Základní psychické vlastnosti osobnosti, psychologický vývoj osobnosti

A.     Osobnost

1. Vymezení osobnosti

• Osobnost = souhrn psychických jevů v určitém člověku a zároveň jeho odlišnost, jedinečnost
• Je tvořena spojením biologických, psychologických a sociálních aspektů každého jedince
• Je utvářena ve vztazích mezi lidmi, prostředím a společností
• Vždy se projevuje jako celek

1. Vlastnosti a rysy osobnosti

• Rys osobnosti = psychická vlastnost, která se projevuje určitým způsobem prožívání, chování a jednání
• Rysy často vyjadřujeme protikladně, př. stabilita x labilita, dominance x submise, rozhodnost x nerozhodnost atd.
• Krajní vyhraněnost rysů ztěžuje přizpůsobování měnícím se podmínkám života
• Rys jako psychologický termín odpovídá hovorovému označení „povahové vlastnosti“ – to je např. vytrvalost, upřímnost, pravdomluvnost…
• Psychické vlastnosti jsou relativně trvalé vlastnosti osobnosti, kterými se vyznačuje, ovlivňují prožívání a myšlení, na jejich základě můžeme předpovídat, jak se člověk zachová či jak bude jednat.

1. Psychická struktura osobnosti

• = jednotlivé části osobnosti a jejich uspořádání
• Tvořena psychickými vlastnostmi a rysy osobnosti, které determinují lidské reakce

 

B.     Psychické vlastnosti (= trvalé, charakterizují celoživotně)

1. Aktivačně – motivační

• Motiv = pohnutka, příčina činnosti a jednání člověka
• Má směr, cíl, intenzitu, trvalost
• Př. potřeby, zájmy, návyky, cíle, přání, hodnoty, postoje, emoce
  1. Potřeba – uvnitř mě
• =stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme
• biologické (primární, vrozené) – potřeba dýchání, potravy, bezpečí, spánku…
• sociální (získané)
• kulturní (vzdělání, kulturní život, …)
• psychické (radost, štěstí, láska, …)
• vytvářejí se a diferencují se v průběhu socializace
• Hierarchické uspořádání potřeb (A. Maslow) – dle naléhavosti pro člověka (vyšší potřeba se objevuje až po naplnění nižší)
• Murray – vyšší (duševní), nižší (fyzické)

• Potřeba seberealizace je potřeba uskutečnit v životě nějaký cíl, ať už krátkodobý (charakteristický pro dětství), anebo vzdálenější, který souvisí s přáním, záměry, životními perspektivami a cíli. B-potřeba (bytí – naplním ji, ale chci něco dál – nenaplnitelná)
• ostatní D potřeby (deficitní – dají se naplnit)
• Potřeba společenského uznání a obdivu, vede člověka k dosahování dobrých výsledků v učení, práci i zájmech. Jejím prostřednictvím získáváme uznání od ostatních a společenskou prestiž.
• Potřeba sounáležitosti a lásky se v lidském chování projevuje ve vztazích mezi lidmi, vzájemnou pomocí a porozuměním, přijímáním i dáváním kladných citových projevů, péčí a rozvíjením sociálních kontaktů.
• Potřeba bezpečí a životní jistoty se zvlášť výrazně projevuje ve chvílích, kdy se člověk cítí ohrožen, ocitá se v nepřehledných situacích nepříznivě působících na jeho jistotu fyzické existence (zdraví), nebo ohrožujících jeho psychosociální jistoty (emoční atmosféra v rodině, vztah k partnerovi).
• Základní fyziologické potřeby (potřeba kyslíku, potravy, spánku, odpočinku) jsou nezbytné pro zachování života a jsou více méně společné všem živočichům.

 

1. b) Pohnutka – uvádí motivaci do pohybu, vnější

• Zájem
• = získaný motiv, který se projevuje kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, které ho upoutávají po stránce poznávací nebo citové
• vyhraněný zájem = záliba
• Cílevědomost (zaměřenost osobnosti)
• cíl – uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout, něco vykonat, něčemu se vyhnout, něco dělat či nedělat…

 

1. Vztahově-postojové

• Charakter
  • = souhrn psychických vlastností osobnosti, které se zakládají na mravních zásadách a projevují se v chování a jednání člověka
  • je ovlivňován temperamentem a schopnostmi člověka a usměrňován rozumovou vyspělostí člověka
  • není vrozený ani dědičný
  • projevuje se v cílech, které si člověk klade a v prostředcích

 

• Postoje
• sklony člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby a situace
• odráží hodnotící vztah člověka k určité skutečnosti
• 3 složky
• kognitivní – poznání objektu
• emotivní – citové hodnocení objektu, sympatie x antipatie
• behaviorální – pobídka k jednání či chování
• motivy aktivizují chování, postoje se projevují v jeho obsahu

 

1. Výkonové

• Schopnosti
  • = vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
  • ukazatel toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek
  • vyvíjejí se na základě vrozených anatomicko-fyziologických dispozic člověka à vlohy
  • primární – podmiňují rozvoj dalších schopností
  • sekundární – všechny ostatní, vzniklé na základě primárních
  • stupně schopností
    • nadání – soubor vloh
    • talent – rozvinutý soubor schopností, který umožňuje dosažení vynikajících výsledků
    • genialita – mimořádně rozvinutý talent
    • typy schopností (verbální, prostorová představivost, numerické, paměťové, percepční pohotovost, psychomotorické, umělecké…)
  • mohou být obecné (podmiňují úspěšnost vykonávání mnoha činností) nebo  specifické (hudební, herecké, matematické, …)
  • vjemové (percepční) – přesně vnímat a rozlišovat tvary, barvy, tóny)
  • psychomotorické – schopnost naučit se a vykonávat určité sestavy pohybů
  • intelektuální (myšlenkově poznávací) – orientovat se v nových situacích, řešit problémy
  • dále schopnosti – sociální – jednání s lidmi, předcházení konfliktů, umělecké
• Dovednosti
• = dílčí psychické předpoklady pro vykonávání určité činnosti
• K jejich osvojení dochází záměrně i bezděčně
• Dělení:
• Senzomotorické (psát, skákat, hrát na hudební nástroj)
• Intelektové (řešit rovnice, užívat gramatické pravidlo)
• Sociální (vést kolektiv, vcítit se do druhého, pochválit, spolupracovat)
• Vědomosti
• = soustavy představ a pojmů, např. poznatky z anatomie, pravidel hry Člověče, nezlob se atd.
• Osvojujeme si je ve škole
• Setkáváme se s nim od nejútlejšího věku prostřednictvím her, sdělovacích prostředků, knih…
• Tvořivost – schopnost řešit úkoly novým způsobem
• = Zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, originálního.
• Tvořivá osobnost se vyznačuje těmito rysy:
  – tvořivé a flexibilní myšlení
  – není svázána přesností a pečlivostí
  – psychicky náladová, má zájem o lidské jednání
  – je otevřená, vnímavá, nachází zalíbení v nových přístupech
  – je esteticky, emocionálně a sociálně senzitivní
• Návyky
• = dílčí psychické předpoklady, které pobízejí člověka v určité situaci k určitému chování
• Některé činnosti usnadňují, jiné škodí nám nebo okolí
• Př. čistit si ráno a večer zuby, pít alkohol atd.

 

1. Seberegulační

• Sebepojetí (má na něj vliv škola, přátelé, trauma, zážitek)
• Sebepoznání (uvědomování si zvláštností)
• Sebehodnocení (výsledek, který dělám o sobě)
• Seberealizace (uplatnění svých schopností a vědomostí, cíle, překážky)
• Svědomí
• = systém morální kontroly a autoregulace
• „vnitřní hlas“, který člověku říká, co je dobře a co špatně
• přináší uspokojení i výčitky
  • shrnuje obecné (výsledek společenského vlivu) a individuální (výsledkem osobní zkušenosti) vlastnosti
• Volní vlastnosti
  • = Vlastnosti podmíněné vůlí člověka, vyjadřující záměrné úsilí směřující k dosažení vědomě vytčeného cíle, které je vlastní jen člověku.
  • Př. odpovědnost, vytrvalost, rozvážnost, spolehlivost, sebeovládání….

 

1. Dynamické:

• Temperament (lat. Temperamentum = poměr), soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku chování a prožívání.
• Může se měnit i věkem, výchovou a sebevýchovou.
• Hippokratova teorie temperamentu:
• SANGVINIK – (ES), sanguis = krev, čilý, veselý, společenský
• FLEGMATIK – (IS), flegma = hlen, lhostejný, klidný, pomalý
• CHOLERIK–(EL), cholé = žluč, rychlý, vzteklý
• MELANCHOLIK – (IL), melaina cholé = černá žluč, zodpovědný, trpící na špatné nálady, vážný

 

• Jungova typologie:
• introvert – člověk zaměřený do svého nitra, plachý a nejistý, málo průbojný, s intenzivním vnitřním životem a hlubokými city
• extrovert – člověk zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý
  • Kretschmenova teorie:
    • typ pyknický – střední výška postavy, klenutý hrudní koš, sklon k tloustnutí, široký obličej, malé a hluboko uložené oči
    • typ astenický (leptosomní) – střední až vyšší postava, úzká ramena, hrudník a ruce, malá tělesná váha
    • typ atletický – zdůrazněný vývoj kostry a svalstva, vyšší postava, široká ramena a hrudník, výrazné obličejové kosti, velké a hrubé ruce
    • typ dysplastický – prolínání všech předchozích typů, eunuchoidní znaky (nedostatečně vyvinuté orgány, zaoblený vzrůst)

 

1. Vývoj osobnosti
   • biologická, sociální a psychologická specifika
   • změna kvantitativních i kvalitativních údajů

 

Determinanty vývoje lidské osobnosti:

• vnitřní (biologické) – vrozené, různé fyziologické změny
• vnější (psychosociální) – vliv prostředí nav výchovy

 

Období lidského života

• prenatální – nitroděložní vývoj, hlavní roli hraje psychohygiena těhotné ženy
• rané dětství
  • novorozenec – prvních 6 týdnů
  • kojenec – 1. rok
  • batole – 2. a 3. rok
• předškolní věk (3 – 6 let)
• mladší školní věk (6 – 11 let) – 1. stupeň ZŠ
• střední a starší školní věk
  • puberta (13 – 15 let)
  • adolescence (do 20 – 22 let)
• dospělost
  • mladší dospělost (20 – 30 let)
  • střední dospělost (30 – 45 let)
  • pozdní dospělost (do 60 let)
• stáří (po 60. roce)
• mnoho teorií – Piagetova, Freudova psychoanalytická, Eriksonova

 

Piagetova kognitivní teorie

• Jean Piaget – Švýcar, 20 století
• Sleduje vývoj kognitivních schopností (= myšlení, poznávání…)
• Egocentrismus lidí do 6 let (děti)– vidí svět pouze ze svého pohledu
• 5 etap vývoje (od narození do dospělosti)

1. senzomotorické stádium (od narození do 2 let)
2. symbolické a předpojmové myšlení (4 let) – egocentrický pohled na svět, pojmy nejsou přesné (všichni psi jsou psi a ne rozdělené druhy psů)
3. názorné myšlení (4 – 8 let) – popíše to co vidí před sebou, abstraktně nic nevysvětlí
4. stadium konkrétních operací (8 – 12 let) – stále se vážou na názorné vnímání
5. stadium formálních operací a abstraktního myšlení (12 let – dospívání)

 

Eriksonova psychoanalytická teorie

• Vázána na biologické faktory a na společenské, kulturní a historické podmínky vývoje dětí – > sleduje psychosociální vývoj
• 12 stádií dle vývoje vztahu ke světu, pojmenované podle krizí a úkolů, které v daném stádiu musím překonat, abych se dostala do stádia dalšího
• 8 etap – od narození po stáří:

1. 0-1 rok – základní důvěra v matku,
2. 1-3 roky – zvládnout rozpor mezi pocitem autonomie a studu,
3. 3-6 let – konflikt mezi vlastní iniciativou a pocitem viny, vyvíjí se svědomí, počátek lhaní
4. 6-12 let – snaživost, nechce být méněcenné
5. 12-19 let – hledání vlastní identity, nejistota o vlastní životní roli
6. 19 – 25 let – jedinec připraven na obětování se druhému
7. 25 – 50 let – sociální zralost, vyvrcholení života, produktivita a péče o druhé
8. od 50 let – moudrost, sebeúcta, zahořklosti, depresi. V osmé životní etapě je úkolem vyrovnat se s bilancí svého života, přijmout život takový, jaký byl, i fakt smrti.