Asie, jihozápadní a střední státy

Hospodářství
– Většinou státy OPEC, 3. svět
a. Velmi bohaté ropné monarchie- Perský záliv
b. Dále státy, které mají velké zásoby ropy, ale nestačí k jejich růstu životní úrovně (Irák, Írán, Sýrie)
c. Chudé rozvojové země- Jemen, Afghánistán

– Zásadní význam má ropa- Jihozápadní Asie má 2/3 světových zásob ropy
– 30% těžby, většina jde na export
– Na ropě z Perského zálivu je značná část světa závislá
– Většina ropy se dopravuje tankery
– Příjmy z ropy zajišťují vysokou životní úroveň občanů (dokonce i tak vysoké, že někteří nejsou nuceni ekonomické činnosti)
Zemědělství
– Chov ovcí, koz, velbloudů
– Oblast suchých subtropů- pouště, velké teplotní výkyvy
– V oázách plodina palma datlová (voda v oázách obsahuje minerály)
– Citrusy, fíky, olivy, vinná réva, zelenina (rajčata)
– V Afghánistánu- mák Průmysl
– Celosvětový obchod s diamanty
– Potravinářský, textilní průmysl
– Státy přeskočily období industrializace- spadly rovnou do terciéru
– Výroba koberců

Saúdská Arábie
– Hlavní město: Rijád
– Rozloha: 2 150 000 km2
– Počet obyvatel: 26,5 milionů
– Absolutistické království ovládáno dynastií Saúdů
– Největší producent a exportér ropy na světě
– Obrovské ropné bohatství
– Význam těžby ropy má i náboženský aspekt (Mekka a Medína- nejsvatější místa pro muslimy)

Írán
– Hlavní město: Teherán
– Rozloha: 1 648 000 km2
– Počet obyvatel: 78,8 milionů
– Islámská republika
– Spíše arabské obyvatelstvo- Peršané, Ázerbájdžánci, Kurdové
– Po Saúdské Arábii to je největší producent ropy v oblasti
– Příjmy z ropy umožňují budovat rozsáhlý vojenský arsenál, jaderný program
– Rozvojová země, převaha primárního sektoru

Irák
– Hlavní město: Bagdád
– Rozloha: 432 000 km2
– Počet obyvatel: 31 milionů
– Obrovské zásoby ropy umožnily modernizovat zaostalou zemi
(v 70. letech největší životní úroveň v arabském světě)
– Ze zásob peněz se financovaly vojenské útoky, takže se finance vyčerpaly
– Situace není klidná- řeší se podíl příjmů z ropy mezi Kurdy, Sunnity a šíity

ZEMĚ VE VÝCHODNÍM STŘEDOMOŘÍ (Jordánsko, Kypr, Turecko, Izrael, Libanon, Sýrie, Jordánsko)
– Úhrn srážek je zde vyšší než na Arabském poloostrově
– Země nemají tolik nerostného bohatství
– Kromě Izraele jde o rozvojové muslimské země
– Emirát= oblast vlády emíra (titul v muslimské zemi, který náleží potomkům Mohameda)

Sýrie
– Hlavní město: Damašek
– Rozloha: 185 150 km2
– Počet obyvatel: 22,5 milionů
– Prezidentská republika- diktatura
– Obyvatelstvo: do pobřežního pásu a povodí řek Eufrat a Ortónes

Libanon
– Hlavní město: Bejrút
– Rozloha: 10 452 km2
– Počet obyvatel: 4 miliony
– Nábožensky pestrá republika- šíité, Sunnité, křesťané
– v 60. letech 20. století- prosperující země (obchod, banky),
občanská válka zanechala zemi v troskách

Jordánsko
– Hlavní město: Ammán
– Rozloha: 92 300 km2
– Počet obyvatel: 6,5 milionů
– Rozsáhlé pouště
– Obyvatelé spíše v západní úrodnější části
– Jordánci tvoří menšinu, většinoví jsou Palestinci (uprchlíci)
– Zemědělství, ale má dobré předpoklady pro cestovní ruch (Rudé moře, skalní město Petra)
– Těžba solí z Mrtvého moře

Bahrajn
– Hlavní město: Manáma
– Rozloha: 665 km2
– Počet obyvatel: 1,2 milionů
– Ostrovní království v Perském zálivu
– Minimální zásoby ropy
– Petrochemický průmysl využívá dovezenou ropu ze Saudské Arábie
– Vojenská základna USA

Katar
– Hlavní město: Dauhá
– Rozloha: 11 437 km2
– Počet obyvatel: 1,9 milionů
– Emirát na ostrově vybíhajícím do Perského zálivu
– Ropná velmoc v Perském zálivu

Kuvajt
– Hlavní město: Kuvajt
– Rozloha: 17 000 km2
– Počet obyvatel: 2,6 milionů
– Závislý na exportu ropy (80% státních příjmů)

Omán
– Hlavní město: Maskat
– Rozloha: 212 000 km2
– Počet obyvatel: 3 miliony
– Sultanát na JV Arabského poloostrova
– Dříve ovládající část východní Afriky
– Dnes zcela závislá na příjmech z ropy
– Rozvíjející se cestovní ruch

Spojené Arabské emiráty
– Hlavní město: Abú Dabi
– Rozloha: 82 800 km2
– Počet obyvatel: 5,3 milionů
– Federace 7 emirátů
– Nejvyspělejší z těchto monarchií
– Nejvýznamnější dva emiráty Abu Dabi a Dubaj

Dubaj
– Nejvyšší budova na světě Burj Khalifa (828 m)
– Město postavené na poušti

Afghánistán
– Hlavní město: Kábul
– Rozloha: 647 000 km2
– Počet obyvatel: 30,4 milionů
– Na pomezí středního východu a střední Asie
– Rozlehlá, vyprahlá, hornatá země
– Nejchudší v Asii
– Země se potýká s násilím a boji
– Chudí rolníci hledají v živobytí v pěstování opia (největší světový producent)

Jemen
– Hlavní město: San’á
– Rozloha: 527 000 km2
– Počet obyvatel: 24,7 milionů
– Menší ropné bohatství
– Nejchudší stát oblasti
– Převážně agrární společnost (nejvíce srážek v rámci poloostrova)
– Kmenové vztahy (část území není pod kontrolou vlády, ale kmenových náčelníků)

Turecko
– Hlavní město: Ankara
– Rozloha: 780 600 km2
– Počet obyvatel: 62,8 milionů
– Leží na dvou kontinentech- malá část Evropy a větší část Asie (usiluje o přesun z JZ Asie do Evropy)
– Rozlehlý lidnatý stát, populace převážně turecká
– Hornatý poloostrov Malá Asie + malý kus Evropy- Východní Thrákie
– Západ země- jádrová oblast rozvoje, silná průmyslová základna- těžební průmysl (černé uhlí, chrom, magnezit), Hutnický i strojírenský
– Cestovní ruch (jižní pobřeží a západ): starověké i středověké památky, slunečné podnebí, teplé moře
– Země zažívá poslední desetiletí ekonomický růst, modernizuje se, boj o vstup do EU

Izrael
– Hlavní město: Jeruzalém
– Rozloha: 20 700 km2
– Počet obyvatel: 6,4 milionů
– Republika v čele s prezidentem
– Ekonomicky nejvíce vyspělá oblast s vyspělým průmyslem a službami
– 1. svět- rozvinutý zpracovatelský průmysl, zbrojní průmysl

Povrch
– přímořský stát na Arabském poloostrově při východním pobřeží Středozemního moře
– Na pobřeží- úzký pás nížiny, přechází do náhorní plošiny, ta na východě spadá do hluboké příkopové propadliny
– Řeka Jordán (pramení v Libanonu)
– Jižní část- poušť Negev
– Převládá středomořská vegetace- macchie
– Na jihu vegetace pouštní

Podnebí
– Subtropické, středomořské- horská suchá léta, mírné deštivé zimy

Obyvatelstvo
– převážně Židé (82%) a Arabové (14%)
– Úředním jazykem je hebrejština a arabština
– Pobřežní nížina je velmi husLtě osídlena X jih slabě
– 92% urbanizace
– Vysoká střední délka života- muži 75 let, ženy 79 let

Doprava
– kvalitní silniční a železniční síť, letecká doprava (letiště Tel Aviv), námořní doprava (přístavy Haifa, Ejlat) Průmysl
– vyspělý průmyslový stát
– 3% obyvatel v zemědělství, 25% v průmyslu
– těžební průmysl (těžba fosfátů v poušti Negev, těžba draselných solí v Mrtvém moři)
– chemický průmysl (hnojiva, petrochemie)
– strojírenský (zbraně), elektronika (počítače, software)
– Textilní, potravinářský (konzervárenství), speciálním oborem je broušení diamantů

Nerostné suroviny
– ložiska fosfátů, draselných solí, měďných rud, ropy a zemního plynu

Zemědělství
– Rostlinná výroba- subtropické ovoce (grapefruity), vinná réva, zelenina, brambory, pšenice, bavlník
– Živočišná výroba- chov ovcí, skotu, koz a drůbeže
– Kibuc- izraelské zemědělské město- společenství zemědělců kolektivně hospodařících na půdě pronajaté státem

Cestovní ruch
– památky v Jeruzalémě (Zeď nářků, Šalamounův chrám)
– Nazaret, Betlém, Tiberiadské jezero

Státy ve střední Asii

– Kazachstán
– Turkestán
– Uzbekistán
– Kyrgyzstán
– Tádžikistán Zakavkazsko
– Azerbájdžán
– Arménie
– Gruzie

Charakteristika obecně
– rozprostírá se na území od východního pobřeží Černého moře po hranice s Čínou
– Celková plocha 4,2 mil. km2
– Zahrnuje 8 samostatných států
– Státy se vytvořily po rozpadu SSSR
– Má velké nerostné bohatství- zemní plyn, ropa, černé uhlí, fosfáty, železná ruda a rudy neželezných kovů
– Jsou to postsovětské republiky- bývaly součástí sovětského svazu (1924- 1991) Mívaly totalitní režim, dnes demokratické republiky
– Rozvojové země- Hospodářsky málo rozvinuté země
– Všechny státy jsou členy SNS

Obyvatelstvo
– Žije zde přes 70 mil. obyvatel
– rozmístěno nerovnoměrně
– převažuje venkovské osídlení, ve městě asi 40% populace
– Turecké jazyky- větev altajské jazykové rodiny (Ázerbájdžánci, Kazachové, Kyrgyzové, Turkmeni, Uzbekové)
– Gruzíni patří do kavkazské jazykové rodiny
– Náboženství: islám
– Křesťané jsou soustředěni v Arménii (apoštolská církev) a Gruzii (pravoslavná církev)

Hospodářství

Průmysl
– těžební- nejrozvinutější
– těžba zemního plynu (světový význam) v Turkmenistánu
– těžba ropy- Ázerbájdžán
– těžba černého uhlí a rud kovů- Kazachstán
– Zpracovatelský- petrochemie
– Potravinářský, textilní

Zemědělství
– závislá na umělém zavlažování
– Rostlinná výroba- bavlník- střední Asie je světově významnou bavlnářskou oblastí Ferganská kotlina v Uzbekistánu, bavlníkový pás podél průplavu v Turkmenistánu)
– Pšenice- Kazachstán
– Ovoce a zelenina- Zakavkazsko
– Živočišná výroba- chov ovcí, skotu, koní

Zakavkazsko
= Arménie, Azerbájdžán, Gruzie

Povrch
– Leží na území mezi Velkým (nejvyšší vrcholy přesahují až 5 000 m n. m.) a Malým Kavkazem (až 3000 m n. m.)- jsou pokryty ledovci
– Hlavním pohořím je Velký Kavkaz
– Kolchidská nížina- v Gruzii při pobřeží Černého moře- úrodná, zaměřena na pěstování subtropických plodin
– Kursko- Arakská nížina- v Ázerbájdžánu v povodí řeku Kury a Araksu- suché subtropické podnebí, aridní (bezvodá) suchá oblast
– v Arménii vyhaslé sopky a ledovcové plošiny, časté zemětřesení

Vodstvo
– Riona (divoké přítoky, sedimentace), Kura (pramení v Arménské vysočině), Araks, Sevan (vysokohorská řeka)

Klima
– Velký Kavkaz brání studenému vzduchu ze severu
– Proudí sem vlhký vzduch od Černého moře- vlhké subtropy
– Východ Gruzie suchý
– Arménie- kontinentální klima, suché, vertikální zonalita
– Azerbájdžán- subtropické klima, směrem ke Kaspickému moři více srážek

Střední Asie
= Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán
Povrch
– leží na území mezi Kaspickým mořem a velehorami Pamír, Ťan- Šan, Altaj
– Nejmohutnější pohoří je Pamír (7 500 m n. m.)
– Turanská nížina- území z větší části pokryté písečnými pouštěmi Karakum a Kyzylkum
– Bezodtoká oblast- řeky se vlívají do jezer, ztrácejí vodu výparem, vsakováním, využitím pro zavlažování
– Aralské jezero- z důvodu nabírání vody pro zavlažování vysychá

Podnebí
– Kontinentální, velmi suché
– Velké teplotní rozdíly- poušť Karakum (v létě až 50°C, v zimě klesají pod 0°C)

Kazachstán
= Kazašská republika
– Hlavní město: Astana
– Rozloha: 2 717,3 tis. km2 (9 největší země na světě)
– Počet obyvatel: 16,4 milionů
– Republika v čele s prezidentem

Povrch
– největší část plošiny a nížiny (západ- Kaspická, jihozápad Turanská
– Směrem k východu pahorkatiny a vrchoviny
– Východ a jihovýchod- Středoasijská velehorská pásma Ťan- Šan, Altaj
– Na jihu pouštní oblasti
– Málo stálých vodních toků- s výjimkou Irtyše se většina ztrácí v pouštích, nebo ústí do bezodtokých jezer
– Velká jezera: Kaspické moře, Aralské, Balchašské
– Sever- travnaté stepi
– Směrem na jih polopouště a pouště

Podnebí
– suché, kontinentální
– nedostatek srážek po celý rok
– Velké sezónní rozdíly teplot (průměrné letní teploty 19-26°C, zimní -4°C, a na severu až -19°C)

Obyvatelstvo
– Převážně Kazaši 41%, Rusové 37%,
– Náboženství- muslimské, menšiny křesťanské
– Velmi nízká hustota osídlení 6 obyvatel/ km2

Hospodářství
– málo rozvinutý průmyslově založený stát
– velké zásoby nerostných surovin
– Velké zásoby černého uhlí, ropy, zemního plynu, fosfátů, rud kovů (železa, chrom, měď)

Průmysl
– Těžební- světově významná těžba černého uhlí (100 mil. tun ročně)- Karaganda
– Železné rudy
– Hutnictví barevných kovů a železa
– Rozvíjí se průmysl strojírenský a chemický (výroba hnojiv)

Zemědělství
– Živočišná výroba- hlavní obor- chov ovcí a koní
– Rostlinná výroba- na zoraných celinách (= panenská půda, která doposud nebyla člověkem obdělávána) na severu se pěstuje hlavně pšenice a ječmen
– Jih- na zavlažovaných plochách- bavlník, zelenina a ovoce

Hospodářská centra
– Almaty (Alma- Ata) největší město Kazachstánu
– Karaganda- největší průmyslové středisko země
– Bojkonur- kosmodrom, na jihu, komplex odpalovacích ramp pro pilotové lety, kosmické sondy, družice typu Kosmos