• stát = organizované společenství lidí žijících trvale na určitém ohraničeném území (cca 200 států)
  • charakteristika státu:
    • územní ohraničení
    • obyvatelé
    • státní aparát = soustava orgánů vykonávajících státní moc
    • ozbrojená moc – uvnitř státu – činnost policie

– ochrana navenek – činnost armády

• právní subjektivita – představitelé státu smí jednat v zahraničí o různých smlouvách
• území státu – zahrnuje suchozemský prostor, vnitř. a pobřežní plocha, vzdušný prostor
• obyvatelstvo = všechny osoby, které obývají urč. území a spadají pod státní moc, občanem se stává narozením, občani mohou být i cizinci
  • občanství – povinnosti: vojen. služba, daně, respekt státní moci

– právo: ochrana občanů státem, povinnost státu zajistit pracovní příležitosti, soc. dávky, možnost vzdělávání v místě bydliště atd.

• státní suverenita = nikdo jiný nesmí zasahovat do vnitřních poměrů státu
  • vnější: vojenská, ekonomická, politická
  • vnitřní: mafie, extremisté, demonstrace, občanská válka atd.
• dělení státu
  • centralizovaný = řízený z jednoho centra
  • decentralizovaný = stát přenechává kompetence různým oblastem
  • jednotný (unitární)
  • složený – 2 formy:
    • federace = pevný svazek států, vystupují v členské federaci jako jeden stát (Spolk. rep. Německo, USA)
    • konfederace = volný svazek států, státy vystupují jako subjekt mezinárodních vztahů (Pobaltské republiky)
  • na základě náboženských principů
  • podle národů
    • národní státy = 1 národ tvoří 1 stát (Dánsko)
    • státy s národnostními menšinami = převládá 1 národ, příslušníci jiného národa tvoří významnou menšinu (Slovensko + maďarská menšina)
    • státy dvou nebo více národů – žádný národ nemá převahu – Belgie, Švýcarsko
    • občanské státy = národnostně smíšené
  • vznik státu:
    • příčiny:
      • náboženská teorie – ztotožňuje stát a panovníka, vychází z božského původu panovníka -> božského původu státu
      • patriarchální teorie – stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny
      • mocenská teorie (teorie vůdce) – někdo chtěl být vůdcem, vládcem -> skupina vládnoucích, skupina ovládaných
      • smluvní teorie – smlouva mezi lidmi -> výhodnější spol. řešení
    • typy:
      • prvotný – vznik prvních staroorientálních států, 1. státy na našem území
      • druhotný – navazuje na prvotný , vznik státu sjednocením dílčích celků
    • formy státu:
      • kdo stojí v čele státu
        • republika – většinou dem. charakter, v čele je prezident
        • monarchie v čele s vládcem
          • absolutistická
          • konstituční, ústavní, parlamentní
          • theokracie = vláda člověka, který měl představovat Boha
        • kdo vykonává moc
          • diktatura = neomezená vláda 1 osoby
          • demokracie = vláda lidu, na státní moci se podílejí všichni plnoprávní občané
        • existuje více pol. názorů, stran, pol. hnutí -> bojují mezi sebou = politický boj -> snaha získat na svou stranu většinu
          • přímá = nadpoloviční hlasování = referendum
          • nepřímá (reprezentativní, zastupitelská) = formou zástupců, které si obyvatelé sami zvolili a kteří reprezentují jejich názory
          • pluralitní = svoboda názoru, více názorů, více pol. stran
        • znaky demokratického státu:
          • vláda většiny: co chce většina, to platí – menšina to musí respektovat -> menšinové právo = nikdo nesmí pronásledovat a trestat menšinu, že se nepřiklonila k názoru menšiny) => ochrana menšiny
          • vláda na čas – volební období = 4 roky
          • nezávislé soudy

PRÁVNÍ STÁT

• navazuje na principy přinesené anglickou a fr. revolucí: parlamentarismus a deklarace lidských práv
• úloha státu: musí být jasně dána, měl by sloužit občanovi ne naopak
• typické pro právní stát:
  • uznávání a dodržování:
    • základní lidská práva = základní lidské právo na život
    • občanská práva – práva občanů ve státě = právo volit, být zvolen, ochrana zdraví (-> to musí zajistit stát), svoboda projevu, právo občanů na veřejné hromadně sdělovací prostředky
  • vymezen vztah mezi občanem a státem:
    • vymezeno co smí občan a co smí stát
    • státní úřady by měly pomáhat občanům, ne naopak
    • v právním státu smí občan dělat to, co zákony výslovně nezakazují
    • stát smí dělat to, co zákony výslovně dovolují