Afrika

Přírodní podmínky
Afrika je nejteplejší a s rozlohou 30,3 mil km2 třetí největší kontinent. Rozkládá se v horkém tropickém pásu i v subtropických zemských šířkách. Je jediným kontinentem, kterým prochází rovník a oba obratníky. Je typická malou vertikální i horizontální členitostí.
Základ reliéfu tvoří na většině území pevninský (africký) štít. V průběhu vývoje byl rozlámán na mnoho ker a zprohýbán v rozsáhlé pánve a klenby ? základ tabulové Afriky. Na severozápadě a jihu se připojují vrásná pohoří.Vlivem tektonických pohybů a sopečné činnosti ve třetihorách vznikl systém příkopových propadlin (riftů), lávových plošin (Etiopská vysočina), sopečných kuželů (Kilimandžáro) a pohoří Východoafrické náhorní plošiny.
Teplotní poměry na většině vlhkého tropického území se vyznačují malými rozdíly mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobím. na pouštích jsou rozdíly velké. Srážky jsou nepravidelné a závisí na cirkulaci atmosféry a na reliéfu.
Většina afrických řek teče do Atlantského oceánu. Největší jezera vznikla v riftové oblasti a tektonických pánvích. V pouštích leží řada občasných slaných jezer (šotů) a suchých říčních koryt (vádí).Asi třetinu rozlohy tvoří suché a bezodtoké oblasti.
Savany a pouště pokrývají více než 4/5 kontinentu. Savana je travnatá rovina s menšími lesními porosty, ojedinělými stromy i poschoďovitými lesy v říčních údolích. Převažují zde červenohnědé půdy. Na ochranu zvěře zde byly zřízeny národní parky a rezervace (zejména ve východní a jižní Africe). Pouště jsou na severu (Sahara) a na jihu (Kalahari, Namib). Šíření pouště je znatelné v oblasti Sahelu.

Obyvatelstvo
Ve starověku zakládali Féničané, Řekové a Římané na severu Afriky první osady. K poznání obrysu tohoto kontinentu vedly až plavby Portugalců v 15.stol. (Vasco de Gama). V 19. století se zvýšil zájem o Afriku ? snaha o ovládnutí kolonií, získání surovinových zdrojů a odbytišť pro evropský průmysl. Západní a rovníkovou oblast kolonizovali Francouzi a Španělé, východní a jižní hlavně Angličané, ale také Portugalci, Italové a Němci. Tato koloniální impéria se po polovině 20.stol začala rozpadat. Nové státy však vznikly v původních koloniálních hranicích.
Většina obyvatel jižně od Sahary patří do negroidní větve rovníkové rasy (Pygmejové, Hotentoti, Křováci). Obyvatelé severní Afriky je středomořské větve europoidní rasy (Arabové, Berbeři). Mezi smíšené typy patří např. Etiopci.
Počet obyvatel je 670 000 000 . Hustota zalidnění je nerovnoměrná od 1-2 obyv/km2 v aridních a silně zalesněných oblastech až po více než 1000 obyv/km2 na dolním toku Nilu a v jeho deltě.

Islámská Afrika (Egypt, Libye, Tunisko, Alžírsko, Maroko)
Přírodní podmínky ovlivňuje sezónní až celoroční nedostatek srážek. Výjimkou jsou pouze úzké pobřežní nížiny a horské oblasti s převládajícím středomořským podnebím, se suchým létem a vlhkou zimou. Celkový nedostatek srážek ovlivňuje i tisícileté odlesňování. Výsledkem je šíření pouští a polopouští a téměř neexistující říční síť. Pouze zavlažované břehy Nilu s úrodnými půdami vytvářejí přirozené koncentrace obyvatelstva i hospodářské činnosti.
Vedle JAR je ekonomicky nejvýznamnější části kontinentu. Největší zdroj bohatství představuje ropa a zemní plyn, zásoby fosfátů a méně pak zásoba a těžba rud.Průmysl je jednostranně zaměřený hlavně na ropu. Nejvyspělejší zemí je Egypt, který má mnoho složek průmyslu. Ostatní státy mají jen základní složky ? potravinářský, textilní. V Egyptě se nachází významná hydroelektrárna na Asuánské přehradě. Nezanedbatelná je domácí výroba ? kovotepectví, koberce.
Přírodní podmínky ovlivňují zemědělství zemí. Sahara zaujímá 4/5 území severní Afriky. V polopouštích a horských stepích převládá chov ovcí, koz, v extrémních podmínkách velbloudů. Z náboženských důvodů chybí chov prasat. Do pobřežních oblastí, údolí řek a vádí se soustřeďuje závlahové rolnictví, místy i suché extenzivní zemědělství. Důležitými plodinami jsou datle, cukrová třtina a bavlník.Ve středomořské oblasti to jsou obilniny, luštěniny, citrusy, olivy, fíky a hrozny.
Blízkost Evropy přenáší hospodářský a kulturní vliv na severní Afriku. Proto tento region usiluje o intenzivnější spolupráci se zeměmi EU. Avšak Tradice islámu a sílící vliv islámského fundamentalismu zde působí opačně.

Černá Afrika (území od jižního konce Sahary po Angolu, Zambii, Zimbabwe a Mosambik)
Po obou stranách rovníku se rozkládají tropické deštné lesy. Půdy jsou zde neúrodné (červenožluté). V této oblasti žije velké množství živočišných druhů (hmyz, plazi, opice). Dále od rovníku leží oblast savan. pro savany jsou typické zebry, sloni, žirafy. Na severu Černé Afriky leží oblast Sahel ? území vzniklé rozšiřováním Sahary. Důsledkem dezertifikace je vymírání stád dobytka, neúroda a s ní spojené hladomory.
Západní Afrika je region s výrazným nerostným bohatstvím (železné rudy, fosfáty, bauxit, ropa). V zemědělství převažuje exportní produkce (káva, kakao, podzemnice olejná). Oblast však nemá dostatek potravin. Ve vnitrozemí se objevují problémy s etnickými vztahy. Rozvíjí se těžební oblasti.
Střední Afrika má nejvýraznější zastoupení těžebního průmyslu, doplněného samozásobitelským rolnictvím a plantážnictvím. Produkuje a vyváží kakao, palmový olej, cenná dřeva, soli, rudy, diamanty.Velkým problémem je kácení deštných pralesů a výskyt chorob (malomocenství, neštovice, AIDS) .
Východní Afrika je nejméně vyspělá ze všech částí Černé Afriky. Nejsou zde zásoby nerostných surovin, zemědělství se orientuje na domácí spotřebu. Významná je produkce koření.

Jižní Afrika (Botswana, Lesotho, Namibie, Svazijsko, JAR)
Jihoafrická republika je vyspělý průmyslový stát s intenzivní zemědělskou výrobou. Je největším vývozcem zlata, a významným producentem uranu, diamantů, chromu, antimonu, platiny a uhlí. Rozvoj zpracovatelského průmyslu vyvolala především těžba zlata a diamantů. Zemědělství se vyznačuje výraznými protiklady ? vyspělé farmy v rukou bílých farmářů a samozásobitelské zemědělství v domorodých bantustanech. Převažuje extenzivní rostlinná produkce s nízkými výnosy. Pěstuje se pšenice, kukuřice, rýže, olejniny, proso, cukrová třtina, ovoce, víno a zelenina.Hospodářský význam má pastevecký chov skotu a ovcí na vlnu. Výlovem ryb se řadí mezi přední země světa. Dopravní síť v JAR je vyspělá a moderní a je v rukou státu. Původními obyvateli byli Zuluové a kmeny Banti, první Evropané nizozemští farmáři (Búrové). Soupeření VB a Nizozemí vyvrcholilo búrskými válkami. Výsledkem bylo spojení kolonií v Jihoafrickou unii (anglické dominium). V r.1961 se stala samostatnou republikou. Po 2. sv. válce se prosazoval apartheid ? černé obyvatelstvo bylo zbaveno občanských práv a jeho pohyb byl omezen.
Rozvojové země jižní Afriky se výrazně prosazují v těžbě diamantů, chromových a měděných rud. Významnou složku zemědělství představují exportní plodiny: káva, čaj, tabák, bavlna, citrusy a koření. Chová se zde skot a ovce. Ekonomika se vyznačuje zaostalostí sektorové struktury, vysokým podílem těžebního průmyslu, samozásobitelským zemědělstvím a nedostatečně rozvinutým zpracovatelským průmyslem.

Problémy současné Afriky
– hladomory (oblast Sahelu, Somálsko)
– nemoci
– válečné konflikty (obč. válka v Angole, Etiopie x Somálsko)
– likvidace deštných pralesů
– jednostranná orientace ekonomiky
– export za nízké ceny ? ekonomika je na něm závislá
– počet obyvatel ? bude potřeba více potravin než je možno vyprodukovat
– fundamentalismus