo
• b) krasová – zaplavením krasových depresí
• c) pobřežní – z části zálivů, oddělených narůstáním písečných náplavů – S. Venezuely

                           3) smíšeného původu – vzniklé endogenně, přemodelované exogenně

– Bajkal – největší zásobárna sladké vody

– nadměrné využívání pro zavlažování ® snížení hladiny a změna chemického složení ®vysychání – Aralské jezero

• bažiny – půda prosycena vodou
• rašeliniště – v jezerních pánvích, na rozvodí řek – Irsko
• slatiniště – v okolí vývěru podzemních vod, oblast slepých ramen řek – vlhkomilné rostliny
• umělé nádrže – 1) rybníky – mělká vodní nádrž vytvořená nasypáním zemní hráze
  • a) průtočné – na vodních tocích, pro chov ryb
  • b) pramenité- v místě vyvěrajících vodních pramenů
  • c) nebeské – voda z atmosférických srážek

    2) přehradní nádrže – uměle vytvořený prostor k zadržení vody

• a) ochranné – zadržení vody při povodních
• b) zásobní
• c) vyrovnávací – u hydroelektráren k zachycení nevyrovnaných odtoků
• d) víceúčelové – elektřina, rekreace, pitná voda, zavlažování

 

Sníh a led

• sníh – sněhové vločky vzniklé v atmosféře – sněhová pokrývka

              – sněžná čára – čára ohraničující plochu zemského povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou

• led – zamrzáním vody, kondenzací vodních par, přeměnou sněhu

 

Podpovrchové

• půdní – v půdních pórech
• podzemní – vyplňuje průliny, pukliny a dutiny, kde se nachází nepropustná vrstva
• krasová podpovrchová – mineralizovaná

     – místo výtoku = pramen – studené a teplé (termální – 37-50°; vřídla – nad 50°), gejzíry – pravidelné erupce proplyněných vod

 

 

Hydrosféra a člověk

• zatím málo využívání vody ve sněhu a ledu
• oceán a moře – zdroj potravin, srážek, produkce kyslíku (plankton), surovin, energie
• znečišťování