• tvoří s Asií jednotný kontinent – Eurasii
• ze všech světadílů má největší horizontální členitost

 

rozloha – 10 382 000 km²

obyvatelstvo – 729 miliónů, 40 nezávislých států

hranice s Asií – od S k J – Ural, Kaspické moře, řeka Emba, Kumsko-manyčská sníženina, Černé moře, Bospor, Marmarské moře, Dardanely

 

• k Evropě patří mnoho ostrovů (Kréta, Sicílie, Britské os., Island, aj. + Grónsko
• převažuje oceánské klima (pouze východ má kontinentální) – vliv Norského a Golfského proudu
• větší členitost povrchu – červené půdy se středomořskou vegetací, černozemě, stepi, arktická krajina, jehličnaté a listnaté lesy

 

Horstvo

–    převládá nížinatý charakter

• různé stáří – k nejstarším pásemným pohořím patří vysočiny táhnoucí se z Irska přes Skotsko a Skandinávii na Špicberky – kaledonským vrásněním (poč.prvohor)
• vliv hercynského (prvohory) a alpínského vrásnění (třetihory)
• vliv posunu ledovce ve čtvrtohorách – vznik morén, bludné balvany, ledovcová jezera

 

• 4 základní krajinné typy: 1) nejstarší – Skandinávské p., Skotská vysočina. Irské vrchoviny, Bretaň

2) prvohorní – střed Pyrenejského poloostrova, Francouzského středohoří, Ardeny, Švábská Jura, Česká vysočina

     3) alpínské vrásnění – Sierra Nevada a Pyreneje, Velký Alpský oblouk, Apeniny, Balkánské hory, Karpatský oblouk

     4) nížiny – Východoevropská rovina (největší), Francouzská, Pádská, Rumunská, Severoněmecká

 

• Alpy – nejvyšší a největší horský systém Evropy

– od Ligurského moře až po Slovinsko

– nejvyšší vrcholy – Mont Blanc (Slavojské Alpy),  Matterhorn (Pevninské Alpy), Dachstein

– přes: Fr., Švýc., Něm., It., Rak., Slovinsko

• Pyreneje – hranice mezi Francií a Španělskem, stát Andorra
• Apeniny – od S k J Itálie
• Karpaty – tvoří oblouk pásemných pohoří ve střední a východní Evropě

– 2 části – Východní a Střední – Polsko, Ukrajina, Rumunsko, ČR a SR

– převážně zalesněné, ropa a zemní plyn; nejvyšší je Gerlachovský štít

• Skandinávské pohoří – pramení zde mnoho skand.řek, četná ledovcová jezera – Vänern a Vätern
• Východoevropská rovina – stopy po zalednění, rozoraní stepí
• Pádská nížina – nejhustěji osídlená oblast Itálie, nejbohatší a nejprůmyslovější (rýže)

 

Klima

• 3 podnebná pásma – subarktické (Island), mírné a subtropické
• mírný pás – boreální: a) přímořské – Norsko – Golfský proud

1. b) kontinentální – Finsko

subboreální: a) přímořské – Francie, Portugalsko, Británie

1. b) přechodné – ČR
2. c) kontinentální – Ukrajina, Rusko

• subtropický – a) přímořský – hranice se Středozemním mořem – Itálie

1. b) kontinentální – Bulharsko

• teplota – nejtepleji v Seville – 47,8°C

– nejchladněji v Usti-Rilmě – -69°C

 

Vodstvo

• řeky – veletoky a kratší toky, hustá říční síť – asi 80% vtéká do moří Atlantského a Severního ledového oceánu

– hospodářský a dopravní význam – přístavy v Hamburku, Londýně

• úmoří – Černé moře, Atlantský a Severní ledový oceán
• jezera – Alpského původu, bývalá moře (Kaspické)

– jezerní plošiny (Finská, Karelská, Severoněmecká)

– největší – Ladožské jezero

• ledovce – pevninské (Island), horské (Dachstein, Kaprun)

– největší – Jostedal v Norsku

 

• Volha – nejdelší řeka, pramení na Valdajské vrchovině, ústí do Kaspické moře, kaskáda hydroelektráren
• Dunaj – odvádí vodu do Černého moře, pramení v Schwarzwaldu, přehrada Železná vrata
• Rýn – pramení ve Švýcarských Alpách, protéká Bodamským jezerem, tvoří hranice SRN s Francií a Švýcarskem; ústí do Severního moře, hlavní říční cesta západní Ev., průplavy a elektrárny
• Labe – pramení v Krkonoších, ústí do Severního moře v Hamburku, odvodňuje 65% ČR, přítoky – Úpa, Orlice, Jizera, Vltava, Ohře

 

Fauna a flora

• pásma: – trvale zaledněná
• tundra – polární liška a zajíc, bělokur; mechy, lišejníky, ostřice
• tajga – Finsko, los, sob, bobr; jehličnaté lesy
• smíšené a listnaté lesy – ČR, veverky, liška, prase divoké; buk, duby
• stepi – Povolží, ovce, skot; trávy, obiloviny
• středomořská oblast – macchie, subtropická květena, olivy

 

Obyvatelstvo

–    silné migrační vlivy – v rámci Ev., ale i Afriky a Asie – obranou je Schengenská dohoda (zvýšená ostraha venkovních hranic)

• vysoká zalidněnost (největší hustota obyvatel v průmyslových oblastech)
• ukončena demografická revoluce – nízká natalita, prodloužení střední délky života, snížení mortality
• vysoká gramotnost – 99%
• urbanizace, stárnutí obyvatel
• mnoho obyvatel působí ve službách a průmyslu
• velká sídla – Paříž, Moskva, Londýn
• vyznání – katolíci (jih, Poláci), protestanti (severské země a VB, Niz.), pravoslaví (východ + Makedonie, Řecko, Srbsko), islám (Bosna a Hercegovina, silná menšina ve Fr.)

 

Rozdělení

• Jižní Evropa (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Malta, Andorra, Vatikán, San Marino) – centrem antických říší, rozkládá se na poloostrovech a ostrovech, dobré podmínky pro CR, nedostatek energetických zdrojů, častá vulkanická a zemětřesná činnost, nejvysp. It. a Špa.
• Západní Evropa (VB, Irsko, Fr., Monako, Belgie, Niz., Lucem.) – většina má mírné přímořské podnebí, oblast velkých řek, velké zásoby nerostných surovin, nejvyspělejší část Ev., vysoká urbanizace, vznikla zde 1.hosp.unie, vyspělé tržní hospod., vysoká životní úroveň
• Severní Evropa (Norsko, Švédsko, Island, Dánsko, Finsko) – byla pokryta ledovcem (ledovcové tvary), mírné až arktické podnebí, velký počet jezer, bohaté na lesy, velké bohatství (Norsko, Švédsko), nízká hustota obyv., vysoká život.úroveň
• Střední Evropa (Německo, Rak., Šv., Licht., Pol., ČR, SR, Maď.) – vyspělé země i země v transformaci, rozmanitý povrch, hlavní evropské rozvodí, mírné podnebí, významné surovinové zdroje, černý trojúhelník (ČR, Něm., Pol.)
• Jihovýchodní Evropa (Bosna a Her., Chorvatsko, slovinsko, Jugoslávie, Makedonie, Rumunsko, Albánie, Bulh.) – na Balkán.pol. (přístup k moři), hornatý charakter, vnitrozemské mírné klima, pestré NS, nejchudší v Evropě, bez demo.tradice
• Východní Evropa (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko) – pobalts.státy a Společenství nezávislých států, rovinatý povrch, mírné až arktické, velké nerostné bohatství, bývalá SSSR
• Andorra (v zahr.pol.zast.Fr.), Lichte.(knížectví, Švýcarskem), San Marino (Itálií)

 

Norsko

• konstituční monarchie v čele s králem – Norské království
• město – Oslo
• vyspělý průmyslový stát s velkým přírodním bohatstvím – ropa zemní plyn, rudy kovů
• členem Evropského sdružení volného obchodu, není v EU, je v NATO
• průmysl – druhý největší vývozce ropy na světě, elektrárenství (hydroelektrárny) – na 1.místě ve výrobě elektřiny na obyvatele; strojírenství, loďařství, petrochemický, dřevozpracující a potravinářský (ryby)
• zemědělství – chov ovcí ,skotu, prasat, sobů; těžba dřeva, lov ryb; málo orné půdy

 

Slovensko

• Slovenská republika – v čele stojí prezident
• vznikla 1.1.1993
• nerostné suroviny –nejvýznamnější zásoby magnezitu a vápenců, menší ložiska železných rud a rud barevných kovů
• průmyslově-zemědělský stát, v transformaci na tržní ekonomiku
• průmysl – těžební, elektrárenství (vodní elektrárny, jaderné), úpadek hutnictví, strojírenství (spotřební zboží), chemický (petrochemie – Slovnaft;gumárenství, farmacie), dřevozpracující, textilní (Průchov, Prešov), potravinářství
• zemědělství – chov prasat, skotu, ovcí; pěstování obilnin (pšenice, ječmen, kukuřice), řepa cukrová, zelenina, ovoce, vinná réva, brambory
• kandidátský stát EU – členem od 1.5.2004