Základní psychické procesy

Psychické jevy jsou u člověka velmi různorodé. Třídíme je, abychom je mohli lépe poznat, popsat a pochopit.

Psychické jevy zahrnují:

1. psychické procesy
2. psychické stavy

• psychické vlastnosti

1. specificky získané dispozice

I. psychické procesy

( děj, část průběhu činnosti, má jen krátké trvání)

• poznávací ( vnímání, představy, fantazie, myšlení a řeč )
• paměti (zapamatování )
• motivační ( citové a volní )

Vnímání je psychický proces, při kterém naše smyslové orgány zachycují podněty, které působí z vnějšího i z vnitřního prostředí organismů.

Podněty = stimuly. Čivost je schopnost nervových buněk,vláken a mozku reagovat na podněty a zpracovat je do informace. Výsledkem vnímání jsou: Počitek – je odraz jedné vlastnosti nebo jednoho znaku, toho co poznáváme.Vjem – je celkový obraz předmětu.

Pozorování je přesné vnímání, cílevědomé zaměření k zachycení všeho důležitého a podstatného.

Představa je názorný obraz něčeho,co jsme dříve vnímali,znovu vybavený vjem. Fantazie je schopnost rozkládat nejrůznější informace do prvků,ze kterých vznikly a pak je skládat do zcela nových obrazů.

Myšlení je poznávací proces,kterým získáváme zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti,jejich podstatných znaků a vztahů. Poznatky vznikají nepřímo prostřednictvím symbolů skutečnosti, které nahrazují přímý podnět ( slova, noty, uzly, morseovka, schémata, matematické a chemické symboly… ). Myšlení je vyšší forma poznání ,je těsně spjato s řečí, ale nejsou totožné. Řeč je nástrojem myšlení. Myšlení se děje pomocí slov. Nahrazuje-li slovo skutečnost v různých podobách,pak se stává pojmem. Pojem obsahuje podstatné znaky určité skupiny jednotlivých předmětů. Je jejich zobecněním. Má nenázorný charakter.Spojením dvou nebo více pojmů do vzájemného vztahu vznikne soud. Spojením soudů v nový poznatek vzniká úsudek.    ( Pojem, soud a úsudek jsou základní pojmy myšlení). Úsudky můžeme získat třemi způsoby: 1.indukcí ( kdy, postupujeme od jednotlivých konkrétních poznatků k obecnému závěru ),

2. dedukcí ( kdy, usuzujeme z obecného poznatku na jednotlivé příklady ),
3. analogií ( z podobnosti ).

Paměť je schopnost našeho vědomí používat získané informace k další duševní činnosti, soubor psychických procesů, které umožňují osvojení zkušeností, jejich zapamatování, uchování a vybavení. Je to jedna z nejdůležitějších vlastností živých organismů, která zajišťuje přežití a přizpůsobení se životu v lidském společenství.

Fáze paměti: 1. zapamatování ( vštípení, uložení do paměti )

2. uchování v paměti
3. vybavování
4. zapomenutí

Druhy paměti 1. názorná / slovně logická

2. mechanická / logická
3. bezděčná / záměrná
4. krátkodobá / dlouhodobá

City ( = emoce ) jsou psychické jevy, které hodnotí předměty našeho poznání. Následují vždy až po příjmu informací. Vyskytují se ve dvojích ( = polarita citů ). Existují také city ambivalentní neboli smíšené.

1. city aktivní ( stenické ) – povzbuzují nás k činnosti
2. city pasivní ( astenické ) – nás tlumí

1. city vyšší: souvisí s uspokojováním společenských norem ( láska k vlasti…)
2. city nižší: souvisí s biologickými potřebami

1. afekty – bouřlivá reakce člověka, probíhá velmi rychle

• projevují se hlavně u dětí a u lidí psychicky labilních

2. nálady – delší trvání, ovlivnění událostmi, lidmi z okolí
3. citové vlastnosti – působí dlouhodobě, jsou to důležité složky charakterových vlastností a rysů

Vůle je záměrné, cílevědomé úsilí směřující k dosažení vědomě vytyčeného cíle.

1. psychické stavy: (stav, charakteristika jedince po určitou dobu )

• nálada
• inspirace – příznivý stav pro řešení problémů
• pozornost – zajišťuje soustředěnost jedince po určitou dobu na jeden jev nebo činnost
• nerozhodnost

III. psychické vlastnosti: ( předpoklad k většímu počtu činností )

• schopnosti
• rysy osobnosti
• temperament
• charakter

1. specifické získané dispozice: ( předpoklad k jedné činnosti )

• vědomosti
• dovednosti ( senzomotorické, intelektové, sociální )
• návyky, zájmy
• postoje