Základy práva

Charakterizujte základní právní pojmy:

právo, právní řád, zákonnost a právní vědomí, účinnost a působnost právních norem, právní vztahy, fyzické a právnické osoby

 

 

Stát

– organizační soustava lidské společnosti, která má své ohraničené území, občany, řídící

orgány, administrativní aparát a ozbrojenou moc → samostatný subjekt mezinárodního práva (pokud je uznán ostatními státy)

– stát prostřednictvím svých řídících orgánů vydává všeobecně zvávazná pravidla (předpisy) – tato pravidla jsou právem příslušného státu

 

PRÁVO

= soubor pravidel, podle kterých se odedávna organizuje a řídí lidské spolužití

 

Objektivní právo

– všeobecně upravuje společenské vztahy

Subjektivní právo

– oprávnění účastníka právního vztahu

– s některými subjektivními právy je spojena odpovědnost

 

– vztah mezi objektivním a subjektivním právem je vztahem mezi abstraktním (nekonkrétním) a konkrétním pojetím práva

 

PRÁVNÍ ŘÁD

– historický vývoj práva dospěl od nepsaných právních obyčejů k soudobé písemné formě právních

předpisů a souhrn všech právních předpisů ve státě je právním řádem, který se stát vynucuje dodržovat

– uspořádany stupňovitě podle důležitosti nebo-li právní síly, ze které vyplývá vyšší nebo nižší

postavení v právním řádu, záleží na tom, který státní orgán je vydal a jak se nazývají

 

Předpisy zákoné (základní)

1) Ústavní právo

2) Zákony a zákonná opatření

Předpisy podzákoné (prováděcí)

3) Vládní nařízení

4) Vyhlášky ministrů

5) Vyhlášky nižších státních orgánů (obcí)

 

Charakteristické rysy právního řádu:

• uzavřený myšlenkový celek, odlišný od právních řádů jiných států
• logický celek, zajišťuje, aby mezi nimi nenastaly rozpory

– o tento soulad v právním řádu dbá Ústavní soud

• normy jsou projevem jediné vůle a to vůle legislativy: právotvorných orgánů státu
• právní řád se neutále vyvíjí a mění

 

* Právní dogmatika = právní věda orientovaná na výklad platných právních norem

 

PRÁVNÍ VĚDOMÍ

= znalost právního řádu a představy o spravedlnosti a účelnosti právních norem se nazývají právní vědomí

ZÁKONNOST

= důsledné dodržování právního řádu

– v úsilí o zajitění zákonnosti se uplatňují 2 základní zásady:

• před zákonem jsou si všichni rovni
• neznalost zákona nikoho neomlová

 

– lidé se organizují na základě různých norem: právních, morálních či náboženských

PRÁVNÍ NORMY

= všeobecně závazná pravidla chování, jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí

– tvoří a vydávají je příslušné státní orgány předepsaným postupem a v předepsané písemné formě

Legislativa = název pro tvorbu právních norem

Sankce = postih za porušení právní normy

Právní předpis = soubor právních norem

 

„Právo je minimum morálky“

 

Druhy právních norem

– rozlišují se podle způsobu jak toto chování vymezují:

1) Zavazující normy – ukládají povinnost k aktivnímu jednání a označují se proto jako normy

přikazující, nebo pouze zakazující určité činnosti

2) Opravňující normy – umožňují volby některého způsobu chování

Např.: pokuta za porušení smlouvy může, ale nemusí být ve smlouvě ujednána

– podle závaznosti se rozeznávají normy:

1) Kogentní (donucující) – jsou závazné bezvýhradně, nepřipouštějí žádné odchylky

2) Dispozitivní (podprůměrné) – jsou relativně nezávazné

– podle obsahu se normy třídí do jednotlivých právních odvětví

 

Formy právních předpisů (publikace)

– všechny důležité vyhlášky se uveřejňují ve Sbírce zákonů České republiky

– obsah bývá obvykle uveden zdůvodněním účelů předpisu, potom následují právní ustnanovení a v

závěru bývá zrušovací ustanovení, tedy derogační klauzule, kde se uvádí které právní normy nebo celé předpisy se ruší (derogují), nahrazují, mění nebo doplňují → takové změny a doplňování se nazývají novelizace norem

– poslední věta právního předpisu (zákona) obsahuje ustanovení a účinnost

 

ÚČINNOST PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

= povinnost předpisem se řídit

– zákon se však stane nejdříve platným na určité období ke studijní a organizační přípravě na

používání předpisů, terpve později nabívá účinnosti

 

PŮSOBNOST PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

– Osobní: určení, na které osoby se vztahuje (řidič)

– Územní (prostorová, místní): vymezuje prostor, v němž se předpis uplatňuje (stát, kraj, obec)

– Časová: doby, od kdy do kdy se předpis musí dodržovat

– Věcná: vymezuje, kterých záležitostí se předpis týká

 

PRÁVNÍ VZTAHY

= vztahy upravené právními normami

– zkoumají se 3 prvky:

1) Účastníci (subjekty)

– osoby fyzické a osoby právnické, které mají právní subjektivitu, tedy možnost účastnit se

právních vztahů, podmíněné způsobilostí k právům a povinnostem

2) Obsah – práva a povinnosti účastníka

3) Předmět – cíl (účel), němuž práva a povinnosti účastníků směřují

 

Ostatní společenské vztahy

= právem neupravené vztahy, většinou posuzované podle morálních norem

 

FYZICKÉ OSOBY

– lidé, u kterých se rozeznává dvojí právní způsobilost:

1) Právní subjektivita – způsobilost k právům a povinnostem

2) Vlastní jednání – způsobilost k právním úkonům: zakládat, měnit a zrušovat své právní vztahy

 

– fyzické osoby může soud ze závažných důvodů (duševní porucha) zbavit způsobilsoti k právním

úkonům nebo jejich způsobilost omezit

– nezletilí mohou činit pouze právní úkony přiměřeně

– za nesvéprávné a nezletilé osoby jednají jejich zákoní zástupci

 

PRÁVNICKÉ OSOBY

– většinou vznikají na základě písemných smluv nebo zakládacích listin zápisem do evidence a

zanikají výmazem z této evidence

= uměle vytvořené subjekty, jejichž podstatu tvoří buď lidé nebo věci, podle toho rozlišujeme:

1) Společenství osob nebo-li korporace

2) Společenství věcí, majetku

– májí-li peněžní podtatu nazývají se nadace nebo fondy

– jestli je jejich podstatou majetkové zařízení (budova) jmenují se podnik nebo ústav

 

Sdružení – společenství právnických osob, které se druží za účelem ochrany svých zájmů

 

 

– při právních úkonech jsou právnické osoby zastupovány osobami fyzickými, které za ně jednají

jejich jménem a na jejich účet buď přímo jako jejich orgány, nebo nepřímo na základě plné moci jako jejich zástupci

– právnickou osobou je také stát a charakter právnických osob, tzv. veřejnoprávních korporací, mají

i územní samosprávní celky (obce)