1. Vnímání

• patří mezi poznávací- kognitivní procesy
• různé podněty vnímáme (přijímáme) prostřednictvím smyslových orgánů -> tyto podněty jsou dále zpracovávány CNS (centrální nervová soustava), kdy vznikají počitky

Počitek

• je to vlastnost podnětu, který vnímáme (barva, tvar, chuť,…)
• nejjednodušší element našeho vnímání

Vjem

–       celek, který v sobě zahrnuje počitky různých vlastností -> je to obraz objektů vnějšího světa (jablko, židle,…)

• vnímání je psychický proces, kterým poznáváme to co v přítomném čase působí na naše smyslové orgány

Rozlišujeme:

• zrakové vnímání,
• čichové v.,
• chuťové v.,
• sluchové v.,
• hmatové v.,
• kinestetické v. (polohy a pohyby)

Co ovlivňuje naše vnímání

• zkušenost
• zaměřenost a výběrovost – v daném okamžiku na nás působí mnoho podnětů, všechny je nelze vnímat, tak si vybíráme co vnímáme
• zákony dané tvarovou – gestalt psychologií –

1. zákon dobrého tvaru: předměty vnímáme tak, aby jejich vnímaný tvar byl co nejjednodušší a co nejlépe uspořádaný, abychom si ho lépe zapamatovali
2. zákon podobnosti : prvky, které jsou si podobné vnímáme jakoby patřily k sobě
3. zákon blízkosti: prvky blízko sebe vnímáme jako celek
4. zákon uzavřenosti: chybí-li kousek figury, máme tendenci vnímat ji jako celek

Vlastnosti vnímání

1. Aktivita – vnímání je činnost při níž aktivně zapojujeme co nejvíce smyslových orgánů
2. Historičnost – vnímání je dáno kvalitativními změnami ve vývoji lidstva (vývoj mozku)
3. Celostnost – části vnímaného předmětu se korovou syntézou spojují v celek

( Korovou – část mozku, nejposlednější ve vývoji )

4. Kontrastnost – předmět vnímáme stále jako tentýž, i když bude v jiné poloze, z jiného úhlu, v jiné vzdálenosti a v jiném osvětlení
5. Transpozice – předmět poznáváme jako tentýž, i když je podáván v jiné podobě
6. Smysluplnost – je dána lidskou společností

Zvláštnosti ve vnímání

1. Eidetické představy – vlastnost s jejíž pomocí si jedinec dokáže vyvolat živý obraz toho co viděl nebo slyšel – u dětí a umělců
2. Pareidolie – schopnost detailně dokreslovat pomocí fantazie – mraky
3. Paobrazy – je to doznívání zrakových vjemů – celý den sbíráš houby, večer když zavřeš oči, vidíš houby
4. Živé představy – týká se velmi citlivých lidí, kteří při prožitku silné emoce nejsou schopni odlišit realitu
5. Smyslové klamy – zlomená hůl ve vodě

Poruchy vnímání 

1. Iluze – vjem, který je vyvolán skutečným podmětem, ale je zkreslený – v dáli se krčící člověk, který vypadá jako kámen
2. Halucinace – šalebný vjem, který vznikl nezávisle na podmětu a o jehož existenci je jedinec přesvědčen – sluchové, zrakové, taktilní halucinace

Př: u schizofrenie, závislostí – delirium tremens

3. Poruchy gnoze – neschopnost rozeznávat a poznávat podněty, i když periferní funkce jsou zachovány

Př: demence

2. Imaginativní procesy – představy a fantazie
3. představa

• názorné obrazy něčeho co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány

představa = paměťová stopa, která se vybaví na základě smyslového vjemu, uloženo     v CNS

Rozlišujeme:

1.   Představy vzpomínkové – představy něčeho co už jsme předtím někdy vnímali

2.      Představy fantazií – jsou to relativně nové obrazy vzniklé spojením našich dosavadních zkušeností

1. fantazie

• psychický proces, kterým vytváříme nové představy na základě zkušeností ð

1. rekonstruující fantazie – vytváření představ na základě popisu (technického, historického,…)
2. tvůrčí fantazie – vytváření zcela nových představ
3. bezděčná fantazie – fantazie, která vzniká samostatně a nelze ji usměrnit (na základě strachu, radosti)

1. záměrná fantazie – forma denního snění vzniká na základě našich přání

Představy a fantazie obohacují život jedince a pomáhají mu vyrovnávat se s realitou