Fyzická geografie ČR

ČR leží na S a V polokouli.

ČR sousedí se 4 sousedy: – na S Polsko ? hranice dlouhé 713 km
– na V Slovensko ? 265 km
– na J Rakousko ? 442 km
– na Z Německo ? 815 km

Spojnice – nej. S a nej. J místa je 278 km nej. S bod ? Lobendava
– nej. V a nej. Z místa je 493 km J bod ? Vyšší Brod
Z bod ? Krásná
V bod ? Bukovec
ČR vznikla 1.1. 1993 rozdělením Československé republiky.

Rozloha: 79 000 km2
Počet obyvatel: 10,3 miliony
Hl. město: Praha ? 1,2 miliony
St. zřízení: parlamentní republika
Hustota zalidnění: 131 obyv./km2

Nejvyšším bodem: Sněžka 1602 m Nejnižším bodem: Hřensko 115 m
Nejdelší řeka: Vltava Nejvodnatější řeka: Labe
Největší přehradní nádrž: Lipno Největší rybník: Rožmberk
Nejhlubší propast: Hranická Největší jezero: Černé

P o v r c h

Povrch ČR se rozděluje na 2 geologické oblasti různého stáří: Česká vysočina (Český masív)
Karpaty

Hranici mezi Českou vysočinou a Karpaty tvoří Vněkarpatské sníženiny: Ostravská pánev, Moravská brána, Hornomoravský úval, Vyškovská brána, Dysko-svratecký úval.

Česká vysočina

Prvohory: devon a karbon, hercynské vrásnění, vznik černého uhlí (Kladno, Plzeň, Ostrava), vznik pohoří u nás a ve Francii a Německu

Druhohory: obrušování

Třetihory: vyzdviženy Krušné h., Šumava, Krkonoše, pokles pánví = vznik hnědého uhlí, sopečná
činnost ? Doupovské h. a České středohoří

Čtvrtohory: zalednění, obrušování, sopečná činnost

Karpaty

Třetihory: alpinské vrásnění, vznik Karpat, Alp a Pyrenejí

Čtvrtohory: zalednění, obrušování

Šumavská subprovincie – Novohradské hory
– Šumava ? nejv. h. Plechý 1378 m, ledovcová jezera, která vznikla ve
čtvrtohorách ? Černé, Čertovo, Plešné a Prášilské, rozsáhlá
rašeniliště a slatiniště ? Boubínský prales. Nejv. Přehradní nádrž
Lipno (max. hloubka 20 m), pod Černou h. pramení Vltava
(vzniká soutokem Teplé a Studené), nejv. NP Šumava, navazuje
CHKO Šumava
– Český les

Krušnohorská subprovincie – Smrčiny
– Karlovarská vrchovina ? CHKO Slavkovsku les
– Doupovské hory a Č. středohoří ? sopečného původu, CHKO Č.
středohoří
– Krušné hory ? Klínovec, typické kerné pohoří, Kr. hory byly
vyzvednuty podél krušnohorského zlomu, podél zlomu
jsou minerální prameny (Oharský rift) ? K. Vary
(nejtep. Vřídlo 70 °C), Františkovy, Mariánské,
Kynžvart, Jáchymov, Teplice, srážkový stín (Žatecko –
Lounsko má nejm. srážek ročně)
– Podkrušnohorské pánve ? Chebská, Sokolovská a Mostecká, pokles
ve třetihorách, ukládání hnědého uhlí,
zničená krajina, povrchová těžba (důl
Kohinor), tepelné elektrárny ? Tušimice,
Počerady, Prunéřov
– Děčínská vrchovina ? neml. a nejm. NP České Švýcarsko, CHKO
Labské pískovce

Krkonošsko-Jesenická subprovincie – Šluknovská pahorkatina (nej.S bod Lobendava)
– Lužické hory ? CHKO Lužické hory
– Ještědsko-kozákovský hřbet ? Ještěd
– Jizerské hory ? nejvíce srážek za rok
– Krkonoše ? Sněžka 1602 m, nejst. NP Krkonoše, pramení zde
Labe (Labská louka), navštěvované: vodopády,
Janské lázně, Harrachov, Špindlerův Mlýn,
– Broumovská vrchovina ? Adršpach, CHKO Broumovsko
– Orlické hory ? CHKO Orlické hory
– Hrubý Jeseník ? Praděd 115 m (nejchl. Místo 9°C), CHKO
Jeseníky, navštěvované: Červenohorské
sedlo, Ramzová, Petříkov, Ovčárna,
Petříkov, Karlova studánka, Rejvíz, malé a
velké mechové jezírko, Dlouhé stráně
? vodní elektrárna
– Nízký Jeseník ? Slunečná 800 m, minerální prameny
? Těšíkov, Ondrášov
– Oderské vrchy
– Zábřežská vrchovina ? Javoříčko, Mladeč

Českomoravská subprovincie – Drahanská vrchovina ? (Brněnská), CHKO Moravský kras ? 4
jeskyně ? Punkevní, Kateřinská, Balcárka,
Sloupskošošuvské, propast Macocha
– Českomoravská vrchovina ? Žďárské vrchy, Železné hora, jaderná
elektrárna Dukovany
– Středočeská pahorkatina ? CHKO Blaník
– Jihočeské pánve ? Českobudějovická a Třeboňská, CHKO
Třeboňsko, rybníky založeny Jakubem Krčínem
(Rožmberk, Horusický, Dvořiště, Svět), rybníky
jsou napájeny Zlatou stokou

Poberounská subprovincie – Plzeňská pahorkatina ? dostek podzemní vody
– Brdy
– Křivoklátská vrchovina ? CHKO Křivoklátsko, CHKO Český les,
navštěvované: Karlštejn, Křivoklát,
Koněprusské jeskyně
– Pražská plošina

Česká tabule – Polabská nížina ? CHKO Český ráj, navštěvované:Kokořínsko, Bezděz, Máchovo
jezero (= rybník, postavený za Karla IV.)

Vněkarpatské sníženiny – Ostravská pánev ? těžba černého uhlí na Karvinsku, podpovrchová těžba
= > znečištěné podzemní vody, antropogenní jezera
(propad půdy a zalití vodou)
– Moravská brána ? CHKO Poodří, Hranická propast (nejhl. v ČR),
Zbrašovsko-aragonitové jeskyně
– Hornomoravský úval ? CHKO Litovelské pomoraví (lužní lesy)
meadrující ramena řeky Moravy
– Vyškovská brána
– Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval ? nejt. a neúrod. území ČR, NP
Podyjí, CHKO Pálava (část)

Vnější západní Karpaty – Mikulovská vrchovina ? CHKO Pálava, Chřiby, Ždánický les
– Bílé Karpaty ? CHKO Bílé Karpaty, Javorníky
– Moravskoslezské Beskydy ? CHKO Beskydy, navštěvované: Radhošť
(socha Radegast), Poustevny, Soláně

V o d s t v o

3 úmoří: Severní moře 63% Kralický Sněžník ? střet 3 rozvodí.
Černé moře 28%
Baltské moře 9%

Severní moře ? úmoří Labe – pramení na Labské louce v Krkonoších
– délka v ČR 357 km
– průtok 300 m3/s
– P přítoky: Cidlina, Jizera, Ploučnice
– L přítoky: Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka, Vltava, Ohře, Bílina

Vltava – pramení pod černou horou na Šumavě
– délka 433 km
– průtok 150 m3/s
– P přítoky: Malše, Lužnice, Sázava
– L přítoky: Otava, Berounka ? soutok 4 řek (Mže, Radbúza, Úhlava,
Úslava)

Černé moře ? úmoří Morava – pramení pod Kralickým Sněžníkem
– délka 352 km
– průtok 10 m3/s
– P přítoky: Moravská Sázava, Haná, Dyje (Svratka, Svitava, Jihlava)
– L přítoky: Desná, Oskava, Bystřice, Bečva, Dřevnice

Baltské moře ? úmoří Odra – pramení v Oderských vrších
– P přítoky: Ostravice, Olše, Bílovka
– L přítoky: Opava (přítok Moravice)

Přehradní nádrže

účel: výroba el. energie, retenční (ochranný význam při povodních), zásobárna vody (pitné i užitkové),
doprava, rekreace a sport, rybolov

Vltava ? Lipno, Orlík, Slapy Jihlava ? Mohelno, Dalešice (energetický)
Ohře ? Skalka, Jesenice, Nechranice (energ.) Dyje ? Nové mlýny, Vranov
Mže ? Hracholusky Moravice ? Kružberk, Slezská Harta (pitná voda)
Malše ? Římov Ostravice – Šance
Sázava ? Švihov Desná ? Dlouhé stráně (energetický)
Labe ? Les království

Rybníky

J Čechy ? Jihočeské pánve ? Rožmberk, Svět, Horusickým Dvořiště
S Čechy ? Máchovo jezero
J Morava ? Nesyt (u Mikulova)
Českomoravská vrchovina ? Velké a Malé Dářko

Jezera

ledovcová ? vznikly z horských ledovců ? Šumavská jezera (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské)
říční ? Litovelské pomoraví
krasová ? Macocha, Hranická propast
antropogenní ? Náklo, Poděbrady
rašeniliště, bažiny, slatěniště ? Šumava, Revíz

Kanály

Zlatá stoka, Labský kanál, Baťův kanál

Podzemní vody

Minerální vody ? Karlovy Vary, Poděbrady, Moštěnice, Ondrášov, Luhačovice, Slatinice, Karlova Studánka.

P o d n e b í

Mírné (přechodné mezi oceánským a kontinentálním), ovlivňuje jej: Středoatlantský proud, který přechází v Norský teply, nadmořská výška (o každých 100 m výše = o 0,6 °C).
Čím výš = > tím nižší teploty a tím více srážek. Proudění vzduchu nejvíce ze Z a SZ.
nejvíce srážek ? Jizerské hory nejméně srážek ? Žatecko-Lounsko
nejchladněji ? Praděd ? 1 °C nejtepleji ?J Morava
nejnižší teploty ? nejméně srážek ? leden a únor
nejvyšší teploty ? nejvíce srážek ? červenec

P ů d y

A) Půdní druhy (podle zrnitosti) ? kamenité, štěrkovité, písčité, hlinitopísčité,
písčitohlinité, hlinité, hílovitohlinité, hlinitojílovité,
jílovité.
B) Půdní typy (podle vrstvy) – nivní ? v údolí řek (Morava, Labe, Odra), zemědělské využití
– černozem ? Moravské úvaly, nejúrodnější, hodně humusu
– hnědozem ? dostatek humusu, úrodné, pěstuje se obilí
– hnědé lesní půdy ? pahorkatiny a vrchoviny, méně úrodné, len, brambory
– podzolové ? nejsou úrodné, v horách
– zamokřené půdy ? převlhčené podzemní nebo povrchovou vodou,
nejsou úrodné, Ostravská pánev, Moravská brána
– rendziny ? na vápencích, rostliny vyžadující vápenec

V e g e t a c e

Vegetační stupně: – lužní les (v nivách řek, většinou vykáceny, Litovelské pomoraví)
– dubový ( převážně dub, bříza, buk, habr, jírovec, akát, jasan, topol, lípa)
– bukovo-dubové a dubovo-bukovo ? pahorkatiny
– bukové ? Karpaty
– jedlovo-bukové lesy
– smrkovo-bukové lesy ? výskyt i jiných stromů
– smrkové lesy ? od 1000 m výše
– kleče a kosodřeviny ? horské louky