AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

nejmenší a nejméně osídlený kontinent
– původní obyvatelé – Austrálci; zlomek dnešního obyvatelstva
– vzhledem ke své vzdálenosti byla objevena až v 17. století
– prvně využívána jako britská trestanecká osada, což vedlo k vzniku kolonií a jednotného státního celku na počátku 20. století – FEDERATIVNÍ AUSTRALSKÝ SVAZ
– hodně imigrantů
– 17 mil. obyvatel; 90% žije ve městech
– nevíce obyvatel žije na JV, J a JZ pobřeží a v jádrové oblasti mezi Sydney a Melbourne
– vnitrozemí málo osídleno
– jedna z hospodářsky nejvyspělejších zemí
– vysoká životní úroveň
– rozvinutá tržní ekonomika ( národní dělba práce; vývoz surovin a zemědělských produktů, hl. do Japonska)
– ner. bohatství:
· obrovské, ale jen z části využito
· největší vývozce bauxitu, žel. rudy a polymetalických rud
· černé uhlí

– zemědělství:

· velký podíl na exportu
· omezené přírodní podmínky – lze obdělat je 1/10 půdy
· extenzivní pastevectví a rolnictví
· ovce a skot na velkých farmách
· svět. vývozce vlny, hovězího masa a pšenice
· rybolov, lov korýšů

– hl. m. CANBERRA
– největší město – SYDNEY
– hospodářsky nejvyspělejší státy: Jižní Wales a Victoria
– pouště a polopouště; stepi – nejsušší kontinent
– ½ území nemá odtok k moři
– řeky DARLING a MURRAY
– pouště: VELKÁ PÍSEČNÁ POUŠˇT, TANAMI, GIBSONOVA, VELKÁ VIKTORIINA POUŠˇT
– jezera: EYROVO, TORRENSOVO, EVERDARDOVO a GAIRDNER

NOVÝ ZÉLAND

– jedna z ekonomicky nejvyspělejších zemí světa
– patří k Oceánii
– dva hlavní ostrovy
– severní ostrov – významná tektonická činnost
– jižní ostrov – pohoří JIŽNÍ ALPY, zaledněné
– domorodci – Maoři
– hl. zemědělství – chov ovcí, mléčného skotu a pěstování ovoce (např. kiwi)
– hl. m. WELLINGTON
– největší město AUCKLAND, dále CHRISTCHURCH
– k Oceánii patří i množství dalších souostroví a ostrovů – HAVAJ, PAPUA NOVÁ GUINEA (nejméně vyspělá)…

POLÁRNÍ OBLASTI

– z větší části pokryty věčným ledem
– málo vegetace a živočišstva
– celoroční mrazy a větry
– polární noc
– neosídlené

ARKTIDA

– nejsevernější část euroasijské pevniny, větší díl Islandu, Aljaška, Grónsko, Kanadské arktické souostroví…
– pevnina tvoří 30% rozlohy
– hlavně Severní ledový oceán, převážně zamrzlý
– rybolov v okrajových oblastech
– námořní doprava obtížná, ale vedou tudy mnohé letecké linky
– těžba nerostných surovin za obtížných podmínek
– řídké osídlení – počet přistěhovalců převažuje nad domorodci

ANTARKTIDA

– dvojnásobek rozlohy Arktidy
– rozsáhlý kontinent – 9% zemské souše
– objevena v 19. století – od konce 50. let 20. stol.- výzkum
– největší současná stanice je McMurdo (USA)
– velká naleziště uhlí, mědi, žel. rudy, diamantů, slídy, grafitu aj.
– vrty na ropu a zemní plyn
– ner. boh. nelze využít
– nesmírná zásoba vody – plovoucí ledové kry
– lov velryb a krillu
– využívána pro mírové účely – není dovoleno hosp. využití

SVĚTOVÝ OCEÁN

– první plavby již před 6 000 lety – Féničané
– nerovnoměrné rozmístění oceánů a kontinentů
– na severní polokouli zabírají oceány a moře 60,7% rozlohy a na jižní 80,9%

ATLANTSKÝ OCEÁN

– 94,2 mil. km2
– členité pobřeží
– hl. útvarem oceánského dna je STŘEDOATLANSKÝ HŘBET od Islandu k jihu v délce 20 300 km; je to nejdelší horské pásmo světa; osou hřbetu probíhá tektonicky činné údolí – vznik oceánských ostrovů
– kontinentální ostrovy – odtrženy od pevniny
– podél oceánského hřbetu jsou podmořské pánve v hloubce 4-6 km
– 4 hlubokomořské příkopy (nejhlubší – Portorický, 8648 m)
– velkou plochu zaujímá šelf; jsou zde bohatá naleziště nerostných surovin (ropa, zem. plyn, žel. ruda…)
– zasahuje do všech klimatických zón
– mohutné proudové oběhy – GOLFSKÝ a SEVEROATLANTSKÝ
– největší salinita – kolem obratníků díky velkému výparu
– asi ½ námořních přeprav – největší přístavy světa jsou u jeho pobřeží (např. Rotterdam)

SEVERNÍ LEDOVÝ OCEÁN

– 11,4 mil. km2
– většinou za polárním kruhem – led
– severní mořská cesta na ruském pobřeží

TICHÝ OCEÁN

– 179,2 mil. km2 (35% zemského povrchu)
– po celém obvodu – systém hlubokomořských příkopů (nejhl. Mariánský – 11 034m) – tektonická činnost
– množství převážně sopečných ostrovů a podmořských pohoří
– nejbohatší organický svět, hlavně v oblasti korálových útesů
– 64% úlovku ryb svět. oceánu

INDICKÝ OCEÁN

– 76,2 mil. km2
– převážně na jižní polokouli
– masivní hřbety a pánve
– 1 příkop – Jávský
– četné korálové útesy
– Rudé moře a oblast Perského zálivu – nejslanější ve světovém oceánu
– sezónní změna mořských proudů v souvislosti s monzuny
– 7% světového rybolovu

– pro lidi má světový oceán mimořádný význam – surovinový,potravinový, kimatický – rozsáhlá koncentrace lidí při pobřeží
– 97,7 % celkového objemu hydrosféry
– průměrná hloubka činí 3790 m