Balkánské státy – Rumunsko, Bulharsko, Albánie a státy bývalé Jugoslávie
Rumunsko má 22 700 000 obyvatel, žijí na území o rozloze 237 500 km2. 89,5% obyvatelstva tvoří Rumuni, 7% Maďaři, Němci 0,4%. Většina obyvatel se hlásí k pravoslavné církvi (87% rumunští pravoslavní a 3,5% řečtí pravoslavní). Úředním jazykem je rumunština. Hlavní město je Bukurešť, další velká města jsou Braşov, Constanţa, Timişoara, Cluj ? Napoca, Galaţi, Craiova. Měna: 1 leu. Rumunsko je pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem.
Rumunsko řeší obrovské problémy. Byly zrušeny státní dotace a liberalizovány ceny. Privatizují se všechny státní podniky, výjimkou energetiky, výroby vody a tepla. Důsledkem je vysoká inflace a nezaměstnanost. Životní úroveň patří k nejnižším v Evropě. V zemědělství je stále zaměstnáno více jak 1/4 obyvatel a je základem rumunského hospodářství. Převažuje rostlinná výroba s významnou produkcí kukuřice (na 2. místě v Evropě) a zeleniny (rajčata), dále pak ječmen, cukrová řepa brambory, slunečnice a také ovoce (hlavně vinná réva, jablka a švestky). V horských oblastech dominuje chov ovcí, v nížinách chov prasat a drůbeže. Donedávna byl důležitý mořský rybolov. Přes dostatečné množství fosilních paliv ? ropa (okolí Ploieşti a Piteşti), zemní plyn (Transylvánie) i uhlí, musí se část paliv a většina surovin pro průmysl dovážet. Těží se sůl, bauxit, pyrit, olovo a stříbro. Důležitá je petrochemie, výroba hnojiv a produkce cementu. Dalšími odvětvími jsou strojírenství a potravinářství. Průmyslová činnost značně poškodila životní prostředí včetně Dunaje. Pro nedostatečné služby je Rumunsko vyjma pobřeží velice málo turisticky využíváno.
Bulharská republika má 8 450 000 obyvatel a rozlohu 110 994 km2. 85,5% obyvatelstva tvoří Bulhaři a 10% Turci. Více jak polovina (60%) obyvatel je bez vyznání, 30% pravoslavní, 7% muslimů. Úředním jazykem je bulharština. Hlavní město je Sofija, další velká města jsou: Plovdiv, Varna, Burgas. Měna: 1 lev. Bulharsko je pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem.
Přechod k svobodnému trhu se uskutečňuje především cestou přetváření státních podniků v nezávislé společnosti. Bulharské zemědělství prodělalo hluboký pokles pracujících (nyní 12 ? 13%), hodnota produkce je významná. Dominuje rostlinná výroba a především produkce pšenice, dále to jsou: kukuřice, ječmen, zelenina (rajčata, vinná réva, ovoce (broskve, meruňky), tabák a slunečnice. Proslulá je výroba růžového oleje. Chovají se ovce, vepři a skot. Průmysl: Těží se měď, olovo, zinek, mangan, molybden a stříbro. Z paliv se ve větším množství těží pouze hnědé uhlí. Průmyslová výroba prudce poklesla. Nejdůležitějšími odvětvími byly hutnictví železa a barevná metalurgie. Nyní vzrůstá význam potravinářství a lehkého průmyslu. Dříve významný cestovní ruch na černomořském pobřeží upadl.
Albánská republika má 3 415 000 obyvatel, žijících na ploše 28 748 km2. 98% obyvatel tvoří Albánci, 1,8% Řekové. 70% je bez vyznání, 21% muslimů a 8% křesťanů. Úředním jazykem je albánština. Hlavní město je Tirana, další velká města jsou Elbasan, Durrës, Vlorë. Albánie je pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem.
Albánie je nejzaostalejší zemí Evropy. V zemědělství je zaměstnána téměř polovina obyvatel, v zemi je obrovská nezaměstnanost. Pěstuje se kukuřice, pšenice, cukrovka, zelenina, víno, tabák a olivy. Chovají se ovce, kozy a skot, důležitý je rybolov. Bohaté rudy poskytují chrom, nikl, měď, ropu, uhlí a asfalt. Slabý průmysl tvoří rafinerie, hutě, chemičky, potravinářské a textilní závody. Vynikající perspektivu má cestovní ruch.
Státy bývalé Jugoslávie
Jugoslávská svazová republika je federací dvou republik ? Srbska a Černé hory. Má 10 760 000 obyvatel a rozloha je 102 173 km2. 62,5% obyvatelstva tvoří Srbové, 17,5% Albánci, 5% Černohorci, 3% Maďaři, 1% Chorvati, 3% ?Jugoslávci?. 60% srbských pravoslavných, 15% muslimů, 20% ostatních. Úředním jazykem je srbochorvatština. Hlavní město je Bělehrad. Jugoslávie je pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem. Měna je 1 jugoslávský nový dinár.
Srbsko je převážně hornaté. Na jihozápadě při hranicích s Kosovem dosahuje pokoří Kopaonik výšek 2000 m. n. m.. Na území se rozprostírá Panonská nížina. Podnebí Srbska je mírně kontinentální. Ekonomika je mírně v troskách. Narostle inflace a je tu velká nezaměstnanost. Panonská nížina bývala obilnicí Jugoslávie. Téměř 1/3 obyvatelstva je zaměstnána v zemědělství. Produkuje se především kukuřice, pšenice, vinná réva, zelenina, ovoce (švestky), slunečnice, tabák, cukrová řepa a krmiva pro chov prasat. Chová se skot, ovce a drůbež. Země má značné zásoby hnědého uhlí. Těží se i malé množství ropy a zemního plynu. Dále se těží bauxit, rudy mědi, olova, zinku, chromu, stříbra. Základem průmyslu byla černá a barevná metalurgie. Strojírenství bylo orientováno na výrobu automobilů, traktorů a zemědělských strojů. Významná je produkce těžké chemie a petrochemie, umělých hnojiv a spotřební elektroniky (Bělehrad).
Černá Hora, většinu území zaujímají vápencová pohoří a krasové sníženiny. Tlakové rozdíly mezi mořem a horami jsou příčinou pestrého klimatu. Hospodářství v rámci bývalé Jugoslávie patřilo k nejzaostalejším. V zemi jsou ložiska bauxitu. Rozvinulo se hutnictví barevných kovů, stavba lodí a zpracování dřeva. Přesto je Černá Hora převážně zemědělskou zemí. Převládá chov ovcí, koz a prasat. Pěstují se obilniny, zelenina, ovoce a tabák. Významný byl turistický ruch na jadranském pobřeží, dokud ho nepřerušila válka.
Slovinsko má 1 950 000 obyvatel a rozlohu 20 251 km2. 88% tvoří Slovinci, 3% Chorvaté, 2% Srbové, ostatní 7%. 75% obyvatelstva jsou římští katolíci. Úředním jazykem je slovinština. Hlavní město je Ljubljana, další velká města jsou Maribor, Kranj, Ptuj a Celje. Slovinsko je pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem. Měna je 1 slovinský tolar.
Slovinsko bylo před rozpadem Jugoslávie její nejvyspělejší republikou. Občanská válka těžce postihla slovinskou ekonomiku. Poklesl turistický ruch, v důsledku toho se zvýšila závislost na průmyslu a částečně i na zemědělství. Zemědělství se orientuje na chov prasat a skotu. Důležitá je produkce brambor, kukuřice, pšenice, cukrovky a ovoce. Těží se hnědé uhlí a lignit, olovnato ? zinková ruda a rtuť. Největší podnik představuje montáž automobilů Renault. Vyrábí se hliník, cement, elektrospotřebiče (ledničky, teflony), papír, kyselina sírová, prací prostředky, sportovní zboží (Elan), textil a boty.
Chorvatská republika má 4 505 000 obyvatel a rozloha činí 56 638 km2. 79% obyvatel tvoří Chorvaté, 12% Srbové. 76,5% jsou římští katolíci, 11% pravoslavní. Úředním jazykem je srbochorvatština. Hlavní město je Záhřeb, další velká města jsou Rijeka, Split, Osijek a Zadar. Chorvatsko je pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem. Měna je 1 kuna.
Občanská válka přerušila čilý turistický ruch, který byl nejdůležitějším chorvatským příjmem. Od roku 1993 se turistický ruch opět rozvíjí. V úrodných nížinách se pěstuje kukuřice, pšenice, cukrovka, olivy, fíky a další ovoce. Chovají se především vepři a drůbež. Těží se bauxit, vápenec, ropa, ale také zemní plyn. Průmysl zahrnuje výrobu oceli, dříve také lodí, lokomotiv (Záhřeb) a traktorů. Důležitá je petrochemie, výroba umělých hnojiv a léků, textilní a potravinářská produkce.
Bosna a Hercegovina má 3 525 000 obyvatel a rozloha je 51 125 km2. 49,2% jsou Muslimové, 31,3 Srbové, 17,3 Chorvati. 40%jsou muslimové, 31% srbští pravoslavní, 15% katolíci, 4% protestanti. Úředním jazykem je srbochorvatština. Hlavní město je Sarajevo, další velká města jsou Banja Luka, Zenica a Tuzla. Státní zřízení: přechodná vláda (trvá válečný stav), původně je to pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem. Měna je 1 dinár.
Ekonomika země je rozvrácená a obyvatelstvo je odkázáno na humanitární pomoc. Zemědělství využívá především úrodnou půdu na severu země. Pěstuje se kukuřice a pšenice. Další plodiny jsou brambory, ovoce (hrušky a švestky), vinná réva, tabák, olivy. Důležitý je chov ovcí a skotu. Má velké zásoby dřeva. Země má značné nerostné bohatství. Nejdůležitějším odvětvím průmyslu bylo hutnictví železa a barevných kovů, zpracování dřeva a výroba celulózy, výroba cementu, chemikálií, ale i spotřební elektroniky v Sarajevu.
Makedonie má 2 145 000 obyvatel a rozlohu 25 713 km2. 64,4% obyvatelstva tvoří Makedonci, 21% Albánci, 4,8% Turci, 2,7% Rumuni, 2,2% Srbové. 60% pravoslavných 20% muslimů, 15% ostatních křesťanů. Úředním jazykem je makedonština. Hlavní město je Skopje, další velká města jsou Bitola, Kumanovo a Tetovo. Je to pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem. Měna je 1 dinár.
V bývalé Jugoslávii představovala Makedonie nejzaostalejší republiku. V zemědělství pracuje více než polovina práce schopného obyvatelstva. Pouze 15% rozlohy země tvoří orné půdy. Produkuje se zde pšenice, víno, kukuřice, ječmen, brambory, tabák, slunečnice a ovoce (švestky, broskve a meruňky). Chovají se hlavně ovce. Důležitá je těžba dřeva. Těží se rudy mědi, chromu, olova, zinku, železa, kaolín a stavební materiály. Průmysl představuje hutnictví železa a barevných kovů, strojírenství, výroba cementu, bavlněných tkanin, keramiky a zpracování tabáku.