Brazílie

Ohromná země,která skrývá velké bohatství,je zároveň jedním z největších světových dlužníků.
Pohádkové Rio de Janeiro s karnevalem,
pláží Copacabana a horou, která připomíná
homoli cukru. Nekonečné deštné lesy v Amazonské nížině, nové futuristické hlavní město uprostřed ničeho,pusté pouště,svěží
savany,divoká pohoří. Nesmírné nerostné bohatství a
množství kávy.To všechno se najde v Brazilii, zemi se 158 miliony obyvatel, z nichž polovina je mladší 25 let.

Brazílie má úžasné přírodní bohatství, ale málo peněz. Patří k největším světovým dlužníkům-v roce 1996
dosahoval deficit zahraničního obchodu 5,54 mld. dolarů –
a podle prognóz by měl dále narůstat.Program hospodářských reforem, zahájený v roce 1991 tehdejším ministrem financí
a dnešním prezidentem H.Cardosem, začíná
přinášet první plody.
Ačkoliv Brazílie těžce přežívá, bojuje a hledá svou naději, její etnicky nepředstavitelně smíšení obyvatelé se nepřestávají
zajímat o zábavu, fotbal a automobily.-
Fotbalové stadiony země pojmou 4 miliony diváků a nejznámější brazilský fotbalista Pelé je stále nesmírně populární.-
Brazílie se pyšní tím, že se stala čtyřikrát fotbalovým mistrem světa –
a vychovala tři automobilové mistry světa: Emersona
Fittipaldiho,Nelsona Piqeta a Ayrtona Sennu.–
Brazilci také patři k největším spotřebitelům alkoholu na světě-když totiž na začátku70.let podražila ropa, začali stavět automobily
na líh, získávaný z rozlehlých plantáží cukrové třtiny.Vzdálenosti v této ohromné zemi jsou úctyhodné. Od severu k jihu měří
4 320 km, od východu na západ o něco více. Pobřeží je 7 400 km dlouhé , splavné toky dosahují délky 43 000 km.
Brazílie je pátou největší zemí světa, prostírá se té-
měř na polovině jihoamerického kontinentu a její rozloha se rovná 8 511 965 km . Brazílie vděčí za svou velikost faktu, že ji „objevili „ Portugalci a ne Španělé. Když byla v roce 1494 Jižní Amerika rozdělena mezi Španělsko a Portugalsko,
rozčlenilo Španělsko svůj podíl na menší provincie, které se později staly nezávislými státy. –
Portugalsko s kolonizací Brazílie až do 16. století váhalo.
Později uplatňovalo přímou koloniální nadvládu
a tak se navzdory vnitřním rozmíškám Brazílie
konstituovala jako jediný portugalsky mluvící stát.
Hluboká propast dělí bohatou menšinu od velmi chudé většiny.
Ale v době karnevalu se jak bohatí, tak chudí
vrhají do víru zábavy a zapomínají na všední
dny. Karneval se slaví v mnoha římskokatolických zemích, ale nikde tak jako v Riu. Rio de Janeiro, aglomerace s více než 9 miliony
obyvatel, zaujímá nádhernou polohu–– táhne se ve 20 km dlouhém pásu mezi zelenými horami a modrým mořem.
Návštěvníci, kteří přijíždějí do krásného přístavu, se nechají snadno přesvědčit, že„Bůh stvořil svět za šest dní a sedmý den stvořil Rio
, jak hrdě tvrdí místní obyvatelé. –
A gigantická socha Krista nad městem jako by to potvrzovala.
Rio je bývalé hlavní město a dnes po Sao Paulu druhé největší město na východním pobřeží.
Leží asi na poloviční cestě mezi městem Salvador
na severu a Pórto Alegre na jihu.
V celém tomto úseku krajina od moře prudce stoupá,takže
pobřežní pás je v průměru jen 100 m široký. Pobřežní sráz leží v průměrné nadmořské výšce 790 m , zatímco hory ve vnitrozemí
dosahují 2 130 m n. m.
I když pobřežní pás zaujímá jen 7,7 % brazilského území, žije zde 30 % obyvatel země. Je to výsledek historického vývoje
i přírodních poměrů :první portugalští osadníci přistáli právě zde a hned začali obdělávat úrodnou půdu při pobřeží.
Původně pokrýval tento přímořský region tropický prales, ale velká část byla během staletí vymýcena a oblast se dnes stala
hospodářským a politickým srdcem Brazílie
.Tvoří jednu z pěti velkých přírodních oblastí země a zahrnuje
východní části států Minas Gerais, Espirito Santo,
Rio de Janeiro a Sao Paulo, dva poslední s hlavními městy stejných jmen.Více než polovinu brazilského území zaujímá Brazilská vysočina. Je to východ a jih státu a její celková plocha činí
asi 5 milionů km . Leží mezi Amazonskou a Laplatskou nížinou
a spolu s Guyanskou vysočinou na severu je vyzdviženou
součástí prastarého Brazilského štítu.Představuje soustavu
zvlněných pahorkatin a náhorních plošin s průměrnými výškami 1000 – 1500 m . Nejvyšší štít vysočiny Bandeira/2890m/
leží poblíž atlantického pobřeží. Ovšem nejvyšší horou
Brazilie je Neblina-3014 m ,v Guyanské vysočině
u severních hranic s Venezuelou.
Nejrozlehlejší brazilskou oblastí je 5 300 000 km rozsáhlá Amazonská nížina pokrývající třetinu území země
na severu a na západě. Rozsáhlá nížina je pokryta deštným lesem
a odvodňována 6 570 km dlouhou Amazonkou a jejími
přítoky jako Xingu a Negro. Ne bezdůvodně se lesu říká „inferno verde“ /zelené peklo/: průměrná teplota se celoročně
pohybuje kolem 27 °C, je doprovázena vyčerpávající vlhkostí
vzduchu a a více než 3 000 mm ročních srážek.
Vybudování transamazonské dálnice a mnoha nových silnic
a železničních tratí má umožnit rozvoj oblasti.
Velké plochy lesa byly vymýceny ve prospěch pěstování zemědělských plodin a chovu skotu, protože Brazílie
se snaží vylepšit svou zemědělskou produkci a podnítit
rolníky z beznadějně chudého severovýchodu k přestěhování do vy –
mýcených oblastí.Mezitím však velký kapitál skoupil valnou část půdy a tu pak rozdělil na obrovské ranče,takže
přistěhovalci ze severovýchodu se stávají námezdními dělníky –
a vymění pouze jednu bídu za druhou.
Více než 8 % brazilského deštého lesa / 404 000 km /
již bylo zničeno.
Tato praxe mýcení pralesa má nedozírné následky jak pro ekologii, tak pro zemědělství.Zdá se, že bujný deštný les roste na úrodné půdě, ale není tomu tak.
Les žije z vlastních odumřelých organických zbytků, jeho vykácení zanechává půdu bez humusu a ta se po dvou nebo
třech letech stává neúrodnou. Amazonští indiáni jsou etnickou skupinou, kterou hospodářský rozvoj Amazonie ovlivňuje nejhůře
– stali se obětí zlatokopů všeho druhu. Vykořeněné
domorodce, některé dosud zvyklé na život doby kamenné, pohltila dravá společnost.– Tento bolestný proces je trnem v oku
ochráncům tradičního indiánského života a odpůrcům
ekologických změn v samotném lese.
V době příchodu Portugalců byl v Brazilii více než milion Indiánů. Mnoho jich bylo zabito či odvlečeno do otroctví,
jiní podlehli zavlečeným evropským nemocím, proti nimž nebyli imunní/chřipce,spalničkám,neštovicím/.
Dokonce i v tomto století byli násilím nuceni sklízet přírodní
kaučuk a zabíjeni, když už nebyli práce schopní.
Chudá severovýchodní oblast zahrnuje rozsáhlé uzemí polopouště
pokryté trnitým křovím zvaným „caatinga“.V těchto oblastech téměř neprší, ale v úzkém pobřežním pásu spadne dostatek srážek,
takže tam rostou opadavé i stále zelené stromy.
Čtvrtou oblastí země je jižní náhorní plošina ve státech Paraná, Santa Catarina a Rio Grande do Sul na hranicích s Uruguají.
Na severu pokrývají hornatou krajinu jehličnaté i listnaté lesy,
na jihu jsou travnaté louky podobné argentinským pampám. –
Je to úrodná země gaučů s dobytčími ranči na západě a rozlehlými kávovými plantážemi na severu a severovýchodě.
Konečně je zde západní centrální oblast,kde další rozlehlou plošinu
pokrývá travnatá pampa s osamocenými stromy a kde se nacházejí dobytkářské státy Mato Grosso, Mat Grosso Do Sul a Goiás.
Právě v odlehlé divočině státu Goiás se prezident J.Kubitschek
rozhodl vybudovat město snů Brasilii, která se v roce 1960 –
stala hlavním městem země místo Ria.
I přes chatrče ve svém okolí, je Brasilia se svými 1,8 milionu obyvatel poměrně malým městem ve srovnání s největším městem
městem země Sao Paulem. Sao Paulo je jedním z nejrychleji rostoucích měst na světě a zároveň jedním z nejmocnějších
finančních center. K jeho 18 milionům obyvatel přibývá
ročně dalších150 000.
Tvrdým kosmopolitním a podnikavým Paulistánům / jak se říká
obyvatelům Sao Paula / se líbí jak shon a možnosti vypracovat se, tak příjemné podnebí a snadný přístup k plážím a přístavu
Santos. Sao Paulo je v očích Jižní Ameriky městem činu –
na hony vzdálené malé misionářské osadě, kterou zde
v roce 1554 založili jezuité, i když byla postavena replika jejich původního kostela.Celý okolní kraj je známý jako zemědělský zlatý důl. V úrodné červené půdě se výtečně daří kávě.
Před sto lety se Sao Paulo začalo bouřlivě rozvíjet díky
bohatství získanému z kávy, které posloužilo také
budování dalších průmyslových odvětví.
Z Evropy přicházelo mnoho přistěhovalců, kteří s sebou přinášeli zručnost a podnikavost.Dnes se v samotném městě nachází 40 % ekonomického potenciálu země.
Stát Sao Paulo
/ 247 898 km a 33 milionů obyvatel / zajišťuje
65 % průmyslové výroby, 62 % produkce cukru, 50 % bavlny, 33 % kávy a 90 % motorových vozidel.
Brazilská vláda musí čelit mnoha problémům, třebaže z
Hospodářského hlediska má země bohaté zdroje nerostných
surovin. Ačkoliv již poskytla pohádkové bohatství, byla to jen nepatrná část jejich takřka nevyčerpatelných přírodních zdrojů.
Prvním exportním artiklem bylo červené dřevo, zvané „paubrasil“, které se v 16. století používalo k barvení a podle kterého
získala země své jméno. Potom Portugalci přivezli z Madeiry cukrovou třtinu. V následujícím století bylo v Minas
Gerais objeveno zlato, stříbro a mnoho druhů drahokamů. Ale až na konci 19. století nalezla Brazílie svůj největší poklad,
kávu, i když rostlina byla přivezena do země již roku 1727.
Brazílie zůstává největším světovým producentem kávy.
S rozvojem automobilového průmyslu v letech 1880- 1920 rychle rostla poptávka po kaučuku – kaučukovník roste divoce
v Amazonské nížině. Poté, co jeden Angličan propašoval semena
kaučukovníku do Malajsie, byl brazilský kaučukový monopol narušen.
Brazilská vláda se snaží rozvíjet i jiná odvětví průmyslu a zemědělství. Velké energetické projekty mají za cíl dodat nutnou
energii. Na severovýchodě byla po osmi letech v lednu 1985 dokončena přehrada Tucuruí, jejíž výstavba stála 4,6
miliardy USD. V roce 1989 dodávala její hydroelektrárna 8000 MW a byla v té době čtvrtou největší na světě.
Další rozvojovou oblastí je Carajás s největším ne-
rostným bohatstvím v Brazílii : je zde jedno z největších světových ložisek rud železa a dále velká ložiska bauxitu,rud zlata,
niklu,mědi a manganu. V roce 1996 oznámila brazilská vláda, že v této oblasti byl otevřen největší latinskoamerický zlatý důl.
Rozsáhlá podnikatelská činnost v Amazonské nížině přinesla nový život do podivuhodného města Manaus.
Na začátku století za plného kaučukového boomu
bylo město proslulé jako „Paříž tropů“ .
Vybrané obecenstvo v ohromné opeře házelo na scénu diamanty,
když chtělo ocenit výkon operních hvězd tehdejší doby.
Dostat se do města nebylo jednoduché –nachází se hluboko v džungli v dnešním státě Amazonas a jedinou přístupovou cestou
tehdy byla řeka Amazonka a její přítok Negro.Město je vzdáleno
1450 km od pobřeží Atlantiku. Donedávna byla
do Manausu jediná další cesta letadlem, ale dnes již dokončená dálnice ho připojila k brazilské silniční síti.
Po Amazonce a Negru se mohou plavit zaoceánské lodi, které v tomto bezcelním přístavu nakládají produkty v celé oblasti
horní Amazonky- stále ještě kaučuk , růžové i jiné dřevo, hovězí
maso a usně,jutu a v poslední době i ropu. Rozvíjí se
turistický ruch: návštěvníci obdivují botanickou a zoologickou zahradu a přírodní park v džungli.-
Počet obyvatel dosahuje 1 milion a průměrná teplota 27 C.
Protože město Manaus leží na řece Negro, je protkáno vodními kanály a malými můstky.
Patrně nejvýznamnější událostí pro dnešní Manaus bylo objevení ložisek ropy v oblasti Amazonie.
I když Brazílie má takřka všechno, vlastní ropa jí stačí k po –
krytí pouze jedné pětiny spotřeby, a proto se velká pozornost věnuje alternativním palivům. –
Zemi chybí rovněž uhlí a zemní plyn. Ropa však byla vždy
největším problémem,i přes nedávný objev nalezišť
,kupuje většinu ropy z Blízkého východu.-
Po prudkém vzrůstu cen na počátku 70. let v důsledku arabsko-izraelského konfliktu se zpomalil rozvoj těžkého průmyslu
a pozornost se obrátila na lehký průmysl a zemědělství.–
Velké hydroenergetické projekty mají za cíl energetickou soběstačnost země, která se stále více zajímá i o jadernou energii
– od roku 1983 bylo otevřeno několik jaderných elektráren.–
Brazílie má bohatá ložiska uranu thoria. Stále pokračuje
hledání nových ložisek ropy a uhlí.
I přes velký přesun venkovského obyvatelstva do měst ,ještě dnes 20 % ekonomicky činných obyvatel pracuje v zemědělství,
lesnictví a rybářství. Podle posledních statistik je pětina Brazilců negramotná a 2 miliony dětí mezi 7. a 14 rokem
nemají kam chodit do školy. I když v okolí škola je, jen 60 % dětí do ní chodí dostatečně dlouho, aby se naučily číst a psát.
Podle Vatikánu je Brazílie největším katolickým státem na světě. Velká většina Brazilců nosí vedle kříže i talisman
a vyznává africké bohy zároveň s Bohem křesťanským.
B R A Z Í L I E V P Ř E H L E D U
Oficiální název :Brazilská federativní republika

Rozloha v km : 8 511 965

Počet obyvatel : 158 000 000

Hustota zalidnění na km : 18,6 obyv.

Hlavní město : Brasilia

Politický systém : federativní republika

Měna : 1 real = 100 centavů

Jazyk : portugalština

Náboženství : křesťané /88 % římští katolíci, 6 % protestanti/ , vúdú

Podnebí : převážně tropické a subtropické, i když chladnější na jižním pobřeží a v horách,
Průměrná teplota v Rio de Janeiru od 20 °C v červenci do 26° C v únoru

Využití půdy : lesy 67 %, pastviny 19 %, orná půda 8 %, ostatní 6 %.

Hlavní zemědělské produkty a těžené suroviny : obilí,maniok,sojové boby, cukr,pomeranče,kakao,káva,rýže,bavlna,tabák,banány,kaučuk,dřevo,
ryby, rudy železa,manganu,chromu,niklu,cínu,zinku,
zlata,stříbra,titanu,wolframu,bauxit,azbest, surová ropa,zemní plyn,
uhlí,tuha,diamanty,fosfáty,sůl,krystalický křemen,berylium
Hlavní hospodářské odvětví : zemědělství,hornictví,železářství a ocelářství,zpracování ropy, těžba minerálů,chemický průmysl,
výroba papíru a motor.vozidel,strojírenství,potravinářský a lehký
průmysl,zpracování kaučuku,výroba hnojiv

Vývoz : cukr,káva,sojové boby,hovězí maso,kovové a nekovové rudy,tvrdé dřevo,strojírenské a chemické výrobky

Roční příjem na hlavu / v USD/ : 3 768

Nárůst obyvatel – v tis. za rok : 15

Průměrná délka života : muži 62, ženy 68 let