Základní psychologické směry

-1879- založena první psychologická laboratoř v Lipsku (počátek vědecké psychologie)
-1. psychologický směr= experimentální psychologie
Wilhelm Wundt (1832-1920)
– 1. psycholog
– zakladatel
– primitivní pokusy, reakce na podněty
– opakování=> zažitá reakce
– zaměření na fyziologii- fungování mozku a nervové soustavy
– zavedl 1. psychologické pojmy
Wilhelm Dilthey (1833-1911)
Karl Jaspers (1883-1969)
– ovlivněni Wundtem, jeho pokračovatelé
-2. psychologický směr= behaviorismus
– věda o chování člověka a živočichů- pouze reagují celý život na podněty
– vyšli z výzkumů I.P.Pavlova (1849-1936)
-studoval podněty a reakce na ně
-psi
J.B.Watson (1878-1958)
– zakladatel behaviorismu
– popsal a rozdělil chování na 3 druhy:
a)obecně svalové- chování ovlivnitelné vůlí
b)útrobní- nelze ovlivnit vůlí (emoce,..)
c)hlasové- chování, kdy používáme hlas (povídání, vyjadřování myšlenek hlasem nebo vnitřní hlas,
přemýšlení v duchu)
-S-R psychologie- S=stimulus (podnět) + R= response (odpověď)
-chování na základě podnětů a reakcí na ně
-mezi je prožívání- ?černá skříňka?
-behaviorismus se Nezabývá prožíváním, kt. je mezi podnětem a následnou reakcí
-výchova, vyučování- metodou S-R
-chování je neurčitá odpověď na podněty
-přeceňovali roli výchovy, neuznávali vrozené psychické dispozice
->pasivní přístup k chování- J.B.Watson si myslel, že z jakéhokoli dítěte může metodou S-R vychovat kohokoli
-pokračovatelé:
B.F.Skinner (1904-1989)
– studium odměny a trestu při odpovědi na podnět a jejich význam při výchově
– myslel si, že touto metodou vychová kohokoli
– metoda odměny a trestu je důležitá pro pedagogickou psychologii
– odměna=>sociální zpevňování (posilování charakteru, motivační)
trest=> sociální vytěsňování
-neobehavioristé- navazují na behaviorismus
-odmítají teorii ?z kohokoli vychovat cokoli?
-snaha o poznání black box (prožívání)
-chování
-3.psychologický směr= kognitivní psychologie (=poznávací)
– vznikla jako odpověď (negace, popírání) behaviorismu
– zkoumá vědomí
– soustřeďuje se na dění uvnitř organismu mezi podnětem a odpovědí (black box)
– chování je chápáno jako důsledek myšlení a jiných vnitřních procesů (závislé na prožívání), není závislé na podnětu
– tvarová (celostní) psychologie- předchůdce kognitivní p.
->chápe duševní procesy jako celek
.- je o jednání (část chování)
– chováme se většinou tak, abychom něčeho dosáhli=> jednáme
– aktivní přístup k chování
– aktivně usiluje o poznání
Jean Piaget (1896-1979)
-zabýval se vývojem poznávacích schopností a myšlení (malé děti myslí konkrétně, pochopí jen to, co se jich bezprostředně týká, nechápou abstraktní věci)

-4.psychologický směr= hlubinná psychologie
= psychoanalýza
– zabývá se nevědomím (ovlivňuje vědomí)
– metoda, rozbor duše
Sigmund Freud (1856-1939)
– zakladatel
– vídeňský neurolog
– původem z Příboru na Moravě (rodina židovského obchodníka s textilem)
– odstěhoval se do Paříže
– zemřel v Paříži při útěku před Němci
– studoval příčiny vzniku duševních poruch (klaustrofobie, strach z výšek,..)
– snažil se projevy poruch odstranit psychoanalýzou- rozhovorem, hypnózou
– základní příčiny- věci zatlačené do podvědomí (většinou hluboký zážitek)
– další příčiny- potlačované pudy, hlavně sexuální (libido) a destruktivní (násilí)
obr.:
-id= pudy, potřeby
-já= lidská psychika
-nadjá= normy, požadavky, pravidla (nemlaskat při jídle,..)
-nadjá-> ovlivňuje já-> ovlivňuje id
-superego potlačuje id=> neurotické poruchy
-pokračovatelé:
Carl Gustav Jung (1875-1961)
-navazuje na Freuda, ale odmítá sexuální a destruktivní pudy
-přijímal podvědomí jako hl. příčinu psychiky a psychických problémů
-kolektivní podvědomí= ztělesnění koncentrované zkušenosti celé historie lidstva (i jednotlivých národů)
-každý národ má historii, na jejímž základě si vytváří vzor chování (podobné názory
členů národa, výchovou)
-př. Češi- nedůvěra vůči Němcům, předávána po generace
Francouzi- odmítání jiných věcí než francouzských (i jazyků)
=>archetypy- předsudky nejrůznějšího rázu, ustálené, z negativní zkušenosti
-pojmy extrovert x introvert
Alfred Adler (1870-1937)
-nevědomí, předpoklad problémů- komplex méněcennosti- nesplněný úkol, cíl-> ?za nic nestojím?, depka
-extrovert- agresivní x introvert- uzavře se=> neurózy
-nejsou důležité biologické faktory (Freud), ale společenské faktory
-pud k moci-dominantní pud, něco dokázat
-podstata pocitů méněcennosti a kompenzace těchto pocitů
-neopsychoanalytici:
-v USA po 2.sv.v.
-duševní poruchy nejsou od pudů, ale od společenských faktorů- srážka zájmu jednotlivce a společnosti
př. člověk chce udělat věc, kterou společnost odmítá
-hlavní složka psychiky ?nevědomí (jako psychoanalytici)
-5.psychologický směr= humanistická psychologie
-pol. 50. let v USA
-reakce na neopsychologii
-vztah člověka a společnosti
-nevědomí není příčinou chování, chování závisí na činech člověka
-odmítá mechanistický obraz člověka v psychologii-> problémy si každý působí sám svým chováním(-důraz na individualitu člověka)
-přirozená touha po seberealizaci (kdo ji nemá, není společností chápán)
A.H.Maslow (1908-1970)
-teorie hierarchie potřeb (žebříček potřeb)
a)biologické ?jíst, pít, spát,..
b)společenské- bavit se, kontakt s lidmi,
-společenské potřeby jsou závislé na biologických
C.R.Rogers (1902-1987)