Hydrosféra
Hydrosféra – vodní obal Země, který je tvořen vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech.
- Voda povrchová – soustředěna v oceánech a mořích, ve vodních tocích, v přirozených vodních útvarech – jezera, bažiny, rašeliniště; v umělých vodních nádržích – rybníky a přehradní nádrže; a ve formě ledu a sněhu
- Voda podpovrchová – obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu v permafrostu
- Voda v atmosféře – vyskytuje se ve skupenstvích – plynné(pára), kapalné(déšť) a pevné(sněhové vločky a kroupy)
- Voda v živých organismech – tvoří součást rostlinných a živočišných organismů
Vody povrchové
Základní pojmy:
- vodní toky – voda pocházející z atmosférických srážek se částečně vypaří, částečně vsákne a částečně odteče. Odtok může být nesoustředěný, tzv.ron, nebo soustředěný do stružek a koryt vodních toků
- pramen – místo vzniku vodního toku
- řeky – spojení několika menších toků
- říční síť – soustava vodních toků na určitém území
- povodí – území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu
- rozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími
- rozvodnice – myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími
jezera:
- vzniklá činností endogenních sil:
vulkanická – vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek – Crater Lake v USA
tektonická – vznikla při tektonických pohybech buď tím, že byla oddělena část moře vyzvednutím pruhu pevniny nebo došlo k poklesu ker zemské kůry podle zlomů – Kaspické
- vzniklá činností sil exogenních:
ledovcová – vznikla modelační činností ledovců
krasová – vznikla zaplavením krasových depresí – závrtů nebo poljí – jezera v Dinárském krasu
pobřežní – vznikla z částí mořských zálivů, které byly odděleny od moře narůstáním písečných náplavů
- jezera smíšeného původu – vznikla endogenními silami, později byla přemodelována exogenními pochody
- oblasti jezer
1.) Severní Amerika- Velká kanadská jezera
2.) Jezera Východoafrické příkopové propadliny
3.) Pánev nejhlubšího jezera planety-Bajkalu
umělé vodní nádrže:
rybníky – mělká vodní nádrž vybudována nasypáním zemní hráze
průtočné,pramenité,nebeské
přehradní nádrž – uměle vytvořený prostor k zadržení vody
ochranné,zásobní,vyrovnávací,víceúčelové
Oběh vody na Zemi
Voda se v přírodě vyskytuje ve všech třech skupenstvích a přechází z jednoho skupenství do druhého. Mezi všemi složkami dochází k neustálému oběhu vody, na tomto procesu se podílí asi 525 tis.km³ vody. Oběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí. Oběh vody ve fyzicko-geografické sféře zahrnuje složité geofyzikální pochody, jako výpar, přenos vodních par v atmosféře, jejich kondenzace a vznik srážek, mrznutí, tání, povrchový a podpovrchový odtok.
Rozlišujeme 2 druhy oběhu vody:
- Velký oběh vody – při kterém nastává výměna vody mezi oceánem a pevninou
- Malý oběh vody – probíhá buď nad oceány nebo nad pevninou
Velkou část povrchu pevnin zabírají bezodtokové oblasti; příčinou vzniku těchto oblastí jsou klimatické podmínky, proto se vyskytuje hlavně v subtropickém podnebném pásu, pro bezodtokové oblasti je příznačné, že výpar a vsak vody převyšuje atmosférické srážky – příkladem mohou být řeky ve Střední Asii – Tarim a Hilmand nebo v jižní Africe řeka Okavango.
Oceány a moře
Všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu – světový oceán. Světový oceán zaujímá 71% povrchu Země a jeho vody představují 97,2% hydrosféry.
Světový oceán je tvořen 4 oceány: Tichým, Atlantským, Indickým a Severním ledovým oceánem.
Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy a průplavy:
- Oceány – rozprostírají se mezi kontinenty, mají pánve dosahující hloubek 4000-5000 m, uzavřený systém proudění vody
- Moře – části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánů řetězem ostrovů
- okrajové – oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy – Beringovo moře, Severní moře
- vnitřní – téměř úplně obklopena pevninou a s oceánem jsou spojena jen průlivy – Středozemní moře, Černé moře
- Zálivy – menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny – Biskajský záliv, Botanický záliv; některé zálivy mají všechny vlastnosti okrajových moří, ale respektuje se historický název – Guinejský záliv, Mexický záliv
- Průlivy – zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy – Bospor, Dardanely – úzké anebo široké – Davisův, Mosambický
- Průplavy – umělé spojení 2 moří – Korintský, Suez
Vlastnosti mořské vody
Mořská voda je roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny.
- slanost(salinita)=celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg mořské vody – udává se v promile. Průměrná salinita mořské vody 35promile. Moře jsou však různě slaná v závislosti na poměru mezi srážkami a výparem a na přítoku sladkých vod řekami, vysokou salinitu má Karibské či Rudé moře a moře v subtropech, naopak nižší je v chladnějších mořích
- hustota mořské vody je vyšší než u vody sladké, závisí na teplotě, salinitě a tlaku, v tropech je hustota nejmenší a v polárních mořích nejvyšší
- barva mořské vody je závislá na obsahu minerálních a organických látek – žlutohnědá barva(Žluté moře) – velké množství anorg.látek, zelená barva(Severní, Baltské) – bohatá na plankton, modrá barva – chudá na plankton
- teplota mořské vody – rozdíly v teplotě na hladině oceánů odpovídají intenzitě slunečního záření
Pohyby mořské vody
Mořská voda je v neustálém pohybu, příčinou toho jsou kosmické vlivy(přitažlivost Měsíce a Slunce), fyzikálně chemické vlivy(související se slunečním zářením, oběhem vzduchu) a pohyby zemské kůry.
Působením větru vzniká vlnění, velikost vln závisí na síle větru. Především na větrné cirkulaci závisí i mořské proudy. Podle teploty povrchové vody se rozdělují na proudy teplé – Golfský, Brazilský a studené – Labradorský, Peruánský. Mořské proudy mají výrazný vliv na podnebí oceánů, moří, ostrovů a pevnin.
Podmořská zemětřesení a výbuchy podmořských sopek způsobují vznik vln tsunami. Vlivem přitažlivých sil Země, Měsíce a Slunce vzniká podmořské dmutí(příliv a odliv).
Schéma rozdělení vod:
voda (71%=100%) -slaná (94%)
-sladká (6%) -podpovrchová (4,3%)
-led (1,7%)
-povrchová a atmosférická (0,03%)
-povrchová (0,029%)
-atmosférická (0,001%)
-řeky 0,00015%)
Světový oceán
-největší hloubky dosahuje v podmořských příkopech (Mariánský p. -11034m)
-nejmenší hloubky dosahuje v šelfech u pobřeží
-světadíly a ostrovy dělí sv. oceán na jednotlivé oceány, moře, zálivy a průlivy
-ve 20.st. se na základě oceánických výzkumů vyčlenily 4 nám známé oceány:
Tichý oceán – 49%
Atlantský oceán – 26%
Indický oceán – 21%
Sev.ledový oceán – 4%
-rekordy oceánů:
Tichý oceán:- největší, nejhlubší – portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes ho jako první přeplul (1520-1521), aniž by ho zastihla bouře
Severní ledový oceán:- nejmenší, nejmělčí a nejchladnější (zima -1,8°C; léto 1,5°C)
Indický oceán:- nejslanější a nejteplejší
– Portugalci B.Diaz a hlavně Vasco da Gama tudy objevili námořní cestu do Indie kolem mysu Dobré naděje
Atlantský oceán:-poprvé přeplut kolem roku 1003 Leifem Erikssonem a až téměř o 500 let později Kryštofem Kolumbem
Řeky
-každá říční síť má hlavní tok a přítoky
pojmy: ústí-místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky či oceánu apod.
povodí (plocha v km2)-území, ze kterého hlavní tok se svými přítoky odvádí povrchovou i podzemní vodu
rozvodnice-smyšlená čára vyznačující geogr. hranici mezi sousedními povodími
rozvodí-přirozené rozhraní povodí v krajině
úmoří-území tvořené povodími toků, kt. odvádějí vodu do téhož moře př.ČR:
3 úmoří: Baltské – Odra,Severní – Labe,Černé – Morava
průtok-množství vody protečené průtočným profilem řeky v m3 nebo v litrech za 1s
-vodní toky hodnotíme podle délky toku a průtoku
-průtok kolísá, neboť závisí na zdroji zásobování tj. na sněhu, dešti, podzemních vodách apod.
-řeky jsou složkou oběhu vody, využíváme je v zemědělství i v průmyslu, jsou zdrojem energie, slouží jako dopravní cesty a při ústí jako přístavy
-nejdelší řeka: Amazonka – 7 025 km, 7 mil. km2, průtok 120 000 m3
Vodopády
-vznikají na místech, kde řeka vymílá různě odolné horniny (hlavně v horninách sopečného původu) a tam, kde je reliéf modelovaný ledovcem
-nejvyšší vodopád: Angel (Venezuela) – 979m
Bažiny
-značné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody
-nejrozsáhlejší b. na území Ruska a Kanady
-výskyt slaných močálů je v bezodtokých oblastech tropů
Podpovrchové vody
-takto se nazývají vody, jež se vyskytují a pohybují v pevných a sypkých horninách
-je to voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací), popř. kondenzací vodních par v horninách, dělí se na půdní a podzemní
-termální prameny- prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota půdy
-gejzíry-termální prameny, kt. vystřikují pravidelně v urč. časových intervalech na povrch, je to sloupec horké vody spolu s vodní parou
– oblasti gejzírů – Island, Yellowstonský NP v USA, Kamčatka …