Základy teorie práva: pojem práva, právní řád, vztahy a skutečnosti, systém práva

Základy teorie práva: pojem práva, právní řád, vztahy a skutečnosti, systém práva
(pojmy: právo objektivní, subjektivní, pozitivní, přirozené, anglosaské, kontinentální-římské, descendenční teorie, právní řád-předpis-norma, sankce, platnost, účinnost, působnost, fyzická a právnická osoba, propadnutí, vydržení a promlčení práva, právní skutečnosti objektivní, subjektivní, právo veřejné, soukromé, notář, advokát)

A) Pojem práva, vývoj práva
Právo = soubor předpisů, podle kterých se organizuje život lidské společnosti
Slovo právo má dvojí význam:
-Právo objektivní ? právní předpisy, zákony, vládní nařízení atd.
-Právo subjektivní ? nárok účastníka právního vztahu

Historický vývoj práva počíná nepsanými pravidly (zvykové či obyčejové právo), dlouhým vývojem se dospělo až k současnému pojetí práva v podobě písemných předpisů, které vydává a předepsaným způsobem zveřejňuje stát, a jejichž dodržování vynucují státní orgány.

Platné právo se nazývá pozitivním právem = nedokonalé lidské právo
Protikladem bylo tzv. právo přirozené = právo pocházející od boha
Cílem bylo, aby se pozitivní právo co nejvíce přiblížilo právu přirozenému
(Tato teorie byla již právní vědou překonána)

B) Právní řád
Právní řád je souhrn všech právních předpisů ve státě
Právní předpisy mají různou právní sílu, na tomto základě je postavena descendenční neboli sestupná teorie právního řádu:

Ústava a ústavní zákony Základní předpisy
Zákony a zákonná opatření

Vládní nařízení Prováděcí předpisy
Vyhlášky ministrů
Vyhlášky nižších státních institucí (krajů, obcí)

Ústava a ústavní zákony stojí nejvýše; nad nimi mohou být jen závazky vyplývající z mezinárodních smluv.
Zákony schvaluje nejvyšší volený státní orgán, v ČR parlament.
Právní řád sestává z právních předpisů (zákonů,vyhlášek) a každý předpis z právních norem.
Prováděcí předpisy zpravidla podrobněji rozvádějí obsah zákonů a jejich realizaci v praxi.
Právní řád tvoří jednotný celek, mezi předpisy nesmí být rozpory.
Vztahy mezi předpisy přezkoumává Ústavní soud; ten může zrušit ustanovení odporující právnímu předpisu vyšší právní síly.

Právní norma je závazné pravidlo chování, vydané příslušným státním orgánem v předepsané formě. Z obsahu je nejdůležitější určení povinnosti ? ten, komu je norma adresována, je povinen buď něco činit, nebo se nějakého jednání zdržet.
Dělí se na:
Donucující ? bezvýhradně závazné, nepřipouští odchylky
Podpůrné ? použijí se v případech, kdy účastníci sami neupraví své vztahy jinak (kupní sml.)

Sankce také bývá obsahem právní normy a její účel je dvojí:
Preventivní ? dodává právní normě větší důraz a závažnost, měl by odvrátit od porušení
Represivní ? uplatňují se důsledky, když už došlo k porušení. cílem náprava porušeného právního vztahu
Ne každá právní norma obsahuje sankce, takové normy jsou už ale na hranici mezi právem a morálkou

C) Právní předpisy
-vydávají je státní orgány uzákoněným postupem.
-tvorba právních předpisů se nazývá legislativa
-právní předpis je platný ode dne vydání, to ale jen znamená, že se stal součástí právního řádu
v poslední větě předpisu se udává, kdy nabývá účinnosti (musíme se jím řídit)
-období od platnosti do účinnosti se nazývá vacatio legis
-pojem působnost právního předpisu má tyto významy:
Osobní ? okruh osob, na které se vztahuje
Územní ? prostor, v němž se předpis uplatňuje
Věcná ? záležitosti, kterých se předpis týká
Časová ? synonymum pro účinnost

D) Právní vztahy
=společenské vztahy upravené právními normami
-mají své účastníky, obsah a předmět
-účastníky mohou být jednak osoby právnické, jednak osoby fyzické
Fyzické osoby ? mají dvojí způsobilost: právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům
– Právní subjektivita vzniká narozením a končí úmrtím
– Způsobilost k právním úkonům vzniká v plném rozsahu až v dospělosti, může být omezena soudem
Právnické osoby ? uměle vytvořené subjekty
– vznikají zápisem do evidence, končí vymazáním (např. obchodní rejstřík)
– jednají za ně fyzické osoby jako jejich orgány, nebo jejich zástupci

E) Právní skutečnosti
Právní skutečnosti = okolnosti, s nimiž právní normy spojují vznik, změny nebo zánik právních vztahů
Jde buď o události ovlivňující právní vztahy samočinně nebo o různá jednání, jimiž se na právní vztahy působí záměrně. Podle toho se rozlišují na objektivní a subjektivní.

1) Právní skutečnosti objektivní
Mezi právní skutečnosti objektivní patří například narození dítěte, přírodní katastrofa.
Jednou z nejdůležitějších objektivních právních skutečností je plynutí času. S ním se spojuje propadnutí, promlčení a vydržení práva.
Propadnutí ? trvání některých vztahů je omezeno lhůtou ? není-li subjektivní právo uplatněno ve stanovené době, dochází k jeho propadnutí. Příkladem je uplynutí lhůty záruční doby.
Promlčení ? podobá se propadnutí – právo ale nezaniká, jen se oslabuje
Vydržení ? má opačný účinek ? držením věci po stanovenou dobu nebývá vlastnické právo tzv. oprávněný držitel, což je osoba, která je v dobré víře, že jí věc po právu patří (například nepravý dědic)

2) Právní skutečnosti subjektivní
Jsou jimi právní úkony nebo jiné projevy vůle, jimiž se právní vztahy zakládají, mění nebo ruší záměrně a uvědoměle.
Platný právní úkon musí být určitý, srozumitelný, svobodný a vážně míněný.
Podmínkou platnosti některých úkonů je také dodržení určité formy.
Právní úkony mohou být jednostranné (unilaterální), dvoustranné (bilaterální) a mnohostranné (multilaterální).
Dalšími právními skutečnostmi jsou také právní akty státních orgánů a protiprávní jednání.
Smlouva patří mezi nejčastější právní úkony.
Smlouva je uzavřena, jakmile se účastníci shodli na jejích podstatných náležitostech.
Většina smluv se může uzavírat ústně, nicméně účelnější je písemná forma. Písemná forma je povinná tam, kde to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.
Kdo uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od takové smlouvy odstoupit.

F) Systém práva
=jedná se o obsahové uspořádání právního řádu
Tradičně se rozlišuje oblast práva veřejného a práva soukromého.
Veřejné právo upravuje vztahy, v nichž jsou stát a jeho orgány nadřízenými nositeli moci vůči podřízeným osobám.
Soukromé právo upravuje společenské vztahy na základě rovnosti účastníků.

G) Notáři a advokáti
=kvalifikovaní odborníci, kteří poskytují za úplatu právní služby
Každý z nich musí mít ukončené právnické vzdělání a po získání zkušeností v předepsané době musí složit příslušnou odbornou zkoušku.
Notář je jmenován ministrem spravedlnosti do notářského úřadu. Sepisuje veřejné listiny o právních úkonech, osvědčuje právně významné skutečnosti.
Advokát poskytuje právní pomoc zejména zastupováním před soudy a jinými orgány, obhajobami v trestních věcech a udělováním právních porad.
Notář jsou organizování v notářských komorách, advokáti v České advokátní komoře.