Hydrosféra

Hydrosféra je vodní obal Země. Skládá se ze sladké a slané vody. Sladká se dělí na povrchovou, podpovrchovou, v atmosféře, vázaná v organismech nebo v horninách. Podpovrchová voda se dále dělí na půdní a podzemní. Slané je přibližně 96,5%, sladké 2% ve formě ledu a sněhu. Věda, která zkoumá vlastnosti vody, oběh vody v krajině se nazývá hydrologie. Rozmístění vody a vztahy mezi vodami zkoumá hydrogeografie. Oběh vody se dělí na malý a velký. Malý je nad pevninou, nebo jen nad oceánem. Velký oběh je mezi pevninou a oceánem. Bezodtoké oblasti jsou takové, které se neúčastní velkého oběhu vody (Sahara, Kaspické moře).

Povrchová voda

Řeky

Řeka je soustředěný odtok povrchové vody. Ron je nesoustředěný odtok povrchové vody. Říční síť je soustava řek na určitém území. Hydrologická síť se skládá z říční sítě, jezer, rybníků apod. Povodí je území, ze kterého všechna voda teče do jedné řeky. Rozvodí je rozhraní mezi jednotlivými povodími nebo úmořími. Úmoří znamená,že všechny řeky tečou do jednoho moře. Říční pirátství – jedna řeka ukradne vodu té druhé. Pororoka – jev způsobený velkým přílivem, řeka teče proti proudu (Amazonka). Říční sítě se dělí na vějířovité (několik řek se stéká přibližně v jednom místě, Berounka, Dyje), stromovité (symetrická, z obou stran stejně přítoků, Vltava), asymetrické (přítoky převážně na jedné straně, Labe), pravoúhlé (v suchých oblastech, nejvíce v USA), prstencové (okolo hory nebo sopky), souběžné (řeky tečou stejným směrem), pérovité (krátké přítoky, mají ostrý úhel). Typy ústí řek – deltovité (díky velké sedimentaci), nálevkovité (Labe), přímé (menší řeky), limanové (vytváří se písčité kosy). Základní charakteristiky řek: délka toku (od pramene k ústí), spád řeky, výškový rozdíl, průtok (množství vody, která proteče průřezem koryta za jednotku času), hustota říční sítě, celková délka toku, plocha povodí, vodní stav (výška hladiny), specifický odtok (množství vody, které odteče z celého povodí), odtoková výška, řád řeky (řeka teče přímo do moře, Labe, Vltava, Berounka).

Režimy řek

Udávají rozložení průtoku během roku. Režimy ovlivňují roční období, člověk, srážky, tání sněhu, ledu, vegetace, podloží.

• Rovníkový režim – odtok rovnoměrně rozložen po celý rok, Kongo
• Monzunový režim – maximální průtok v létě, kvůli monzunovým dešťům, minimální průtok v zimě, Mekong
• Sněhovo-dešťové – zdrojem je tající sníh, největší průtok na jaře, Ob
• Dešťovo-oceánský – maximální průtok v zimě, Temže, hodně prší
• Vysokohorské řeky – zdrojem je tající sníh, maximální průtok v létě, pozdě na jaře, horní tok Dunaje
• Sněhový režim nížinných řek – hodně vody ze sněhu, maximální průtok na jaře, v létě rychle klesá, Volha
• Suché oblasti – během roku vysychají, mizí, Austrálie řeka Darling

Jezera

Jezero je přírodní sníženina zemského povrchu vyplněná vodou. Dělí se 1) podle přítoku a odtoku na konečná (přitéká do nich voda, ale žádná nevytéká), průtočná (přitéká i odtéká řekou), odtoková (vytéká řeka, nevtéká, voda z deště nebo ze spodního pramene), bezodtoké (nemá odtok ani přítok), 2) podle vzniku na reliktní (zbytky po světovém oceánu), tektonické (většinou hluboká, v místech tektonického pohybu, africká jezera, Bajkal), sopečná (v kráteru sopky, malá jezera), ledovcová (nejčastější, plesa na Slovensku, u nás na Šumavě, dělí se na hrazená (moréna po ledovci zahradí jezero), karová (nepravidelný tvar, bezodtoká), říčního původu (ze starých říčních ramen, mělká, bažiny), pobřežní (část moře se oddělí, postupná ztráta soli, sladkost), eolického původu (vyváté vrstvy, voda jen v určitém období), krasová (zaplavením poljí, na dně krasových propastí, Macocha), hrazená sesuvy (kus skály zahradí řeku, Mladotické jezero), antropogenní (původce člověk, lom, apod.)

Bažiny (mokřady)

Bažiny jsou podzemní voda v blízkosti povrchu, trvale promočená. Bažiny se vyskytují ve všech oblastech. V tropech se nazývají mangrovy (stromy jsou přímo ve vodě). V mírném páse rašeliniště (málo výživných látek), slatiniště (voda je bohatá na minerály, vlhkomilné trávy, blatouchy), blata (v jižních Čechách), marše (pobřeží S moře, hlavně v Německu, při pobřeží).

       Rybníky

Jsou to mělké vodní nádrže uměle vybudované za účelem chovu ryb. Dělí se na průtočné (na potoku), pramenité (mají pramen, např. na dně), nebeské (závislé na nebeských srážkách).

       Přehrady

Nádrže vybudované za účelem regulace řek, ochraně proti povodním, zdroje pitné vody, zavlažování, výroby energie. Negativní důsledky přehrad: velké množství území, zničené původní biotopy, může se protrhnout, tlak vody na podloží, zlomy, praskliny, musí se čistit.

Podpovrchová voda

Dělí se na půdní a podzemní. Půdní nevyplňuje půdní prostory úplně, netvoří hladinu, blíže k povrchu, dostupná pouze rostlinám. Podzemní se dále dělí na průlinovou, puklinovou. Průlinová podzemní voda se vyskytuje spíše v sypkých horninách, pohybuje se prouděním, má souvislou hladinu. Puklinová voda je spíše v pevných horninách, pohybuje se pomocí gravitace, hladina je v různých výškách. Hladina podzemní vody je úroveň, do které jsou všechny volné prostory vyplněné vodou. Pramen je místo, kde se podzemní voda dostává na povrch.

Dělení pramenů

• Podle výtoku vody se dělí na zjevný (vidíme ho), utajený (pramen na dně jezera apod.), soustředěný (voda vyvěrá na jednom místě), rozptýlený (vyvěrá na nějaké oblasti, více pramenů)
• Podle teploty se dělí na studený (teplota je nižší než okolní), teplý (teplejší než 20°C), vlažný (20-37°C), termální (37-50°C), vřídla (nad 50°C)
• Podle obsahu solí – minerální (více než 1g solí v 1l vody), prameny prostých vod

Minerální mohou být sirnaté, karbonátové, železnaté apod.

Světový oceán

Věda, která se zabývá oceánem se nazývá oceánologie. Na naší planetě jsou čtyři oceány. Tichý, atlantský, indický, severní ledový.

Části oceánu

Oceány jsou od sebe odděleny kontinenty. Každý oceán má svůj vlastní systém proudění.

1) moře – část oceánu, která vtéká do pevniny a je oddělena ostrovy nebo poloostrovy, dělí se na vnitřní (Středozemní, s oceánem je spojeno úzkým průlivem, odlišná salinita, teplota, jiný systém proudů) a vnější (Severní moře, volně spojené s oceánem, stejná slanost a teplota, systém proudů stejný) 2) zálivy a zátoky – zátoka je menší, než záliv, jsou to malé části oceánů, vnikají do pevniny 3) průlivy – zúžená část oceánu mezi dvěma pevninami, průplav je uměle vybudovaný průliv (Suezský průplav)

Vlastnosti mořské vody

• Slanost (salinita) – udává celkové množství rozpuštěných látek v 1 kg vody, udává se v promilích, většinou jsou to uhličitany, sírany, průměrná salinita je 35promile, s hloubkou klesá, slanost ovlivňuje výpar vody, časté srážky, ústí řek, největší slanost je kolem obratníků a to kolem 40promile (velký výpar, málo srážek), nejslanější je Rudé moře (42promile), nejméně slané je Baltské a Černé moře (1promile). Brakická voda = tam, kde se míchá sladká voda se slanou, je tam nejvíce planktonu, sladká voda je nad slanou
• Teplota – oceány jsou regulátorem teploty na celé Zemi, s hloubkou teplota klesá, průměrná teplota je 17,5°C, ve dvou km jsou přibližně 4°C, voda v oceánech zamrzá při

–2°C, záleží na slanosti, čím více je voda slaná tím zamrzá při nižších teplotách, teplotu         ovlivňují horizontální i vertikální proudy, zeměpisná šířka, na oceánu se tvoří tabulový led (souvislá plocha), ledová návrš (led se rozláme a překrývá)

• Barva – zelená (přítomnost planktonu), modrá (bez planktonu, „mořské pouště“), červená (červené řasy), žluté moře (hodně jílu), bílá (hodně ledu v zimě)
• Hustota – ovlivněna výparem, tlakem, teplotou, největší hustota kolem 4°C, průměrná hustota 1,028
• Vlnění – způsobeno větrem, kruhové dráhy, v horní části vody , měří se délka, výška, rychlost, perioda, vlnolam (hřbet se láme, výška vlny větší než hladiny, bílá pěna u pobřeží), tsunami = vyvolané sopečnou činností, zemětřesením, vlní se celý sloup vody
• Příliv a odliv – viz. 1.téma
• Mořské proudy – díky nim se vyrovnává teplota vody, slanost, oběh vody, trvalé proudění větru, ovlivňují klima na pevnině, jsou teplé a studené – podle rozdílu oproti ovzduší