Evropa
Poloha, rozloha
- Rozloha 10 382 000 km2 (druhý nejmenší světadíl)
- Poloha -> srdce severní polokoule (maximálně efektivní pro kontakty se světem)
- Velmi členité pobřeží (nejčlenitější ze všech světadílů), třetina rozlohy ostrovy + poloostrovy
- Délka pobřeží – 37 000 km
- Největší ostrov: Velká Británie – 213 325 km2
- Nejvyšší hora: Mont Blanc – 4 807 m (Francie, Itálie, Alpy)
- Největší poloostrov: Skandinávský – 774 000 km2
- Největší stát: Rusko – 3 955 800 km2 (Evropská část)
- Nejméně vymezený kontinent
- Hranice mezi Evropou a Asií není v přírodě zjevná
- Severní část hranice -> pohoří Ural
- 2. verze hranice – po řece Embě do Kaspického moře, odtud Kumomanyčskou sníženinou podél řek Kuma a Manyč až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře
Přírodní poměry
- nejčlenitější pobřeží ze všech kontinentů
- nejnižší průměrná nadmořská výška
- geologicky součástí Eurasijské desky
- Hlavní sousední desky jsou
- Africká – hranice probíhá přes Středozemní moře, kolize s Eurasijskou deskou → Alpy, Siera Nevada…
- Severoamerická – divergentní rozhraní, hranice s Eurasijskou deskou vede po Středoatlantském hřbetu (nejdelší pohoří na světě!), Island a Azory – vrcholky tohoto hřbetu (část Islandu a Azor už leží na Severoamerické desce)
- Na rozhraní těchto desek
- a) velmi častá a silná zemětřesení – Itálie, bývalá Jugoslávie, Řecko, Turecko
- b) činné sopky – Vesuv (79 n.l., Pompeje), Etna (největší a nejvyšší sopka Evropy),
- Nejvíc sopek -> Island (sopečného původu) asi 200 činných sopek
- Okrajové části kontinentu -> vyvrásněná pohoří
- Kaledonské vrásnění – starší prvohory – pohoří ve Skotsku a Skandinávské pohoří
- Hercynské (variské) vrásnění – mladší prvohory – střed Evropy – Český masiv, Středoněmecká vysočina
- Alpinské vrásnění – od konce druhohor dodnes – Alpy, Karpaty, Apeniny, pohoří Balkánu
Povrch
- Pestrý reliéf – Průměrná nadmořská výška 290 m n.m. (nejméně ze všech světadílů)
- Většinu území zaujímají nížiny (60 %)
- Východoevropská nížina (rovina) – největší nížina v Evropě
- Kaspická nížina -28 m.n.m. – nejnižší místo Evropy
- V Kaspické nížině -> jediná evropská poušť Ryn (evropská část Kazachstánu)
- Nejvyšší vrchol -> Mont Blanc (Monte Bianco, 4 807 m)
Podnebí
- Obecně: Od jihu k severu klesají teploty, od západu k východu klesají srážky
- tří podnebné pásy severní polokoule
- nejrozlehlejší část v severním mírném pásu
- podnebí díky převládajícímu západnímu proudění od Atlantského oceánu znatelně teplejší a mírnější, než by odpovídalo zeměpisné šířce díky oteplujícímu vlivu Golfského proudu
- Podnebné pásy v Evropě
- Nejmíň srážek -> návětrné horské a přímořské oblasti, hlavně při západním pobřeží
- polární pás – chladno po celý rok, pouze na nejsevernějších ostrovech, z velké části zaledněné (Špicberky, země Františka Josefa, Nová země)
Špicberky jako celek – nejvíce zaledněné území – Neroste tu téměř nic, lední medvědi
- subpolární pás – úplný sever pevniny – krátké chladné léto, tundra – mechy lišejníky, zakrslé stromy, sobi
- mírný pás – většina Evropy, převažují západní větry (na kontinentě ubývají srážky od západu k východu) Podle výše srážek můžeme rozlišit 3 typy mírného pásu:
- oceánské podnebí – Menší rozdíly mezi létem a zimou, relativně chladná léta a relativně teplé zimy – sněží málokdy, celoročně více srážek (Britské ostrovy, Norsko, Dánsko, severozápad Francie, Benelux)
- přechodné podnebí – střední Evropa, jižní Švédsko (je za Norskem a Dánskem), teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou
- kontinentální podnebí – Velké rozdíly teplot mezi létem a zimou, méně srážek, (Rusko, Ukrajina, část Balkánu)
- subtropický pás – horké suché léto, mírná vlhká zima (nesněží), kolem pobřeží Středozemního moře (vnitrozemí Itálie, Španělska, Balkánu – hodně hornaté => drsnější klima), svahy ohroženy erozí -> katastrofální letní požáry
Vodstvo
- Poměrně hustá říční síť
- Velká členitost povrchu – chybí větší říční systémy (nahrazeny větším počtem malých)
- 80 % v úmoří Atlantského oceánu
- 20 % odvodňováno do bezodtokého Kaspického moře
- Vodnatost řek závisí na místním podnebí
- Maxima vodních stavů -> východní E. – jaro a počátek léta, střední + severní E. jaro, západní a jižní E. v zimě, velehory v létě
- Největší řeka – Volha – nejdelší , nejvodnatější, největší povodí (povodí součástí největší bezodtoké oblasti Evropy)
Jezera
- Většina evropských jezer ledovcový původ, sladká, mají odtok
- především v severních oblastech kontinentu a na horách
- Největší sladkovodní jezero – Ladožské (15. největší na světě, zamrzá od prosince do května)
- Tisíce jezer na jezerních plošinách (Finská, Karelská, Mazurská, Velkopolská…)
Přírodní krajiny
- Mrazové pustiny – severní ostrovy a islandské vnitrozemí
- hospodářské – lov ryb a mořských živočichů v okolních mořích
- Tundry a lesotundry – severoevropské a islandské pobřeží
- krátká vegetační doba a dlouhodobě zmrzlá půda (permafrost)
- mechy, lišejníky, odolné byliny, břízy, vznikají zde rašelinné bažiny, vřesoviště
- sob, liška polární, lumík, sněžný kur a ryby v moři
- hospodářské využití – chov sobů, lov kožešinové zvěře
- Tajgy – rozsáhlý prostor mezi severním polárním kruhem a 55°s.š
- jehličnatý les, složený ze smrku, borovice, jedle, břízy…
- ve vyšších polohách horská tundra s mechy, lišejníky a křovinami
- los, hnědý medvěd, vlk, jelen, rosomák, sobol…
- hospodářské využití – lesnictví a lov kožešinové zvěře
- Smíšené a listnaté lesy – mezi 55 a 45°s.š
- buk, dub, smrk, bříza, borovice, javor, lípa (vyšší polohy – buk, jedle, smrk, modřín)
- nejvyšší polohy – křoviny (jalovec, borovice, kleč, kosodřevina), alpské louky (Alpen) a kamenité pustiny místy s porosty trav a bylin
- liška, zajíc, divoká kočka, rys, divoké prase (vyšší polohy horský kamzík, horská ovce medvěd brtník)
- hospodářské využití – pěstování obilovin, brambor, cukrové řepy, chov skotu, prasat
- Stepi a lesostepi – jižně od 55° s.š., východně od 30° v.d. , Uherská nížina, španělské vnitrozemí
- suchomilné bylinné formace, traviny (kostřava, kavyl, pelyněk), kosatec
- zajíc, hlodavci (sysel, stepní svišť), v dunajské deltě množství ptáků (růžový plameňák, velký kormorán)
- hospodářské využití – pěstování obilovin, kukuřice, slunečnice, sušší oblasti chov skotu a koní
- Subtropické lesy a křoviny – středomořské pobřeží
- vždyzelené suchomilné lesy (dub korkový, olivovník, dub, borovice), trnité keře, macchie
(husté formace vždyzelených křovin a bylin: vřes, myrta, pistácie, levandule, tymián, jalovec)
- vyšší polohy (do 1800 m) smíšené dubobukové lesy
- nejvyšší polohy – horské louky a kamenité pustiny
- ptáci, hadi, ještěrky a hmyz, ve vyšších polohách hnědý medvěd a kamzík
- Pouště a polopouště – Kaspická nížina
- nesouvislý rostlinným kryt, křoviny a byliny (pelyněk)
- plameňák, volavka, pelikán a jeseter
Nerostné bohatství
- Vlastní zdroje v Evropě nestačí potřebám průmyslu => dovoz
- Ve světovém měřítku má význam těžba:
- černé a hnědé uhlí
- železná ruda (Švédsko, Rusko), uranu
- těžba dřeva (Skandinávie, Rusko)
- Těžba ropy a zemního plynu (Severní moře, Rusko) je nedostatečná = nutný dovoz
Obyvatelstvo
- 718 mil. obyvatel (9,6 % světové populace)
- Hustota zalidnění je vysoká, 72 obyvatel/km2 (nejhustěji zalidněný kontinent)
- příznivé podnebí, úrodná půda, bohatá vegetace, přístavy, průmyslové oblasti -> práce, velkoměsta
- Oproti ostatním světadílům rovnoměrně zalidněná
- Největší hustota zalidnění – Monako, Vatikán, Malta (větší státy – Nizozemsko, Belgie, VB)
- Nejnižší hustota zalidnění – Island (3 obyvatelé/km2)
- Europoidní rasa (přechodná rasa mezi europoidní a mongoloidní – Estonci, Maďaři a Finové)
- Pro Evropu je typický pokles přirozeného přírůstku obyvatelstva
- Častý cíl přistěhovalců (např. z Afriky a Asie).
- Průměrná délka dožití – 68 let (muži) a 77 let (ženy)
- nízký přirozený přírůstek (některé státy i úbytek), vysoký průměrný věk dožití
- vysoká urbanizace: 70% městského obyvatelstva
- nízká kojenecká úmrtnost – 0,12%
- 99% gramotnost
- vysoká zaměstnanost
- Jazyky:
- Indoevropské jazyky (většina Evropanů, nejrozšířenější jazyková skupina na světě)
- Podskupiny
- románské jazyky – francouzština, španělština, italština (základ latina)
- germánské – angličtina, dánština, norština
- slovanské – čeština, slovenština, polština, ruština
- Ugrofinské jazyky – estonština, maďarština, finština
- Náboženství:
- Křesťanství
- římskokatolické – papež Benedikt XVI (Polsko, Španělsko, Itálie, Francie…)
- protestantské (evangelické) – Anglie, Nizozemí, Švýcarsko, Island…
- pravoslavné – Řecko, Rusko, Bulharsko, Srbsko
- Islám
- Bosna a Hercegovina, část Albánie
Vývoj osídlení
- První lidé přišli do Evropy z Afriky přes Asii v pravěku
- Evropská civilizace – kořeny ve starověké Mezopotámii a Egyptě (odtud k pobřeží Středozemního m.)
- Nejstarší evropské kultury – Kréta (minojská), Řecko (mykénská)
- Navázána antická civilizace – starověké Řecko a Řím, na jejichž základech stojí dnešní evropské státy
- Velké expanze Říma – šíření antické kultury a vzdělanosti do západní Evropy, Francie, Británie
- Rozpad římské říše – centra – města v jihozápadní (Španělsko, Portugalsko) později v západní části Ev.
- Evropská civilizace díky objevným plavbám i na ostatní kontinenty
- Stále přetrvávají rozdíly mezi vyspělou západní E. a zbytkem -> rozdílný historický vývoje
- Za posledních 200 let se počet obyvatel ztrojnásobil i přes vysoký počet vystěhovalců
- Až do poloviny 20. kontinent s nevyšším počtem vystěhovalců, nejvíce lidí odcházelo do USA
Postavení v rámci celosvětového hospodářství
- Hospodářsky jedna z nejvyspělejších oblastí
- Zemědělství většiny zem na vysoké úrovni -> vysoká intenzita, mechanizace a chemizace
- Soběstačná ve výrobě základních potravin
- Více než polovina průmyslu – západoevropská oblast (Anglie, s. Francie, Belgie, Nizozemsko, Porýní a Porúří v Německu
- 1/3 veškeré průmyslové výroby světa z Evropy
- Rozvinuta všechna průmyslová odvětví (dynamický vývoj – energetika, moderní technologie, chemie)
- Hutnictví pokrývá 1/3 světové produkce ( Německo, Itálie, Ukrajina a Rusko)
- Strojírenství – automobilismus (Peugeot, Citroen, Seat, BMW, SAAB, Volvo, Volkswagen, Škoda…)
- Elektronický a elektrotechnický sektor (Itálie, Francie – Thomson, Nizozemí – Philips, Finsko – Nokia)
- Letecký průmysl – francouzský Airbus
- Spotřební průmysl (textilní, obuvnický aj.) výrobky vysoké kvality – konkurence dovozu levné Asie
- Potravinářský průmysl – na světové produkci se podílí 50%
- Finanční a cestovní ruch – služby na vysoké úrovni
- Převažuje vývoz zboží i služeb nad dovozem surovin a zboží
Státní systémy
- 43 států plus tři, které do evropského území zasahují pouze svou částí (Kazachstán, Rusko, Turecko)
Monarchie
- 7 království – Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, VB
- 3 knížectví – Andorra, Lichtenštejnsko, Monako
- 1 velkovévodství – Lucembursko
- 1 městský stát – Vatikán
Republika
- Poloprezidentské republiky – Bosna a Hercegovina, Francie, Rumunsko, San Marino, Ukrajina
- Parlamentní republiky – Albánie, Bulharsko, ČR, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kosovo, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Turecko
- Prezidentské republiky – Kypr, Srbsko
- Nejbohatší stát – Lucembursko
- Nejchudší stát – Moldavsko
- Největší stát – Rusko (i nejvíce obyvatel)
- Největší hustota zalidnění – Monako (až 16 000 obyv./km2)
Evropská unie
- 1958 založeno Evropské hospodářské společenství (EHS) – hospodářská spolupráce šesti zemí: Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko
- Z počáteční hospodářsky orientované spolupráce -> společenství spolupracující v řadě politických oblastí – od rozvojové pomoci po ochranu životního prostředí
- 1993 – Smlouva o Evropské unii (navázání na EHS – změna názvu)
- Unie – zachování míru, stability, prosperity – milionům lidí pomohla zvýšit životní úroveň
- Společná evropská měna
- Zrušení hraničních kontrol mezi zeměmi EU – cestování bez omezení
- Založena na zásadách právního státu – veškerá činnost se odvíjí od smluv, s nimiž všechny členské země vyslovily dobrovolný a demokratický souhlas
- 2009 – Lisabonská smlouva – její cíl je především reformovat instituce Evropské unie a její fungování