Základy psychologie

Charakterizujte předmět psychologie, vývoj psychologického myšlení a hlavní psychologické disciplíny

 

Psychologie = psyché (duše) + logos (učení)

 

CHARAKTERISTIKA

= samostatná věda rozvíjející se od druhé poloviny 19.století, do té doby součástí filozofie

– za zakladatele považován Aristoteles

– Empirická = zkoumání založeno na konkrétní zkušenosti, metodě pozorování

– stojí na rozhraní mezi vědami přírodními a společenskými

– podoby •  laická – nevědecká, každý z nás si klade psychologické otázky

• vědecká – reprezentována odborným psychologem či literaturou nebo organizací
• narativní – reprezentována vyprávěním příběhů (Dostojevskij – Zločin a trest)

 

PŘEDMĚT

= chování, prožívání a postoj jedince → otázka osobnosti člověka a jejího vývoje

– zabývá se osobností a jejím vývojem, krizemi a úsilím vymanit se z nich a realizovat životní cestu

– vědecká psychologie se navíc zabývá psychologií:

• soustavně, kriticky a koncepčně → vyžaduje důkazy, uvádí argumenty
• vypracovává si svůj pojmový (terminologický) aparát
• rozvíjí teorii, díky kterému může podávat výklad a vysvětlení
• buduje systém metod a strategie metodických postupů → snaží se být objektivní

 

VÝVOJ

1. Etapa – téma duše

= v antice chápou psychologii jako náuku o duši

 

 Aristoteles – první psycholog, napsal Spis o duši: o vývoji člověka, o důležitosti rozumového

poznání, díky kterému poznáme řád světa a tím poznámě, že musíme konat dobro

– popisuje duši spíše ze strany biologické  

Platón – považuje duši za uvězněnou v lidském těle

– filozofováním dojde k rozpomínání na svět před vtělením

sv.Augustýn – usiluje o pochopení a poznání sebe sama a smyslu života

– za podstatu duše považuje vůli

Tomáš Akvinský – spojuje člověka s přírodou

– tělo a duši považuje za celek, který se skládá z mrtvé hmoty a oživující duše

 

1. Etapa – téma vědomí

= duše pozvolna mizí z centra zájmu jako něco údajně příliš odtažitého, co je třeba nahradit něčím

zjevnějším a nejspornějším, a tím je tedy vědomí

 

René Descartes – zahájil přechod od substanciální duše ke zkoumání vědomých myšlenkových

pochodů

„Myslím, tedy jsem“

 

John Locke – jako první navrhuje zkoumat, to co probíhá v mysli – Intorspekce

– vše co se děje v mysli, je dovozeno od počitků a vjemů, jinak by mysl byla prázdná

„Není nic v mysli, co dříve nebylo ve smyslech“

 

Gottfried Wilhem Leibniz – domnívá se, že člověk je v sobě samé založeným bytím tzv.: monádou

– nejnižší monády jsou nevědomí a vyšší monády mají schopnost vnímat

19. STOLETÍ

– psychologie dospěla k osamostatnění, tedy k oddělení od filozofie

– osamostatnění datováno roku 1879, kdy Wilhelm Wundt založil první psychologickou laboratoř
– vznik laboratoře měl takový význam, protože v té době určovaly experimentální disciplíny, co je

vědní a co ne

 

20. STOLETÍ

– na počátku století došlo k rozdělení psychologie, na zakládě sporů:

1) Introspekce (Locke) – klade důraz na vliv prostředí

Behaviorismus (Leibniz, Watson, Darwin) – klada důraz na svébytnost osobnosti

 

2) Vědomí – to, co si dokážeme vybavit: vnímání, zkušenost, zážitek, chování

Nevědomí – jevy, které si neuvědomujeme, ale působí na naše chování: touha, strach, vzpomínky

 

3) Elementy – zaměřuje zkoumání na jednotlivé části

Celek – zkoumání celku

 

Psychoanalýza – zakladatel S.Freud, který říká, že chování je ovlivněno pudy (násilí, sex)

– dělí se  •  Analytická psychologie – C.G.Young

• Individualismus – A.Adler

 

SOUČASNÁ PSYCHOLOGIE

• Hlubinná psychologie – za běžnými projevy hledá hlubší vrstvu, zahrnuje psychoanalýzu
• Neobehaviorismus – klade důraz na chování jedince v určitých prostředí
• Kognitivní (poznávací) psychologie – zkoumá reakci člověk na svět
• Humanistická psychologie – zkoumá autentické sebevyjádření člověka → identita
• Tvarová psychologie (gestaltismus) – zkoumání podmětů jakožto celku
• Transpersonální psychologie – zabývá se mimořádnými stavy vědomí

 

DISCIPLÍNY

1. Základní (teoretické)

 

• Obecná psychologie – zpracovává základní teoretické otázky a přináší obecné poznatky o

psychice člověka

• Sociální psychologie – zkoumá formy a mechanismy začleňování lidí do mezilidských

vztahů, sociálních skupin a společenských institutů

• Patopsychologie – zkoumá psychické poruchy a potíže
• Vývojová – psychický vývoj člověka a lidského rodu

 

1. Aplikované (užité)

 

• Pedagogická psychologie – zabývá se chováním mezi učiteli a žáky, metodami výuky a

vzdělávání

• Klinická psychologie – řeší otázky diagnostiky, terapie i prevence duševních poruch i

chorob, vztah lékaře k pacientovi a pacienta k nemoci

• Psychologie práce – studuje vliv pracovního prostředí na pracovní výkon, otázku

bezpečnosti práce, mezilidské vztahy na pracovišti

• Poradenská psychologie – pomáhá jedinci lépe se orientovat ve stále složitějším životě

 

III. Speciální  •     Psycholingvistika – učení jazyků

• Zoopsychologie – psychika zvířat
• Biopsycologie – vliv genů na psychiku
• Farmatopsychologie – účinky léků na psychiku