AMERIKA

Amerika je název pro pevniny na západní polokouli. Amerika je Severní a Jižní spojné Střední Amerikou. S přilehlými ostrovy má rozlohu 42.1 milionů kilometrů. Počet obyvatel je přibližně 730 milionů. Krajní body jsou: na severu mys Morfia Jesup, a na jihu mys na ostrově Diego Ramírez, jsou od sebe vzdáleny 15 500 km. Pevniny jsou omývány: Tichým oceánem, Atlantským oceánem a Severním ledovým oceánem. V Beringově průlivu se Amerika nejvíce přibližuje Asii a v Drakově průlivu Antarktidě. Pobřeží je značně členité ( 104 300 km dlouhé), velkým množstvím ostrovů např. (Grónsko, Kanadské arktické souostroví, Velké a Malé Antily). Obě pevniny mají společné rysy geologické stavby, ale v důsledku značné rozlohy rozdílné přírodní a životní prostředí.

Severní Amerika
Světadíl na západní polokouli v její severní části mezi oceánem Atlantským, Tichým a Severním ledovým;včetně Střední Ameriky která má rozlohu 24,2 mil. km2. Z fyziogeografického hlediska se zahrnuje do Severní Ameriky i Grónsko a Střední Amerika včetně ostrovů Karibského moře. Často je pod Severní Ameriku zahrnována tzv. anglosaská Amerika (tj. Kanada, USA) nejsevernější část Latinské Ameriky (Mexiko). Krajními body pevniny jsou mysy ; na severu Murchison Mys, na jihu mys Mariato na Panamské šíji, na západě Mys prince Waleského a na východě mys Charles. Největší délka pevniny je 8 700 km a šířka 5 950 km (Na Panamské šíji se zůžuje na 48 km).
Pobřeží Severní Ameriky je velmi členité, ostrovy a poloostrovy zaujímají čtvrtinu celkové plochy.
Největší ostrovy : Gronsko, Kanadské arktické souostroví, Velké Antily, Aleuty.
Geologicky nejstarší částí je kanadský štít ; dalšími jednotkami jsou severoamerické tabule, appalačský obvod a soustava Kordiller. Povrch je rozčleněn poledníkovým směrem ; střední výška Severní Ameriky je 720 m . Nejvyšších výšek dosahuje v Kordillerách (McKinley, 6194 m. N. M.) a snižuje se k východu přes mezihorské plošiny a pánve, Skalnaté hory, Velké planiny do Centrální nížiny. Na východě se zvedá Appalačské pohoří, které klesá do pobřežní Atlanské nížiny.
Nejnižší místo světadílu je v Údolí smrti – 86 m.
Vývoj husté sítě řek a jezer byl ovlivněn čtvrtohorním zaledněním. Větší část Severní Ameriky je odvodňována do Atlantského oceánu. Nejdelší řeka je Mississippi s Missouri, dop. Nejdůležitější řeka sv. Vavřince a vodní systém Velkých kanadských jezer. Podnebí je v nejsevernější části světadílu drsné, polární, přechází v mírné, kolem Mexického zálivu v subtropické a jižní část s ostrovy zasahuje do tropického pásu.
Uspořádání povrchu umožňuje pronikání vzdušných proudů od severu a jihu hluboko do pevniny.
Flora Severní Ameriky patří do holarktické a neotropické, fauna do neoarktické a jihoamerické oblasti.
Jižní Amerika
Světadíl na západní polokouli po obou stranách rovníku mezi Tichým a Atlantským oceánem.
Jeho rozloha činí 17.83 mil. km2 (s ostrovy 18,28 mil. km2).
Panamská šíje ji spojuje se Severní Amerikou.
Krajními body pevniny jsou mysy: na severu Gallinas, na jihu Froward, na západě Parinas, na východě Branco. Šířka pevniny až 5 170 km, délka 7 500km. Pobřeží je málo členité. Největší ostrovy: Ohňová země, Marajo, Falklandy (Malvíny), Galapágy.
Povrch pevniny je převážně nížinný, střední výška je 580 m.
Západní pobřeží lemují jihoamerické Andy (Kordillery) a vnitrozemí vyplňují tropické nížiny Amazonská, Orinocká a ,Laplatská a vysočiny Brazilská a Guayanská. Nejvyšší hora Jižní Ameriky je Aconcaqua, 6 959 m. n. m.Nejníže položeným bodem je proláklina Salina Grandes (- 40m). Peruánsko-chilská předhlubeň je epicentrem silných zemětřesení v Andách.
Hlavním rozvodím jsou Andy ; 90% pevniny patří k atlantskému pomoří.
Mohutné řeky, protékající pralesem, patří vodnatostí a plochou povodí k největším na Zemi (Amazonka, Paraná, Orinoko). V mezihorských kotlinách jsou četné bezodtoké pánve (bolsony), vyplněny solnými jezery (Salar de Uyuni, Salina Grandes) a při pobřeží jezera lagunární (Maracaibo, Patos, Mirim). V Andách je mnoho jezer ledovcového původu (Buenos Aires, Argentino, Vidma) ; v tektonické depresi leží jezero Titicaca. Hlavní podnebná pásma jsou tropická a subtropická, s pasátovou cirkulací z Atlantiku. Andy mají podnebí horské až velehorské ; větší část tichomořského pobřeží lemují pouště, neboť srážek od Tichého oceánu je málo. Nejpestřejší rostlinou formací je tropický deštný prales, přecházející v horské tropické a subtropické lesy, stepi i suchomilná rostlinstva. Zvířena patří k neotropické oblasti, je bohatá endemity a druhově.