ČESKÁ REPUBLIKA – příroda a ekonomika
- Střední Evropa (sousední státy – Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko)
- Rozloha: 78 866 km2
- 10,5 milionů obyvatel
Geologie
- 2 geologické jednotky (Český masiv – Čechy a západní část Moravy a Slezska; Karpaty – východní část Moravy a Slezska)
- STAROHORY
Nejstarší usazeniny –
BARANDIEN – vápence
od pb do Prahy až na berounsko (konépruské jeskyně)
ČESKÝ KRAS
MORAVSKÝ KRAS
HRANICKÝ KRASStarší vyvřeliny
ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA
+ většina hraničních pohoří - PRVOHORY
- Hercinské vrásnění – vyvrásnilo naše pohoří
Černé uhlí – vzniklo v prvohorách – Kladno, OstravaDRUHOHORY - usazování hornin – ČESKÁ KŘÍDOVÁ TABULE – polabí, severní čechy, moravskoslezké beskydy – hlavně pískovce
z těchto hornin později skalní města
- TŘETIHORY
- Alpinské vrásnění – rozlámání českého masivu na kry – upravení tvaru českých pohoří – vrásozlomové pohoří
typické u Krušných hor
konec třetihor – sopečná činnost – geologicky nejmladší horniny na našem území –
Doupovské hory, České středohoří
ojedinělé sopečné kužely v České křídové tabuli – Říp, Trosky…
vzniká hnědé uhlí – MosteckoČTVRTOHORY - klidné období
zarovnavání povrchu vlivem vnějších činitelů
střídání dob ledových a meziledových
ČR nebyla zaledněna pevninským ledovcem
horské ledovce ve vysokých nadmořských - výškách – pozůstatky – jezera (Černé, Čertovo, Prášilské), kary, morény, bludné balvany – Šumava
vytváření říční sítě
vznik skalních měst – zvětrávání pískovců (Adršpaško-Teplické skály, Český ráj, Českosaské Švýcarsko
Geomorfologie
Jednotky
- provincie (4) – Česká vysočina, Západní Karpaty, Středoevropská nížina, Západopanovská pánev
- subprovincie (10) – Šumavská subprovincie, Česko-moravská subprovincie, Krušnohorská subprovincie, Krušnohorsko-jesenická sub., Poberounská sub., Česká Tabule, Středopolské nížiny, Vněkarpatské sníženiny, Vnější západní karpaty, Vídeňská pánev
- oblasti
- celky
Okolí pb – na rozhraní Českomoravské a Poberounské subprovincie
oblasti – Brdská oblast, Středočeská pahorkatina
celky – Brdská vrchovina, Hořovická pahorkatina, Benešovská pahorkatina
Pohoří Nejvyšší vrchol Nadmořská výška
Brdy Tok 865
Javořická vrchovina Javořice 837
Hrubý jeseník Praděd 1491
Krušné hory Klínovec 1244
Orlické hory Velká Deštná 1115
České středohoří Milešovka 837
Šumava Plechý 1378
Krkonoše Sněžka 1602
M.S.Beskydy Lysá hora 1323
Jizerské hory Smrk 1124
Pojmy
FLYŠ = soubor sedimentárních vrstev, které jsou nejčastěji tvořeny z pískovců a jílů
PENEPLÉN = rozsáhlý rovinný reliéf
VRÁSA = deformace vyvolaná ohybem hornin a způsobující změnu úklonu vrstev a někdy i jejich směru
VÁTÉ PÍSKY = sprašek- sedimenty moře z mladších třetihor, z nichž byly odváty jemnější částice. Písek je tak tvořen čistými křemennými zrny s minimem jiných minerálů. Vrstva písku zde dosahuje velkých mocností.
BLUDNÉ BALVANY = je blok horniny, který byl v době ledové přepraven ledovcem na velkou vzdálenost, kde byl po roztátí ledovce usazen v geologicky zcela odlišném prostředí.
ZLOM = geologická porucha v litosférické desce, která může dosahovat od několika milimetrů až po tisíce kilometrů.
PŘÍKROVOVÉ POHOŘÍ = velké horninové těleso, které bylo přemístěno alespoň do vzdálenosti 5 km na jinou horninovou jednotku. K přemístění dochází buď tektonicky nebo gravitačním skluzem.
(horniny se dělí na ¨
- usazené – vznikly usazováním na dně moře (pískovec, vápenec…)
- vyvřelé – z lávy
- výlevné (vylejí se na povrch)
- hlubiné (utuhniu pod povrchem) – např. žula
- přeměněné – z vysokých teplot a tlaku se mění na jiné horniny)
Nerostné suroviny
- Černé uhlí- Ostravsko-karvinská pánev, Plzeňská, Kladenská pánev, Frýdecko-místecko
- 1989- redukce těžby
- Jen Ostravsko a Frýdecko
- Hnědé uhlí- Podrkrušnohorské pánve (Mostecká, Sokolovská)
- ČR patří mezi 7 největších těžařů
- Po r. 1989 také redukce
- Lignit- Dolnomoravský úval (Hodonín, Mikulčice), méně kvalitní hnědé uhlí
- Ropa, zemní plyn- vysoce kvalitní, ale malé množství
- Dolnomoravský úval
- Rudy- minulost, od r. 1992 se netěží (jen uranová)
- Stříbro, zlato, měď, uran
- Příbramsko, Šumava, Krušné hory
- Stavební suroviny
- Vápence- Český a Moravský kras
- Žula- Posázaví, Třebíčsko
- Sklářské písky- sev. Čechy
- Kaolin- Karlovarsko, Znojemsko
- 1989- redukce těžby
Podnebí
- Mírný pás severní polokoule, střídání 4 ročních období
- Vzduchové hmoty od Atlantského oceánu – převládající větry
- Přechod mezi přímořským a kontinentálním podnebím
- faktory, které ovlivňují naše podnebí –
- nadmořská výška
- západní proudění
- stálé tlakové útvary nad Evropou – Azorská, Sibiřská tlaková výše, Islandská, Íránská níže (výše – jasno, bez oblačnosti, méně srážek ; níže – srážky – trvalé souvislé, oblačnost)
- ČR leží na polární frontě -> velká proměnlivost počasí (fronta – hranice mezi teplým a studeným vzduchem) – nestálé tlakové výše a níže
- Rozložení teplot vzduchu také ovlivněno členitostí reliéfu
- Průměrné roční teploty – od 0,2 °C do 9,5 °C
- Nejteplejší – červenec (průměrně až do 20 °C v nížinách), nejchladnější – leden
- srážky – průměrně – 700mm (nejdešťivější – konec jara, léto)
- Minimální roční úhrn srážek – Žatecko (410 mm) – závětří Krušných hor
- Nejvíce srážek – Jizerské hory (1700 mm)
- Nejsušší – Žatecko, Lounsko, Kladensko,…
- Nejdeštivější – Beskydy, Jizerské hory, Krkonoše, Šumava
- Příbram – ve srážkovém stínu Brd
- 3 základní klimatické oblasti:
- Chladné oblasti (modré odstíny): hornatiny – Novohradské hory, Šumava, Český les, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Moravskoslezské Beskydy, Žďárské vrchy, aj.
- Mírně teplé oblasti (zelené a žluté odstíny): vrchoviny až pahorkatiny – převážná část území ČR.
- Teplé oblasti (červené odstíny): nížiny – Polabí, dolní Povltaví a dolní Poohří, Hornomoravský úval, Dolnomoravský úval a Dyjsko-svratecký úval.
Vodstvo
- Hlavní evropské rozvodí
- Většinou dolní toky řek
- Nejvíce vody mají řeky na jaře při tání sněhu
- Bohatá na vodní zdroje: řeky, podzemní vody, srážky, tání sněhu
- 3 úmoří
- Severní moře- Labe- 66%
- Černé moře- Morava- 24%
- Baltské moře- Odra- 10%
- Toky jsou závislé na množství srážek- během roku se mění vodnatost
- Povodně – srpen 2002 (Vltava, Labe), jaro 2006 (Labe, přítoky Vltavy, Morava)
- Hustá říční síť
- Největší plocha povodí- Labe
- Nejdelší řeka na území ČR- Vltava
Prameny
Labe – pramení v Krkonoších, Alpská louka
Vltava – Šumava, pod Černou horou
Morava – Králický Sněžník, Jeseníky
Jezera
největší jsou ledovcového původu na Šumavě
největší – ČERNÉ
další – Čertovo, Prášilské, Laka …
krasová jezírka v Macoše
rašelinová jezera – na Šumavě (Tříjezerní slať), Jeseníky
Podzemní voda
– hlavně Česká křídová tabule
často mineralizované – minerální prameny
- Teplé
- Chladné
- horké – vřídla – Doupovské hory, Karlovy vary (nejteplejší vřídlo)
Rybníky
uměle vytvořené
v ČR dlouhá tradice
nejvíce v Českobudějovické a Třeboňské pánvi – Rožmberk, Bezdrev, Svět, Dvořiště
byly propojovány kanály – Schwarcenberský kanál, Stará a Nová řeka na Lužnici
slouží k rekreaci, lovu ryb
Přehradní nádrže
účely proč se staví přehrady
– ochranný – proti povodním – Slezká Harta na Opavě..
– hydroenergetický – nejčastější – pro výrobu energie – kaskáda nádrží na Vltavě – Lipno, Hněvkovice, Orlík, Kamík, Slapy, Štěhovice
– závlahový – pro zemědělství – Nové Mlýny na Dyji
– vodárenský – zásoba pitné vody – Švihov na Sázavě – pitná voda pro Prahu
největší plochou – Lipno
nejobjemnější – Orlik
Příbram
Pitná voda pro pb – rybníky v Brdech – Pilský..
– záložní zdroj – Vltava
– pb je úmoří Severního moře
Ochrana přírody
- Národní parky (NP)- KRNAP, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko
- chráněné krajinné oblasti (CHKO)- celkem 25- Beskydy, Bílé Karpaty, Český ráj… – vyhlašují se nařízením vlády
- přírodní rezervace – Prachovské skály, Údolí Dyje, Žehuňský rybník
- Přírodní památky (PP) – Boubínský prales, Žofínský prales – vyhlašuje UNESCO
Životní prostředí
- znečištěné ovzduší, vody, poškození lesních porostů
- po roce 1990 – nápravná opatření – odsíření tepelných elektráren, budování čistíren odpadních vod… → postupné zlepšování
Čistota ovzduší
- v 70.-80. Letech 20. Století- znečistění hlavně oxidem siřičitým → osdíření tepelných el.
- Dnes hlavná znečišťující látky – oxidy dusíku (rozboj automobilové dopravy)
Ekonomická charakteristika
- Vyspělý stát- mezi 30 nej
- Největší zahraniční obchodní partner- Německo
- 2004- vstup do EU
- Tržní ekonomika (po roce 1989 – dříve centrální plánování)
- Průmysl
- Tradiční- textilní, potravinářský, strojírenský
- Za totality hlavně těžký průmysl
- Zahraniční investoři- elektrotechnický a automobilový průmysl
- Energetický průmysl- 66% tepelné elektrárny (Sokolovsko, Chomutovsko, Ostravsko), 30% jaderné (Dukovany, Temelín), 3,7% hydroelektrárny (vltavská kaskáda)
- Hutnictví železa (Ostrava, Vítkovice, Třinec) a neželezných kovů (Děčín, Příbram)
- Strojírenství- Středočeský a Plzeňský kraj – největší a nejvýznamnější odvětví
- Sklo a keramika- Moser KV, sklárny Bohemia a Nižbor
DOPRAVNÍ STROJÍRENSTVÍ – automobilový průmysl – Škoda Mladá Boleslav, Tatra Kopřivnice, Liaz Jablonec, autobusy Vysoké Mýto, výroba tramvají, lokomotivy v Plzni, železniční vagóny ve Studénce, trolejbusy v Ostrově nad Ohří …
TĚŽĚBNÍ PRŮMYSL – základem je těžba černého uhlí – dnes klesající tendence (ostravsko)
- Těžba hnědého uhlí (s. čechy)
- Ropa a zemní plyn – (Djysko-svratecký úval) + ropovod z Ruska – Družba – pokračuje do Německa a do Francie
- Další těžba: kaolin (Plzeňsko) , vápence (v krasech – Moravský kras – Ostrava, Brno – Český kras –Berounsko), sklářské písky (Máchovo jezero → sklárny) , stavební kámen, jíly, uran (Nové město na Moravě, dříve Příbram) …
ELEKTRÁTENSTVÍ – 60 % el. energie – tepelné elektrárny – Krušné hory(těžba uhlí) , Labe (uhlí dováženo po vodě), Ostrava (velká spotřeba energie)
- Jaderné elektrárny – Temelín, Dukovany
- Vodní elektrárny – doplňkové – Vltavská kaskáda (8 elektráren)
- Věterné el. – Krušné hory
- Biomasa
- Chemický- Kralupy, Paramo- Pardubice, Zentiva- Praha
- Dřevozpracující, nábytkářský
- Textilní- OP Prostějov
- Potravinářský- pivo
- Zemědělství
- Celkem 54% zem. půda, z toho 72% orná, 22% pastviny, 6% chmelnice, vinice
- Rostlinná výroba- hlavní
- Obiloviny- pšenice, ječmen (Haná), žito, oves, kukuřice
- Brambory- Českomoravská vrchovina
- Cukrová řepa- Haná
- Chmel- Žatecko
- Řepka olejná- nejdůležitější olejovina v ČR
- Vinná réva- J Morava
- Živočišná výroba- snižuje se kvůli levnějším dovezeným výrobkům
- Skot- skoro všude, hlavně východní Čechy, Českomoravská vrchovina
- Ovce- Beskydy
- Ryby- Jižní Čechy
- Prasata, drůbež
- Doprava
- Hustá síť, ale nedostatky vkvalitě
- Dlouhá železnice- 9500 km
- Silniční- modernizuje se dálniční síť, okruhy velkých měst
- Potrubní- ropa a zemní plyn z Ruska- Družba
- Ingolstadt- z Německa, od r. 1996
- Vodní- Řeky splavné jen zčásti – přeprava hnědého uhlí
- Potrubní- ropa a zemní plyn z Ruska- Družba
- Služby
- Asi 60% obyvatel
- Hlavně peněžní služby, obchod
- Cestovní ruch- ročně přes 20 mil. návštěvníků
- Nejvíce- Němci, Poláci, Nizozemci
- Dominantní region- Praha a památky v okolí- Kutná Hora, Karlštejn
- 40% návštěvníků