Počítačová tomografie

Je to jedna z nejmodernějších RTG vyšetřovacích metod,objevitelem byl Hounsfield,roku 1960.Spojil klasickou tomografii s počítačem.Za svůj objev dostal Nobelovu cenu.

Princip:RTG lampa obíhá v kruhu v bloku přístroje kolem těla nemocného,1 oběh za 20 vteřin a z každé pozice kruhu je provedena expozice(=měření).Při oběhu je zhotoveno 300-500tisíc měření.RTG lampa obíhá v bloku přístroje, naměřené hodnoty jsou zpracovány a vyhodnoceny připojeným počítačem a výsledkem každého oběhu RTG lampy je 1 svislý řez tělem nemocného,který se zobrazí na obrazovce počítače

Pacient leží na pohyblivém stole a je postupně zasouván do bloku přístroje.Jednotlivé řezy jsou hodnoceny při pohledu od nohou.Je to vyšetření zcela neinvazivní.Ke zlepšení rozlišovací schopnosti lze použít kontrastní látku.Telebrix p. o. nebo i. V,podle ordinace Rtgloga.Před vyš.Ct není nutná zvláštní příprava

Vlastní hodnocení obrazu je založeno na posuzování hustoty jednotlivých tkání,tzv.DENZITY=hustota.Je hodnocena v tzv.Hounnsfieldových jednotkách(značení H=podle objevitele).Ta odpovídá stupnici od bílé do černé barvy.(Hodnocení např: 0 H=voda,40 H=struktura jater,100 H=struktura kosti,atd)

Využití vyšetření:k diagnostice a lokalizaci nádoru,hledání metastáz,zvětšených lymfatických uzlin, je možno zobrazit pankreas, ale po dobré přípravě.Podle hustoty=dentity je možno rozlišit cystu od metastázy,abscesu,hemoragie,hematomu.(zvláště CNS!!)

Tato metoda není méně dokonalá než magnetická rezonance,je využívána současně s ní.jestliže MR lépe zobrazí měkké struktury(plíce,mezihrudí),výhodou CT jsou kostní struktury a některé orgány(např.játra)

2)Záněty plic=pneumonie

Je to časté akutní onemocnění,charakterizované zánětlivými změnami v plicní tkáni.Má různé příčiny, nejčastěji bakteriální a virové, druhotně vzniká u oslabených osob.Klinický obraz je pestrý, typický je však náhlý začátek potíží s teplotou, kašlem a vykašláváním sputa.Rozhodující význam v léčení mají antibiotika

DĚLENÍ ZÁNĚTŮ PLIC:

1)Alární pneumonie-postihuje celou polovinu plic

2)Lobární pneumonie-postihuje celý plicní lalok

3)Bronchopneumonie-zánět postihuje nepravidelně drobnější okrsky plic(lalůčky).Infekce a zánět obvykle přestupují z bronchů na plicní tkáň-dnes nejčastější pneumonie

4)Atypická pneumonie-zánět postihuje bronchy,v plicích pouze vmezeřenou tkáň(intersticium)=tkáˇ,která je kolem plicních sklípků,plicní sklípky jsou nepostiženy

Etiopatogeneze

Pneumonie mají nejčastěji příčinu infekční.Sem patří baktérie=pneumococ,streptokoky,Klebsiella,respirační viry,plísně

Neinfekční příčiny pneumonií jsou nesrovnatelně vzácnější.Příkladem jsou metabolické poruchy,účinky záření.Aspirační pneumonie je vyvolána vdechnutím zvratků nebo potravy

Klinický obraz plicních zánětů je velice pestrý.Akutní pneumonie začíná za plného zdraví,objeví se teplota s třesavkou a kašlem.Ten je nejdříve suchý,pak pacient vykašlává necharakteristické sputum.Je únava,bolesti hlavy,svalů nebo kloubů.Tento základní obraz bývá velmi často pozměněn podle jednotlivých typů pneumonií.Průběh zánětu je obvykle bez komplikací.Při správné léčbě ATB trvá akutní nekomplikovaná fáze nemoci několik dní.Nejistá prognóza je při obzvláště prudké infekci,u oslabených a starých lidí.

Terapie:

Rozhodující je podávání ATB.Léčba atb se zahajuje ihned,jakmile je stanovena dg pneumonie.Pro jaké antibiotiku se lékař rozhodne,záleží na klinickém nálezu a epidemiologické situaci.Změna atb, není-li léčba ihned účinná, se provádí podle laboratorního průkazu etiologického činitele a jeho citlivosti na atb-nejdříve za 3-4dny

Symptomatická léčba:je zaměřena na odstranění dráždivého neproduktivního kašle na začátku onemocnění, později naopak na usnadnění vykašlávání.Vysoká teplota se snižuje antipyretiky

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE:Největší péči je nutné věnovat osobám starým nebo oslabeným dlouhodobou těžkou nemocí.Vyhovuje poloha vsedě na lůžku nebo v křesle.Dbáme na dostatečný přívod tekutin.Je typické, že staří pacienti s pneumonií ztrácejí pocit žízně a tekutiny sami nevyžadují.Abychom zlepšili ventilaci plic u ležících nemocných, měníme polohu a pacienta vedeme ke správnému dýchání.